Keplerova supernova z Chandry, Hubbla a Spitzera

Uznání: R. Sankrit and W. Blair (JHU) et al., ESA, NASA
Graphic: courtesy STScI

Světlo z výbuchu hvězdy, který vytvořil toto kosmické mračno, bylo na planetě Zemi spatřeno poprvé v říjnu 1604, tedy zhruba před čtyřmi sty lety. Tato supernova vytvořila na obloze počátku sedmnáctého století v souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus) jasnou novou hvězdu. Studoval ji už astronom Johannes Kepler i se svými současníky, ale vysvětlení pro zjevení na obloze hledali ještě bez výhody dalekohledu. Astronomové počátku 21. století, vyzbrojeni moderním chápáním hvězdného vývoje, pokračují ve zkoumání rozpínajícího se mračna trosek, ale nyní mohou k průzkumu Keplerovy supernovy využívat i dalekohledy na oběžné dráze přes celé spektrum. Na tomto skvělém kompozitním snímku astrofyzikálních observatoří NASA, rentgenové observatoře Chandra a kosmických dalekohledů Hubble a Spitzer, zaznamenaly rentgenové záření, viditelné světlo a infračervené záření, které v kombinaci poskytly mnohem zevrubnější pohled na stále záhadný zbytek po supernově. Keplerova supernova, vzdálená asi 13 000 světelných let, představuje dosud nejposlednější pozorovanou hvězdou explozi, která nastala v naší Mléčné dráze.