Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  17. srpen 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 17. srpen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

M57: Prstencová mlhovina z Hubbla

Uznání: NASA, ESA, Hubble Legacy Archive; Processing: Judy Schmidt

Vyjma prstenců Saturnu je Prstencová mlhovina (M57) pravděpodobně nejslavnějším nebeským kruhem. Její klasický vzhled je však pochopitelně daný naší vlastní perspektivou. Nedávné mapování rozpínající se třírozměrné struktury, zčásti založené i na tomto jasném snímku z Hubbla ukazuje, že mlhovina je poměrně hustý prstenec ve tvaru koblihy obtočený kolem středu mračna zářícího plynu ve tvaru míče na americký fotbal. Pohled z planety Země se dívá dolů podél dlouhé osy fotbalového míče, čelem k prstenci. Zářící materiál u tohoto dobře prostudovaného případu planetární mlhoviny pochopitelně nepochází z planet. Místo toho plynný obal představuje vnější vrstvy odvržené umírající, kdysi Slunci podobnou hvězdou, která je nyní jen světelným bodem ve středu mlhoviny. Intenzivní ultrafialové světlo z horké centrální hvězdy ionizuje atomy v plynu. Prstencová mlhovina má průměr asi jeden světelný rok a je od nás vzdálena 2 500 světelných roků.

Sdílejte oblohu: Otevřené API NASA pro APOD.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Saturn
  2. SEDS.org: Messier 57
  3. Pixabay.com: Foto: Kočička :-)
  4. Harvard.edu: Studies of NGC 6720 with Calibrated HST/WFC3 Emission-line Filter Images. III. Tangential Motions using AstroDrizzle Images
  5. NASA: The Colorful Structure of the Ring Nebula
  6. Flickr.com: Judy Schmidt: NGC 6720 "Ring"
  7. Wikipedia: Ball_(gridiron_football)
  8. NASA: Earth
  9. APOD: 2011-02-18 Projekt planetární mlhoviny
  10. APOD: 2011-09-01 M27: nekometa
  11. Wikipedia: Planetary_nebula
  12. NASA: Ultraviolet Waves
  13. GSU.edu: Ionizing Radiation
  14. APOD: 2014-08-13 Prstence kolem Prstencové mlhoviny
  15. NASA: What Is a Light-Year?

Štítky: M57, Prstencová mlhovina, Hubble


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »