V Orlí mlhovině vznikají nové hvězdy. Gravitačně se smršťují ve sloupech hustého plynu a prachu. Intenzivní záření těchto nově vznikajících jasných hvězd způsobuje vyvření okolního materiálu. Tento snímek pořízený Hubblovým kosmickým dalekohledem v blízkém infračerveném světle umožňuje divákovi...
Největší Saturnův měsíc Titanu je zahalen hustou atmosférou a je opravdu těžké ho spatřit. Malé částice vznášející se v horních vrstvách Titanovy atmosféry způsobují téměř neproniknutelný opar, který ve viditelných vlnových délkách silně rozptyluje světlo a skrývá povrchové útvary před zvědavýma...
Tento infračervený pohled na Jupiter z Webba je velmi poučný. Snímky Jupiteru v infračerveném oboru s vysokým rozlišením z Kosmického dalekohledu Jamese Webba odhalují například rozdíly mezi vysoko plovoucími jasnými oblaky, včetně Velké rudé skvrny, a nízko položenými tmavými oblaky. Na...
V pouhých 390 světelných let vzdáleném komplexu molekulárního mračna Rho Ophiuchi, nejbližší hvězdotvorné oblasti od naší milé planety, vznikají Slunci podobné hvězdy a budoucí planetární systémy. Do nedalekého zárodečného chaosu nahlédla kamera NIRCam Kosmického dalekohledu Jamese Webba a pořídila...
Velká mlhovina v Orionu je barvité místo. Je viditelná pouhým okem a jeví se jako malá mlhavá skvrnka v souhvězdí Orion. Snímky s dlouhými expozicemi na více vlnných délkách, jako je tento, však ukazují, že Mlhovina Orion je rušným sousedstvím mladých hvězd, horkého plynu a tmavého prachu. Tento...
Saturn vypadá v infračerveném světle trochu jinak. Pásy mraků vykazují velkorozměrovou strukturu, včetně dlouhých protáhlých bouří. V infračerveném světle je také docela nápadná neobvyklá šestiúhelníková struktura mraků kolem Saturnova severního pólu. Každá strana tmavého šestiúhelníku má zhruba...
Co je na této galaxii jiného? Jen velmi málo, což z galaxie Španělská tanečnice s označením NGC 1566, dělá jednu z nejtypičtějších a nejfotogeničtějších spirál na obloze. Na tomto obrázku galaxie je však něco jiného, protože jde o diagonální kombinaci dvou snímků: jednoho pořízeného Hubblovým...
Podobně jako loď brázdící vesmírná moře vytváří hvězda na útěku Zeta Ophiuchi obloukovitou mezihvězdnou příďovou vlnu neboli rázovou vlnu, kterou vidíme na tomto úžasném infračerveném portrétu. Namodralá, asi 20krát hmotnější než Slunce, hvězda Zeta Oph blízko středu snímku ve falešných barvách se...
Hmotnou kupu galaxií Abell 2744, v níž převládá temná hmota, někteří znají jako Pandořinu kupu. Kupa se nachází ve vzdálenosti 3,5 miliardy světelných roků v souhvězdí Sochaře (Sculptor). Pomocí obrovské hmotnosti této kupy galaxií jako gravitační čočky, která deformuje prostoročas a zvětšuje ještě...
Velká mlhovina v Orionu má skryté hvězdy. Neozbrojenému oku se ve viditelném světle jeví jako malá rozmazaná skvrna v souhvězdí Orion. Ale tento snímek byl pořízen Webbovým kosmickým dalekohledem v reprezentativní barevné kompozici červeného a velmi blízkého...
Tento obrázek Andromedy ukazuje nejen to, kde se hvězdy nacházejí nyní, ale i to, kde se budou nacházet. Velká, krásná Galaxie v Andromedě, M31, je spirální galaxie vzdálená pouhých 2,5 milionu světelných roků. Tento zajímavý kompozitní pohled na Andromedu vznikl kombinací obrazových dat z...
Prstencová mlhovina (M57) je složitější, než vypadá v malém dalekohledu. Snadno viditelný centrální prstenec má v průměru asi jeden světelný rok a pozoruhodně ho ukazuje Kosmický dalekohled Jamese Webba, když tuto populární mlhovinu zkoumá pomocí hluboké expozice v infračerveném světle. Kolem...
Tento plovoucí prstenec má velikost galaxie. A je to opravdu galaxie, nebo alespoň část jedné z nich, fotogenické galaxie Sombrero, jedné z největších galaxií v nedaleké Kupě galaxií v Panně. Tmavý pás prachu, který v optickém světle střední část galaxie Sombrero zakrývá, ve skutečnosti jasně září...
V nejbližší oblasti tvoření hvězd od naší planety, ve zhruba pouhých 390 světelných roků vzdáleném komplexu molekulárního mračna Rho Ophiuchi, vznikají Slunci hvězdy podobné a budoucí planetární systémy. Do nedalekého zárodečného chaosu nahlédla kamera NIRCam vesmírného dalekohledu Jamese Webba a...
Do husté atmosféry zahalený největší Saturnův měsíc Titan je opravdu těžké vidět. Malé částice vznášející se v horních vrstvách atmosféry způsobují téměř neproniknutelný opar, který na viditelných vlnových délkách silně rozptyluje světlo a před zvědavýma očima ukrývá povrchové útvary...
Je to skutečně ta slavná hvězdokupa Plejády? Hvězdokupa Plejády známá svými ikonicky modrými hvězdami je zde zobrazena v infračerveném světle, kde okolní prach hvězdy přezařuje. Tři infračervené barvy zde byly mapovány do vizuálních barev (R=24, G=12, B=4,6 mikronů). Základní snímky pořídila družice...
Tento pár slučujících se galaxií vzdálený zhruba 500 milionů světelných roků v souhvězdí Delfína (Delphinus) je jasný na infračervených vlnových délkách. Kosmický propletenec je vidět na pozadí ještě vzdálenějších galaxií s příležitostnými hvězdami v popředí. Samotné slučování galaxií na tomto...
Protohvězda uvnitř temného mračna L1527 je stará pouhých 100 000 let a je stále ještě zanořená do mračna plynu a prachu, které krmí její růst. Tmavý pás na krku infračervené mlhoviny na snímku kamerou NIRcam Kosmického dalekohledu Jamese Webba je tlustý disk kolem mladého stelárního objektu. Disk je...
V infračerveném světle se zřetelně objevuje mnoho podrobností Saturnu. Pásy mraků vykazují velkorozměrovou strukturu, včetně dlouze se táhnoucích bouří. V infračerveném světle je také velmi nápadná neobvyklá šestiúhelníková oblačná struktura kolem severního pólu Saturnu. Každá strana...
Tento snímek Andromedy ukazuje nejen kde nyní hvězdy jsou, ale i kde brzy budou. Velká a krásná Galaxie v Andromedě, M31, je spirální galaxie vzdálená zhruba 2,5 milionů světelných roků. K vytvoření tohoto zajímavého kompozitního obrazu Andromedy ve vlnových délkách viditelného světla i mimo ně byly...
Z tohoto úzkopásmového snímku NGC 281, hvězdotvorné oblasti vzdálené asi 10 000 světelných roků v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia), byly ve viditelném světle odstraněny hvězdy. Do výsledného snímku bez hvězd byly ovšem hvězdy zase digitálně přidány zpět. Namísto hvězd ve viditelném světle byly...
Jak by to vypadalo, kdybychom letěli Mlhovinou v Orionu? Vzrušující dynamická vizualizace Mlhoviny v Orionu je založena na skutečných astronomických datech a šikovných technikách vykreslování filmů. Digitálně modelovaná prezentace podle infračervených dat ze Spitzerova kosmického...
Jak vypadá střed naší Galaxie? Ve viditelném světle je střed Mléčné dráhy ukrytý mračny neprůhledného prachu a plynu. Ale na tomto úžasném pohledu infračervené kamery Spitzerova kosmického dalekohledu pronikly spoustou prachu a ukázaly hvězdy v okolí hustého středu Galaxie. Podrobný snímek ve...
Mlhovina Plamen vystupuje na optických snímcích prašných hvězdotvorných oblastí v pásu Oriona a východněji od hvězdy Alnitak, zhruba 1400 světelných roků daleko. Alnitak je ta jasná hvězda u pravého okraje na infračerveném snímku ze Spitzerova kosmického dalekohledu. Infračervený pohled dovnitř...
Infračervený pohled na střed mlhoviny Laguna v šířce 4 světelné roky vyplňují hvězdy. Snímky ve viditelném světle ukazují, že scéně dominuje zářící plyn a mračna neprůhledného prachu. Ovšem tento infračervený snímek vytvořený z dat Hubblova kosmického dalekohledu nahlíží blíž k srdci aktivní...
V Orlí mlhovině vznikají nové hvězdy. Intenzivní záření nově vzniklých hvězd, které vznikají gravitačním smršťováním z hustého plynu a prachu v pilířích, způsobuje odpařování okolního materiálu. Snímek pořízený Hubblovým kosmickým dalekohledem v blízkém infračerveném světle umožňuje se dívat přes...
Tento fantastický kout oblohy se nachází na okraji hvězdotvorné oblasti NGC 2174 vzdálené asi 6400 světelných roků v na mlhoviny bohatém souhvězdí Orion. Je vidět hory z mračen plynu a prachu opracované větry a zářením nově zrozených hvězd v této oblasti, které jsou nyní rozeseté v otevřených...
Hustou atmosférou zahalený Saturnův největší měsíc Titan je opravdu těžké vidět. Malé částice, které se vznášejí v atmosféře, způsobují téměř neproniknutelný závoj, který na vlnových délkách viditelného světla silně světlo rozptyluje a povrch Titanu tak chrání před zvědavým zrakem. Povrch Titanu se...
Jupiter se v infračerveném světle v noci rozsvěcuje. Astronomové z observatoře Gemini Sever na Havaji v USA vytvořili jedny z nejlepších, vůbec kdy ze zemského povrchu pořízených, infračervených snímků Jupitera z nichž jeden je zde zobrazený. Dalekohled Gemini dokázal vytvořit takto čistý obraz...
Velkolepé mračno mezihvězdného prachu radiace a hvězdné větry při jeho pouti vesmírem opracovaly do řekněme rozpoznatelného tvaru. Mlhovina příznačně nazvaná Koňská hlava je ponořená do rozsáhlého komplexu Mlhoviny v Orionu (M42). Velice pěkný, ale při pohledu malým dalekohledem obtížný objekt,...
Mlhovina Trifid, též známá jako Messier 20, se dá snadno najít malým dalekohledem. Měří asi 30 světelných let, je vzdálená 5500 světelných let a je populární zastávkou kosmických turistů v na mlhoviny bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). Jak její jméno naznačuje, ve viditelném světle je mlhovina...
Uprchlá hvězda Zeta Ophiuchi brázdí kosmické moře podobně jako loď a vytváří obloukovitou mezihvězdnou rázovou vlnu, která je vidět na tomto skvělém infračerveném portrétu. Na pohledu ve falešných barvách je ve středu snímku modravá hvězda Zeta Oph, která je asi 20 krát hmotnější, než Slunce a...
Jak vznikají hvězdy? Tuto kompozici prachových mračen a zanořených nově zrozených hvězd na infračervených vlnových délkách z družice WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) vytvořili astronomové ve falešných barvách, a tak pomohli s odpovědí na tuto otázku. Na kosmickém...
Mlhovina Plamen vyniká na tomto optickém snímku prachových hvězdotvorných oblastí v pásu Orionu ve vzdálenosti zhruba 1400 světelných let. Rentgenová data z observatoře Chandra a infračervené snímky ze Spitzerova kosmického dalekohledu vás mohou pozvat dovnitř zářícího plynu a...
Jen málo kosmických pohledů vzrušuje představivost tak, jak Mlhovina v Orionu, nesmírně velká porodnice hvězd vzdálená asi 1500 světelných let. Tento infračervený snímek ze Spitzerova kosmického dalekohledu zabírá oblast asi 40 světelných let a vznikl z dat určených ke sledování jasnosti mladých...
Proč ti lidé střílí silným laserem do centra naší Galaxie? Naštěstí to neznamená první krok galaktické války. To astronomové z Velmi velkého dalekohledu VLT (Very Large Telescope) v Chile zkouší měřit zvlnění neustále se měnící atmosféry Země. Atomy excitované ve velké výšce laserem ...
Velká mlhovina v Orionu je složité místo. Je vidět i jen pouhým okem a vypadá jako malá mlžinka v souhvězdí Orion. Ovšem tento obraz je mozaikou ve falešných barvách pořízených v různých pásmech infračerveného světla z družicové observatoře WISE a ukazuje Mlhovinu v...
Hustou atmosférou zahalený Saturnův největší měsíc Titan je opravdu těžké vidět. Malé částice, které se vznášejí v atmosféře, způsobují téměř neproniknutelný závoj, který na vlnových délkách viditelného světla silně světlo rozptyluje a povrch Titanu tak chrání před zvědavým zrakem. Povrch ...
V Orlí mlhovině se rodí nové hvězdy. Tyto nové hvězdy vznikají gravitační kontrakcí v pilířích hustého prachu a plynu a intenzivní záření z těchto nově vzniklých hvězd způsobuje, že se okolní materiál odpařuje pryč. Tento snímek pořízený Hubblovým kosmickým dalekohledem ...
Mlhovina Modrá koňská hlava vypadá v infračerveném světle docela jinak. Ve viditelném světle se odrazivý prach mlhoviny jeví modrý a má tvar jako hlava koně. Ovšem v In infračerveném světle se stává viditelným komplex filamentů, kavern a zámotků zářícího prachu a plynu, což najednou...
V infračerveném světle vypadá Jupiter trochu jinak. Abychom lépe porozuměli pohybu mračen na Jupiteru a pomohli kosmické sondě NASA Juno porozumět planetárnímu kontextu malých polí, které snímá, tak Hubblův kosmický dalekohled pravidelně snímkuje celou obří planetu. Barvy Jupiteru,...
Proč se Venuše tak liší od Země? Japonsko vypustilo kosmickou sondu Akatsuki, která po neplánovaném pětiletém dobrodružství ve vnitřní Sluneční soustavě koncem roku 2015 vstoupila na její oběžnou dráhu, aby tak pomohla s odpovědí na tuto otázku. I když byla sonda Akatsuki už za svou...
Hvězda Zeta Ophiuchi brázdí kosmické moře podobně jako loď a vytváří obloukovitou mezihvězdnou rázovou vlnu, která je vidět na tomto skvělém infračerveném portrétu. Na pohledu ve falešných barvách je ve středu snímku modravá hvězda Zeta Oph, která je asi 20 krát hmotnější, než Slunce a pohybuje...
V infračerveném světle je na Saturnu vidět zřetelně mnoho podrobností. Pásy mračen vykazují velké struktury včetně dlouhých protáhlých bouří. V infračerveném světle je dost výrazný neobvyklý hexagonální vzor z oblačnosti kolem Saturnova severního pólu. Každá strana hexagonu měří zhruba...
Nad kosmickým dalekohledem Jamese Webba se ve skutečnosti žádní duchové nevznášejí. Ovšem v čisté místnosti pro vývoj a integraci kosmických systémů Goddardova kosmického střediska jsou světla zhasnutá. Po vibračních a akustických zkouškách si nad stojícím dalekohledem při hledání...
Mlhovina Trifid, také známá jako Messier 20, se dá snadno vyhledat i malým dalekohledem a je dobře známou zastávkou při toulkách v na mlhoviny bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). Ovšem tam, kde snímky ve viditelném světle ukazují mlhovinu rozdělenou neprůhlednými prachovými pásy do tří...
Tento pohled nahlíží do M42, neboli do Mlhoviny v Orionu, což je nejbližší porodnice hvězd. Herschelova kosmická observatoř s využitím dat na infračervených vlnových délkách na kompozitním obrazu ve falešných barvách zkoumá toto turbulentní kosmické mračno vzdálené asi 1500 světelných...
Co způsobuje, že toto kosmické oko vypadá tak červené? Prach. Na snímku ze Spitzerova kosmického dalekohledu je vidět infračervené světlo z dobře prostudované mlhoviny Helix (NGC 7293), která je zhruba 700 světelných let daleko v souhvězdí Vodnáře (Aquarius). Obálka z prachu a...
Nejhloubkovější infračervený snímek mlhoviny v Orionu odkryla bohatství předtím neznámých hvězd o nízké hmotnosti, a docela možná i volně plujících planet. Malebná mlhovina je nejlépe známá viditelném světle, kde je vidět mnoho jasných hvězd a jasného zářícího...
Proč se Venuše tak liší od Země? Pomoct zodpovědět tuto otázku, Japonsko vypustilo kosmickou sondu Akatsuki, která koncem minulého roku vstoupila na oběžnou dráhu kolem Venuše po svém neplánovaném dobrodružství vnitřní Sluneční soustavou. I když už sonda Akatsuki přesáhla svoji původní...
Velká mlhovina v Orionu je barevné místo. Pouhým okem je vidět jako malá mlhavá skvrna v souhvězdí Orion. Snímky na více vlnových délkách s dlouhými expozicemi jako je tento ovšem Mlhovinu v Orionu ukazují jako rušné místo mladých hvězd, horkého plynu a tmavého prachu. Na...
Pokud se díváte ve správném světle, tak Saturn září jako neonová reklama. I když má Saturn nesrovnatelně málo prvku neonu, tak kompozitní obraz ve falešných barvách ve třech pásmech infračerveného světla zvýrazňuje útvary této obří prstenčité planety jako zářící neónová reklama. V...
Střed naší Galaxie je rušným místem. Ve viditelném světle je střed Galaxie většinou zahalen neprůhledným prachem. V infračerveném světle ovšem prach září více a zakrývá méně, takže na této fotografii umožňuje tak zachytit téměř milión hvězd. Střed Galaxie samotné je vidět vlevo a ...
Tento vznášející se prstenec má rozměr galaxie. Ve skutečnosti to galaxie je, nebo přinejmenším část jedné z nich: fotogenické galaxie Sombrero, jedné z největších galaxií v blízké Kupě galaxií v Panně. Tmavé pásy prachu, které zakrývají střední část galaxie Sombrero v optickém světle, ve...
Mlhovinu Trifid, též známou jako Messier 20, lze snadno vyhledat i malým dalekohledem a je dobře známou zastávkou v na mlhoviny bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). Ale kde je na obrázku ve viditelném světle vidět rozdělení mlhoviny do tří částí tmavými, neprůhlednými prachovými...
Mlhovina Messier 43 je sice často na fotografiích, ale je zřídka zmiňovaná a přitom je to hvězdotvorná oblast sama o sobě. Je součástí hvězdotvorného komplexu plynu a prachu, do kterého patří větší a slavnější sousedící Messier 42, Velká mlhovina v Orionu. Velká mlhovina v Orionu je ve...
Na tomto nádherném infračerveném portrétu kosmickými moři uhání hvězda Zeta Ophiuchi a vytváří oblouk mezihvězdné rázové vlny. Modravá hvězda Zeta Oph na pohledu ve falešných barvách je asi 20 krát hmotnější než Slunce, nachází se ve středu obrázku a pohybuje se doleva rychlostí 24...
Střed naší Galaxie Mléčné dráhy se před zvědavými zraky optických dalekohledů skrývá za mračny zatmívajícího prachu a plynu. Ovšem na tomto nádherném pohledu infračervené kamery Spitzerova kosmického dalekohledu pronikly přes většinu prachu a ukázaly oblast galaktického centra plnou...
Pozorování Spitzerovým kosmickým dalekohledem na infračervených vlnových délkách 3.6, 8.0 a 24.0 mikronů namapované do viditelných barev červené, zelené a modré vyústilo do tohoto obrazu. W33 je kosmické mračno plynu a prachu a představuje hmotný komplex hvězdotvorných oblastí asi 13 000...
Velká mlhovina v Orionu je složité místo. Je vidět i pouhým okem, jeví se jako malý nejasný obláček v souhvězdí Orion. Ovšem tento obraz v nepravých barvách je mozaika ze 4 políček v různých pásmech infračerveného světla z družicové observatoře WISE a Mlhovinu Orion ukazuje jako...
Co se děje ve středu naší Mléčné dráhy? Družicové kosmické dalekohledy Hubble a Spitzer spojily své úsilí do přehlídky této oblasti v infračerveném světle do zatím bezprecedentních podrobností, aby pomohly odpovědět na tuto otázku. Infračervené světlo je zvláště užitečné při výzkumu centra...
Tento pozoruhodný syntetický barevný kompozitní obraz byl sestaven z archivních astronomických snímků ve viditelném a infračerveném světle. V zorném poli se prostírá Galaxie v Andromedě (M31), hmotná spirální galaxie vzdálená asi 2,5 miliónu světelných let. Andromeda má více než dvojnásobný...
Co rozžíná mlhovinu Plamen? Ve vzdálenosti 1500 světelných let se v souhvězdí Orion nachází mlhovina, která vlevo díky své záři a tmavým prachovým pásům vypadá jako plápolající plamen. Ovšem oheň, tedy rychlé vázání kyslíku, není to, proč tento Plamen svítí. Je jím spíše jasná...
Výbuchem hnaný zbytek po supernově Puppis A vzdálený asi 7000 světelných let naráží do okolního mezihvězdného média. Tento pozoruhodný záběr komplexního rozpínání zbytku supernovy ve falešných barvách měří v této vzdálenosti asi 180 světelných let. Obraz je založen na zatím nejúplnějších...
Jen málo pohledů do vesmíru vzbuzuje představivost tak, jako 1500 světelných let vzdálená, nesmírně velká porodnice hvězd, mlhovina Orion. Tento krásný pohled ve falešných barvách zabírá asi 40 světelných let a vznikl na základě infračervených dat ze Spitzerova kosmického dalekohledu. Při...
Obloha na scenerii z kosmodromu MARS (Mid-Atlantic Regional Spaceport) ve středisku kosmických letů NASA Wallops ve Virginii je tmavá. Na snímku ze středy 18. září opouští rampu pad-0A raketa Antares společnosti Orbital Sciences Corporation s nákladní kosmickou lodí Cygnus na palubě. I...
Majestátní mezihvězdná prachová mračna při jejich pohybu vesmírem opracovávají hvězdné větry a radiace, až někdy dostanou rozpoznatelný tvar. Tato mlhovina se přiléhavě jmenuje Koňská hlava, a je ponořena do rozsáhlé a komplexní mlhoviny v Orionu M42. Tento objekt je sice pěkné, ale obtížné...
Okraje Mlhoviny v Orionu vzdálené asi 1500 světelných let provrtaly kosmické střely, jak je patrné na tomto ostrém a detailním infračerveném snímku. Střely jsou poměrně husté horké plynové mraky asi 10 krát větší, než dráha Pluta, vystřelené při vzniku energetických hmotných hvězd a na tomto...
Plynný obr Saturn známý svým systémem jasných prstenců a mnoha měsíců vypadá na tomto pohledu z kosmické sondy Cassini neznámě a podivně. Na této mozaice z přístroje VIMS (Visual and Infrared Mapping Spectrometer) jsou slavné prstence vidět téměř z boku jak protínají střed a jsou skoro...
Infračervený pohled na Cygnus X z Herschelovy kosmické observatoře zabírá na ploše zhruba 6x2 stupně jednu z nejbližších porodnic hmotných hvězd v rovině naší Galaxie Mléčné dráhy. Bohatá hvězdná porodnice už obsahuje hvězdokupu známou jako asociace Cygnus OB2. Ovšem tyto hvězdy jsou více...
Nyní tak slavný obrázek z Hubblova kosmického dalekohledu z roku 1995 ukazuje pilíře stvoření, světelné roky dlouhé hvězdotvorné sloupy chladného plynu a prachu uvnitř Orlí mlhoviny M16. Tento pozoruhodný kompozitní snímek ve falešných barvách znovu navštívil tuto blízkou hvězdnou...
Bude naše Slunce jednou také tak vypadat? Mlhovina Helix je jedním z nejjasnějších a nejbližších příkladů planetární mlhoviny, mračna plynu vytvořeného ke konci života Slunci podobné hvězdy. Vnější plyny hvězdy vyvržené do vesmíru z našeho pohledu vypadají jako když se díváme...
Čínští astronomové zaznamenali v roce 185 po Kristu objevení se nové hvězdy v asterismu Nanmen v části oblohy idetifikované na moderních hvězdných mapách hvězdami alfa a beta Centauri. Nová hvězda byla vidět celé měsíce a považuje se za první zaznamenanou supernovu. Tento kompozitní obraz...
Tato ilustrace ukazuje Slunce a planety vnitřní Sluneční soustavy a červené body asteroidů, i když velikosti nejsou v měřítku. Vlevo jsou vidět nové výsledky z NEOWISE, infračervené přehlídky asteroidů z družice WISE a to ve srovnání se starými předpoklady rozložení populace středních a...
Jen málo kosmických pohledů vzbuzují takovou představivost jako Mlhovina v Orionu, nesmírně velká porodnice hvězd asi 1500 světelných let daleko. Tento úžasný pohled ve falešných barvách zabírá asi 40 světelných let a vznikl na základě infračervených dat ze Spitzerova kosmického dalekohledu....
Herschelův kosmický dalekohled Evropské kosmické agentury je s 3,5 m zrcadlem větší než Hubblův kosmický dalekohled a zkoumá vesmír na infračervených vlnových délkách. Dalekohled Herschel se jmenuje po v Německu narozeném britském astronomovi Fredericku Williamu Herschelovi, který před více než...
Tento kosmický snímek pořízený družicí NASA WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) zachycuje množství slabých hvězd a vzdálených galaxií v souhvězdí Lyry na vlnových délkách delších než je viditelné světlo. Ovšem zakroužkovaný objekt ve středu není docela hvězda. Objekt je katalogizován...
Na tomto pozoruhodném infračerveném zákoutí oblohy mezihvězdných mračen plovoucích ve vysoko letícím souhvězdí Labutě (Cygnus) oči přitahuje mlhovina Kukla. Tato mlhovina má též označení IC5146 a je to prašná hvězdotvorná oblast, která je zde na snímku ve falešných barvách z Herschelovy...
Jak opravdu vypadá blízký vesmír? Tento obrázek ukazuje téměř 50 000 galaxií v blízkém vesmíru detekovaných dvoumikronovou přehlídkou oblohy (2MASS) v infračerveném světle. Výsledný obraz je neuvěřitelnou tapisérií galaxií, které poskytují limity jak vesmír vznikal a vyvíjel se. Ten...
Na této krásné kompozici na infračervených vlnových délkách z družice WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) září nově zrozené hvězdy ponořené do prachových mračen. Na kosmickém plátnu je jedna z nejbližších hvězdotvorných oblastí, součást komplexu mračen Rho Ophiuchi ve vzdálenosti asi...
Mlhovina Severní Amerika dělá to, co většina severoameričanů dělat nemůže - utváří hvězdy. Hvězdy, které v mlhovině vznikají, většinou zakrývá hustý, pro viditelné světlo neprůhledný prach. Ovšem nový pohled na mlhovinu Severní Amerika v infračerveném světle z družicového Spitzerova...
Velká a krásná galaxie v Andromedě, neboli M31, je spirální galaxie vzdálená asi 2,5 miliónů světelných let. Tento složitý kompozitní obraz Andromedy mimo viditelné spektrum vytvořily dvě vesmírné observatoře. Na pozoruhodném pohledu jsou místa se současnými a budoucími hvězdami. Data v...
Hvězdy a jejich planety se rodí ve studených a temných mezihvězdných mračnech plynu a prachu. Astronomové při výzkumu mračen na infračervených vlnových délkách učinili překvapivý objev, jelikož v desítkách případů hustá jádra mračen září odraženým infračerveným světlem hvězd. Tyto panely...
Mladá hvězda Beta Pictoris vzdálená zhruba 50 světelných let se počátkem let 1980 stala jednou z nejdůležitějších hvězd na obloze. Družicová a pozemní teleskopická pozorování odhalila přítomnost okolního prachového disku s troskami a vnitřní čisté zóny asi o velikosti naší sluneční soustavy,...
Na tomto pozoruhodném kompozitním obrazu nebe za viditelným spektrem obklopuje prašnou hvězdnou porodnici RCW 49 mladá hvězdokupa Westerlund 2. Infračervená data ze Spitzerova kosmického dalekohledu jsou zobrazena černobíle, odpovídající rentgenová data z Chandry (ve falešných barvách)...
Stratosférická observatoř pro infračervenou astronomii SOFIA zachytila na snímcích 26. května z výšky 10,5 km svoje "první světlo". Při letu nad většinou vodní páry na Zemi, která absorbuje infračervené světlo, pořídila SOFIA mezi jinými i tento pozoruhodný snímek Jupiteru ve falešných barvách...
Střed naší Galaxie je rušné místo. Ve viditelném světle je většina středu Galaxie zakryta neprůhledným prachem. Nicméně prach v infračerveném světle září více a zakrývá méně a tak na snímku nahoře umožňuje zaznamenat skoro milión hvězd. Samotný galaktický střed se nachází asi 30...
Jen několik kosmických pohledů vzbuzuje představivost tak, jako mlhovina Orion, nesmírně velká porodnice hvězd ve vzdálenosti asi 1500 světelných let. Tento nový infračervený snímek ze Spitzerova kosmického dalekohledu zabírá asi 40 světelných let a byl vytvořen z dat určených...
Tento ostrý, širokoúhlý pohled zachycuje infračervené světlo ze spirální galaxie v Andromedě (M31). Červená a žlutá barva vyznačuje prach zahřívaný mladými hvězdami v Andromedě, zatímco její starší populace hvězd se jeví jako modrý závoj. Tento obrázek ve falešných barvách je mozaika snímků...
Co rozžíná tento Plamen? Ve vzdálenosti 1500 světelných let se v souhvězdí Orion nachází mlhovina, která svojí září a tmavými prachovými pásy vypadá jako plápolající plamen. Ale oheň představuje rychlé vázání kyslíku a to není to, co způsobuje záři tohoto Plamene. Jasná hvězda...
Epsilon Aurigae každých 27 let zhruba na dva roky zeslábne a poté se znovu zjasní. Astronomové studují tuto záhadnou hvězdu již od 19. století a tvrdili, že Epsilon Aur, která je ve středu tohoto teleskopického pohledu, podstupuje dlouhotrvající zákryt doprovodné složky. Ale pozorování nemohla...
Satelitní galaxie naší Mléčné dráhy Malý Magellanův mrak je divem jižní oblohy pojmenovaným po portugalském mořeplavci 16. století Ferdinandu Magellanovi. Z optických dalekohledů jsou známé snímky hvězd, plynu a prachu podél příčky a roztaženého křídla této malé nepravidelné galaxie vzdálené...
Betelgeuse je opravdu velká hvězda. Pokud by byla ve středu naší Sluneční soustavy, tak by sahala až k dráze Jupiteru. Betelgeuse je ale podobně jako všechny hvězdy kromě Slunce tak daleko, že se i v těch největších dalekohledech jeví jako prostý bod. Astronomové přesto s...
Krásná velká galaxie M101 je jednou z posledních položek slavného katalogu Charlese Messiera, ale rozhodně si zaslouží pozornost. Tato ohromná galaxie měří asi 170 000 světelných let, takže je asi dvakrát větší než naše vlastní Mléčná dráha. M101 byla také jednou z prvních spirálních...
Kdy vznikaly galaxie? K zodpovězení této otázky byl pořízen dosud nejhloubkovější snímek oblohy v blízkém infračerveném světle stejného pole HUDF (Hubble Ultra Deep Field) pořízeného v roce 2004. Tento nový snímek pořídila toto léto nově instalovaná kamera Wide Field Camera...
Na tomto nádherném pohledu ve falešných barvách ze Spitzerova kosmického dalekohledu září na infračervených vlnových délkách mračna kosmického prachu s vnořenými nově zrozenými hvězdami. Na obrázku je jedna z nejbližších hvězdotvorných oblastí, část oblačného komplexu Rho Ophiuchi ve...
Herschel je nová infračervená observatoř ESA se zrcadlem o průměru 3,5 metru větší, než Hubblův kosmický dalekohled. Tento vesmírný dalekohled je pojmenován po v Německu narozeném britském astronomovi Fredericku Williamu Herschelovi, který před více jak 200 lety objevil infračervené...
Tento kosmický pilíř prachu a plynu je široký téměř 2 světelné roky. Tato struktura se nachází v jedné z největších hvězdotvorných oblastí naší galaxie, v mlhovině Carina, která je vidět na jižní obloze ve vzdálenosti asi 7500 světelných let. Spletité tvary pilířů jsou utvářeny větry a...
NGC 6240 nabízí vzácný pohled na kosmickou katastrofu v její závěrečné křeči. K této titánské srážce galaxie s galaxií dochází zhruba 400 miliónů světelných let daleko v souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus). Tyto spojující se galaxie, které jsou jedním z nejjasnějších zdrojů na infračervené...
Centrum naší Mléčné dráhy se před slídivým zrakem optických dalekohledů skrývá za mračny prachu a plynu. Ale na tomto ohromujícím pohledu infračervené kamery Spitzerova kosmického dalekohledu pronikají většinou prachu a odhalují hvězdami přeplněné oblasti galaktického centra. Podrobná...
SNR 0104 je zbytek po supernově neobvyklého tvaru. Nachází se 190 000 světelných let daleko v naší sousední galaxii Malé Magellanovo mračno. U SNR 0104 je podezření, že se jedná o expandující mračno trosek po supernově typu 1a, katastrofické termonukleární explozi bílého trpaslíka. Podobně...
Na vzdálené planetě HD 80606b mohou být léta nebezpečná. Hypotetické formy života, ať už se vznáší v atmosféře HD 080606b nebo se ukrývají na jednom z jejích (zatím hypotetických) měsíců, se mohou obávat letních teplot až 1500 Kelvinů, které nejen že stačí roztavit olovo, ale také nikl. ...
Co se děje v centru naší Mléčné dráhy? K zodpovězení této otázky spojily své úsilí Hubblův a Spitzerův kosmický dalekohled k přehlídce této oblasti v infračerveném světle do dosud nevídaných podrobností. Infračervené světlo je zvláště užitečné k průzkumu centra Mléčné dráhy na rozdíl od...
Tento obrázek Jupiteru je označován jako nejostřejší vůbec kdy pořízený snímek celého plynového obra ze Země. Snímek byl pořízen prototypem přístroje známého jako MAD (Multi-conjugate Adaptive optics Demonstrator) namontovaného na jeden z 8 metrových dalekohledů Very Large Telescope Evropské...
Co ukrývají mračna pod neobvyklým jižním pólem Saturnu? Kosmická sonda Cassini, která nyní obíhá kolem Saturnu, zachytila dolní oblast tohoto obřího tělesa s prstenci v infračerveném světle, aby pomohla s odpovědí. Tamní husté mraky se jeví tak tmavé, protože odstiňují většinu infračerveného...
Tato hvězda se nachází pouhých 500 světelných let daleko v souhvězdí Štíra (Scorpius) a je jen o něco méně hmotná a chladnější než Slunce. Je ale mnohem mladší, má jen několik miliónů let ve srovnání se Sluncem už ve středním věku 5 miliard let. Tento ostrý infračervený snímek ukazuje...
Obří hvězdotvorná oblast W5 má přes 200 světelných let a je asi 6500 světelných let daleko v souhvězdí Kasiopea (Cassiopeia). Opracovaná mračna chladného plynu a prachu W5 utvářejí na impozantní mozaice infračervených snímků ze Spitzerova kosmického dalekohledu fantastické tvary. Oblast...
Velká a krásná spirální galaxie M101 je jednou z posledních položek slavného katalogu Charlese Messiera, ale rozhodně není jednou z nejmenších. Tato galaxie s rozměrem asi 170 000 světelných let je enormní, téměř dvakrát tak větší jako Mléčná dráha. M101 byla jednou z těch...
Tento obsáhlý infračervený pohled na rovinu naší Mléčné dráhy ze Spitzerova kosmického dalekohledu je těžké ocenit jen z jedno obrázku. Ve skutečnosti Spitzerovy kamery pořídily přes 800 000 snímků a ty se nyní skládají dohromady do ohromné mozaiky galaktické roviny, do...
Kulová hvězdokupa Omega Centauri je asi 15 000 světelných let daleko a má průměr asi 150 světelných let. Omega Cen napěchovaná asi 10 milióny hvězd je největší ze zhruba 200 známých kulových hvězdokup, které sídlí v halu naší Mléčné dráhy. Tento barevný obraz kombinuje snímek kupy ve...
Eta Carinae, jedna z nejhmotnějších a nestabilních hvězd v Mléčné dráze, má na své okolí výrazný vliv. Tyto fantastické pilíře zářícího prachu a plynu s vnořenými nově zrozenými hvězdami, které byly tvářeny intenzivními větry a radiací z Eta Carinae a dalších hmotných hvězd, se nacházejí v...
Na tomto skvělém pohledu ze Spitzerova kosmického dalekohledu na infračervených vlnových délkách ve falešných barvách září kosmická prachová mračna a v nich ponořené nově zrozené hvězdy. Na snímku je jedna z nejbližších hvězdotvorných oblastí, část komplexu mračen Rho Ophiuchi ve vzdálenosti...
Na tomto pozoruhodném kompozitním obrazu části oblohy ze světla mimo viditelné spektrum je mladá hvězdokupa Westerlund 2 obklopená prašnou hvězdnou porodnicí RCW 49. Černobíle zobrazená infračervená data ze Spitzerova kosmického dalekohledu doplňují rentgenové údaje horkých energetických...
Plynový obr Saturn, známý svojí soustavou prstenců a mnoha měsíci, vypadá na tomto pohledu ve falešných barvách z kosmické sondy Cassini podivně a neznámě. Na této mozaice z přístroje VIMS (Visual and Infrared Mapping Spectrometer) slavné prstence, které jsou vidět zboku a protínají střed...
Tato fantastická část oblohy se nachází u východního okraje obrovské hvězdné porodnice W5, která je asi 7000 světelných let daleko v souhvězdí Cassiopeia. Na infračerveném pohledu ze Spitzerova kosmického dalekohledu jsou vidět mezihvězdná mračna studeného plynu a prachu opracovaná větry a...
Jak vznikají hvězdy? Astronomové, aby přispěli k zodpovězení této složité otázky, pořídili infračervený hloubkový snímek aktivní části naší Mléčné dráhy, kde hojně vznikají hvězdy. V tlustém mračnu IRDC G11.11-0.11 prach a plyn kondenzuje do hvězd, které jsou ale tak tmavé, že pokud by tam...
Tento širokoúhlý, podrobný pohled ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje infračervené světlo z prachu (červená) a starých hvězd (modrá) v Andromedě, hmotné spirální galaxii vzdálené zhruba 2,5 miliónu světelných let. Vzhledem k tomu, že Andromeda má dvojnásobek průměru naší...
Větry a záření horkých mladých hvězd nafoukly kosmickou bublinu plynu a prachu RCW 79 až na asi 70 světelných let. Infračervené světlo z prachu uvnitř mlhoviny má na tomto nádherném snímku ve falešných barvách ze Spitzerova kosmického dalekohledu červené zbarvení. Rozpínání mlhoviny,...
Mlhovinu Trifid aka Messier 20 lze snadno nalézt i malým dalekohledem a je to dobře známá zastávka v na mlhoviny bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). Ale tam, kde obrázky ve viditelném světle ukazují mlhovinu rozdělenou do tří částí tmavými, zakrývajícími prachovými pásy, tak...
Ve správném světle Saturn svítí jako neonová reklama. Ačkoliv má Saturn neonu poměrně málo, tak složený obraz ve falešných barvách ve třech pásmech infračerveného světla zvýrazňuje útvary na obří planetě s prstenci jako nějakou zářivou reklamu. At the most blue band of the infrared light...
V bohaté kupě galaxií ve Vlasech Bereniky je v rozsahu asi 20 miliónů světelných let na snímcích ve viditelném světle vidět přes tisíc galaxií. A infračervené snímky této kupy se nyní využily k tomu, aby se přidaly další tisíce předtím neobjevených trpasličích galaxií. Tento složený obraz...
Co to za rozsáhlou tmavou oblast na Titanu? Je docela možné, že je to moře kapalných uhlovodíků. Snímek této oblasti byl pořízen tento měsíc, když kosmická sonda Cassini prolétala kolem zamračeného Saturnova měsíce a osvětlila jeho část radarem. Tmavá oblast na snímku nahoře odráží...
HD 189733b je planeta velikosti Jupiteru, o které je známo, že obíhá kolem hvězdy vzdálené asi 63 světelných let. I když tento vzdálený svět má zhruba velikost Jupiteru, tak jeho mnohem bližší oběžná dráha jej činí mnohem teplejší, než je plynový obr vládnoucí naší sluneční soustavě. Jeho...
Na tomto jedinečném kompozitním obrázku, který zabírá elektromagnetické spektrum ze tří velkých vesmírných observatoří, je galaxie Sombrero (neboli spirální galaxie M104), slavná díky svému širokému prstenci zakrývajícího prachu a svému tvaru klobouku. Chandra zkoumala vysokoenergetickou...
Nádherná hvězdokupa Plejády nebo Kuřátka (anglický název je Sedm sester) uhání mračnem kosmického prachu ve vzdálenosti zhruba 400 světelných let a je dobře známa z astronomických obrázků pro své výrazně modré reflekční mlhoviny. Na viditelných vlnových délkách prach světlo hvězd rozptyluje a...
Saturnův prstenec E vzniká činností aktivního měsíce Enceladus. Kosmická sonda Cassini, která je družicí Saturnu, pořídila minulý rok skvostný snímek, který je vidět nahoře a ukazuje tento měsíc při práci. Enceladus je ten tmavý bod uvnitř světlé zářící oblasti, skoro ve středu Saturnova...
Proč z mlhoviny vylétají plynové střely? Nikdo si zatím není jistý. Každá střela z plynu, první objevená v roce 1983, má ve skutečnosti zhruba velikost naší sluneční soustavy a pohybuje se rychlostí asi 400 km/s z centrálního zdroje zvaného IRc2. Stáří střel, které lze vyvodit z jejich...
Střed naší Galaxie Mléčné dráhy se před slídívýma očima optických dalekohledů skrývá za temnými mračny prachu a plynu. Ale na tomto skvělém pohledu ze Spitzerova kosmického dalekohledu infračervené kamery pronikly dostatečně prachem a odhalily hvězdy naměstnané v oblasti galaktického...
Tento vznášející se prstenec má velikost galaxie. Ve skutečnosti je součástí fotogenické galaxie Sombrero, jedné z největších galaxií v nedaleké Kupě galaxií v Panně. Tmavý pás prachu, který zakrývá střední část galaxie Sombrero v optickém světle zato jasně září v infračeveném...
In visible light, the whole thing looks like an eagle. The region was captured recently in unprecedented detail in infrared light by the robotic orbiting Spitzer Space Telescope (SSC). Shown above, the infrared image allows observers to peer through normally opaque dust and so...
Infračervená kamera na palubě sondy Cassini zaznamenala při pohledu skrz hustou, zamlženou atmosféru největšího Saturnova měsíce tento obraz nejvyšších hor, které byly kdy vidět na Titanu. Mozaika ve falešných barvách s vysokým rozlišením byla pořízena při průletu koncem října a ukazuje...
Plynový obr Saturn, známý svým jasným systémem prstenců a mnoha měsíci, vypadá na tomto pohledu z kosmické sondy Cassini ve falešných barvách podivně. Ve skutečnosti jsou slavné prstence na této mozaice ze spektrometru VIMS (Visual and Infrared Mapping Spectrometer) téměř neviditelné a...
NGC 1333 je ve viditelném světle vidět jako reflekční mlhovina, ve které dominují modré odstíny charakteristické pro světlo hvězd odrážené od prachu. Ale na delších vlnových délkách září samotný mezihvězdný prach. Při pohybu kurzoru přes obrázek se objeví také odpovídající pohled ve...
Kde se v galaxiích hromadí prach? Tuto otázku pomohl odpovědět tým badatelů, který pořídil vůbec kdy nejpodrobnější snímek plynných mračen a prachu v sousední galaxii Velké Magellanovo mračno (Large Magellanic Cloud - LMC). Kompozitní obraz nahoře pořídil Spitzerův kosmický...
Jen málo kosmických podívaných vzrušuje představivost tak, jako mlhovina Orion, nesmírná porodnice hvězd vzdálená zhruba 1500 světelných let. Tato mlhovina se nazývá též M42 a je vidět i neozbrojeným okem, ale tento úžasný infračervený pohled ze Spitzerova kosmického dalekohledu proniká...
Střed naší Galaxie je rušným místem. Ve viditelném světle většinu galaktického středu zakrývá neprostupný prach. Ovšem v infračerveném světle prach září více a zakrývá méně, takže je možné na fotografii nahoře zaznamenat skoro milión hvězd. Samotný střed Galaxie je vidět vpravo a...
Tento velký a podrobný obraz ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje v Andromedě, hmotné spirální galaxii vzdálené zhruba 2,5 miliónu světelných let, infračervené světlo z prachu (červené) a starých hvězd (modré). Andromeda je s více jak dvojnásobným průměrem naší vlastní Mléčné dráhy...
Tato mozaika drobící se komety Schwassmann-Wachmann 3 zabírá její dráhu v délce asi 6 stupňů (12 úplňků). Obrázek pořizovaný od 4. do 6. května infračervenou kamerou Spitzerova kosmického dalekohledu zachycuje asi 45 z 60 nebo více abecedně katalogizovaných velkých kometárních...
Populární jméno dobře známé galaxie M82 plné planoucích hvězd, která je velice jasná infračerveném světle, velice dobře vystihuje její sugestivní tvar na viditelných vlnových délkách - galaxie Cigareta. Fantastický vzhled M82 na tomto snímku ze Spitzerova kosmického dalekohledu ironicky...
Tento překvapivý pohled pořídily v únoru 2004 pronikavé infračervené kamery Spitzerova kosmického dalekohledu při pohledu do vnitřku k Zemi nejbližší aktivní galaxie Centaurus A. Zkroucené mračno kosmického prachu o rozměru asi 1000 světelných let má zřetelně tvar paralelogramu a...
Titan je jedním z nejpodivnějších míst v naší sluneční soustavě. Tento neobvyklý satelit Saturnu je jediný známý měsíc s tlustými mračny a poskytuje důkazy o vypařování jezer vytvářených metanovým deštěm. Titan, jehož mračna jej činí viditelném světle bezvýrazným, byl už několikrát...
Střed naší Mléčné dráhy se před slídivýma očima optických dalekohledů skrývá za mračna zakrývajícího plynu a prachu. Ale na tomto úžasném pohledu infračervené kamery Spitzerova kosmického dalekohledu pronikly většinou prachu a ukázaly hvězdy v nahuštěné oblasti galaktického...
V souhvězdí Vodnáře (Aquarius) ve vzdálenosti přes šest set světelných let od Země umírá slunci podobná hvězda. Ve svých několika posledních tisících letech vytvořila mlhovinu Helix (NGC 7293), dobře prostudovanou a blízkou planetární mlhovinu typickou pro tuto závěrečnou fázi hvězdného...
Zarolujte doprava zahleďte se do prašné roviny naší Mléčné dráhy v infračerveném světle. Kosmické panoráma vzniklo díky projektu GLIMPSE (Galactic Legacy Infrared Mid-Plane Survey Extraordinaire) a Spitzerovu kosmickému dalekohledu. Středem pohledu ve falešných barvách, který v jižním...
Prašná NGC 1333 je vidět jako reflekční mlhovina na snímcích ve viditelném světle a předvádí modravé odstíny charakteristické pro prachem odražené světlo hvězd. Ale na delších infračervených vlnových délkách září samotný mezihvězdný prach, který je na tomto snímku ze Spitzerova kosmického...
Tato fantastická krajina hvězd se nachází na východním konci gigantické hvězdné porodnice W5, asi 7000 světelných let daleko v souhvězdí Kasiopea (Cassiopeia). Infračervený pohled ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje mezihvězdné mraky studeného plynu a prach tvářený větry a zářením z...
Jak Galaxie v Andromedě opravdu vypadá? Pro odpověď se astronomové podívali na našeho největšího galaktického souseda v jiném, v infračerveném světle. Astronomové namířili Spitzerův kosmiký dalekohled na obří Messier (M31) po víc jak 18 hodin a vytvořili mozaiku z 11 000...
Eta Car je hmotná hvězda, ale není tak jasná, jak bývala. I nyní je sice snadno vidět, ale jen pomocí triedru nebo malého dalekohledu, ovšem Eta Carinae má historii okázalých vzplanutí a zeslabování. V dubnu 1843 se Eta Car stala nakrátko po Siriu druhou nejjasnější hvězdou na noční obloze...
Většina spirálních galaxií včetně naší vlastní Mléčné dráhy má dvě nebo více spirálních ramen, ovšem pekuliární galaxie NGC 4725 má jen jedno. Na tomto infračerveném snímku ve falešných barvách ze Spitzerova kosmického dalekohledu je galaktická solo spira mirabilis vidět červeně, což...
Proč mění Cassiopeia A svůj vzhled? Dva snímky nedalekého zbytku supernovy pořízené v infračerveném světle s ročním odstupem vykazují pohyby směrem ven obrovskými rychlostmi. Něco takového se nečekalo, protože supernova, která tuto pitoreskní mlhovinu vytvořila, byla vidět už před 325...
Eta Carinae, jedna z nejhmotnějších a nejméně stabilních hvězd v Mléčné dráze, výrazně ovlivňuje své prostředí. Tyto fantastické pilíře zářícího prachu a plynu, které obklopují nově zrozené hvězdy, se nacházejí v oblasti Jižního pilíře mlhoviny Carina, byly utvářeny intenzivními větry a...
Tento vznášející se prstenec má rozměr galaxie. Ve skutečnosti je součástí fotogenické galaxie Sombrero, která je jednou z největších galaxií v nedaleké Kupě galaxií v Panně. Tmavý pás prachu, který galaxii Sombrero v optickém světle ve středové části zakrývá, v infračerveném světle...
Družice MSX (Midcourse Space Experiment) měla v září 1996 z oběžné dráhy Země skvělý výhled na úplné zatmění Měsíce. Při zatmění byl pro zobrazení Měsíce opakovaně použit palubní infračervený dalekohled SPIRIT III. Nahoře je jeden ze snímků pořízených během 70 minutové totality, kdy je Měsíc...
Poznáváte souhvězdí Orion? Tento výrazný, ale podivně vyhlížející obraz známé oblasti Orionu vznikl s využitím údajů z již nefunkční družice IRAS (InfraRed Astronomical Satellite). Snímek nahoře kombinuje informace pořízené ve třech odlišných neviditelných infračervených vlnových...
Kosmická bublina z plynu a prachu RCW 79 se rozfoukla působením větrů a záření z horkých mladých hvězd do průměru asi 70 světelných let. Infračervené světlo z prachu v mlhovině je na tomto nádherném pohledu ze Spitzerova kosmického dalekohledu obarveno červeně. Rozpínající se mlhovina je...
Svět v prosinci 2003 uviděl první skvělé snímky ze Spitzerova kosmického dalekohledu, včetně tohoto dovnitř pronikajícího pohledu do jinak neprůhledné tmavé globule známé jako mlhovina Sloní chobot. Spletitá oblast, která je vidět na kompozitním snímku z infračervených obrazových...
Předpokládá se, že klasický vzhled populární Prstencové mlhoviny (M57) vzniká díky perpektivě při našem pohledu z planety Země do středu plynového mračna zhruba válcovitého tvaru. Zdá se ale, že na tomto infračeveném snímku ve falešných barvách ze Spitzerova kosmického dalekohledu, dobře...
Tento podivný snímek ve falešných barvách, jinak dobře známé planety Saturn, ukazuje teplotní změny podle tepelné infračervené emise z atmosféry plynového obra i z prstenců. Tento ostrý, pozemský obraz Saturnovy jižní polokoule, pořízený dalekohledem Keck I na Mauna Kea, je mozaikou 35...
Mlhovinu Trifid, neboli M20, lze snadno nalézt i malým dalekohledem jako dobře známý objekt v na mlhoviny bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). Ale tam, kde obrázky ve viditelném světle ukazují mlhovinu rozdělenou do tří částí tmavými, zatmívajícími pásy prachu, tento pronikavý...
Na kraji hustého molekulárního mračna vynikají na tomto hloubkovém obrazu Mlhoviny v Orionu vlákna plynu, kosmický prach a četné mladé hvězdy. Nové havajské oko zde prostřednictvím výkonné širokoúhlé kamery WFCAM, kterou je vyzbrojen dalekohled UKIRT (United Kingdom Infrared Telescope) na...
The center of our Galaxy is a busy place. In visible light, much of the Galactic Center is obscured by opaque dust. In infrared light, however, dust glows more and obscures less, allowing nearly one million stars to be recorded in the above photograph. The Galactic...
Jako miska s bonbóny vypadá toto úžasné high-tech astronomické zrcadlo. Je vyrobeno ze zvláštního sklokeramického materiálu zerodur a má průměr 2,7 metru. Průhledný povrch ještě neobdržel odrazivou vrstvu, takže je vidět vnitřní plástevnatá struktura s atraktivním modrým a žlutým nádechem od...
Na vloženém snímku ve viditelném světle (vpravo dole) není vidět ani náznak této hvězdokupy Zato infračervený záběr ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje ve zjevně prázdné oblasti na obloze v souhvězdí Orla (Aquila) masivní kulovou hvězdokupu z asi 300 000 hvězd. Když astronomové...
Světlo z výbuchu hvězdy, který vytvořil toto kosmické mračno, bylo na planetě Zemi spatřeno poprvé v říjnu 1604, tedy zhruba před čtyřmi sty lety. Tato supernova vytvořila na obloze počátku sedmnáctého století v souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus) jasnou novou hvězdu. Studoval ji už...
Mohl by pod kouřmem na Titanu existovat život? Pokud ne, jak potom vznikl všechen ten metan? Brzy po navedení na oběžnou dráhu kolem obří planety minulý týden se automatická sonda Cassini poprvé letmo podívala na největší a nejtajemnější měsíc Saturna, aby na tyto otázky pomohla...
Kdyby byla naše galaxie Mléčná dráha vzdálena 50 miliónů světelných roků a měla disk nakloněný nepatrně ke směru našeho pohledu, mohla by vypadat hodně podobně jako velká spirální galaxie NGC 7331. Skutečně, na snímku ve falešných infračervených barvách z Spitzerova kosmického dalekohledu, je zde...
Při pohledu hluboko do nitra Centaurus A, nejbližší aktivní galaxie od Země, zaznamenala citlivá infračervená kamera Spitzerova kosmického dalekohledu tento překvapivý záběr. Zkroucený oblak kosmického prachu o průměru kolem 1 000 světelných roků, který vypadá jako rovnoběžník, je...
Z tohoto rodného mračna prachu a plynu se nakonec vyléhnou tři mladé, hmotné hvězdy, ale jejich přítomnost už nyní odhaluje tento snímek ve falešných barvách ze Spitzerova kosmického dalekohledu. Obrázek nabízí pronikavý infračervený pohled na emisní mlhovinu, která je katalogizována...
V klasické vědecké fikci Julese Vernea Cesta do nitra Země potkává profesor Hardwigg se svými společníky mnoho podivných a vzrušujících překvapení. Jaké překvapení se nachází ve středu naší Galaxie? Astronomové ví o některých bizardních objektech, které tam existují, jako jsou rozsáhlá mračna...
K prvním okázalým snímkům z nově pokřtěného Spitzerova kosmického dalekohledu patří i tento pohled pronikající dovnitř jinak neprůhledné temné globule známé jako mlhovina Sloní chobot. Na kompozitním snímku z infračervených údajů zaznamenaných Spitzerovými přístroji je vidět spletitá...
Úplné zatmění Měsíce v září 1996 zklamalo v Severní Americe hodně pozorovatelů, které podvedla zamračená obloha. Ovšem družice MSX (MidcourseSpace Experiment) měla z oběžné dráhy Země skvělý výhled a tak mohl být během zatmění ke snímkování Měsíce opakovaně použit palubní...
Tyto tři obrázky Saturna pořídil 7. března tohoto roku kosmický dalekohled Hubble Space Telescope, zrovna když jižní polokoule nejnádhernější planety ve Sluneční soustavě dosáhla vůči Zemi svého maximálního sklonu 27 stupňů. Snímky použité ke konstrukci obrázků ve falešných barvách...
Střed naší Galaxie je rušným místem. Ve viditelném světle, většinu středu Galaxie zakrývá neprostupný prach. Ovšem v infračerveném světle prach září více a zakrývá méně a tak umožňuje aby na fotografii nahoře byl zachycen skoro jeden milión hvězd. Samotný Galaktický...
Těžká raketa Boeing Delta 2-H píše v časných ranního hodinách 25. srpna vzhůru po obloze čáru, jak vynáší infračervený dalekohled NASA SIRTF (Space InfraRed Telescope Facility). Tato dramatická scéna byla zaznamenána časovou expozicí z mola v Jetty Park na severním konci Cocoa Beach na...
Astronomové nedávno při pozorování z observatoře Wyoming InfraRed Observatory (WIRO) na vrcholcích hor zaznamenali tento bizardní snímek vedoucí planety ve Sluneční soustavě, plynného obra Jupitera. Snímek ve falešných barvách se skládá ze snímků pořízených při testování důmyslné digitální...
Tento nádherně podrobný snímek Saturna ve falešných barvách byl pořízen v lednu 1998 na oběžné dráze dalekohledem Hubble Space Telescope. Obrázek je kombinací tří snímků z Hubblova přístroje NICMOS a ukazuje nádhernou planetu s prstenci v odraženém infračerveném slunečním světle. Různé barvy...
V klasickém vědeckofantastickém příběhu Julese Verna Cesta do nitra Země profesor Hardwigg a jeho společníci badatelé nacházejí mnoho zvláštních a vzrušujících divů. A jaké divy se nacházejí v nitru naší Galaxie? Astronomové už znají některé bizardní objekty, které tam jsou, jako...
Eta Car je hmotná hvězda, ale není tak jasná, jak bývala. Nyní je snadno vidět jen s použitím triedru nebo malého dalekohledu, ale Eta Carinae má historii okázalého vzplanutí a zeslabování. Eta Car se v dubnu 1843 opravdu nakrátko stala po Siriu druhou nejjasnější hvězdou na noční obloze...
NGC 3603 je největší oblastí zářícího plynu v naší Galaxii Mléčná dráha. Tato gigantická emisní mlhovina (HII oblast), která se rozpíná na více jak 20 světelných letech, je domovem kupy hmotných hvězd, tlustých prachových pilířů a hvězd před výbuchem. NGC 3603 je nahoře zachycena...
Střed naší Galaxie ve viditelném světle zakrývají prachová mračna, která spolu s hvězdami rotují v galaktické rovině. V tomto století byly ale vyvinuty senzory, které dokázaly detekovat světlo červenější, než to které mohou vidět lidé a toto světlo se nazývá infračervené. Snímek...
Poté co astronauté při poslední servisní výpravě k dalekohledu Hubble Space Telescope opravili kameru NICMOS (Near Infrared Camera and Multi-Object Spectrometer), tak astronomové důmyslný přístroj rychle namířili na fotogenickou hvězdnou kolébku známou jako mlhovina Kužel. Tento...
Zarolujte doprava a ponořte se do divukrásného kaňonu na Marsu. Tento denní infračervený pohled pořízený nedávno kamerou THEMIS z paluby družice Mars Odyssey pokrývá pruh podél dna kaňonu 30 krát 175 kilometrů. Severní konec scény (vlevo) se dotýká okraje Candor Chasma, což je část velké...
Jenom málo astronomických pohledů na obloze podněcuje představivost tak, jak blízká hvězdná kolébka známá jako Mlhovina v Orionu. Mladé horké hvězdy obklopené zářícím plynem mlhoviny se nachází na okraji nesmírně velkého mezihvězdného mračna vzdáleného pouhých 1500 světelných let. Tento...
Jaká bizardní krajina z cizí planety se to skrývá za těmi ohnivými mraky? Samozřejmě, je to jenom planeta Země tak, jak ve vidět v kanálu vodní páry. Snímek jako je tento (infračervený snímek zobrazený ve falešných barvách) přináší každou hodinu i pro vás multikanálové...
Zarolujte doprava a projeďte 300 kilometrů přes Terra Sirenum v kráterovité vrchovině jižního Marsu. Tento 32 kilometrů široký infračervený pohled pořídila nedávno kamera THEMIS na palubě družice Mars Odyssey. Počínaje severním okrajem (vlevo), scéna zabírá dno a okraj kráteru...
Vyberte si galaxii, kteroukoliv galaxii. Na horním panelu si můžete na hloubkovém snímku z dalekohledu Hubble Space Telescope vybrat z myriád vzdálených galaxií na malém kousku vesmíru v souhvězdí Herkula (Hercules). Pokud jste si vybrali zborcenou načervenalou galaxie označenou žlutým...
Na tomto záběru v blízké infračervené oblasti pořízeném astronomy pátrajícími po hvězdách v Orlí mlhovině v M16, je ve falešných barvách vidět hlava z mezihvězdného plynového a prachového mračna. Mračna pilířovitých tvarů učinil slavnými Hubbleův snímek hvězdotvorné oblasti z roku...
Snímek světelné roky dlouhých pilířů prachu a plynu v Orlí mlhovině (M16) dalekohledem Hubble Space Telescope z roku 1995 byl senzační. Tři nápadné pilíře na tomto detailním záběru ve viditelném světle jsou také vidět na této širokoúhlé mozaice pod středem spolu s hmotnými, jasnými,...
THEMIS není starověká řecká bohyně, ale je to soudobý akronym pro zobrazovací systém tepelné emise THermal EMission Imaging System. Nahoře je pozoruhodný první infračervený snímek Marsu tímto přístrojem z nově obíhající družice Mars Odyssey. Infračervený snímek pořízený 30.října zabírá výseč...
Úplné zatmění Měsíce v září 1996 zklamalo mnoho pozorovatelů v Severní Americe hromsky zamračenou oblohou. Nicméně družice MSX (Midcourse Space Experiment) měla z oběžné dráhy Země výtečný výhled a infračervený dalekohled SPIRIT III na její palubě Měsíc při zatmění několikrát snímkoval. Nahoře je...
Ve hvězdné kolébce Orlí mlhoviny M16 7000 světelných let daleko od Země v souhvězdí Hada (Serpens) se rodí hvězdy. Výrazné hvězdotvorné pilíře prachu a plynu v mlhovině jsou astronomům dobře známé ze snímků ve viditelných vlnových délkách, ovšem tento snímek ve falešných barvách ukazuje mlhovinu...
Střed naší Galaxie je rušným místem. Ve viditelném světle je většina galaktického středu zakryta neprůhledným prachem. Ovšem v infračerveném světle prach více září a méně zakrývá a tak umožňuje aby se na této fotografii nahoře zaznamenal skoro jeden milión hvězd. Samotný galaktický střed je...
Obloukovitá hvězdokupa je nejkompaktnější známou kupou hvězd v naší galaxii a obsahuje zhruba 100 hmotných, mladých hvězd při průměru jednoho světelného roku. Obloukovitá hvězdokupa se nachází v souhvězdí Střelce (Sagittarius) ve vzdálenosti asi 25000 světelných let od planety Země a leží v okruhu...
K této koblize byste potřebovali opravdu velký šálek kávy, neboť díra uprostřed ní má asi miliardu kilometrů. Pokud by bylo ve středu Slunce, tak by kruh této velikosti ležel mezi Marsem a Jupiterem. Ve skutečnosti tato kobliha obklopuje hmotnou nově vzniklou hvězdu katalogizovanou jako LkHa 101,...
Tento slavný oblak kosmického prachu zobrazila v infračerveném světle družice ISO (Infrared Space Observatory) Evropské kosmické agantury ESA (European Space Agency). Snímek ve falešných barvách ukazuje jasnou infračervenou emisi prachu a molekulárního plynu v Orionově oblasti vzniku...
Když se budete plavit uhlovodíkovými moři na Titanu, dejte si pozor na benzínový déšť. Taková by mohla být rada cestovatelům pro budoucí dobrodruhy cestující na Titan, největší měsíc Saturna. Minulý týden byly zveřejněny nové snímky Titanova povrchu pořízené Kanadsko-francouzským...
Střed naší Galaxie ve viditelném světle zakrývá temný prach, jež rotuje spolu s hvězdami v galaktické rovině. V tomto století byla ovšem vyvinuta citlivá čidla, jež mohou detekovat i světlo červenější, než může člověk uvidět - světlo nazývané infračervené. Snímek nahoře ukazuje, jak...
Ve vzdálenosti třicet tisíc světelných let za majestátními prachovými mračny v souhvězdí Střelce leží střed galaxie Mléčná dráha. Střed Galaxie zakrytý optickému pohledu prachem je oblastí poměrně neprozkoumaných hvězd. Ovšem infračervené světlo proniká prachem mnohem snadněji a tak tato...
Asi před třemi milióny let začaly v mlhovině Klíčová dírka vznikat hvězdy. Snímek mlhoviny Klíčová dírka nahoře, známé též pod názvem mlhovina Carina nebo NGC 3372, ukazuje v infračerveném světle mnoho aspektů této neobvyklé hvězdné kolébky tak, jak se jeví dnes. Jemný prach odráží světlo...
Byl tento snímek pořízen mimo naši Galaxie? Ne, je to kompozitní snímek pořízený na oběžné dráze Země, spolehlivě uvnitř naší Galaxie - Mléčné dráhy. Ve světle jenom trochu víc červeném než mohou lidské oči vidět - v "blízkém infračerveném" elektromagnetickém záření - vystupují disk a střed...
Hlavními zdroji, které přispívají k záření daleké-infračervé oblohy jsou: naše Sluneční soustava, naše Galaxie a náš Vesmír. Na nedávno zveřejněném snímku v reprezentativních barvách je projekce s vysokým rozlišením vytvořena pro celou oblohu v daleké infačervené oblasti (240 mikronů)...
V srdci mlhoviny v Orionu leží nově zrozená hvězda skrytá našemu pohledu prachem a plynem obřího Orionova molekulárního mračna číslo 1 (OMC-1). Hubbleova kamera NICMOS citlivá v neviditelných infračervených vlnových délkách dokáže zkoumat vnitřek OMC-1 detekcí infračerveného záření z mladých...
V klasickém díle science fiction Julese Vernea Cesta do středu Země, se profesor Hardwigg a jeho společníci setkávají s řadou podivných a vzrušujících divů. A jaké divy se nalézají v centru naší Galaxie? Nyní astronomové vědí o některých zvláštních objektech, které zde existují, jako rozsáhlá...
Hvězda s katalogovým označením NGC2264 IRS je normálně skrytá před zvědavým pohledem optických dalekohledů. Sídlí uprostřed blízké zakrývající oblasti vzniku hvězd z prachu a plynu populárně známé jako kuželová mlhovina. Přístroj NICMOS na dalekohledu Hubble Space Telescope zobrazil v...
Neptun nikdy nevypadal tak jasně v infračerveném světle. Neptun je osmá nejvzdálenější planeta od Slunce, třicetinásobek vzdálenosti Země-Slunce. Neptun je čtvrtou největší planetou s téměr čtyřnásobným průměrem Země. Neptun překvapivě vyzařuje asi dvakrát více energie než příjímá od...
Jaký bizardní terén cizí planetární krajiny se skrývá za těmito ohnivě vyhlížejícími mračny? Je to jen planeta Země, ovšem .... viděná na kanálu vypařované vody. Každou hodinu přináší vícekanálové zobrazovače na družici GOES (Geostationary Operational Environmental Satellite) z oběžné dráhy snímky...
Severní oblohu začal prohlížet nový mamutí dalekohled. Osmimetrový dalekohled Gemini North (na snímku nahoře) byl předán do provozu minulý týden na Hawaji snímky dokumentujícími jeho bezprecedentní schopnosti. Během dvou let začne obdobná pozorování jižní oblohy sesterský dalekohled Gemini...
V Orlí mlhovině vznikají nové hvězdy. Gravitačně se smršťují ve sloupech hustého plynu a prachu. Intenzivní záření těchto nově vznikajících jasných hvězd způsobuje vyvření okolního materiálu. Tento snímek pořízený Hubblovým kosmickým dalekohledem v blízkém infračerveném světle umožňuje divákovi...
Největší Saturnův měsíc Titanu je zahalen hustou atmosférou a je opravdu těžké ho spatřit. Malé částice vznášející se v horních vrstvách Titanovy atmosféry způsobují téměř neproniknutelný opar, který ve viditelných vlnových délkách silně rozptyluje světlo a skrývá povrchové útvary před zvědavýma...
Tento infračervený pohled na Jupiter z Webba je velmi poučný. Snímky Jupiteru v infračerveném oboru s vysokým rozlišením z Kosmického dalekohledu Jamese Webba odhalují například rozdíly mezi vysoko plovoucími jasnými oblaky, včetně Velké rudé skvrny, a nízko položenými tmavými oblaky. Na...
V pouhých 390 světelných let vzdáleném komplexu molekulárního mračna Rho Ophiuchi, nejbližší hvězdotvorné oblasti od naší milé planety, vznikají Slunci podobné hvězdy a budoucí planetární systémy. Do nedalekého zárodečného chaosu nahlédla kamera NIRCam Kosmického dalekohledu Jamese Webba a pořídila...
Velká mlhovina v Orionu je barvité místo. Je viditelná pouhým okem a jeví se jako malá mlhavá skvrnka v souhvězdí Orion. Snímky s dlouhými expozicemi na více vlnných délkách, jako je tento, však ukazují, že Mlhovina Orion je rušným sousedstvím mladých hvězd, horkého plynu a tmavého prachu. Tento...
Saturn vypadá v infračerveném světle trochu jinak. Pásy mraků vykazují velkorozměrovou strukturu, včetně dlouhých protáhlých bouří. V infračerveném světle je také docela nápadná neobvyklá šestiúhelníková struktura mraků kolem Saturnova severního pólu. Každá strana tmavého šestiúhelníku má zhruba...
Co je na této galaxii jiného? Jen velmi málo, což z galaxie Španělská tanečnice s označením NGC 1566, dělá jednu z nejtypičtějších a nejfotogeničtějších spirál na obloze. Na tomto obrázku galaxie je však něco jiného, protože jde o diagonální kombinaci dvou snímků: jednoho pořízeného Hubblovým...
Podobně jako loď brázdící vesmírná moře vytváří hvězda na útěku Zeta Ophiuchi obloukovitou mezihvězdnou příďovou vlnu neboli rázovou vlnu, kterou vidíme na tomto úžasném infračerveném portrétu. Namodralá, asi 20krát hmotnější než Slunce, hvězda Zeta Oph blízko středu snímku ve falešných barvách se...
Hmotnou kupu galaxií Abell 2744, v níž převládá temná hmota, někteří znají jako Pandořinu kupu. Kupa se nachází ve vzdálenosti 3,5 miliardy světelných roků v souhvězdí Sochaře (Sculptor). Pomocí obrovské hmotnosti této kupy galaxií jako gravitační čočky, která deformuje prostoročas a zvětšuje ještě...
Velká mlhovina v Orionu má skryté hvězdy. Neozbrojenému oku se ve viditelném světle jeví jako malá rozmazaná skvrna v souhvězdí Orion. Ale tento snímek byl pořízen Webbovým kosmickým dalekohledem v reprezentativní barevné kompozici červeného a velmi blízkého...
Tento obrázek Andromedy ukazuje nejen to, kde se hvězdy nacházejí nyní, ale i to, kde se budou nacházet. Velká, krásná Galaxie v Andromedě, M31, je spirální galaxie vzdálená pouhých 2,5 milionu světelných roků. Tento zajímavý kompozitní pohled na Andromedu vznikl kombinací obrazových dat z...
Prstencová mlhovina (M57) je složitější, než vypadá v malém dalekohledu. Snadno viditelný centrální prstenec má v průměru asi jeden světelný rok a pozoruhodně ho ukazuje Kosmický dalekohled Jamese Webba, když tuto populární mlhovinu zkoumá pomocí hluboké expozice v infračerveném světle. Kolem...
Tento plovoucí prstenec má velikost galaxie. A je to opravdu galaxie, nebo alespoň část jedné z nich, fotogenické galaxie Sombrero, jedné z největších galaxií v nedaleké Kupě galaxií v Panně. Tmavý pás prachu, který v optickém světle střední část galaxie Sombrero zakrývá, ve skutečnosti jasně září...
V nejbližší oblasti tvoření hvězd od naší planety, ve zhruba pouhých 390 světelných roků vzdáleném komplexu molekulárního mračna Rho Ophiuchi, vznikají Slunci hvězdy podobné a budoucí planetární systémy. Do nedalekého zárodečného chaosu nahlédla kamera NIRCam vesmírného dalekohledu Jamese Webba a...
Do husté atmosféry zahalený největší Saturnův měsíc Titan je opravdu těžké vidět. Malé částice vznášející se v horních vrstvách atmosféry způsobují téměř neproniknutelný opar, který na viditelných vlnových délkách silně rozptyluje světlo a před zvědavýma očima ukrývá povrchové útvary...
Je to skutečně ta slavná hvězdokupa Plejády? Hvězdokupa Plejády známá svými ikonicky modrými hvězdami je zde zobrazena v infračerveném světle, kde okolní prach hvězdy přezařuje. Tři infračervené barvy zde byly mapovány do vizuálních barev (R=24, G=12, B=4,6 mikronů). Základní snímky pořídila družice...
Tento pár slučujících se galaxií vzdálený zhruba 500 milionů světelných roků v souhvězdí Delfína (Delphinus) je jasný na infračervených vlnových délkách. Kosmický propletenec je vidět na pozadí ještě vzdálenějších galaxií s příležitostnými hvězdami v popředí. Samotné slučování galaxií na tomto...
Protohvězda uvnitř temného mračna L1527 je stará pouhých 100 000 let a je stále ještě zanořená do mračna plynu a prachu, které krmí její růst. Tmavý pás na krku infračervené mlhoviny na snímku kamerou NIRcam Kosmického dalekohledu Jamese Webba je tlustý disk kolem mladého stelárního objektu. Disk je...
V infračerveném světle se zřetelně objevuje mnoho podrobností Saturnu. Pásy mraků vykazují velkorozměrovou strukturu, včetně dlouze se táhnoucích bouří. V infračerveném světle je také velmi nápadná neobvyklá šestiúhelníková oblačná struktura kolem severního pólu Saturnu. Každá strana...
Tento snímek Andromedy ukazuje nejen kde nyní hvězdy jsou, ale i kde brzy budou. Velká a krásná Galaxie v Andromedě, M31, je spirální galaxie vzdálená zhruba 2,5 milionů světelných roků. K vytvoření tohoto zajímavého kompozitního obrazu Andromedy ve vlnových délkách viditelného světla i mimo ně byly...
Z tohoto úzkopásmového snímku NGC 281, hvězdotvorné oblasti vzdálené asi 10 000 světelných roků v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia), byly ve viditelném světle odstraněny hvězdy. Do výsledného snímku bez hvězd byly ovšem hvězdy zase digitálně přidány zpět. Namísto hvězd ve viditelném světle byly...
Jak by to vypadalo, kdybychom letěli Mlhovinou v Orionu? Vzrušující dynamická vizualizace Mlhoviny v Orionu je založena na skutečných astronomických datech a šikovných technikách vykreslování filmů. Digitálně modelovaná prezentace podle infračervených dat ze Spitzerova kosmického...
Jak vypadá střed naší Galaxie? Ve viditelném světle je střed Mléčné dráhy ukrytý mračny neprůhledného prachu a plynu. Ale na tomto úžasném pohledu infračervené kamery Spitzerova kosmického dalekohledu pronikly spoustou prachu a ukázaly hvězdy v okolí hustého středu Galaxie. Podrobný snímek ve...
Mlhovina Plamen vystupuje na optických snímcích prašných hvězdotvorných oblastí v pásu Oriona a východněji od hvězdy Alnitak, zhruba 1400 světelných roků daleko. Alnitak je ta jasná hvězda u pravého okraje na infračerveném snímku ze Spitzerova kosmického dalekohledu. Infračervený pohled dovnitř...
Infračervený pohled na střed mlhoviny Laguna v šířce 4 světelné roky vyplňují hvězdy. Snímky ve viditelném světle ukazují, že scéně dominuje zářící plyn a mračna neprůhledného prachu. Ovšem tento infračervený snímek vytvořený z dat Hubblova kosmického dalekohledu nahlíží blíž k srdci aktivní...
V Orlí mlhovině vznikají nové hvězdy. Intenzivní záření nově vzniklých hvězd, které vznikají gravitačním smršťováním z hustého plynu a prachu v pilířích, způsobuje odpařování okolního materiálu. Snímek pořízený Hubblovým kosmickým dalekohledem v blízkém infračerveném světle umožňuje se dívat přes...
Tento fantastický kout oblohy se nachází na okraji hvězdotvorné oblasti NGC 2174 vzdálené asi 6400 světelných roků v na mlhoviny bohatém souhvězdí Orion. Je vidět hory z mračen plynu a prachu opracované větry a zářením nově zrozených hvězd v této oblasti, které jsou nyní rozeseté v otevřených...
Hustou atmosférou zahalený Saturnův největší měsíc Titan je opravdu těžké vidět. Malé částice, které se vznášejí v atmosféře, způsobují téměř neproniknutelný závoj, který na vlnových délkách viditelného světla silně světlo rozptyluje a povrch Titanu tak chrání před zvědavým zrakem. Povrch Titanu se...
Jupiter se v infračerveném světle v noci rozsvěcuje. Astronomové z observatoře Gemini Sever na Havaji v USA vytvořili jedny z nejlepších, vůbec kdy ze zemského povrchu pořízených, infračervených snímků Jupitera z nichž jeden je zde zobrazený. Dalekohled Gemini dokázal vytvořit takto čistý obraz...
Velkolepé mračno mezihvězdného prachu radiace a hvězdné větry při jeho pouti vesmírem opracovaly do řekněme rozpoznatelného tvaru. Mlhovina příznačně nazvaná Koňská hlava je ponořená do rozsáhlého komplexu Mlhoviny v Orionu (M42). Velice pěkný, ale při pohledu malým dalekohledem obtížný objekt,...
Mlhovina Trifid, též známá jako Messier 20, se dá snadno najít malým dalekohledem. Měří asi 30 světelných let, je vzdálená 5500 světelných let a je populární zastávkou kosmických turistů v na mlhoviny bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). Jak její jméno naznačuje, ve viditelném světle je mlhovina...
Uprchlá hvězda Zeta Ophiuchi brázdí kosmické moře podobně jako loď a vytváří obloukovitou mezihvězdnou rázovou vlnu, která je vidět na tomto skvělém infračerveném portrétu. Na pohledu ve falešných barvách je ve středu snímku modravá hvězda Zeta Oph, která je asi 20 krát hmotnější, než Slunce a...
Jak vznikají hvězdy? Tuto kompozici prachových mračen a zanořených nově zrozených hvězd na infračervených vlnových délkách z družice WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) vytvořili astronomové ve falešných barvách, a tak pomohli s odpovědí na tuto otázku. Na kosmickém...
Mlhovina Plamen vyniká na tomto optickém snímku prachových hvězdotvorných oblastí v pásu Orionu ve vzdálenosti zhruba 1400 světelných let. Rentgenová data z observatoře Chandra a infračervené snímky ze Spitzerova kosmického dalekohledu vás mohou pozvat dovnitř zářícího plynu a...
Jen málo kosmických pohledů vzrušuje představivost tak, jak Mlhovina v Orionu, nesmírně velká porodnice hvězd vzdálená asi 1500 světelných let. Tento infračervený snímek ze Spitzerova kosmického dalekohledu zabírá oblast asi 40 světelných let a vznikl z dat určených ke sledování jasnosti mladých...
Proč ti lidé střílí silným laserem do centra naší Galaxie? Naštěstí to neznamená první krok galaktické války. To astronomové z Velmi velkého dalekohledu VLT (Very Large Telescope) v Chile zkouší měřit zvlnění neustále se měnící atmosféry Země. Atomy excitované ve velké výšce laserem ...
Velká mlhovina v Orionu je složité místo. Je vidět i jen pouhým okem a vypadá jako malá mlžinka v souhvězdí Orion. Ovšem tento obraz je mozaikou ve falešných barvách pořízených v různých pásmech infračerveného světla z družicové observatoře WISE a ukazuje Mlhovinu v...
Hustou atmosférou zahalený Saturnův největší měsíc Titan je opravdu těžké vidět. Malé částice, které se vznášejí v atmosféře, způsobují téměř neproniknutelný závoj, který na vlnových délkách viditelného světla silně světlo rozptyluje a povrch Titanu tak chrání před zvědavým zrakem. Povrch ...
V Orlí mlhovině se rodí nové hvězdy. Tyto nové hvězdy vznikají gravitační kontrakcí v pilířích hustého prachu a plynu a intenzivní záření z těchto nově vzniklých hvězd způsobuje, že se okolní materiál odpařuje pryč. Tento snímek pořízený Hubblovým kosmickým dalekohledem ...
Mlhovina Modrá koňská hlava vypadá v infračerveném světle docela jinak. Ve viditelném světle se odrazivý prach mlhoviny jeví modrý a má tvar jako hlava koně. Ovšem v In infračerveném světle se stává viditelným komplex filamentů, kavern a zámotků zářícího prachu a plynu, což najednou...
V infračerveném světle vypadá Jupiter trochu jinak. Abychom lépe porozuměli pohybu mračen na Jupiteru a pomohli kosmické sondě NASA Juno porozumět planetárnímu kontextu malých polí, které snímá, tak Hubblův kosmický dalekohled pravidelně snímkuje celou obří planetu. Barvy Jupiteru,...
Proč se Venuše tak liší od Země? Japonsko vypustilo kosmickou sondu Akatsuki, která po neplánovaném pětiletém dobrodružství ve vnitřní Sluneční soustavě koncem roku 2015 vstoupila na její oběžnou dráhu, aby tak pomohla s odpovědí na tuto otázku. I když byla sonda Akatsuki už za svou...
Hvězda Zeta Ophiuchi brázdí kosmické moře podobně jako loď a vytváří obloukovitou mezihvězdnou rázovou vlnu, která je vidět na tomto skvělém infračerveném portrétu. Na pohledu ve falešných barvách je ve středu snímku modravá hvězda Zeta Oph, která je asi 20 krát hmotnější, než Slunce a pohybuje...
V infračerveném světle je na Saturnu vidět zřetelně mnoho podrobností. Pásy mračen vykazují velké struktury včetně dlouhých protáhlých bouří. V infračerveném světle je dost výrazný neobvyklý hexagonální vzor z oblačnosti kolem Saturnova severního pólu. Každá strana hexagonu měří zhruba...
Nad kosmickým dalekohledem Jamese Webba se ve skutečnosti žádní duchové nevznášejí. Ovšem v čisté místnosti pro vývoj a integraci kosmických systémů Goddardova kosmického střediska jsou světla zhasnutá. Po vibračních a akustických zkouškách si nad stojícím dalekohledem při hledání...
Mlhovina Trifid, také známá jako Messier 20, se dá snadno vyhledat i malým dalekohledem a je dobře známou zastávkou při toulkách v na mlhoviny bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). Ovšem tam, kde snímky ve viditelném světle ukazují mlhovinu rozdělenou neprůhlednými prachovými pásy do tří...
Tento pohled nahlíží do M42, neboli do Mlhoviny v Orionu, což je nejbližší porodnice hvězd. Herschelova kosmická observatoř s využitím dat na infračervených vlnových délkách na kompozitním obrazu ve falešných barvách zkoumá toto turbulentní kosmické mračno vzdálené asi 1500 světelných...
Co způsobuje, že toto kosmické oko vypadá tak červené? Prach. Na snímku ze Spitzerova kosmického dalekohledu je vidět infračervené světlo z dobře prostudované mlhoviny Helix (NGC 7293), která je zhruba 700 světelných let daleko v souhvězdí Vodnáře (Aquarius). Obálka z prachu a...
Nejhloubkovější infračervený snímek mlhoviny v Orionu odkryla bohatství předtím neznámých hvězd o nízké hmotnosti, a docela možná i volně plujících planet. Malebná mlhovina je nejlépe známá viditelném světle, kde je vidět mnoho jasných hvězd a jasného zářícího...
Proč se Venuše tak liší od Země? Pomoct zodpovědět tuto otázku, Japonsko vypustilo kosmickou sondu Akatsuki, která koncem minulého roku vstoupila na oběžnou dráhu kolem Venuše po svém neplánovaném dobrodružství vnitřní Sluneční soustavou. I když už sonda Akatsuki přesáhla svoji původní...
Velká mlhovina v Orionu je barevné místo. Pouhým okem je vidět jako malá mlhavá skvrna v souhvězdí Orion. Snímky na více vlnových délkách s dlouhými expozicemi jako je tento ovšem Mlhovinu v Orionu ukazují jako rušné místo mladých hvězd, horkého plynu a tmavého prachu. Na...
Pokud se díváte ve správném světle, tak Saturn září jako neonová reklama. I když má Saturn nesrovnatelně málo prvku neonu, tak kompozitní obraz ve falešných barvách ve třech pásmech infračerveného světla zvýrazňuje útvary této obří prstenčité planety jako zářící neónová reklama. V...
Střed naší Galaxie je rušným místem. Ve viditelném světle je střed Galaxie většinou zahalen neprůhledným prachem. V infračerveném světle ovšem prach září více a zakrývá méně, takže na této fotografii umožňuje tak zachytit téměř milión hvězd. Střed Galaxie samotné je vidět vlevo a ...
Tento vznášející se prstenec má rozměr galaxie. Ve skutečnosti to galaxie je, nebo přinejmenším část jedné z nich: fotogenické galaxie Sombrero, jedné z největších galaxií v blízké Kupě galaxií v Panně. Tmavé pásy prachu, které zakrývají střední část galaxie Sombrero v optickém světle, ve...
Mlhovinu Trifid, též známou jako Messier 20, lze snadno vyhledat i malým dalekohledem a je dobře známou zastávkou v na mlhoviny bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). Ale kde je na obrázku ve viditelném světle vidět rozdělení mlhoviny do tří částí tmavými, neprůhlednými prachovými...
Mlhovina Messier 43 je sice často na fotografiích, ale je zřídka zmiňovaná a přitom je to hvězdotvorná oblast sama o sobě. Je součástí hvězdotvorného komplexu plynu a prachu, do kterého patří větší a slavnější sousedící Messier 42, Velká mlhovina v Orionu. Velká mlhovina v Orionu je ve...
Na tomto nádherném infračerveném portrétu kosmickými moři uhání hvězda Zeta Ophiuchi a vytváří oblouk mezihvězdné rázové vlny. Modravá hvězda Zeta Oph na pohledu ve falešných barvách je asi 20 krát hmotnější než Slunce, nachází se ve středu obrázku a pohybuje se doleva rychlostí 24...
Střed naší Galaxie Mléčné dráhy se před zvědavými zraky optických dalekohledů skrývá za mračny zatmívajícího prachu a plynu. Ovšem na tomto nádherném pohledu infračervené kamery Spitzerova kosmického dalekohledu pronikly přes většinu prachu a ukázaly oblast galaktického centra plnou...
Pozorování Spitzerovým kosmickým dalekohledem na infračervených vlnových délkách 3.6, 8.0 a 24.0 mikronů namapované do viditelných barev červené, zelené a modré vyústilo do tohoto obrazu. W33 je kosmické mračno plynu a prachu a představuje hmotný komplex hvězdotvorných oblastí asi 13 000...
Velká mlhovina v Orionu je složité místo. Je vidět i pouhým okem, jeví se jako malý nejasný obláček v souhvězdí Orion. Ovšem tento obraz v nepravých barvách je mozaika ze 4 políček v různých pásmech infračerveného světla z družicové observatoře WISE a Mlhovinu Orion ukazuje jako...
Co se děje ve středu naší Mléčné dráhy? Družicové kosmické dalekohledy Hubble a Spitzer spojily své úsilí do přehlídky této oblasti v infračerveném světle do zatím bezprecedentních podrobností, aby pomohly odpovědět na tuto otázku. Infračervené světlo je zvláště užitečné při výzkumu centra...
Tento pozoruhodný syntetický barevný kompozitní obraz byl sestaven z archivních astronomických snímků ve viditelném a infračerveném světle. V zorném poli se prostírá Galaxie v Andromedě (M31), hmotná spirální galaxie vzdálená asi 2,5 miliónu světelných let. Andromeda má více než dvojnásobný...
Co rozžíná mlhovinu Plamen? Ve vzdálenosti 1500 světelných let se v souhvězdí Orion nachází mlhovina, která vlevo díky své záři a tmavým prachovým pásům vypadá jako plápolající plamen. Ovšem oheň, tedy rychlé vázání kyslíku, není to, proč tento Plamen svítí. Je jím spíše jasná...
Výbuchem hnaný zbytek po supernově Puppis A vzdálený asi 7000 světelných let naráží do okolního mezihvězdného média. Tento pozoruhodný záběr komplexního rozpínání zbytku supernovy ve falešných barvách měří v této vzdálenosti asi 180 světelných let. Obraz je založen na zatím nejúplnějších...
Jen málo pohledů do vesmíru vzbuzuje představivost tak, jako 1500 světelných let vzdálená, nesmírně velká porodnice hvězd, mlhovina Orion. Tento krásný pohled ve falešných barvách zabírá asi 40 světelných let a vznikl na základě infračervených dat ze Spitzerova kosmického dalekohledu. Při...
Obloha na scenerii z kosmodromu MARS (Mid-Atlantic Regional Spaceport) ve středisku kosmických letů NASA Wallops ve Virginii je tmavá. Na snímku ze středy 18. září opouští rampu pad-0A raketa Antares společnosti Orbital Sciences Corporation s nákladní kosmickou lodí Cygnus na palubě. I...
Majestátní mezihvězdná prachová mračna při jejich pohybu vesmírem opracovávají hvězdné větry a radiace, až někdy dostanou rozpoznatelný tvar. Tato mlhovina se přiléhavě jmenuje Koňská hlava, a je ponořena do rozsáhlé a komplexní mlhoviny v Orionu M42. Tento objekt je sice pěkné, ale obtížné...
Okraje Mlhoviny v Orionu vzdálené asi 1500 světelných let provrtaly kosmické střely, jak je patrné na tomto ostrém a detailním infračerveném snímku. Střely jsou poměrně husté horké plynové mraky asi 10 krát větší, než dráha Pluta, vystřelené při vzniku energetických hmotných hvězd a na tomto...
Plynný obr Saturn známý svým systémem jasných prstenců a mnoha měsíců vypadá na tomto pohledu z kosmické sondy Cassini neznámě a podivně. Na této mozaice z přístroje VIMS (Visual and Infrared Mapping Spectrometer) jsou slavné prstence vidět téměř z boku jak protínají střed a jsou skoro...
Infračervený pohled na Cygnus X z Herschelovy kosmické observatoře zabírá na ploše zhruba 6x2 stupně jednu z nejbližších porodnic hmotných hvězd v rovině naší Galaxie Mléčné dráhy. Bohatá hvězdná porodnice už obsahuje hvězdokupu známou jako asociace Cygnus OB2. Ovšem tyto hvězdy jsou více...
Nyní tak slavný obrázek z Hubblova kosmického dalekohledu z roku 1995 ukazuje pilíře stvoření, světelné roky dlouhé hvězdotvorné sloupy chladného plynu a prachu uvnitř Orlí mlhoviny M16. Tento pozoruhodný kompozitní snímek ve falešných barvách znovu navštívil tuto blízkou hvězdnou...
Bude naše Slunce jednou také tak vypadat? Mlhovina Helix je jedním z nejjasnějších a nejbližších příkladů planetární mlhoviny, mračna plynu vytvořeného ke konci života Slunci podobné hvězdy. Vnější plyny hvězdy vyvržené do vesmíru z našeho pohledu vypadají jako když se díváme...
Čínští astronomové zaznamenali v roce 185 po Kristu objevení se nové hvězdy v asterismu Nanmen v části oblohy idetifikované na moderních hvězdných mapách hvězdami alfa a beta Centauri. Nová hvězda byla vidět celé měsíce a považuje se za první zaznamenanou supernovu. Tento kompozitní obraz...
Tato ilustrace ukazuje Slunce a planety vnitřní Sluneční soustavy a červené body asteroidů, i když velikosti nejsou v měřítku. Vlevo jsou vidět nové výsledky z NEOWISE, infračervené přehlídky asteroidů z družice WISE a to ve srovnání se starými předpoklady rozložení populace středních a...
Jen málo kosmických pohledů vzbuzují takovou představivost jako Mlhovina v Orionu, nesmírně velká porodnice hvězd asi 1500 světelných let daleko. Tento úžasný pohled ve falešných barvách zabírá asi 40 světelných let a vznikl na základě infračervených dat ze Spitzerova kosmického dalekohledu....
Herschelův kosmický dalekohled Evropské kosmické agentury je s 3,5 m zrcadlem větší než Hubblův kosmický dalekohled a zkoumá vesmír na infračervených vlnových délkách. Dalekohled Herschel se jmenuje po v Německu narozeném britském astronomovi Fredericku Williamu Herschelovi, který před více než...
Tento kosmický snímek pořízený družicí NASA WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) zachycuje množství slabých hvězd a vzdálených galaxií v souhvězdí Lyry na vlnových délkách delších než je viditelné světlo. Ovšem zakroužkovaný objekt ve středu není docela hvězda. Objekt je katalogizován...
Na tomto pozoruhodném infračerveném zákoutí oblohy mezihvězdných mračen plovoucích ve vysoko letícím souhvězdí Labutě (Cygnus) oči přitahuje mlhovina Kukla. Tato mlhovina má též označení IC5146 a je to prašná hvězdotvorná oblast, která je zde na snímku ve falešných barvách z Herschelovy...
Jak opravdu vypadá blízký vesmír? Tento obrázek ukazuje téměř 50 000 galaxií v blízkém vesmíru detekovaných dvoumikronovou přehlídkou oblohy (2MASS) v infračerveném světle. Výsledný obraz je neuvěřitelnou tapisérií galaxií, které poskytují limity jak vesmír vznikal a vyvíjel se. Ten...
Na této krásné kompozici na infračervených vlnových délkách z družice WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) září nově zrozené hvězdy ponořené do prachových mračen. Na kosmickém plátnu je jedna z nejbližších hvězdotvorných oblastí, součást komplexu mračen Rho Ophiuchi ve vzdálenosti asi...
Mlhovina Severní Amerika dělá to, co většina severoameričanů dělat nemůže - utváří hvězdy. Hvězdy, které v mlhovině vznikají, většinou zakrývá hustý, pro viditelné světlo neprůhledný prach. Ovšem nový pohled na mlhovinu Severní Amerika v infračerveném světle z družicového Spitzerova...
Velká a krásná galaxie v Andromedě, neboli M31, je spirální galaxie vzdálená asi 2,5 miliónů světelných let. Tento složitý kompozitní obraz Andromedy mimo viditelné spektrum vytvořily dvě vesmírné observatoře. Na pozoruhodném pohledu jsou místa se současnými a budoucími hvězdami. Data v...
Hvězdy a jejich planety se rodí ve studených a temných mezihvězdných mračnech plynu a prachu. Astronomové při výzkumu mračen na infračervených vlnových délkách učinili překvapivý objev, jelikož v desítkách případů hustá jádra mračen září odraženým infračerveným světlem hvězd. Tyto panely...
Mladá hvězda Beta Pictoris vzdálená zhruba 50 světelných let se počátkem let 1980 stala jednou z nejdůležitějších hvězd na obloze. Družicová a pozemní teleskopická pozorování odhalila přítomnost okolního prachového disku s troskami a vnitřní čisté zóny asi o velikosti naší sluneční soustavy,...
Na tomto pozoruhodném kompozitním obrazu nebe za viditelným spektrem obklopuje prašnou hvězdnou porodnici RCW 49 mladá hvězdokupa Westerlund 2. Infračervená data ze Spitzerova kosmického dalekohledu jsou zobrazena černobíle, odpovídající rentgenová data z Chandry (ve falešných barvách)...
Stratosférická observatoř pro infračervenou astronomii SOFIA zachytila na snímcích 26. května z výšky 10,5 km svoje "první světlo". Při letu nad většinou vodní páry na Zemi, která absorbuje infračervené světlo, pořídila SOFIA mezi jinými i tento pozoruhodný snímek Jupiteru ve falešných barvách...
Střed naší Galaxie je rušné místo. Ve viditelném světle je většina středu Galaxie zakryta neprůhledným prachem. Nicméně prach v infračerveném světle září více a zakrývá méně a tak na snímku nahoře umožňuje zaznamenat skoro milión hvězd. Samotný galaktický střed se nachází asi 30...
Jen několik kosmických pohledů vzbuzuje představivost tak, jako mlhovina Orion, nesmírně velká porodnice hvězd ve vzdálenosti asi 1500 světelných let. Tento nový infračervený snímek ze Spitzerova kosmického dalekohledu zabírá asi 40 světelných let a byl vytvořen z dat určených...
Tento ostrý, širokoúhlý pohled zachycuje infračervené světlo ze spirální galaxie v Andromedě (M31). Červená a žlutá barva vyznačuje prach zahřívaný mladými hvězdami v Andromedě, zatímco její starší populace hvězd se jeví jako modrý závoj. Tento obrázek ve falešných barvách je mozaika snímků...
Co rozžíná tento Plamen? Ve vzdálenosti 1500 světelných let se v souhvězdí Orion nachází mlhovina, která svojí září a tmavými prachovými pásy vypadá jako plápolající plamen. Ale oheň představuje rychlé vázání kyslíku a to není to, co způsobuje záři tohoto Plamene. Jasná hvězda...
Epsilon Aurigae každých 27 let zhruba na dva roky zeslábne a poté se znovu zjasní. Astronomové studují tuto záhadnou hvězdu již od 19. století a tvrdili, že Epsilon Aur, která je ve středu tohoto teleskopického pohledu, podstupuje dlouhotrvající zákryt doprovodné složky. Ale pozorování nemohla...
Satelitní galaxie naší Mléčné dráhy Malý Magellanův mrak je divem jižní oblohy pojmenovaným po portugalském mořeplavci 16. století Ferdinandu Magellanovi. Z optických dalekohledů jsou známé snímky hvězd, plynu a prachu podél příčky a roztaženého křídla této malé nepravidelné galaxie vzdálené...
Betelgeuse je opravdu velká hvězda. Pokud by byla ve středu naší Sluneční soustavy, tak by sahala až k dráze Jupiteru. Betelgeuse je ale podobně jako všechny hvězdy kromě Slunce tak daleko, že se i v těch největších dalekohledech jeví jako prostý bod. Astronomové přesto s...
Krásná velká galaxie M101 je jednou z posledních položek slavného katalogu Charlese Messiera, ale rozhodně si zaslouží pozornost. Tato ohromná galaxie měří asi 170 000 světelných let, takže je asi dvakrát větší než naše vlastní Mléčná dráha. M101 byla také jednou z prvních spirálních...
Kdy vznikaly galaxie? K zodpovězení této otázky byl pořízen dosud nejhloubkovější snímek oblohy v blízkém infračerveném světle stejného pole HUDF (Hubble Ultra Deep Field) pořízeného v roce 2004. Tento nový snímek pořídila toto léto nově instalovaná kamera Wide Field Camera...
Na tomto nádherném pohledu ve falešných barvách ze Spitzerova kosmického dalekohledu září na infračervených vlnových délkách mračna kosmického prachu s vnořenými nově zrozenými hvězdami. Na obrázku je jedna z nejbližších hvězdotvorných oblastí, část oblačného komplexu Rho Ophiuchi ve...
Herschel je nová infračervená observatoř ESA se zrcadlem o průměru 3,5 metru větší, než Hubblův kosmický dalekohled. Tento vesmírný dalekohled je pojmenován po v Německu narozeném britském astronomovi Fredericku Williamu Herschelovi, který před více jak 200 lety objevil infračervené...
Tento kosmický pilíř prachu a plynu je široký téměř 2 světelné roky. Tato struktura se nachází v jedné z největších hvězdotvorných oblastí naší galaxie, v mlhovině Carina, která je vidět na jižní obloze ve vzdálenosti asi 7500 světelných let. Spletité tvary pilířů jsou utvářeny větry a...
NGC 6240 nabízí vzácný pohled na kosmickou katastrofu v její závěrečné křeči. K této titánské srážce galaxie s galaxií dochází zhruba 400 miliónů světelných let daleko v souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus). Tyto spojující se galaxie, které jsou jedním z nejjasnějších zdrojů na infračervené...
Centrum naší Mléčné dráhy se před slídivým zrakem optických dalekohledů skrývá za mračny prachu a plynu. Ale na tomto ohromujícím pohledu infračervené kamery Spitzerova kosmického dalekohledu pronikají většinou prachu a odhalují hvězdami přeplněné oblasti galaktického centra. Podrobná...
SNR 0104 je zbytek po supernově neobvyklého tvaru. Nachází se 190 000 světelných let daleko v naší sousední galaxii Malé Magellanovo mračno. U SNR 0104 je podezření, že se jedná o expandující mračno trosek po supernově typu 1a, katastrofické termonukleární explozi bílého trpaslíka. Podobně...
Na vzdálené planetě HD 80606b mohou být léta nebezpečná. Hypotetické formy života, ať už se vznáší v atmosféře HD 080606b nebo se ukrývají na jednom z jejích (zatím hypotetických) měsíců, se mohou obávat letních teplot až 1500 Kelvinů, které nejen že stačí roztavit olovo, ale také nikl. ...
Co se děje v centru naší Mléčné dráhy? K zodpovězení této otázky spojily své úsilí Hubblův a Spitzerův kosmický dalekohled k přehlídce této oblasti v infračerveném světle do dosud nevídaných podrobností. Infračervené světlo je zvláště užitečné k průzkumu centra Mléčné dráhy na rozdíl od...
Tento obrázek Jupiteru je označován jako nejostřejší vůbec kdy pořízený snímek celého plynového obra ze Země. Snímek byl pořízen prototypem přístroje známého jako MAD (Multi-conjugate Adaptive optics Demonstrator) namontovaného na jeden z 8 metrových dalekohledů Very Large Telescope Evropské...
Co ukrývají mračna pod neobvyklým jižním pólem Saturnu? Kosmická sonda Cassini, která nyní obíhá kolem Saturnu, zachytila dolní oblast tohoto obřího tělesa s prstenci v infračerveném světle, aby pomohla s odpovědí. Tamní husté mraky se jeví tak tmavé, protože odstiňují většinu infračerveného...
Tato hvězda se nachází pouhých 500 světelných let daleko v souhvězdí Štíra (Scorpius) a je jen o něco méně hmotná a chladnější než Slunce. Je ale mnohem mladší, má jen několik miliónů let ve srovnání se Sluncem už ve středním věku 5 miliard let. Tento ostrý infračervený snímek ukazuje...
Obří hvězdotvorná oblast W5 má přes 200 světelných let a je asi 6500 světelných let daleko v souhvězdí Kasiopea (Cassiopeia). Opracovaná mračna chladného plynu a prachu W5 utvářejí na impozantní mozaice infračervených snímků ze Spitzerova kosmického dalekohledu fantastické tvary. Oblast...
Velká a krásná spirální galaxie M101 je jednou z posledních položek slavného katalogu Charlese Messiera, ale rozhodně není jednou z nejmenších. Tato galaxie s rozměrem asi 170 000 světelných let je enormní, téměř dvakrát tak větší jako Mléčná dráha. M101 byla jednou z těch...
Tento obsáhlý infračervený pohled na rovinu naší Mléčné dráhy ze Spitzerova kosmického dalekohledu je těžké ocenit jen z jedno obrázku. Ve skutečnosti Spitzerovy kamery pořídily přes 800 000 snímků a ty se nyní skládají dohromady do ohromné mozaiky galaktické roviny, do...
Kulová hvězdokupa Omega Centauri je asi 15 000 světelných let daleko a má průměr asi 150 světelných let. Omega Cen napěchovaná asi 10 milióny hvězd je největší ze zhruba 200 známých kulových hvězdokup, které sídlí v halu naší Mléčné dráhy. Tento barevný obraz kombinuje snímek kupy ve...
Eta Carinae, jedna z nejhmotnějších a nestabilních hvězd v Mléčné dráze, má na své okolí výrazný vliv. Tyto fantastické pilíře zářícího prachu a plynu s vnořenými nově zrozenými hvězdami, které byly tvářeny intenzivními větry a radiací z Eta Carinae a dalších hmotných hvězd, se nacházejí v...
Na tomto skvělém pohledu ze Spitzerova kosmického dalekohledu na infračervených vlnových délkách ve falešných barvách září kosmická prachová mračna a v nich ponořené nově zrozené hvězdy. Na snímku je jedna z nejbližších hvězdotvorných oblastí, část komplexu mračen Rho Ophiuchi ve vzdálenosti...
Na tomto pozoruhodném kompozitním obrazu části oblohy ze světla mimo viditelné spektrum je mladá hvězdokupa Westerlund 2 obklopená prašnou hvězdnou porodnicí RCW 49. Černobíle zobrazená infračervená data ze Spitzerova kosmického dalekohledu doplňují rentgenové údaje horkých energetických...
Plynový obr Saturn, známý svojí soustavou prstenců a mnoha měsíci, vypadá na tomto pohledu ve falešných barvách z kosmické sondy Cassini podivně a neznámě. Na této mozaice z přístroje VIMS (Visual and Infrared Mapping Spectrometer) slavné prstence, které jsou vidět zboku a protínají střed...
Tato fantastická část oblohy se nachází u východního okraje obrovské hvězdné porodnice W5, která je asi 7000 světelných let daleko v souhvězdí Cassiopeia. Na infračerveném pohledu ze Spitzerova kosmického dalekohledu jsou vidět mezihvězdná mračna studeného plynu a prachu opracovaná větry a...
Jak vznikají hvězdy? Astronomové, aby přispěli k zodpovězení této složité otázky, pořídili infračervený hloubkový snímek aktivní části naší Mléčné dráhy, kde hojně vznikají hvězdy. V tlustém mračnu IRDC G11.11-0.11 prach a plyn kondenzuje do hvězd, které jsou ale tak tmavé, že pokud by tam...
Tento širokoúhlý, podrobný pohled ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje infračervené světlo z prachu (červená) a starých hvězd (modrá) v Andromedě, hmotné spirální galaxii vzdálené zhruba 2,5 miliónu světelných let. Vzhledem k tomu, že Andromeda má dvojnásobek průměru naší...
Větry a záření horkých mladých hvězd nafoukly kosmickou bublinu plynu a prachu RCW 79 až na asi 70 světelných let. Infračervené světlo z prachu uvnitř mlhoviny má na tomto nádherném snímku ve falešných barvách ze Spitzerova kosmického dalekohledu červené zbarvení. Rozpínání mlhoviny,...
Mlhovinu Trifid aka Messier 20 lze snadno nalézt i malým dalekohledem a je to dobře známá zastávka v na mlhoviny bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). Ale tam, kde obrázky ve viditelném světle ukazují mlhovinu rozdělenou do tří částí tmavými, zakrývajícími prachovými pásy, tak...
Ve správném světle Saturn svítí jako neonová reklama. Ačkoliv má Saturn neonu poměrně málo, tak složený obraz ve falešných barvách ve třech pásmech infračerveného světla zvýrazňuje útvary na obří planetě s prstenci jako nějakou zářivou reklamu. At the most blue band of the infrared light...
V bohaté kupě galaxií ve Vlasech Bereniky je v rozsahu asi 20 miliónů světelných let na snímcích ve viditelném světle vidět přes tisíc galaxií. A infračervené snímky této kupy se nyní využily k tomu, aby se přidaly další tisíce předtím neobjevených trpasličích galaxií. Tento složený obraz...
Co to za rozsáhlou tmavou oblast na Titanu? Je docela možné, že je to moře kapalných uhlovodíků. Snímek této oblasti byl pořízen tento měsíc, když kosmická sonda Cassini prolétala kolem zamračeného Saturnova měsíce a osvětlila jeho část radarem. Tmavá oblast na snímku nahoře odráží...
HD 189733b je planeta velikosti Jupiteru, o které je známo, že obíhá kolem hvězdy vzdálené asi 63 světelných let. I když tento vzdálený svět má zhruba velikost Jupiteru, tak jeho mnohem bližší oběžná dráha jej činí mnohem teplejší, než je plynový obr vládnoucí naší sluneční soustavě. Jeho...
Na tomto jedinečném kompozitním obrázku, který zabírá elektromagnetické spektrum ze tří velkých vesmírných observatoří, je galaxie Sombrero (neboli spirální galaxie M104), slavná díky svému širokému prstenci zakrývajícího prachu a svému tvaru klobouku. Chandra zkoumala vysokoenergetickou...
Nádherná hvězdokupa Plejády nebo Kuřátka (anglický název je Sedm sester) uhání mračnem kosmického prachu ve vzdálenosti zhruba 400 světelných let a je dobře známa z astronomických obrázků pro své výrazně modré reflekční mlhoviny. Na viditelných vlnových délkách prach světlo hvězd rozptyluje a...
Saturnův prstenec E vzniká činností aktivního měsíce Enceladus. Kosmická sonda Cassini, která je družicí Saturnu, pořídila minulý rok skvostný snímek, který je vidět nahoře a ukazuje tento měsíc při práci. Enceladus je ten tmavý bod uvnitř světlé zářící oblasti, skoro ve středu Saturnova...
Proč z mlhoviny vylétají plynové střely? Nikdo si zatím není jistý. Každá střela z plynu, první objevená v roce 1983, má ve skutečnosti zhruba velikost naší sluneční soustavy a pohybuje se rychlostí asi 400 km/s z centrálního zdroje zvaného IRc2. Stáří střel, které lze vyvodit z jejich...
Střed naší Galaxie Mléčné dráhy se před slídívýma očima optických dalekohledů skrývá za temnými mračny prachu a plynu. Ale na tomto skvělém pohledu ze Spitzerova kosmického dalekohledu infračervené kamery pronikly dostatečně prachem a odhalily hvězdy naměstnané v oblasti galaktického...
Tento vznášející se prstenec má velikost galaxie. Ve skutečnosti je součástí fotogenické galaxie Sombrero, jedné z největších galaxií v nedaleké Kupě galaxií v Panně. Tmavý pás prachu, který zakrývá střední část galaxie Sombrero v optickém světle zato jasně září v infračeveném...
In visible light, the whole thing looks like an eagle. The region was captured recently in unprecedented detail in infrared light by the robotic orbiting Spitzer Space Telescope (SSC). Shown above, the infrared image allows observers to peer through normally opaque dust and so...
Infračervená kamera na palubě sondy Cassini zaznamenala při pohledu skrz hustou, zamlženou atmosféru největšího Saturnova měsíce tento obraz nejvyšších hor, které byly kdy vidět na Titanu. Mozaika ve falešných barvách s vysokým rozlišením byla pořízena při průletu koncem října a ukazuje...
Plynový obr Saturn, známý svým jasným systémem prstenců a mnoha měsíci, vypadá na tomto pohledu z kosmické sondy Cassini ve falešných barvách podivně. Ve skutečnosti jsou slavné prstence na této mozaice ze spektrometru VIMS (Visual and Infrared Mapping Spectrometer) téměř neviditelné a...
NGC 1333 je ve viditelném světle vidět jako reflekční mlhovina, ve které dominují modré odstíny charakteristické pro světlo hvězd odrážené od prachu. Ale na delších vlnových délkách září samotný mezihvězdný prach. Při pohybu kurzoru přes obrázek se objeví také odpovídající pohled ve...
Kde se v galaxiích hromadí prach? Tuto otázku pomohl odpovědět tým badatelů, který pořídil vůbec kdy nejpodrobnější snímek plynných mračen a prachu v sousední galaxii Velké Magellanovo mračno (Large Magellanic Cloud - LMC). Kompozitní obraz nahoře pořídil Spitzerův kosmický...
Jen málo kosmických podívaných vzrušuje představivost tak, jako mlhovina Orion, nesmírná porodnice hvězd vzdálená zhruba 1500 světelných let. Tato mlhovina se nazývá též M42 a je vidět i neozbrojeným okem, ale tento úžasný infračervený pohled ze Spitzerova kosmického dalekohledu proniká...
Střed naší Galaxie je rušným místem. Ve viditelném světle většinu galaktického středu zakrývá neprostupný prach. Ovšem v infračerveném světle prach září více a zakrývá méně, takže je možné na fotografii nahoře zaznamenat skoro milión hvězd. Samotný střed Galaxie je vidět vpravo a...
Tento velký a podrobný obraz ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje v Andromedě, hmotné spirální galaxii vzdálené zhruba 2,5 miliónu světelných let, infračervené světlo z prachu (červené) a starých hvězd (modré). Andromeda je s více jak dvojnásobným průměrem naší vlastní Mléčné dráhy...
Tato mozaika drobící se komety Schwassmann-Wachmann 3 zabírá její dráhu v délce asi 6 stupňů (12 úplňků). Obrázek pořizovaný od 4. do 6. května infračervenou kamerou Spitzerova kosmického dalekohledu zachycuje asi 45 z 60 nebo více abecedně katalogizovaných velkých kometárních...
Populární jméno dobře známé galaxie M82 plné planoucích hvězd, která je velice jasná infračerveném světle, velice dobře vystihuje její sugestivní tvar na viditelných vlnových délkách - galaxie Cigareta. Fantastický vzhled M82 na tomto snímku ze Spitzerova kosmického dalekohledu ironicky...
Tento překvapivý pohled pořídily v únoru 2004 pronikavé infračervené kamery Spitzerova kosmického dalekohledu při pohledu do vnitřku k Zemi nejbližší aktivní galaxie Centaurus A. Zkroucené mračno kosmického prachu o rozměru asi 1000 světelných let má zřetelně tvar paralelogramu a...
Titan je jedním z nejpodivnějších míst v naší sluneční soustavě. Tento neobvyklý satelit Saturnu je jediný známý měsíc s tlustými mračny a poskytuje důkazy o vypařování jezer vytvářených metanovým deštěm. Titan, jehož mračna jej činí viditelném světle bezvýrazným, byl už několikrát...
Střed naší Mléčné dráhy se před slídivýma očima optických dalekohledů skrývá za mračna zakrývajícího plynu a prachu. Ale na tomto úžasném pohledu infračervené kamery Spitzerova kosmického dalekohledu pronikly většinou prachu a ukázaly hvězdy v nahuštěné oblasti galaktického...
V souhvězdí Vodnáře (Aquarius) ve vzdálenosti přes šest set světelných let od Země umírá slunci podobná hvězda. Ve svých několika posledních tisících letech vytvořila mlhovinu Helix (NGC 7293), dobře prostudovanou a blízkou planetární mlhovinu typickou pro tuto závěrečnou fázi hvězdného...
Zarolujte doprava zahleďte se do prašné roviny naší Mléčné dráhy v infračerveném světle. Kosmické panoráma vzniklo díky projektu GLIMPSE (Galactic Legacy Infrared Mid-Plane Survey Extraordinaire) a Spitzerovu kosmickému dalekohledu. Středem pohledu ve falešných barvách, který v jižním...
Prašná NGC 1333 je vidět jako reflekční mlhovina na snímcích ve viditelném světle a předvádí modravé odstíny charakteristické pro prachem odražené světlo hvězd. Ale na delších infračervených vlnových délkách září samotný mezihvězdný prach, který je na tomto snímku ze Spitzerova kosmického...
Tato fantastická krajina hvězd se nachází na východním konci gigantické hvězdné porodnice W5, asi 7000 světelných let daleko v souhvězdí Kasiopea (Cassiopeia). Infračervený pohled ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje mezihvězdné mraky studeného plynu a prach tvářený větry a zářením z...
Jak Galaxie v Andromedě opravdu vypadá? Pro odpověď se astronomové podívali na našeho největšího galaktického souseda v jiném, v infračerveném světle. Astronomové namířili Spitzerův kosmiký dalekohled na obří Messier (M31) po víc jak 18 hodin a vytvořili mozaiku z 11 000...
Eta Car je hmotná hvězda, ale není tak jasná, jak bývala. I nyní je sice snadno vidět, ale jen pomocí triedru nebo malého dalekohledu, ovšem Eta Carinae má historii okázalých vzplanutí a zeslabování. V dubnu 1843 se Eta Car stala nakrátko po Siriu druhou nejjasnější hvězdou na noční obloze...
Většina spirálních galaxií včetně naší vlastní Mléčné dráhy má dvě nebo více spirálních ramen, ovšem pekuliární galaxie NGC 4725 má jen jedno. Na tomto infračerveném snímku ve falešných barvách ze Spitzerova kosmického dalekohledu je galaktická solo spira mirabilis vidět červeně, což...
Proč mění Cassiopeia A svůj vzhled? Dva snímky nedalekého zbytku supernovy pořízené v infračerveném světle s ročním odstupem vykazují pohyby směrem ven obrovskými rychlostmi. Něco takového se nečekalo, protože supernova, která tuto pitoreskní mlhovinu vytvořila, byla vidět už před 325...
Eta Carinae, jedna z nejhmotnějších a nejméně stabilních hvězd v Mléčné dráze, výrazně ovlivňuje své prostředí. Tyto fantastické pilíře zářícího prachu a plynu, které obklopují nově zrozené hvězdy, se nacházejí v oblasti Jižního pilíře mlhoviny Carina, byly utvářeny intenzivními větry a...
Tento vznášející se prstenec má rozměr galaxie. Ve skutečnosti je součástí fotogenické galaxie Sombrero, která je jednou z největších galaxií v nedaleké Kupě galaxií v Panně. Tmavý pás prachu, který galaxii Sombrero v optickém světle ve středové části zakrývá, v infračerveném světle...
Družice MSX (Midcourse Space Experiment) měla v září 1996 z oběžné dráhy Země skvělý výhled na úplné zatmění Měsíce. Při zatmění byl pro zobrazení Měsíce opakovaně použit palubní infračervený dalekohled SPIRIT III. Nahoře je jeden ze snímků pořízených během 70 minutové totality, kdy je Měsíc...
Poznáváte souhvězdí Orion? Tento výrazný, ale podivně vyhlížející obraz známé oblasti Orionu vznikl s využitím údajů z již nefunkční družice IRAS (InfraRed Astronomical Satellite). Snímek nahoře kombinuje informace pořízené ve třech odlišných neviditelných infračervených vlnových...
Kosmická bublina z plynu a prachu RCW 79 se rozfoukla působením větrů a záření z horkých mladých hvězd do průměru asi 70 světelných let. Infračervené světlo z prachu v mlhovině je na tomto nádherném pohledu ze Spitzerova kosmického dalekohledu obarveno červeně. Rozpínající se mlhovina je...
Svět v prosinci 2003 uviděl první skvělé snímky ze Spitzerova kosmického dalekohledu, včetně tohoto dovnitř pronikajícího pohledu do jinak neprůhledné tmavé globule známé jako mlhovina Sloní chobot. Spletitá oblast, která je vidět na kompozitním snímku z infračervených obrazových...
Předpokládá se, že klasický vzhled populární Prstencové mlhoviny (M57) vzniká díky perpektivě při našem pohledu z planety Země do středu plynového mračna zhruba válcovitého tvaru. Zdá se ale, že na tomto infračeveném snímku ve falešných barvách ze Spitzerova kosmického dalekohledu, dobře...
Tento podivný snímek ve falešných barvách, jinak dobře známé planety Saturn, ukazuje teplotní změny podle tepelné infračervené emise z atmosféry plynového obra i z prstenců. Tento ostrý, pozemský obraz Saturnovy jižní polokoule, pořízený dalekohledem Keck I na Mauna Kea, je mozaikou 35...
Mlhovinu Trifid, neboli M20, lze snadno nalézt i malým dalekohledem jako dobře známý objekt v na mlhoviny bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). Ale tam, kde obrázky ve viditelném světle ukazují mlhovinu rozdělenou do tří částí tmavými, zatmívajícími pásy prachu, tento pronikavý...
Na kraji hustého molekulárního mračna vynikají na tomto hloubkovém obrazu Mlhoviny v Orionu vlákna plynu, kosmický prach a četné mladé hvězdy. Nové havajské oko zde prostřednictvím výkonné širokoúhlé kamery WFCAM, kterou je vyzbrojen dalekohled UKIRT (United Kingdom Infrared Telescope) na...
The center of our Galaxy is a busy place. In visible light, much of the Galactic Center is obscured by opaque dust. In infrared light, however, dust glows more and obscures less, allowing nearly one million stars to be recorded in the above photograph. The Galactic...
Jako miska s bonbóny vypadá toto úžasné high-tech astronomické zrcadlo. Je vyrobeno ze zvláštního sklokeramického materiálu zerodur a má průměr 2,7 metru. Průhledný povrch ještě neobdržel odrazivou vrstvu, takže je vidět vnitřní plástevnatá struktura s atraktivním modrým a žlutým nádechem od...
Na vloženém snímku ve viditelném světle (vpravo dole) není vidět ani náznak této hvězdokupy Zato infračervený záběr ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje ve zjevně prázdné oblasti na obloze v souhvězdí Orla (Aquila) masivní kulovou hvězdokupu z asi 300 000 hvězd. Když astronomové...
Světlo z výbuchu hvězdy, který vytvořil toto kosmické mračno, bylo na planetě Zemi spatřeno poprvé v říjnu 1604, tedy zhruba před čtyřmi sty lety. Tato supernova vytvořila na obloze počátku sedmnáctého století v souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus) jasnou novou hvězdu. Studoval ji už...
Mohl by pod kouřmem na Titanu existovat život? Pokud ne, jak potom vznikl všechen ten metan? Brzy po navedení na oběžnou dráhu kolem obří planety minulý týden se automatická sonda Cassini poprvé letmo podívala na největší a nejtajemnější měsíc Saturna, aby na tyto otázky pomohla...
Kdyby byla naše galaxie Mléčná dráha vzdálena 50 miliónů světelných roků a měla disk nakloněný nepatrně ke směru našeho pohledu, mohla by vypadat hodně podobně jako velká spirální galaxie NGC 7331. Skutečně, na snímku ve falešných infračervených barvách z Spitzerova kosmického dalekohledu, je zde...
Při pohledu hluboko do nitra Centaurus A, nejbližší aktivní galaxie od Země, zaznamenala citlivá infračervená kamera Spitzerova kosmického dalekohledu tento překvapivý záběr. Zkroucený oblak kosmického prachu o průměru kolem 1 000 světelných roků, který vypadá jako rovnoběžník, je...
Z tohoto rodného mračna prachu a plynu se nakonec vyléhnou tři mladé, hmotné hvězdy, ale jejich přítomnost už nyní odhaluje tento snímek ve falešných barvách ze Spitzerova kosmického dalekohledu. Obrázek nabízí pronikavý infračervený pohled na emisní mlhovinu, která je katalogizována...
V klasické vědecké fikci Julese Vernea Cesta do nitra Země potkává profesor Hardwigg se svými společníky mnoho podivných a vzrušujících překvapení. Jaké překvapení se nachází ve středu naší Galaxie? Astronomové ví o některých bizardních objektech, které tam existují, jako jsou rozsáhlá mračna...
K prvním okázalým snímkům z nově pokřtěného Spitzerova kosmického dalekohledu patří i tento pohled pronikající dovnitř jinak neprůhledné temné globule známé jako mlhovina Sloní chobot. Na kompozitním snímku z infračervených údajů zaznamenaných Spitzerovými přístroji je vidět spletitá...
Úplné zatmění Měsíce v září 1996 zklamalo v Severní Americe hodně pozorovatelů, které podvedla zamračená obloha. Ovšem družice MSX (MidcourseSpace Experiment) měla z oběžné dráhy Země skvělý výhled a tak mohl být během zatmění ke snímkování Měsíce opakovaně použit palubní...
Tyto tři obrázky Saturna pořídil 7. března tohoto roku kosmický dalekohled Hubble Space Telescope, zrovna když jižní polokoule nejnádhernější planety ve Sluneční soustavě dosáhla vůči Zemi svého maximálního sklonu 27 stupňů. Snímky použité ke konstrukci obrázků ve falešných barvách...
Střed naší Galaxie je rušným místem. Ve viditelném světle, většinu středu Galaxie zakrývá neprostupný prach. Ovšem v infračerveném světle prach září více a zakrývá méně a tak umožňuje aby na fotografii nahoře byl zachycen skoro jeden milión hvězd. Samotný Galaktický...
Těžká raketa Boeing Delta 2-H píše v časných ranního hodinách 25. srpna vzhůru po obloze čáru, jak vynáší infračervený dalekohled NASA SIRTF (Space InfraRed Telescope Facility). Tato dramatická scéna byla zaznamenána časovou expozicí z mola v Jetty Park na severním konci Cocoa Beach na...
Astronomové nedávno při pozorování z observatoře Wyoming InfraRed Observatory (WIRO) na vrcholcích hor zaznamenali tento bizardní snímek vedoucí planety ve Sluneční soustavě, plynného obra Jupitera. Snímek ve falešných barvách se skládá ze snímků pořízených při testování důmyslné digitální...
Tento nádherně podrobný snímek Saturna ve falešných barvách byl pořízen v lednu 1998 na oběžné dráze dalekohledem Hubble Space Telescope. Obrázek je kombinací tří snímků z Hubblova přístroje NICMOS a ukazuje nádhernou planetu s prstenci v odraženém infračerveném slunečním světle. Různé barvy...
V klasickém vědeckofantastickém příběhu Julese Verna Cesta do nitra Země profesor Hardwigg a jeho společníci badatelé nacházejí mnoho zvláštních a vzrušujících divů. A jaké divy se nacházejí v nitru naší Galaxie? Astronomové už znají některé bizardní objekty, které tam jsou, jako...
Eta Car je hmotná hvězda, ale není tak jasná, jak bývala. Nyní je snadno vidět jen s použitím triedru nebo malého dalekohledu, ale Eta Carinae má historii okázalého vzplanutí a zeslabování. Eta Car se v dubnu 1843 opravdu nakrátko stala po Siriu druhou nejjasnější hvězdou na noční obloze...
NGC 3603 je největší oblastí zářícího plynu v naší Galaxii Mléčná dráha. Tato gigantická emisní mlhovina (HII oblast), která se rozpíná na více jak 20 světelných letech, je domovem kupy hmotných hvězd, tlustých prachových pilířů a hvězd před výbuchem. NGC 3603 je nahoře zachycena...
Střed naší Galaxie ve viditelném světle zakrývají prachová mračna, která spolu s hvězdami rotují v galaktické rovině. V tomto století byly ale vyvinuty senzory, které dokázaly detekovat světlo červenější, než to které mohou vidět lidé a toto světlo se nazývá infračervené. Snímek...
Poté co astronauté při poslední servisní výpravě k dalekohledu Hubble Space Telescope opravili kameru NICMOS (Near Infrared Camera and Multi-Object Spectrometer), tak astronomové důmyslný přístroj rychle namířili na fotogenickou hvězdnou kolébku známou jako mlhovina Kužel. Tento...
Zarolujte doprava a ponořte se do divukrásného kaňonu na Marsu. Tento denní infračervený pohled pořízený nedávno kamerou THEMIS z paluby družice Mars Odyssey pokrývá pruh podél dna kaňonu 30 krát 175 kilometrů. Severní konec scény (vlevo) se dotýká okraje Candor Chasma, což je část velké...
Jenom málo astronomických pohledů na obloze podněcuje představivost tak, jak blízká hvězdná kolébka známá jako Mlhovina v Orionu. Mladé horké hvězdy obklopené zářícím plynem mlhoviny se nachází na okraji nesmírně velkého mezihvězdného mračna vzdáleného pouhých 1500 světelných let. Tento...
Jaká bizardní krajina z cizí planety se to skrývá za těmi ohnivými mraky? Samozřejmě, je to jenom planeta Země tak, jak ve vidět v kanálu vodní páry. Snímek jako je tento (infračervený snímek zobrazený ve falešných barvách) přináší každou hodinu i pro vás multikanálové...
Zarolujte doprava a projeďte 300 kilometrů přes Terra Sirenum v kráterovité vrchovině jižního Marsu. Tento 32 kilometrů široký infračervený pohled pořídila nedávno kamera THEMIS na palubě družice Mars Odyssey. Počínaje severním okrajem (vlevo), scéna zabírá dno a okraj kráteru...
Vyberte si galaxii, kteroukoliv galaxii. Na horním panelu si můžete na hloubkovém snímku z dalekohledu Hubble Space Telescope vybrat z myriád vzdálených galaxií na malém kousku vesmíru v souhvězdí Herkula (Hercules). Pokud jste si vybrali zborcenou načervenalou galaxie označenou žlutým...
Na tomto záběru v blízké infračervené oblasti pořízeném astronomy pátrajícími po hvězdách v Orlí mlhovině v M16, je ve falešných barvách vidět hlava z mezihvězdného plynového a prachového mračna. Mračna pilířovitých tvarů učinil slavnými Hubbleův snímek hvězdotvorné oblasti z roku...
Snímek světelné roky dlouhých pilířů prachu a plynu v Orlí mlhovině (M16) dalekohledem Hubble Space Telescope z roku 1995 byl senzační. Tři nápadné pilíře na tomto detailním záběru ve viditelném světle jsou také vidět na této širokoúhlé mozaice pod středem spolu s hmotnými, jasnými,...
THEMIS není starověká řecká bohyně, ale je to soudobý akronym pro zobrazovací systém tepelné emise THermal EMission Imaging System. Nahoře je pozoruhodný první infračervený snímek Marsu tímto přístrojem z nově obíhající družice Mars Odyssey. Infračervený snímek pořízený 30.října zabírá výseč...
Úplné zatmění Měsíce v září 1996 zklamalo mnoho pozorovatelů v Severní Americe hromsky zamračenou oblohou. Nicméně družice MSX (Midcourse Space Experiment) měla z oběžné dráhy Země výtečný výhled a infračervený dalekohled SPIRIT III na její palubě Měsíc při zatmění několikrát snímkoval. Nahoře je...
Ve hvězdné kolébce Orlí mlhoviny M16 7000 světelných let daleko od Země v souhvězdí Hada (Serpens) se rodí hvězdy. Výrazné hvězdotvorné pilíře prachu a plynu v mlhovině jsou astronomům dobře známé ze snímků ve viditelných vlnových délkách, ovšem tento snímek ve falešných barvách ukazuje mlhovinu...
Střed naší Galaxie je rušným místem. Ve viditelném světle je většina galaktického středu zakryta neprůhledným prachem. Ovšem v infračerveném světle prach více září a méně zakrývá a tak umožňuje aby se na této fotografii nahoře zaznamenal skoro jeden milión hvězd. Samotný galaktický střed je...
Obloukovitá hvězdokupa je nejkompaktnější známou kupou hvězd v naší galaxii a obsahuje zhruba 100 hmotných, mladých hvězd při průměru jednoho světelného roku. Obloukovitá hvězdokupa se nachází v souhvězdí Střelce (Sagittarius) ve vzdálenosti asi 25000 světelných let od planety Země a leží v okruhu...
K této koblize byste potřebovali opravdu velký šálek kávy, neboť díra uprostřed ní má asi miliardu kilometrů. Pokud by bylo ve středu Slunce, tak by kruh této velikosti ležel mezi Marsem a Jupiterem. Ve skutečnosti tato kobliha obklopuje hmotnou nově vzniklou hvězdu katalogizovanou jako LkHa 101,...
Tento slavný oblak kosmického prachu zobrazila v infračerveném světle družice ISO (Infrared Space Observatory) Evropské kosmické agantury ESA (European Space Agency). Snímek ve falešných barvách ukazuje jasnou infračervenou emisi prachu a molekulárního plynu v Orionově oblasti vzniku...
Když se budete plavit uhlovodíkovými moři na Titanu, dejte si pozor na benzínový déšť. Taková by mohla být rada cestovatelům pro budoucí dobrodruhy cestující na Titan, největší měsíc Saturna. Minulý týden byly zveřejněny nové snímky Titanova povrchu pořízené Kanadsko-francouzským...
Střed naší Galaxie ve viditelném světle zakrývá temný prach, jež rotuje spolu s hvězdami v galaktické rovině. V tomto století byla ovšem vyvinuta citlivá čidla, jež mohou detekovat i světlo červenější, než může člověk uvidět - světlo nazývané infračervené. Snímek nahoře ukazuje, jak...
Ve vzdálenosti třicet tisíc světelných let za majestátními prachovými mračny v souhvězdí Střelce leží střed galaxie Mléčná dráha. Střed Galaxie zakrytý optickému pohledu prachem je oblastí poměrně neprozkoumaných hvězd. Ovšem infračervené světlo proniká prachem mnohem snadněji a tak tato...
Asi před třemi milióny let začaly v mlhovině Klíčová dírka vznikat hvězdy. Snímek mlhoviny Klíčová dírka nahoře, známé též pod názvem mlhovina Carina nebo NGC 3372, ukazuje v infračerveném světle mnoho aspektů této neobvyklé hvězdné kolébky tak, jak se jeví dnes. Jemný prach odráží světlo...
Byl tento snímek pořízen mimo naši Galaxie? Ne, je to kompozitní snímek pořízený na oběžné dráze Země, spolehlivě uvnitř naší Galaxie - Mléčné dráhy. Ve světle jenom trochu víc červeném než mohou lidské oči vidět - v "blízkém infračerveném" elektromagnetickém záření - vystupují disk a střed...
Hlavními zdroji, které přispívají k záření daleké-infračervé oblohy jsou: naše Sluneční soustava, naše Galaxie a náš Vesmír. Na nedávno zveřejněném snímku v reprezentativních barvách je projekce s vysokým rozlišením vytvořena pro celou oblohu v daleké infačervené oblasti (240 mikronů)...
V srdci mlhoviny v Orionu leží nově zrozená hvězda skrytá našemu pohledu prachem a plynem obřího Orionova molekulárního mračna číslo 1 (OMC-1). Hubbleova kamera NICMOS citlivá v neviditelných infračervených vlnových délkách dokáže zkoumat vnitřek OMC-1 detekcí infračerveného záření z mladých...
V klasickém díle science fiction Julese Vernea Cesta do středu Země, se profesor Hardwigg a jeho společníci setkávají s řadou podivných a vzrušujících divů. A jaké divy se nalézají v centru naší Galaxie? Nyní astronomové vědí o některých zvláštních objektech, které zde existují, jako rozsáhlá...
Hvězda s katalogovým označením NGC2264 IRS je normálně skrytá před zvědavým pohledem optických dalekohledů. Sídlí uprostřed blízké zakrývající oblasti vzniku hvězd z prachu a plynu populárně známé jako kuželová mlhovina. Přístroj NICMOS na dalekohledu Hubble Space Telescope zobrazil v...
Neptun nikdy nevypadal tak jasně v infračerveném světle. Neptun je osmá nejvzdálenější planeta od Slunce, třicetinásobek vzdálenosti Země-Slunce. Neptun je čtvrtou největší planetou s téměr čtyřnásobným průměrem Země. Neptun překvapivě vyzařuje asi dvakrát více energie než příjímá od...
Jaký bizardní terén cizí planetární krajiny se skrývá za těmito ohnivě vyhlížejícími mračny? Je to jen planeta Země, ovšem .... viděná na kanálu vypařované vody. Každou hodinu přináší vícekanálové zobrazovače na družici GOES (Geostationary Operational Environmental Satellite) z oběžné dráhy snímky...
Severní oblohu začal prohlížet nový mamutí dalekohled. Osmimetrový dalekohled Gemini North (na snímku nahoře) byl předán do provozu minulý týden na Hawaji snímky dokumentujícími jeho bezprecedentní schopnosti. Během dvou let začne obdobná pozorování jižní oblohy sesterský dalekohled Gemini...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 6. do 14. 6. 2026. Měsíc je vidět na ranní obloze a po poslední čtvrti směřuje k novu. Venuše a Jupiter jsou večer v konjunkci a níže je také Merkur. Ráno je už vidět Saturn a nedaleko něj je kometa 220P/McNaught, která zjasnila asi 10 000×. Sluneční aktivita je vyšší, ale zatím jsme polární záři z Česka neviděli. Zato se objevila první noční svítící oblaka (NLC). Na ISS se musel opravit únik atmosféry, část posádky pro jistotu usedla do svých kosmických lodí. Slavíme 125 let od narození našeho významného astronoma Antonína Bečváře a v Brandýse nad Labem k tomu bude tradičně koncert. Devadesátiny slaví v Americe náš další významný kometární astronom Zdeněk Sekanina.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
Duha při západu Slunce, před Hlavním nádražím v Brně.
