Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  12. září 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 12. září 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Blýskání červených skřítků nad Českou republikou

Uznání a copyright: Daniel Ščerba

Co jsou to ty červené chomáče na obloze? Jedná se o vzácnou formu blesku potvrzenou teprve před asi 35 lety: rudí skřítci. Výzkum ukázal, že po silném záblesku z pozitivního mračna k zemi mohou z výšek asi 80 km směrem dolů 10% rychlosti světla vystartovat rudí skřítci, asi 100metrové koule ionizovaného vzduchu. Rychle je pak následuje skupina vzhůru směřujících ionizovaných koulí. Snímek byl pořízen koncem minulého měsíce z Jeseníků na severní Moravě v České republice. Vzdálenost k rudým skřítkům je asi 200 kilometrů. Červení skřítci se objevují pouze na zlomek sekundy a nejlépe jsou vidět z boku nad silnými bouřkami.

APOD ve světových jazycích: arabsky, bulharsky, katalánsky, čínsky (Peking), čínsky (Tchaj-van), chorvatsky, česky, holandsky, persky, francouzsky, francouzsky (Kanada), německy, hebrejsky, indonézsky, japonsky, korejsky, černohorsky, polsky, rusky, srbsky, slovensky, španělsky, tajvansky, turecky a ukrajinsky.

Seznam odkazů v popisu

  1. LightningMaps.org: A community project with free lightning maps and apps
  2. Wikipedia: Red_sprite
  3. Washington.edu: UW Sprite Balloon Experiment 2002
  4. APOD: 2012-07-23 Blesk zachycený rychlostí 7207 snímků za sekundu
  5. EarthSky.org: What Are Lightning Sprites?
  6. Wikipedia: Ionized-air_glow
  7. NASA: Three Ways to Travel at (Nearly) the Speed of Light
  8. Youtube.com: Sprites and Sprite Halos imaged at 1000 fps
  9. Facebook: Daniel Ščerba
  10. Youtu.be: JESENÍKY MOUNTAINS 4K
  11. Wikipedia: Czech_Republic
  12. Wikipedia: Moravia
  13. APOD: 2021-08-16 Perseida, rudí skřítci a nova RS Oph
  14. APOD: 2021-03-30 Rudí skřítci nad Andami
  15. Washington.edu: UW Sprite Balloon Experiment 2002
  16. APOD: 2021-01-04 Blýskání skřítků 100 tisíc krát za sekundu
  17. APOD: 2017-02-26 Supercela bouřkového mraku nad Montanou

Štítky: Skřítci, Blesk, Blesk, Česká republika


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »