Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  20. září 2016

Astronomický snímek dne (APOD) - 20. září 2016

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Mlhovina Helix infračerveně

Uznání: NASA, JPL-Caltech, Spitzer Space Telescope; Processing: Judy Schmidt

Co způsobuje, že toto kosmické oko vypadá tak červené? Prach. Na snímku ze Spitzerova kosmického dalekohledu je vidět infračervené světlo z dobře prostudované mlhoviny Helix (NGC 7293), která je zhruba 700 světelných let daleko v souhvězdí Vodnáře (Aquarius). Obálka z prachu a plynu kolem centrální hvězdy bílého trpaslíka má průměr dva světelné roky a dlouho byla považována z výborný příklad planetární mlhoviny, které představuje závěrečná stádia Slunci podobné hvězdy. Ovšem Spitzerova data ukazují, že samotná centrální hvězda mlhoviny je ponořena do překvapivě jasné infračervené záře. Modely naznačují, že tuto záři vytváří prach z disku trosek. Přestože byl materiál mlhoviny z hvězdy vyvržen před mnoha tisíci lety, tak prach blízko hvězdy mohl vzniknout srážkami v rezervoáru objektů analogických Kuiperovu pásu nebo kometárnímu Oortovu mračnu v naší vlastní Sluneční soustavě. Pokud ve vzdáleném planetárním systému vznikla kometární tělesa, tak by mohla přežít dokonce i dramatické závěrečné fáze evoluce hvězdy.

Sledujte APOD na: Facebooku, Google Plus, Instagramu, nebo na Twitteru.

Štítky: Mlhovina Helix, Spitzer, Infračervený


3. vesmírný týden 2019

3. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 14. 1. do 20. 1. 2019. Měsíc bude dorůstat k úplňku. Blíží se úplné zatmění v noci na pondělí 21. ledna. Večer je vidět Mars, ráno se k sobě blíží Venuše a Jupiter. Chang’e 4 a Yutu 2 fungují a zažijí první měsíční noc. Seismometr SEIS sondy InSight se připravuje na měření. Sonda New Horizons opět posílá data. Síť Iridium-NEXT je hotova. Před 50 lety byl objeven první optický protějšek pulsaru, a to ve známé Krabí mlhovině.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Venuše

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2018 obdržel snímek „Venuše“, jehož autorem je Jan Klečka     Venuše. Ano, tak ji známe my. Ale známe ji? Pro někoho římská bohyně lásky a krásy. Pro někoho prehistorická figurka z oblasti Pavlovických vrchů na Moravě,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Saturn

Saturn

Další informace »