Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  12. září 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 12. září 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Blýskání červených skřítků nad Českou republikou

Uznání a copyright: Daniel Ščerba

Co jsou to ty červené chomáče na obloze? Jedná se o vzácnou formu blesku potvrzenou teprve před asi 35 lety: rudí skřítci. Výzkum ukázal, že po silném záblesku z pozitivního mračna k zemi mohou z výšek asi 80 km směrem dolů 10% rychlosti světla vystartovat rudí skřítci, asi 100metrové koule ionizovaného vzduchu. Rychle je pak následuje skupina vzhůru směřujících ionizovaných koulí. Snímek byl pořízen koncem minulého měsíce z Jeseníků na severní Moravě v České republice. Vzdálenost k rudým skřítkům je asi 200 kilometrů. Červení skřítci se objevují pouze na zlomek sekundy a nejlépe jsou vidět z boku nad silnými bouřkami.

APOD ve světových jazycích: arabsky, bulharsky, katalánsky, čínsky (Peking), čínsky (Tchaj-van), chorvatsky, česky, holandsky, persky, francouzsky, francouzsky (Kanada), německy, hebrejsky, indonézsky, japonsky, korejsky, černohorsky, polsky, rusky, srbsky, slovensky, španělsky, tajvansky, turecky a ukrajinsky.

Seznam odkazů v popisu

  1. LightningMaps.org: A community project with free lightning maps and apps
  2. Wikipedia: Red_sprite
  3. Washington.edu: UW Sprite Balloon Experiment 2002
  4. APOD: 2012-07-23 Blesk zachycený rychlostí 7207 snímků za sekundu
  5. EarthSky.org: What Are Lightning Sprites?
  6. Wikipedia: Ionized-air_glow
  7. NASA: Three Ways to Travel at (Nearly) the Speed of Light
  8. Youtube.com: Sprites and Sprite Halos imaged at 1000 fps
  9. Facebook: Daniel Ščerba
  10. Youtu.be: JESENÍKY MOUNTAINS 4K
  11. Wikipedia: Czech_Republic
  12. Wikipedia: Moravia
  13. APOD: 2021-08-16 Perseida, rudí skřítci a nova RS Oph
  14. APOD: 2021-03-30 Rudí skřítci nad Andami
  15. Washington.edu: UW Sprite Balloon Experiment 2002
  16. APOD: 2021-01-04 Blýskání skřítků 100 tisíc krát za sekundu
  17. APOD: 2017-02-26 Supercela bouřkového mraku nad Montanou

Štítky: Skřítci, Blesk, Blesk, Česká republika


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »