Co jsou to ty červené chomáče na obloze? Jedná se o vzácnou formu blesku potvrzenou teprve před asi 35 lety: rudí skřítci. Výzkum ukázal, že po silném záblesku z pozitivního mračna k zemi mohou z výšek asi 80 km směrem dolů 10% rychlosti světla vystartovat rudí skřítci, asi 100metrové...
Odkud ty všechny meteory pocházejí? Co se směru na obloze týká, tak odpovědí je, že ze souhvězdí Lyry (Malé harfy). Tudíž meteorický roj, který vrcholí každý duben, je znám jako Lyridy, tedy meteory, které se zdají vylétat z radiantu v Lyře. Co se mateřského tělesa týká, tak zbytky velikosti zrnek...
Před 10 lety, v roce 2007, Česká republika podepsala smlouvu o členství v mezivládní organizaci Evropské jižní observatoře. Již 10 let tak mohou (nejen) pracovníci Astronomického ústavu Akademie věd ČR využívat nejmodernější astronomickou techniku na vědecky...
V centru Prahy jsou hodiny velikosti budovy. Během dne se tam shromažďují davy, aby se podívaly, jak odbíjí nová hodina. Ciferník pražského orloje je velice složitý a poskytuje nejen očekávané informace o čase vzhledem ke Slunci (sluneční čas), ale i čas vzhledem ke hvězdám (siderický...
Co jsou to ty červené chomáče na obloze? Jedná se o vzácnou formu blesku potvrzenou teprve před asi 35 lety: rudí skřítci. Výzkum ukázal, že po silném záblesku z pozitivního mračna k zemi mohou z výšek asi 80 km směrem dolů 10% rychlosti světla vystartovat rudí skřítci, asi 100metrové...
Odkud ty všechny meteory pocházejí? Co se směru na obloze týká, tak odpovědí je, že ze souhvězdí Lyry (Malé harfy). Tudíž meteorický roj, který vrcholí každý duben, je znám jako Lyridy, tedy meteory, které se zdají vylétat z radiantu v Lyře. Co se mateřského tělesa týká, tak zbytky velikosti zrnek...
Před 10 lety, v roce 2007, Česká republika podepsala smlouvu o členství v mezivládní organizaci Evropské jižní observatoře. Již 10 let tak mohou (nejen) pracovníci Astronomického ústavu Akademie věd ČR využívat nejmodernější astronomickou techniku na vědecky...
V centru Prahy jsou hodiny velikosti budovy. Během dne se tam shromažďují davy, aby se podívaly, jak odbíjí nová hodina. Ciferník pražského orloje je velice složitý a poskytuje nejen očekávané informace o čase vzhledem ke Slunci (sluneční čas), ale i čas vzhledem ke hvězdám (siderický...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Messier 109 je fascinující spirální galaxie s příčkou, na kterou se díváme téměř z boku (sklon cca 75°). Nachází se ve vzdálenosti přibližně 45 milionů světelných let. Svou přezdívku „Vysavač“ získala díky absenci výrazného jádra a chaotické struktuře prachových mračen a HII oblastí, které vypadají jako vířící prach. Je to galaxie s překotnou tvorbou hvězd, což potvrzují i četné zdroje rentgenového záření v jejím nitru.
