Jak vypadá střed naší Galaxie? Ve viditelném světle je střed Mléčné dráhy ukrytý mračny neprůhledného prachu a plynu. Ale na tomto úžasném pohledu infračervené kamery Spitzerova kosmického dalekohledu pronikly spoustou prachu a ukázaly hvězdy v okolí hustého středu Galaxie. Podrobný snímek ve...
Jednou z posledních položek ve slavném katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, ale určitě ji nelze opomenout. Tato galaxie je při rozměru asi 170 000 světelných let enormní, skoro dvakrát tak velká jako naše vlastní Mléčná dráha. M101 byla také jednou z původních...
Mlhovina Severní Amerika dokáže to, co Severoameričané vůbec nedokáží, totiž utvářet hvězdy. Kde přesně v této mlhovině hvězdy vznikají je většinou zakryto hustým, pro viditelné světlo neprůhledným prachem. Ovšem pohled na mlhovinu Severní Amerika v infračerveném světle z družicového Spitzerova...
Co způsobuje, že toto kosmické oko vypadá tak červené? Prach. Na snímku ze Spitzerova kosmického dalekohledu je vidět infračervené světlo z dobře prostudované mlhoviny Helix (NGC 7293), která je zhruba 700 světelných let daleko v souhvězdí Vodnáře (Aquarius). Obálka z prachu a...
Jedna z posledních položek slavné katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, která zcela jistě není poslední co do velikosti. Tato galaxie totiž měří asi 170 000 světelných let, což je skoro dvojnásobek velikosti naší Mléčné dráhy. M101 je také jednou z původních...
Jen málo pohledů do vesmíru vzbuzuje představivost tak, jako 1500 světelných let vzdálená, nesmírně velká porodnice hvězd, mlhovina Orion. Tento krásný pohled ve falešných barvách zabírá asi 40 světelných let a vznikl na základě infračervených dat ze Spitzerova kosmického dalekohledu. Při...
Jednou z posledních položek ve slavném katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, která určitě není z nejmenších. Tato galaxie s rozměrem asi 170 000 světelných let je enormní, téměř dvakrát tak velká, jako naše Mléčná dráha. M101 byla také jednou z původních...
Jen málo kosmických pohledů vzbuzují takovou představivost jako Mlhovina v Orionu, nesmírně velká porodnice hvězd asi 1500 světelných let daleko. Tento úžasný pohled ve falešných barvách zabírá asi 40 světelných let a vznikl na základě infračervených dat ze Spitzerova kosmického dalekohledu....
Mlhovina Severní Amerika dělá to, co většina severoameričanů dělat nemůže - utváří hvězdy. Hvězdy, které v mlhovině vznikají, většinou zakrývá hustý, pro viditelné světlo neprůhledný prach. Ovšem nový pohled na mlhovinu Severní Amerika v infračerveném světle z družicového Spitzerova...
Hvězdy a jejich planety se rodí ve studených a temných mezihvězdných mračnech plynu a prachu. Astronomové při výzkumu mračen na infračervených vlnových délkách učinili překvapivý objev, jelikož v desítkách případů hustá jádra mračen září odraženým infračerveným světlem hvězd. Tyto panely...
Jen několik kosmických pohledů vzbuzuje představivost tak, jako mlhovina Orion, nesmírně velká porodnice hvězd ve vzdálenosti asi 1500 světelných let. Tento nový infračervený snímek ze Spitzerova kosmického dalekohledu zabírá asi 40 světelných let a byl vytvořen z dat určených...
Krásná velká galaxie M101 je jednou z posledních položek slavného katalogu Charlese Messiera, ale rozhodně si zaslouží pozornost. Tato ohromná galaxie měří asi 170 000 světelných let, takže je asi dvakrát větší než naše vlastní Mléčná dráha. M101 byla také jednou z prvních spirálních...
Co se děje v centru naší Mléčné dráhy? K zodpovězení této otázky spojily své úsilí Hubblův a Spitzerův kosmický dalekohled k přehlídce této oblasti v infračerveném světle do dosud nevídaných podrobností. Infračervené světlo je zvláště užitečné k průzkumu centra Mléčné dráhy na rozdíl od...
Velká a krásná spirální galaxie M101 je jednou z posledních položek slavného katalogu Charlese Messiera, ale rozhodně není jednou z nejmenších. Tato galaxie s rozměrem asi 170 000 světelných let je enormní, téměř dvakrát tak větší jako Mléčná dráha. M101 byla jednou z těch...
Tento impozantní barevný kompozit ukazuje spirální galaxii M81 napříč elektromagnetickým spektrem. Obrázek kombinuje rentgenové údaje z observatoře Chandra (modrá), infračervené údaje ze Spitzerova kosmického dalekohledu a ultrafialový snímek z družice GALEX (nachová) se snímkem ve...
Tento obsáhlý infračervený pohled na rovinu naší Mléčné dráhy ze Spitzerova kosmického dalekohledu je těžké ocenit jen z jedno obrázku. Ve skutečnosti Spitzerovy kamery pořídily přes 800 000 snímků a ty se nyní skládají dohromady do ohromné mozaiky galaktické roviny, do...
Eta Carinae, jedna z nejhmotnějších a nestabilních hvězd v Mléčné dráze, má na své okolí výrazný vliv. Tyto fantastické pilíře zářícího prachu a plynu s vnořenými nově zrozenými hvězdami, které byly tvářeny intenzivními větry a radiací z Eta Carinae a dalších hmotných hvězd, se nacházejí v...
Na tomto jedinečném kompozitním obrázku, který zabírá elektromagnetické spektrum ze tří velkých vesmírných observatoří, je galaxie Sombrero (neboli spirální galaxie M104), slavná díky svému širokému prstenci zakrývajícího prachu a svému tvaru klobouku. Chandra zkoumala vysokoenergetickou...
Střed naší Galaxie Mléčné dráhy se před slídívýma očima optických dalekohledů skrývá za temnými mračny prachu a plynu. Ale na tomto skvělém pohledu ze Spitzerova kosmického dalekohledu infračervené kamery pronikly dostatečně prachem a odhalily hvězdy naměstnané v oblasti galaktického...
Střed naší Mléčné dráhy se před slídivýma očima optických dalekohledů skrývá za mračna zakrývajícího plynu a prachu. Ale na tomto úžasném pohledu infračervené kamery Spitzerova kosmického dalekohledu pronikly většinou prachu a ukázaly hvězdy v nahuštěné oblasti galaktického...
V souhvězdí Vodnáře (Aquarius) ve vzdálenosti přes šest set světelných let od Země umírá slunci podobná hvězda. Ve svých několika posledních tisících letech vytvořila mlhovinu Helix (NGC 7293), dobře prostudovanou a blízkou planetární mlhovinu typickou pro tuto závěrečnou fázi hvězdného...
Eta Carinae, jedna z nejhmotnějších a nejméně stabilních hvězd v Mléčné dráze, výrazně ovlivňuje své prostředí. Tyto fantastické pilíře zářícího prachu a plynu, které obklopují nově zrozené hvězdy, se nacházejí v oblasti Jižního pilíře mlhoviny Carina, byly utvářeny intenzivními větry a...
Svět v prosinci 2003 uviděl první skvělé snímky ze Spitzerova kosmického dalekohledu, včetně tohoto dovnitř pronikajícího pohledu do jinak neprůhledné tmavé globule známé jako mlhovina Sloní chobot. Spletitá oblast, která je vidět na kompozitním snímku z infračervených obrazových...
Poprvé bylo identifikováno světlo vyzařované planetou daleko za naší sluneční soustavou. Světlo planety ilustrované na obrázku nahoře bylo detekováno pouze porovnáváním jasnosti mateřské hvězdy, když planeta byla za hvězdou, se světlem emitovaným zároveň planetou i její mateřskou...
Předpokládá se, že klasický vzhled populární Prstencové mlhoviny (M57) vzniká díky perpektivě při našem pohledu z planety Země do středu plynového mračna zhruba válcovitého tvaru. Zdá se ale, že na tomto infračeveném snímku ve falešných barvách ze Spitzerova kosmického dalekohledu, dobře...
Proč je kolem některých starších hvězd prach? Očekávalo se, že pozorování ze Spitzerova kosmického dalekohledu týmem vedeným Georgem Rieke (U. Arizona) ukáží, že mladé hvězdy řádově staré jeden milión let mají velké prachové disky, zatímco poměrně starší hvězdy mezi 10 až 100 milióny let...
Na vloženém snímku ve viditelném světle (vpravo dole) není vidět ani náznak této hvězdokupy Zato infračervený záběr ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje ve zjevně prázdné oblasti na obloze v souhvězdí Orla (Aquila) masivní kulovou hvězdokupu z asi 300 000 hvězd. Když astronomové...
V srdci ohromné mlhoviny Tarantule leží jedna z nejneobvyklejších hvězdokup. Je známa jako NGC 2070 nebo R136 a je domovem velkého počtu horkých mladých hvězd. Energetické světlo z těchto hvězd trvale ionizuje plyn v mlhovině, zatímco energetické částice...
K prvním okázalým snímkům z nově pokřtěného Spitzerova kosmického dalekohledu patří i tento pohled pronikající dovnitř jinak neprůhledné temné globule známé jako mlhovina Sloní chobot. Na kompozitním snímku z infračervených údajů zaznamenaných Spitzerovými přístroji je vidět spletitá...
Jak vypadá střed naší Galaxie? Ve viditelném světle je střed Mléčné dráhy ukrytý mračny neprůhledného prachu a plynu. Ale na tomto úžasném pohledu infračervené kamery Spitzerova kosmického dalekohledu pronikly spoustou prachu a ukázaly hvězdy v okolí hustého středu Galaxie. Podrobný snímek ve...
Jednou z posledních položek ve slavném katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, ale určitě ji nelze opomenout. Tato galaxie je při rozměru asi 170 000 světelných let enormní, skoro dvakrát tak velká jako naše vlastní Mléčná dráha. M101 byla také jednou z původních...
Mlhovina Severní Amerika dokáže to, co Severoameričané vůbec nedokáží, totiž utvářet hvězdy. Kde přesně v této mlhovině hvězdy vznikají je většinou zakryto hustým, pro viditelné světlo neprůhledným prachem. Ovšem pohled na mlhovinu Severní Amerika v infračerveném světle z družicového Spitzerova...
Co způsobuje, že toto kosmické oko vypadá tak červené? Prach. Na snímku ze Spitzerova kosmického dalekohledu je vidět infračervené světlo z dobře prostudované mlhoviny Helix (NGC 7293), která je zhruba 700 světelných let daleko v souhvězdí Vodnáře (Aquarius). Obálka z prachu a...
Jedna z posledních položek slavné katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, která zcela jistě není poslední co do velikosti. Tato galaxie totiž měří asi 170 000 světelných let, což je skoro dvojnásobek velikosti naší Mléčné dráhy. M101 je také jednou z původních...
Jen málo pohledů do vesmíru vzbuzuje představivost tak, jako 1500 světelných let vzdálená, nesmírně velká porodnice hvězd, mlhovina Orion. Tento krásný pohled ve falešných barvách zabírá asi 40 světelných let a vznikl na základě infračervených dat ze Spitzerova kosmického dalekohledu. Při...
Jednou z posledních položek ve slavném katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, která určitě není z nejmenších. Tato galaxie s rozměrem asi 170 000 světelných let je enormní, téměř dvakrát tak velká, jako naše Mléčná dráha. M101 byla také jednou z původních...
Jen málo kosmických pohledů vzbuzují takovou představivost jako Mlhovina v Orionu, nesmírně velká porodnice hvězd asi 1500 světelných let daleko. Tento úžasný pohled ve falešných barvách zabírá asi 40 světelných let a vznikl na základě infračervených dat ze Spitzerova kosmického dalekohledu....
Mlhovina Severní Amerika dělá to, co většina severoameričanů dělat nemůže - utváří hvězdy. Hvězdy, které v mlhovině vznikají, většinou zakrývá hustý, pro viditelné světlo neprůhledný prach. Ovšem nový pohled na mlhovinu Severní Amerika v infračerveném světle z družicového Spitzerova...
Hvězdy a jejich planety se rodí ve studených a temných mezihvězdných mračnech plynu a prachu. Astronomové při výzkumu mračen na infračervených vlnových délkách učinili překvapivý objev, jelikož v desítkách případů hustá jádra mračen září odraženým infračerveným světlem hvězd. Tyto panely...
Jen několik kosmických pohledů vzbuzuje představivost tak, jako mlhovina Orion, nesmírně velká porodnice hvězd ve vzdálenosti asi 1500 světelných let. Tento nový infračervený snímek ze Spitzerova kosmického dalekohledu zabírá asi 40 světelných let a byl vytvořen z dat určených...
Krásná velká galaxie M101 je jednou z posledních položek slavného katalogu Charlese Messiera, ale rozhodně si zaslouží pozornost. Tato ohromná galaxie měří asi 170 000 světelných let, takže je asi dvakrát větší než naše vlastní Mléčná dráha. M101 byla také jednou z prvních spirálních...
Co se děje v centru naší Mléčné dráhy? K zodpovězení této otázky spojily své úsilí Hubblův a Spitzerův kosmický dalekohled k přehlídce této oblasti v infračerveném světle do dosud nevídaných podrobností. Infračervené světlo je zvláště užitečné k průzkumu centra Mléčné dráhy na rozdíl od...
Velká a krásná spirální galaxie M101 je jednou z posledních položek slavného katalogu Charlese Messiera, ale rozhodně není jednou z nejmenších. Tato galaxie s rozměrem asi 170 000 světelných let je enormní, téměř dvakrát tak větší jako Mléčná dráha. M101 byla jednou z těch...
Tento impozantní barevný kompozit ukazuje spirální galaxii M81 napříč elektromagnetickým spektrem. Obrázek kombinuje rentgenové údaje z observatoře Chandra (modrá), infračervené údaje ze Spitzerova kosmického dalekohledu a ultrafialový snímek z družice GALEX (nachová) se snímkem ve...
Tento obsáhlý infračervený pohled na rovinu naší Mléčné dráhy ze Spitzerova kosmického dalekohledu je těžké ocenit jen z jedno obrázku. Ve skutečnosti Spitzerovy kamery pořídily přes 800 000 snímků a ty se nyní skládají dohromady do ohromné mozaiky galaktické roviny, do...
Eta Carinae, jedna z nejhmotnějších a nestabilních hvězd v Mléčné dráze, má na své okolí výrazný vliv. Tyto fantastické pilíře zářícího prachu a plynu s vnořenými nově zrozenými hvězdami, které byly tvářeny intenzivními větry a radiací z Eta Carinae a dalších hmotných hvězd, se nacházejí v...
Na tomto jedinečném kompozitním obrázku, který zabírá elektromagnetické spektrum ze tří velkých vesmírných observatoří, je galaxie Sombrero (neboli spirální galaxie M104), slavná díky svému širokému prstenci zakrývajícího prachu a svému tvaru klobouku. Chandra zkoumala vysokoenergetickou...
Střed naší Galaxie Mléčné dráhy se před slídívýma očima optických dalekohledů skrývá za temnými mračny prachu a plynu. Ale na tomto skvělém pohledu ze Spitzerova kosmického dalekohledu infračervené kamery pronikly dostatečně prachem a odhalily hvězdy naměstnané v oblasti galaktického...
Střed naší Mléčné dráhy se před slídivýma očima optických dalekohledů skrývá za mračna zakrývajícího plynu a prachu. Ale na tomto úžasném pohledu infračervené kamery Spitzerova kosmického dalekohledu pronikly většinou prachu a ukázaly hvězdy v nahuštěné oblasti galaktického...
V souhvězdí Vodnáře (Aquarius) ve vzdálenosti přes šest set světelných let od Země umírá slunci podobná hvězda. Ve svých několika posledních tisících letech vytvořila mlhovinu Helix (NGC 7293), dobře prostudovanou a blízkou planetární mlhovinu typickou pro tuto závěrečnou fázi hvězdného...
Eta Carinae, jedna z nejhmotnějších a nejméně stabilních hvězd v Mléčné dráze, výrazně ovlivňuje své prostředí. Tyto fantastické pilíře zářícího prachu a plynu, které obklopují nově zrozené hvězdy, se nacházejí v oblasti Jižního pilíře mlhoviny Carina, byly utvářeny intenzivními větry a...
Svět v prosinci 2003 uviděl první skvělé snímky ze Spitzerova kosmického dalekohledu, včetně tohoto dovnitř pronikajícího pohledu do jinak neprůhledné tmavé globule známé jako mlhovina Sloní chobot. Spletitá oblast, která je vidět na kompozitním snímku z infračervených obrazových...
Poprvé bylo identifikováno světlo vyzařované planetou daleko za naší sluneční soustavou. Světlo planety ilustrované na obrázku nahoře bylo detekováno pouze porovnáváním jasnosti mateřské hvězdy, když planeta byla za hvězdou, se světlem emitovaným zároveň planetou i její mateřskou...
Předpokládá se, že klasický vzhled populární Prstencové mlhoviny (M57) vzniká díky perpektivě při našem pohledu z planety Země do středu plynového mračna zhruba válcovitého tvaru. Zdá se ale, že na tomto infračeveném snímku ve falešných barvách ze Spitzerova kosmického dalekohledu, dobře...
Proč je kolem některých starších hvězd prach? Očekávalo se, že pozorování ze Spitzerova kosmického dalekohledu týmem vedeným Georgem Rieke (U. Arizona) ukáží, že mladé hvězdy řádově staré jeden milión let mají velké prachové disky, zatímco poměrně starší hvězdy mezi 10 až 100 milióny let...
Na vloženém snímku ve viditelném světle (vpravo dole) není vidět ani náznak této hvězdokupy Zato infračervený záběr ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje ve zjevně prázdné oblasti na obloze v souhvězdí Orla (Aquila) masivní kulovou hvězdokupu z asi 300 000 hvězd. Když astronomové...
V srdci ohromné mlhoviny Tarantule leží jedna z nejneobvyklejších hvězdokup. Je známa jako NGC 2070 nebo R136 a je domovem velkého počtu horkých mladých hvězd. Energetické světlo z těchto hvězd trvale ionizuje plyn v mlhovině, zatímco energetické částice...
K prvním okázalým snímkům z nově pokřtěného Spitzerova kosmického dalekohledu patří i tento pohled pronikající dovnitř jinak neprůhledné temné globule známé jako mlhovina Sloní chobot. Na kompozitním snímku z infračervených údajů zaznamenaných Spitzerovými přístroji je vidět spletitá...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
