Co jsou to ty červené chomáče na obloze? Jedná se o vzácnou formu blesku potvrzenou teprve před asi 35 lety: rudí skřítci. Výzkum ukázal, že po silném záblesku z pozitivního mračna k zemi mohou z výšek asi 80 km směrem dolů 10% rychlosti světla vystartovat rudí skřítci, asi 100metrové...
Odkud ty všechny meteory pocházejí? Co se směru na obloze týká, tak odpovědí je, že ze souhvězdí Lyry (Malé harfy). Tudíž meteorický roj, který vrcholí každý duben, je znám jako Lyridy, tedy meteory, které se zdají vylétat z radiantu v Lyře. Co se mateřského tělesa týká, tak zbytky velikosti zrnek...
Před 10 lety, v roce 2007, Česká republika podepsala smlouvu o členství v mezivládní organizaci Evropské jižní observatoře. Již 10 let tak mohou (nejen) pracovníci Astronomického ústavu Akademie věd ČR využívat nejmodernější astronomickou techniku na vědecky...
V centru Prahy jsou hodiny velikosti budovy. Během dne se tam shromažďují davy, aby se podívaly, jak odbíjí nová hodina. Ciferník pražského orloje je velice složitý a poskytuje nejen očekávané informace o čase vzhledem ke Slunci (sluneční čas), ale i čas vzhledem ke hvězdám (siderický...
Co jsou to ty červené chomáče na obloze? Jedná se o vzácnou formu blesku potvrzenou teprve před asi 35 lety: rudí skřítci. Výzkum ukázal, že po silném záblesku z pozitivního mračna k zemi mohou z výšek asi 80 km směrem dolů 10% rychlosti světla vystartovat rudí skřítci, asi 100metrové...
Odkud ty všechny meteory pocházejí? Co se směru na obloze týká, tak odpovědí je, že ze souhvězdí Lyry (Malé harfy). Tudíž meteorický roj, který vrcholí každý duben, je znám jako Lyridy, tedy meteory, které se zdají vylétat z radiantu v Lyře. Co se mateřského tělesa týká, tak zbytky velikosti zrnek...
Před 10 lety, v roce 2007, Česká republika podepsala smlouvu o členství v mezivládní organizaci Evropské jižní observatoře. Již 10 let tak mohou (nejen) pracovníci Astronomického ústavu Akademie věd ČR využívat nejmodernější astronomickou techniku na vědecky...
V centru Prahy jsou hodiny velikosti budovy. Během dne se tam shromažďují davy, aby se podívaly, jak odbíjí nová hodina. Ciferník pražského orloje je velice složitý a poskytuje nejen očekávané informace o čase vzhledem ke Slunci (sluneční čas), ale i čas vzhledem ke hvězdám (siderický...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
