Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  11. březen 2005

Astronomický snímek dne (APOD) - 11. březen 2005

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Prstencová mlhovina infračerveně

Uznání: J. Hora (Harvard-Smithsonian CfA) (SSC/Caltech), JPL-Caltech, NASA

Předpokládá se, že klasický vzhled populární Prstencové mlhoviny (M57) vzniká díky perpektivě při našem pohledu z planety Země do středu plynového mračna zhruba válcovitého tvaru. Zdá se ale, že na tomto infračeveném snímku ve falešných barvách ze Spitzerova kosmického dalekohledu, dobře známé oblasti Prstencové mlhoviny přesahují vznešené smyčkovité struktury. Samozřejmě, že na tomto dobře prostudovaném případu planetární mlhoviny zářící materiál nepochází z planet. Zato tento plynový závoj představuje odvržené vnější vrstvy umírající Slunci podobné hvězdy. Na tomto Spitzerově pohledu je náhodou také vpravo nahoře vidět spirální galaxie IC 1296 ze souhvězdí Lyry. Centrální prstenec Prstencové mlhoviny má průměr asi jeden světelný rok a nachází se asi 2000 světelných let daleko. Galaxie IC 1296 je ovšem mnohem větší a tudíž je mnohem dále - ve vzdálenosti asi 200 miliónů světelných let.

Štítky: Infračervený, Prstencová mlhovina, M57, Spitzer, Ngc6720


10. vesmírný týden 2026

10. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Po delší době Venuše jako Večernice nad západním obzorem

Další informace »