Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  12. září 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 12. září 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Blýskání červených skřítků nad Českou republikou

Uznání a copyright: Daniel Ščerba

Co jsou to ty červené chomáče na obloze? Jedná se o vzácnou formu blesku potvrzenou teprve před asi 35 lety: rudí skřítci. Výzkum ukázal, že po silném záblesku z pozitivního mračna k zemi mohou z výšek asi 80 km směrem dolů 10% rychlosti světla vystartovat rudí skřítci, asi 100metrové koule ionizovaného vzduchu. Rychle je pak následuje skupina vzhůru směřujících ionizovaných koulí. Snímek byl pořízen koncem minulého měsíce z Jeseníků na severní Moravě v České republice. Vzdálenost k rudým skřítkům je asi 200 kilometrů. Červení skřítci se objevují pouze na zlomek sekundy a nejlépe jsou vidět z boku nad silnými bouřkami.

APOD ve světových jazycích: arabsky, bulharsky, katalánsky, čínsky (Peking), čínsky (Tchaj-van), chorvatsky, česky, holandsky, persky, francouzsky, francouzsky (Kanada), německy, hebrejsky, indonézsky, japonsky, korejsky, černohorsky, polsky, rusky, srbsky, slovensky, španělsky, tajvansky, turecky a ukrajinsky.

Seznam odkazů v popisu

  1. LightningMaps.org: A community project with free lightning maps and apps
  2. Wikipedia: Red_sprite
  3. Washington.edu: UW Sprite Balloon Experiment 2002
  4. APOD: 2012-07-23 Blesk zachycený rychlostí 7207 snímků za sekundu
  5. EarthSky.org: What Are Lightning Sprites?
  6. Wikipedia: Ionized-air_glow
  7. NASA: Three Ways to Travel at (Nearly) the Speed of Light
  8. Youtube.com: Sprites and Sprite Halos imaged at 1000 fps
  9. Facebook: Daniel Ščerba
  10. Youtu.be: JESENÍKY MOUNTAINS 4K
  11. Wikipedia: Czech_Republic
  12. Wikipedia: Moravia
  13. APOD: 2021-08-16 Perseida, rudí skřítci a nova RS Oph
  14. APOD: 2021-03-30 Rudí skřítci nad Andami
  15. Washington.edu: UW Sprite Balloon Experiment 2002
  16. APOD: 2021-01-04 Blýskání skřítků 100 tisíc krát za sekundu
  17. APOD: 2017-02-26 Supercela bouřkového mraku nad Montanou

Štítky: Skřítci, Blesk, Blesk, Česká republika


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »