Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  04. leden 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 04. leden 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Blýskání skřítků 100 tisíc krát za sekundu

Uznání videa a copyright: Matthew G McHarg, Jacob L Harley, Thomas Ashcraft, Hans Nielsen

Co způsobuje blýskání skřítků? Tajemné záblesky světla na obloze, které na okamžik připomínají obří medúzy, byly zaznamenávány už přes 30 let, ale kromě obecné souvislosti pozitivního blýskání z mračna k zemi, zůstává jejich podstata neznámá. V některých bouřkách jsou, ale ve většině ne. Vysokorychlostní videa z teprve nedávné doby umožňují získání lepších podrobností, jak se skřítci vlastně vyvíjejí. Video pořízené v polovině roku 2019 je při 100 000 snímcích za sekundu dostatečně rychlé, aby umožnilo časově rozlišit "bombardování" několika skřítků a následný vývoj do četných proudů, které jsou vidět na statických snímcích. Naneštěstí tyto vizuální vodítka z videí jako je toto celou záhadu vzniku skřítků plně neřeší. Vysokorychlostní videa ale některým badatelům ukazují, že se skřítci nejspíše vyskytují tehdy, když se ve vysoké atmosféře vyskytují nepravidelnosti plazmatu.

Astrofyzici: Prohlédněte si 2300+ souborů Astrofyzikální knihovny zdrojových kódů.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Sprite_(lightning)
  2. Wikimedia: First Color Image of a Sprite - 4 Jul 1994
  3. Wikipedia: File:Largelionsmanejellyfish.jpg
  4. APOD: 2015-08-21 Skřítci z vesmíru
  5. Youtube.com: Sprite 10,000 fps
  6. NASA: Elusive Sprite Captured from the International Space Station
  7. Youtube.com: Dynamic Interior of a Sprite Recorded at 100,000 Frames per Second
  8. Flickr.com: pennstatelive: Sprite event observed on 07/20/2012 06:27:17:157 860 UT
  9. APOD: 2013-05-22 Blýskání červených sprajtů s polární září
  10. APOD: 2019-10-08 Blýskání skřítků v HD
  11. NYTimes.com: On the Hunt for a Sprite on a Midsummer’s Night
  12. Youtube.com: Sprites and Sprite Halos imaged at 1000 fps
  13. Youtube.com: High speed sprite video
  14. Youtu.be: Sprite Lightning at 100,000 Frames Per Second
  15. ShutterStock.com: Foto: Pejsek :-)
  16. APOD: 2012-07-23 Blesk zachycený rychlostí 7207 snímků za sekundu
  17. Psu.edu: Penn State - The Pennsylvania State University
  18. NASA: Earth's Upper Atmosphere
  19. Nature.com: Plasma irregularities in the D-region ionosphere in association with sprite streamer initiation

Štítky: Slow motion, Blesk, Skřítci


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »