Prstencová mlhovina (M57) je složitější, než se zdá v malém dalekohledu. Snadno viditelný centrální prstenec má v průměru asi jeden světelný rok, ale tato pozoruhodně hluboká expozice, která ve spolupráci kombinuje data ze tří různých velkých dalekohledů, prozkoumává vlákna smyček zářícího plynu...
Prstencová mlhovina (M57) je složitější, než vypadá v malém dalekohledu. Snadno viditelný centrální prstenec má v průměru asi jeden světelný rok a pozoruhodně ho ukazuje Kosmický dalekohled Jamese Webba, když tuto populární mlhovinu zkoumá pomocí hluboké expozice v infračerveném světle. Kolem...
Co je příčinou této neobvyklé zakřivené struktury poblíž středu naší Galaxie? Dlouhé rovnoběžné paprsky, které vedou horní částí rádiového snímku, se souhrnně nazývají Rádiový oblouk v centru Galaxie a vybíhá z galaktické roviny. Radiový oblouk je spojen se středem Galaxie zvláštními zakřivenými...
Toho neobvyklého tvaru si hvězdáři všimli už před stovkami let, ale nechápali ho. Vypadal totiž jako prstenec na obloze. Kromě prstenců Saturnu je Prstencová mlhovina (M57) možná nejznámějším nebeským kruhem. Nyní víme, o co jde a její ikonický tvar je dán naší šťastnou perspektivou. Nedávné...
Prstencová mlhovina (M57) je složitější, než to v malém dalekohledu vypadá. Snadno viditelný centrální prstenec měří asi jeden světelný rok, ale na této pozoruhodně hluboké expozici, společném úsílí kombinujícím data ze tří různých dalekohledů, je možné zkoumat smyčky filamentů zářícího plynu, které...
Vyjma prstenců Saturnu je Prstencová mlhovina (M57) pravděpodobně nejslavnějším nebeským kruhem. Její klasický vzhled je však pochopitelně daný naší vlastní perspektivou. Nedávné mapování rozpínající se třírozměrné struktury, zčásti založené i na tomto jasném snímku z Hubbla ukazuje, že mlhovina je...
Může mračno plynu uchopit galaxii? Ani náhodou. "Pařát" tohoto podivně vypadajícího "tvora" na snímku je plynný oblak známý jako kometární globule. Tato globule ovšem praskla. Kometární globule jsou typické prachovými hlavami a protáhlými ohony. Tyto znaky způsobují, že se kometární globule vizuálně...
Co kdybyste mohli vidět všechny barvy Prstencové mlhoviny zvlášť? A okolních hvězd? Na to existuje technologie. Na snímku je vidět Prstencová mlhovina (M57) a okolní hvězdy právě pomocí takové technologie: v tomto případě jde o difrakční mřížku ve funkci hranolu. Prstencová mlhovina je vidět pouze...
U dobře známé Prstencové mlhoviny (M57) je toho mnohem více, než je vidět malým dalekohledem. Snadno viditelný centrální prstenec měří asi jeden světelný rok, ale tato pozoruhodně hluboká expozice, společné úsilí kombinovaných dat ze tří různých velkých dalekohledů, zkoumá smyčkovité...
Prstencová mlhovina (M57) je kromě prstenců Saturnu pravděpodobně nejslavnějším nebeským útvarem. Její klasický vzhled ovšem vzniká díky naší perspektivě. Nedávné mapování rozpínající se 3-D struktury mlhoviny založené zčásti na jasném Hubblově snímku ukazuje, že je to mlhovina poměrně...
Pro pozorovatele oblohy i s malým dalekohledem je to dobře známý pohled. Ovšem u Prstencové mlhoviny (M57) lze vidět mnohem víc, než je vidět jen malým dalekohledem. Snadno viditelný centrální prstenec měří asi jeden světelný rok, ale tato pozoruhodná hloubková expozice, která je...
Prstencová mlhovina (M57) je kromě prstenců Saturnu pravděpodobně nejslavnějším nebeským prstenem. Jeho klasický vzhled je ovšem vidět jen z naší vlastní perspektivy. Nedávné mapování rozpínající se třírozměrné struktury, založené z části na tomto jasném snimku z Hubbla ukazuje, že...
Prstencová mlhovina M57 je planetární mlhovina s jednoduchou symetrií vzdálená asi 2000 světelných let v hudebním souhvězdí Lyra, kterou pozorovatelé dalekohledem dobře znají. Na této pozoruhodné kresbě kosmického prstence jsou náznaky proměnlivých barev a jemných podrobností. Kresba byla...
Kromě prstenců Saturnu je Prstencová mlhovina (M57) pravděpodobně nejslavnějším prstenem na obloze. Její klasický vzhled vzniká perspektivou našeho pohledu ze Země, jelikož se díváme do středu zhruba válcovitého mračna zářícího plynu. Na tomto spletitém kompozitním snímku z pozemských snímků,...
Vypadá to jako prsten na obloze. Astronomové si před stovkami let na obloze všimli mlhoviny neobvyklého tvaru. Toto mračno plynu je nyní známo pod populárním názvem Prstencová mlhovina, též M57 nebo NGC 6720. Nyní se ví, že se jedná o planetární mlhovinu, plynové mračno vznikající na konci...
Prstencová mlhovina (M57) vzdálená asi 2000 světelných let v hudebním souhvězdí Lyra je dobře známá i pozorovatelům s malým dalekohledem. Centrální prstenec má průměr asi jeden světelný rok, ale tato pozoruhodná hloubková expozice - spojené úsilí kombinující data ze tří různých dalekohledů...
Astronomové na severní polokouli pohled na Prstencovou mlhovinu (M57) vzdálenou asi 2000 světelných let v hudebním souhvězdí Lyra dobře znají. Centrální prstenec měří asi jeden světelný rok, ale na této pozoruhodně hloubkové expozici, která je výsledkem spolupráce a sloučení dat ze dvou...
Vypadalo to jako prsten na obloze. Před několika sty léty si astronomové povšimli mlhoviny velice neobvyklého tvaru. Nyní je známa jako M57 nebo NGC 6720, ale více je toto mračno plynu známo jako Prstencová mlhovina. Nyní se už ví, že jde o planetární mlhovinu, mračno plynu, které je...
Tento nádherný nebeský pohled je zaměřen na planetární mlhovinu M57 z naší vlastní Mléčné dráhy, na slavnou Prstencovou mlhovinu. Široký pohled se skládá ze tří expozic: jedna zachytila podrobnosti zhruba jednoho světelného roku uvnitř dobře známé mlhoviny, další zachytila překvapivě...
Předpokládá se, že klasický vzhled populární Prstencové mlhoviny (M57) vzniká díky perpektivě při našem pohledu z planety Země do středu plynového mračna zhruba válcovitého tvaru. Zdá se ale, že na tomto infračeveném snímku ve falešných barvách ze Spitzerova kosmického dalekohledu, dobře...
Slyšeli jste v poslední době hodně o planetách s prstenci? Tak posuďte tento nádherný pohled vycentrovaný na planetární mlhovinu M57 z naší vlastní Mléčné dráhy, slavnou Prstencovou mlhovinu. Tento široký pohled se skládá ze tří expozic: jedna zaznamenává podrobnosti vnitřního, zhruba...
Kromě prstenců Saturna je pravděpodobně nejslavnějším nebeským útvarem Prstencová mlhovina (M57). Předpokládá se, že jednoduchý, vznešený vzhled planetární mlhoviny vzniká díky perspektivě při pohledu z planety Země přímo do ve skutečnosti válcovitého mračna plynu odvrženého umírající...
Tento barevný teleskopický pohled do severního souhvězdí Lyra odhaluje slabé vnější oblasti kolem M57, která je známá pod populárním jménem Prstencová mlhovina. Zatímco moderní astronomové ještě pořád o M57 hovoří jako o planetární mlhovině, tak M57 o rozměru jednoho světelného roku není...
S vyjímkou prstenců Saturna je Prstencová mlhovina (M57) pravděpodobně nejslavnější nebeským prstencem. Má se zato, že za prostý a vznešený vzhled této planetární mlhoviny může perpektiva našeho pohledu z planety Země, kdy ve skutečnosti pohlížíme přímo do mračna ve tvaru sudu tvořeného...
Prstencová mlhovina (M57) je pravděpodobně vyjma prstenců Saturna nejznámějším objektem na obloze. Předpokládá se, že tento jednoduchý uhlazený vzhled planetární mlhoviny je způsoben perspektivou - náš pohled z planety Země se dívá přímo do něčeho co je ve skutečnosti válcovité mračno plynu...
Kromě saturnových prstenců je asi Prstencová mlhovina (M57) nejslavnější nebeskou ozdobou. Předpokládá se, že jednoduchý a elegantní vzhled planetární mlhoviny je způsoben naším pohledem z planety Země přímo do válcovitého mračna plynu odvrženého umírající hvězdou. Astronomové projektu Hubble...
Co se stalo Prstencové mlhovině? Důvěrně známá Prstencová mlhovina, která může být vidět i malými dalekohledy na sebe bere nový vzhled, když se díváme ve slabém světle. Nedávno uvolněný snímek ve falešných barvách - nahoře - pořízený obřím dalekohledem Subaru ukazuje detaily obřích hal...
Prstencová mlhovina (M57) je složitější, než se zdá v malém dalekohledu. Snadno viditelný centrální prstenec má v průměru asi jeden světelný rok, ale tato pozoruhodně hluboká expozice, která ve spolupráci kombinuje data ze tří různých velkých dalekohledů, prozkoumává vlákna smyček zářícího plynu...
Prstencová mlhovina (M57) je složitější, než vypadá v malém dalekohledu. Snadno viditelný centrální prstenec má v průměru asi jeden světelný rok a pozoruhodně ho ukazuje Kosmický dalekohled Jamese Webba, když tuto populární mlhovinu zkoumá pomocí hluboké expozice v infračerveném světle. Kolem...
Co je příčinou této neobvyklé zakřivené struktury poblíž středu naší Galaxie? Dlouhé rovnoběžné paprsky, které vedou horní částí rádiového snímku, se souhrnně nazývají Rádiový oblouk v centru Galaxie a vybíhá z galaktické roviny. Radiový oblouk je spojen se středem Galaxie zvláštními zakřivenými...
Toho neobvyklého tvaru si hvězdáři všimli už před stovkami let, ale nechápali ho. Vypadal totiž jako prstenec na obloze. Kromě prstenců Saturnu je Prstencová mlhovina (M57) možná nejznámějším nebeským kruhem. Nyní víme, o co jde a její ikonický tvar je dán naší šťastnou perspektivou. Nedávné...
Prstencová mlhovina (M57) je složitější, než to v malém dalekohledu vypadá. Snadno viditelný centrální prstenec měří asi jeden světelný rok, ale na této pozoruhodně hluboké expozici, společném úsílí kombinujícím data ze tří různých dalekohledů, je možné zkoumat smyčky filamentů zářícího plynu, které...
Vyjma prstenců Saturnu je Prstencová mlhovina (M57) pravděpodobně nejslavnějším nebeským kruhem. Její klasický vzhled je však pochopitelně daný naší vlastní perspektivou. Nedávné mapování rozpínající se třírozměrné struktury, zčásti založené i na tomto jasném snímku z Hubbla ukazuje, že mlhovina je...
Může mračno plynu uchopit galaxii? Ani náhodou. "Pařát" tohoto podivně vypadajícího "tvora" na snímku je plynný oblak známý jako kometární globule. Tato globule ovšem praskla. Kometární globule jsou typické prachovými hlavami a protáhlými ohony. Tyto znaky způsobují, že se kometární globule vizuálně...
Co kdybyste mohli vidět všechny barvy Prstencové mlhoviny zvlášť? A okolních hvězd? Na to existuje technologie. Na snímku je vidět Prstencová mlhovina (M57) a okolní hvězdy právě pomocí takové technologie: v tomto případě jde o difrakční mřížku ve funkci hranolu. Prstencová mlhovina je vidět pouze...
U dobře známé Prstencové mlhoviny (M57) je toho mnohem více, než je vidět malým dalekohledem. Snadno viditelný centrální prstenec měří asi jeden světelný rok, ale tato pozoruhodně hluboká expozice, společné úsilí kombinovaných dat ze tří různých velkých dalekohledů, zkoumá smyčkovité...
Prstencová mlhovina (M57) je kromě prstenců Saturnu pravděpodobně nejslavnějším nebeským útvarem. Její klasický vzhled ovšem vzniká díky naší perspektivě. Nedávné mapování rozpínající se 3-D struktury mlhoviny založené zčásti na jasném Hubblově snímku ukazuje, že je to mlhovina poměrně...
Pro pozorovatele oblohy i s malým dalekohledem je to dobře známý pohled. Ovšem u Prstencové mlhoviny (M57) lze vidět mnohem víc, než je vidět jen malým dalekohledem. Snadno viditelný centrální prstenec měří asi jeden světelný rok, ale tato pozoruhodná hloubková expozice, která je...
Prstencová mlhovina (M57) je kromě prstenců Saturnu pravděpodobně nejslavnějším nebeským prstenem. Jeho klasický vzhled je ovšem vidět jen z naší vlastní perspektivy. Nedávné mapování rozpínající se třírozměrné struktury, založené z části na tomto jasném snimku z Hubbla ukazuje, že...
Prstencová mlhovina M57 je planetární mlhovina s jednoduchou symetrií vzdálená asi 2000 světelných let v hudebním souhvězdí Lyra, kterou pozorovatelé dalekohledem dobře znají. Na této pozoruhodné kresbě kosmického prstence jsou náznaky proměnlivých barev a jemných podrobností. Kresba byla...
Kromě prstenců Saturnu je Prstencová mlhovina (M57) pravděpodobně nejslavnějším prstenem na obloze. Její klasický vzhled vzniká perspektivou našeho pohledu ze Země, jelikož se díváme do středu zhruba válcovitého mračna zářícího plynu. Na tomto spletitém kompozitním snímku z pozemských snímků,...
Vypadá to jako prsten na obloze. Astronomové si před stovkami let na obloze všimli mlhoviny neobvyklého tvaru. Toto mračno plynu je nyní známo pod populárním názvem Prstencová mlhovina, též M57 nebo NGC 6720. Nyní se ví, že se jedná o planetární mlhovinu, plynové mračno vznikající na konci...
Prstencová mlhovina (M57) vzdálená asi 2000 světelných let v hudebním souhvězdí Lyra je dobře známá i pozorovatelům s malým dalekohledem. Centrální prstenec má průměr asi jeden světelný rok, ale tato pozoruhodná hloubková expozice - spojené úsilí kombinující data ze tří různých dalekohledů...
Astronomové na severní polokouli pohled na Prstencovou mlhovinu (M57) vzdálenou asi 2000 světelných let v hudebním souhvězdí Lyra dobře znají. Centrální prstenec měří asi jeden světelný rok, ale na této pozoruhodně hloubkové expozici, která je výsledkem spolupráce a sloučení dat ze dvou...
Vypadalo to jako prsten na obloze. Před několika sty léty si astronomové povšimli mlhoviny velice neobvyklého tvaru. Nyní je známa jako M57 nebo NGC 6720, ale více je toto mračno plynu známo jako Prstencová mlhovina. Nyní se už ví, že jde o planetární mlhovinu, mračno plynu, které je...
Tento nádherný nebeský pohled je zaměřen na planetární mlhovinu M57 z naší vlastní Mléčné dráhy, na slavnou Prstencovou mlhovinu. Široký pohled se skládá ze tří expozic: jedna zachytila podrobnosti zhruba jednoho světelného roku uvnitř dobře známé mlhoviny, další zachytila překvapivě...
Předpokládá se, že klasický vzhled populární Prstencové mlhoviny (M57) vzniká díky perpektivě při našem pohledu z planety Země do středu plynového mračna zhruba válcovitého tvaru. Zdá se ale, že na tomto infračeveném snímku ve falešných barvách ze Spitzerova kosmického dalekohledu, dobře...
Slyšeli jste v poslední době hodně o planetách s prstenci? Tak posuďte tento nádherný pohled vycentrovaný na planetární mlhovinu M57 z naší vlastní Mléčné dráhy, slavnou Prstencovou mlhovinu. Tento široký pohled se skládá ze tří expozic: jedna zaznamenává podrobnosti vnitřního, zhruba...
Kromě prstenců Saturna je pravděpodobně nejslavnějším nebeským útvarem Prstencová mlhovina (M57). Předpokládá se, že jednoduchý, vznešený vzhled planetární mlhoviny vzniká díky perspektivě při pohledu z planety Země přímo do ve skutečnosti válcovitého mračna plynu odvrženého umírající...
Tento barevný teleskopický pohled do severního souhvězdí Lyra odhaluje slabé vnější oblasti kolem M57, která je známá pod populárním jménem Prstencová mlhovina. Zatímco moderní astronomové ještě pořád o M57 hovoří jako o planetární mlhovině, tak M57 o rozměru jednoho světelného roku není...
S vyjímkou prstenců Saturna je Prstencová mlhovina (M57) pravděpodobně nejslavnější nebeským prstencem. Má se zato, že za prostý a vznešený vzhled této planetární mlhoviny může perpektiva našeho pohledu z planety Země, kdy ve skutečnosti pohlížíme přímo do mračna ve tvaru sudu tvořeného...
Prstencová mlhovina (M57) je pravděpodobně vyjma prstenců Saturna nejznámějším objektem na obloze. Předpokládá se, že tento jednoduchý uhlazený vzhled planetární mlhoviny je způsoben perspektivou - náš pohled z planety Země se dívá přímo do něčeho co je ve skutečnosti válcovité mračno plynu...
Kromě saturnových prstenců je asi Prstencová mlhovina (M57) nejslavnější nebeskou ozdobou. Předpokládá se, že jednoduchý a elegantní vzhled planetární mlhoviny je způsoben naším pohledem z planety Země přímo do válcovitého mračna plynu odvrženého umírající hvězdou. Astronomové projektu Hubble...
Co se stalo Prstencové mlhovině? Důvěrně známá Prstencová mlhovina, která může být vidět i malými dalekohledy na sebe bere nový vzhled, když se díváme ve slabém světle. Nedávno uvolněný snímek ve falešných barvách - nahoře - pořízený obřím dalekohledem Subaru ukazuje detaily obřích hal...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
