Prstencová mlhovina (M57) je složitější, než se zdá v malém dalekohledu. Snadno viditelný centrální prstenec má v průměru asi jeden světelný rok, ale tato pozoruhodně hluboká expozice, která ve spolupráci kombinuje data ze tří různých velkých dalekohledů, prozkoumává vlákna smyček zářícího plynu...
Prstencová mlhovina (M57) je složitější, než vypadá v malém dalekohledu. Snadno viditelný centrální prstenec má v průměru asi jeden světelný rok a pozoruhodně ho ukazuje Kosmický dalekohled Jamese Webba, když tuto populární mlhovinu zkoumá pomocí hluboké expozice v infračerveném světle. Kolem...
Co je příčinou této neobvyklé zakřivené struktury poblíž středu naší Galaxie? Dlouhé rovnoběžné paprsky, které vedou horní částí rádiového snímku, se souhrnně nazývají Rádiový oblouk v centru Galaxie a vybíhá z galaktické roviny. Radiový oblouk je spojen se středem Galaxie zvláštními zakřivenými...
Toho neobvyklého tvaru si hvězdáři všimli už před stovkami let, ale nechápali ho. Vypadal totiž jako prstenec na obloze. Kromě prstenců Saturnu je Prstencová mlhovina (M57) možná nejznámějším nebeským kruhem. Nyní víme, o co jde a její ikonický tvar je dán naší šťastnou perspektivou. Nedávné...
Prstencová mlhovina (M57) je složitější, než to v malém dalekohledu vypadá. Snadno viditelný centrální prstenec měří asi jeden světelný rok, ale na této pozoruhodně hluboké expozici, společném úsílí kombinujícím data ze tří různých dalekohledů, je možné zkoumat smyčky filamentů zářícího plynu, které...
Vyjma prstenců Saturnu je Prstencová mlhovina (M57) pravděpodobně nejslavnějším nebeským kruhem. Její klasický vzhled je však pochopitelně daný naší vlastní perspektivou. Nedávné mapování rozpínající se třírozměrné struktury, zčásti založené i na tomto jasném snímku z Hubbla ukazuje, že mlhovina je...
Může mračno plynu uchopit galaxii? Ani náhodou. "Pařát" tohoto podivně vypadajícího "tvora" na snímku je plynný oblak známý jako kometární globule. Tato globule ovšem praskla. Kometární globule jsou typické prachovými hlavami a protáhlými ohony. Tyto znaky způsobují, že se kometární globule vizuálně...
Co kdybyste mohli vidět všechny barvy Prstencové mlhoviny zvlášť? A okolních hvězd? Na to existuje technologie. Na snímku je vidět Prstencová mlhovina (M57) a okolní hvězdy právě pomocí takové technologie: v tomto případě jde o difrakční mřížku ve funkci hranolu. Prstencová mlhovina je vidět pouze...
U dobře známé Prstencové mlhoviny (M57) je toho mnohem více, než je vidět malým dalekohledem. Snadno viditelný centrální prstenec měří asi jeden světelný rok, ale tato pozoruhodně hluboká expozice, společné úsilí kombinovaných dat ze tří různých velkých dalekohledů, zkoumá smyčkovité...
Prstencová mlhovina (M57) je kromě prstenců Saturnu pravděpodobně nejslavnějším nebeským útvarem. Její klasický vzhled ovšem vzniká díky naší perspektivě. Nedávné mapování rozpínající se 3-D struktury mlhoviny založené zčásti na jasném Hubblově snímku ukazuje, že je to mlhovina poměrně...
Pro pozorovatele oblohy i s malým dalekohledem je to dobře známý pohled. Ovšem u Prstencové mlhoviny (M57) lze vidět mnohem víc, než je vidět jen malým dalekohledem. Snadno viditelný centrální prstenec měří asi jeden světelný rok, ale tato pozoruhodná hloubková expozice, která je...
Prstencová mlhovina (M57) je kromě prstenců Saturnu pravděpodobně nejslavnějším nebeským prstenem. Jeho klasický vzhled je ovšem vidět jen z naší vlastní perspektivy. Nedávné mapování rozpínající se třírozměrné struktury, založené z části na tomto jasném snimku z Hubbla ukazuje, že...
Prstencová mlhovina M57 je planetární mlhovina s jednoduchou symetrií vzdálená asi 2000 světelných let v hudebním souhvězdí Lyra, kterou pozorovatelé dalekohledem dobře znají. Na této pozoruhodné kresbě kosmického prstence jsou náznaky proměnlivých barev a jemných podrobností. Kresba byla...
Kromě prstenců Saturnu je Prstencová mlhovina (M57) pravděpodobně nejslavnějším prstenem na obloze. Její klasický vzhled vzniká perspektivou našeho pohledu ze Země, jelikož se díváme do středu zhruba válcovitého mračna zářícího plynu. Na tomto spletitém kompozitním snímku z pozemských snímků,...
Vypadá to jako prsten na obloze. Astronomové si před stovkami let na obloze všimli mlhoviny neobvyklého tvaru. Toto mračno plynu je nyní známo pod populárním názvem Prstencová mlhovina, též M57 nebo NGC 6720. Nyní se ví, že se jedná o planetární mlhovinu, plynové mračno vznikající na konci...
Prstencová mlhovina (M57) vzdálená asi 2000 světelných let v hudebním souhvězdí Lyra je dobře známá i pozorovatelům s malým dalekohledem. Centrální prstenec má průměr asi jeden světelný rok, ale tato pozoruhodná hloubková expozice - spojené úsilí kombinující data ze tří různých dalekohledů...
Astronomové na severní polokouli pohled na Prstencovou mlhovinu (M57) vzdálenou asi 2000 světelných let v hudebním souhvězdí Lyra dobře znají. Centrální prstenec měří asi jeden světelný rok, ale na této pozoruhodně hloubkové expozici, která je výsledkem spolupráce a sloučení dat ze dvou...
Vypadalo to jako prsten na obloze. Před několika sty léty si astronomové povšimli mlhoviny velice neobvyklého tvaru. Nyní je známa jako M57 nebo NGC 6720, ale více je toto mračno plynu známo jako Prstencová mlhovina. Nyní se už ví, že jde o planetární mlhovinu, mračno plynu, které je...
Tento nádherný nebeský pohled je zaměřen na planetární mlhovinu M57 z naší vlastní Mléčné dráhy, na slavnou Prstencovou mlhovinu. Široký pohled se skládá ze tří expozic: jedna zachytila podrobnosti zhruba jednoho světelného roku uvnitř dobře známé mlhoviny, další zachytila překvapivě...
Předpokládá se, že klasický vzhled populární Prstencové mlhoviny (M57) vzniká díky perpektivě při našem pohledu z planety Země do středu plynového mračna zhruba válcovitého tvaru. Zdá se ale, že na tomto infračeveném snímku ve falešných barvách ze Spitzerova kosmického dalekohledu, dobře...
Slyšeli jste v poslední době hodně o planetách s prstenci? Tak posuďte tento nádherný pohled vycentrovaný na planetární mlhovinu M57 z naší vlastní Mléčné dráhy, slavnou Prstencovou mlhovinu. Tento široký pohled se skládá ze tří expozic: jedna zaznamenává podrobnosti vnitřního, zhruba...
Kromě prstenců Saturna je pravděpodobně nejslavnějším nebeským útvarem Prstencová mlhovina (M57). Předpokládá se, že jednoduchý, vznešený vzhled planetární mlhoviny vzniká díky perspektivě při pohledu z planety Země přímo do ve skutečnosti válcovitého mračna plynu odvrženého umírající...
Tento barevný teleskopický pohled do severního souhvězdí Lyra odhaluje slabé vnější oblasti kolem M57, která je známá pod populárním jménem Prstencová mlhovina. Zatímco moderní astronomové ještě pořád o M57 hovoří jako o planetární mlhovině, tak M57 o rozměru jednoho světelného roku není...
S vyjímkou prstenců Saturna je Prstencová mlhovina (M57) pravděpodobně nejslavnější nebeským prstencem. Má se zato, že za prostý a vznešený vzhled této planetární mlhoviny může perpektiva našeho pohledu z planety Země, kdy ve skutečnosti pohlížíme přímo do mračna ve tvaru sudu tvořeného...
Prstencová mlhovina (M57) je pravděpodobně vyjma prstenců Saturna nejznámějším objektem na obloze. Předpokládá se, že tento jednoduchý uhlazený vzhled planetární mlhoviny je způsoben perspektivou - náš pohled z planety Země se dívá přímo do něčeho co je ve skutečnosti válcovité mračno plynu...
Kromě saturnových prstenců je asi Prstencová mlhovina (M57) nejslavnější nebeskou ozdobou. Předpokládá se, že jednoduchý a elegantní vzhled planetární mlhoviny je způsoben naším pohledem z planety Země přímo do válcovitého mračna plynu odvrženého umírající hvězdou. Astronomové projektu Hubble...
Co se stalo Prstencové mlhovině? Důvěrně známá Prstencová mlhovina, která může být vidět i malými dalekohledy na sebe bere nový vzhled, když se díváme ve slabém světle. Nedávno uvolněný snímek ve falešných barvách - nahoře - pořízený obřím dalekohledem Subaru ukazuje detaily obřích hal...
Prstencová mlhovina (M57) je složitější, než se zdá v malém dalekohledu. Snadno viditelný centrální prstenec má v průměru asi jeden světelný rok, ale tato pozoruhodně hluboká expozice, která ve spolupráci kombinuje data ze tří různých velkých dalekohledů, prozkoumává vlákna smyček zářícího plynu...
Prstencová mlhovina (M57) je složitější, než vypadá v malém dalekohledu. Snadno viditelný centrální prstenec má v průměru asi jeden světelný rok a pozoruhodně ho ukazuje Kosmický dalekohled Jamese Webba, když tuto populární mlhovinu zkoumá pomocí hluboké expozice v infračerveném světle. Kolem...
Co je příčinou této neobvyklé zakřivené struktury poblíž středu naší Galaxie? Dlouhé rovnoběžné paprsky, které vedou horní částí rádiového snímku, se souhrnně nazývají Rádiový oblouk v centru Galaxie a vybíhá z galaktické roviny. Radiový oblouk je spojen se středem Galaxie zvláštními zakřivenými...
Toho neobvyklého tvaru si hvězdáři všimli už před stovkami let, ale nechápali ho. Vypadal totiž jako prstenec na obloze. Kromě prstenců Saturnu je Prstencová mlhovina (M57) možná nejznámějším nebeským kruhem. Nyní víme, o co jde a její ikonický tvar je dán naší šťastnou perspektivou. Nedávné...
Prstencová mlhovina (M57) je složitější, než to v malém dalekohledu vypadá. Snadno viditelný centrální prstenec měří asi jeden světelný rok, ale na této pozoruhodně hluboké expozici, společném úsílí kombinujícím data ze tří různých dalekohledů, je možné zkoumat smyčky filamentů zářícího plynu, které...
Vyjma prstenců Saturnu je Prstencová mlhovina (M57) pravděpodobně nejslavnějším nebeským kruhem. Její klasický vzhled je však pochopitelně daný naší vlastní perspektivou. Nedávné mapování rozpínající se třírozměrné struktury, zčásti založené i na tomto jasném snímku z Hubbla ukazuje, že mlhovina je...
Může mračno plynu uchopit galaxii? Ani náhodou. "Pařát" tohoto podivně vypadajícího "tvora" na snímku je plynný oblak známý jako kometární globule. Tato globule ovšem praskla. Kometární globule jsou typické prachovými hlavami a protáhlými ohony. Tyto znaky způsobují, že se kometární globule vizuálně...
Co kdybyste mohli vidět všechny barvy Prstencové mlhoviny zvlášť? A okolních hvězd? Na to existuje technologie. Na snímku je vidět Prstencová mlhovina (M57) a okolní hvězdy právě pomocí takové technologie: v tomto případě jde o difrakční mřížku ve funkci hranolu. Prstencová mlhovina je vidět pouze...
U dobře známé Prstencové mlhoviny (M57) je toho mnohem více, než je vidět malým dalekohledem. Snadno viditelný centrální prstenec měří asi jeden světelný rok, ale tato pozoruhodně hluboká expozice, společné úsilí kombinovaných dat ze tří různých velkých dalekohledů, zkoumá smyčkovité...
Prstencová mlhovina (M57) je kromě prstenců Saturnu pravděpodobně nejslavnějším nebeským útvarem. Její klasický vzhled ovšem vzniká díky naší perspektivě. Nedávné mapování rozpínající se 3-D struktury mlhoviny založené zčásti na jasném Hubblově snímku ukazuje, že je to mlhovina poměrně...
Pro pozorovatele oblohy i s malým dalekohledem je to dobře známý pohled. Ovšem u Prstencové mlhoviny (M57) lze vidět mnohem víc, než je vidět jen malým dalekohledem. Snadno viditelný centrální prstenec měří asi jeden světelný rok, ale tato pozoruhodná hloubková expozice, která je...
Prstencová mlhovina (M57) je kromě prstenců Saturnu pravděpodobně nejslavnějším nebeským prstenem. Jeho klasický vzhled je ovšem vidět jen z naší vlastní perspektivy. Nedávné mapování rozpínající se třírozměrné struktury, založené z části na tomto jasném snimku z Hubbla ukazuje, že...
Prstencová mlhovina M57 je planetární mlhovina s jednoduchou symetrií vzdálená asi 2000 světelných let v hudebním souhvězdí Lyra, kterou pozorovatelé dalekohledem dobře znají. Na této pozoruhodné kresbě kosmického prstence jsou náznaky proměnlivých barev a jemných podrobností. Kresba byla...
Kromě prstenců Saturnu je Prstencová mlhovina (M57) pravděpodobně nejslavnějším prstenem na obloze. Její klasický vzhled vzniká perspektivou našeho pohledu ze Země, jelikož se díváme do středu zhruba válcovitého mračna zářícího plynu. Na tomto spletitém kompozitním snímku z pozemských snímků,...
Vypadá to jako prsten na obloze. Astronomové si před stovkami let na obloze všimli mlhoviny neobvyklého tvaru. Toto mračno plynu je nyní známo pod populárním názvem Prstencová mlhovina, též M57 nebo NGC 6720. Nyní se ví, že se jedná o planetární mlhovinu, plynové mračno vznikající na konci...
Prstencová mlhovina (M57) vzdálená asi 2000 světelných let v hudebním souhvězdí Lyra je dobře známá i pozorovatelům s malým dalekohledem. Centrální prstenec má průměr asi jeden světelný rok, ale tato pozoruhodná hloubková expozice - spojené úsilí kombinující data ze tří různých dalekohledů...
Astronomové na severní polokouli pohled na Prstencovou mlhovinu (M57) vzdálenou asi 2000 světelných let v hudebním souhvězdí Lyra dobře znají. Centrální prstenec měří asi jeden světelný rok, ale na této pozoruhodně hloubkové expozici, která je výsledkem spolupráce a sloučení dat ze dvou...
Vypadalo to jako prsten na obloze. Před několika sty léty si astronomové povšimli mlhoviny velice neobvyklého tvaru. Nyní je známa jako M57 nebo NGC 6720, ale více je toto mračno plynu známo jako Prstencová mlhovina. Nyní se už ví, že jde o planetární mlhovinu, mračno plynu, které je...
Tento nádherný nebeský pohled je zaměřen na planetární mlhovinu M57 z naší vlastní Mléčné dráhy, na slavnou Prstencovou mlhovinu. Široký pohled se skládá ze tří expozic: jedna zachytila podrobnosti zhruba jednoho světelného roku uvnitř dobře známé mlhoviny, další zachytila překvapivě...
Předpokládá se, že klasický vzhled populární Prstencové mlhoviny (M57) vzniká díky perpektivě při našem pohledu z planety Země do středu plynového mračna zhruba válcovitého tvaru. Zdá se ale, že na tomto infračeveném snímku ve falešných barvách ze Spitzerova kosmického dalekohledu, dobře...
Slyšeli jste v poslední době hodně o planetách s prstenci? Tak posuďte tento nádherný pohled vycentrovaný na planetární mlhovinu M57 z naší vlastní Mléčné dráhy, slavnou Prstencovou mlhovinu. Tento široký pohled se skládá ze tří expozic: jedna zaznamenává podrobnosti vnitřního, zhruba...
Kromě prstenců Saturna je pravděpodobně nejslavnějším nebeským útvarem Prstencová mlhovina (M57). Předpokládá se, že jednoduchý, vznešený vzhled planetární mlhoviny vzniká díky perspektivě při pohledu z planety Země přímo do ve skutečnosti válcovitého mračna plynu odvrženého umírající...
Tento barevný teleskopický pohled do severního souhvězdí Lyra odhaluje slabé vnější oblasti kolem M57, která je známá pod populárním jménem Prstencová mlhovina. Zatímco moderní astronomové ještě pořád o M57 hovoří jako o planetární mlhovině, tak M57 o rozměru jednoho světelného roku není...
S vyjímkou prstenců Saturna je Prstencová mlhovina (M57) pravděpodobně nejslavnější nebeským prstencem. Má se zato, že za prostý a vznešený vzhled této planetární mlhoviny může perpektiva našeho pohledu z planety Země, kdy ve skutečnosti pohlížíme přímo do mračna ve tvaru sudu tvořeného...
Prstencová mlhovina (M57) je pravděpodobně vyjma prstenců Saturna nejznámějším objektem na obloze. Předpokládá se, že tento jednoduchý uhlazený vzhled planetární mlhoviny je způsoben perspektivou - náš pohled z planety Země se dívá přímo do něčeho co je ve skutečnosti válcovité mračno plynu...
Kromě saturnových prstenců je asi Prstencová mlhovina (M57) nejslavnější nebeskou ozdobou. Předpokládá se, že jednoduchý a elegantní vzhled planetární mlhoviny je způsoben naším pohledem z planety Země přímo do válcovitého mračna plynu odvrženého umírající hvězdou. Astronomové projektu Hubble...
Co se stalo Prstencové mlhovině? Důvěrně známá Prstencová mlhovina, která může být vidět i malými dalekohledy na sebe bere nový vzhled, když se díváme ve slabém světle. Nedávno uvolněný snímek ve falešných barvách - nahoře - pořízený obřím dalekohledem Subaru ukazuje detaily obřích hal...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4
