Co jsou to ty červené chomáče na obloze? Jedná se o vzácnou formu blesku potvrzenou teprve před asi 35 lety: rudí skřítci. Výzkum ukázal, že po silném záblesku z pozitivního mračna k zemi mohou z výšek asi 80 km směrem dolů 10% rychlosti světla vystartovat rudí skřítci, asi 100metrové...
Odkud ty všechny meteory pocházejí? Co se směru na obloze týká, tak odpovědí je, že ze souhvězdí Lyry (Malé harfy). Tudíž meteorický roj, který vrcholí každý duben, je znám jako Lyridy, tedy meteory, které se zdají vylétat z radiantu v Lyře. Co se mateřského tělesa týká, tak zbytky velikosti zrnek...
Před 10 lety, v roce 2007, Česká republika podepsala smlouvu o členství v mezivládní organizaci Evropské jižní observatoře. Již 10 let tak mohou (nejen) pracovníci Astronomického ústavu Akademie věd ČR využívat nejmodernější astronomickou techniku na vědecky...
V centru Prahy jsou hodiny velikosti budovy. Během dne se tam shromažďují davy, aby se podívaly, jak odbíjí nová hodina. Ciferník pražského orloje je velice složitý a poskytuje nejen očekávané informace o čase vzhledem ke Slunci (sluneční čas), ale i čas vzhledem ke hvězdám (siderický...
Co jsou to ty červené chomáče na obloze? Jedná se o vzácnou formu blesku potvrzenou teprve před asi 35 lety: rudí skřítci. Výzkum ukázal, že po silném záblesku z pozitivního mračna k zemi mohou z výšek asi 80 km směrem dolů 10% rychlosti světla vystartovat rudí skřítci, asi 100metrové...
Odkud ty všechny meteory pocházejí? Co se směru na obloze týká, tak odpovědí je, že ze souhvězdí Lyry (Malé harfy). Tudíž meteorický roj, který vrcholí každý duben, je znám jako Lyridy, tedy meteory, které se zdají vylétat z radiantu v Lyře. Co se mateřského tělesa týká, tak zbytky velikosti zrnek...
Před 10 lety, v roce 2007, Česká republika podepsala smlouvu o členství v mezivládní organizaci Evropské jižní observatoře. Již 10 let tak mohou (nejen) pracovníci Astronomického ústavu Akademie věd ČR využívat nejmodernější astronomickou techniku na vědecky...
V centru Prahy jsou hodiny velikosti budovy. Během dne se tam shromažďují davy, aby se podívaly, jak odbíjí nová hodina. Ciferník pražského orloje je velice složitý a poskytuje nejen očekávané informace o čase vzhledem ke Slunci (sluneční čas), ale i čas vzhledem ke hvězdám (siderický...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
