Poznáte tento nebeský objekt? Pravděpodobně ne - protože se jedná o objevný snímek. Hmotné hvězdy ve svých jádrech kují těžké prvky a po několika milionech let končí svůj život v mohutných výbuších supernov. Tyto pozůstatky poměrně rychle vychladnou a zaniknou, takže je obtížné je detekovat....
Krabí mlhovina, katalogizovaná jako M1, je první položkou slavného seznamu Charlese Messiera objektů, které nejsou kometami. Ve skutečnosti je dnes o Krabí mlhovině známo, že se jedná o pozůstatek po supernově, rozpínající se oblak trosek po smrtelné explozi hmotné hvězdy. Astronomové byli v roce...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí velkolepým životem. Hroutí se z obrovských vesmírných mračen, zapalují své jaderné pece a ve svých jádrech vytvářejí těžké prvky. Ty nejhmotnější hvězdy už po pouhých několika milionech letech zpátky do mezihvězdného prostoru vyvrhují obohacený...
Nové hvězdy se rodí z pozůstatků mrtvých hvězd. Zbytek supernovy G296.5+10.0, jehož součástí je zde zobrazená mlhovina Mořská víla, je plynným pozůstatkem gravitačního kolapsu a následné smrti velmi hmotné hvězdy v naší Mléčné dráze. Mlhovina Mořská víla, známá také pod názvem mlhovina...
V srdci CTA 1 se nachází tichý pulzar. Tento pozůstatek po supernově byl astronomy objeven v roce 1960 jako zdroj záření na rádiových vlnových délkách a od té doby je identifikován jako pozůstatek smrtící exploze hmotné hvězdy. Z očekávaného pulzaru, z rotující neutronové hvězdy, pozůstatku...
Proč tato medúza plave v moři hvězd? Mlhovina Medúza vytahuje svá chapadla z jasného obloukovitého hřebene záření vlevo od středu, jak se pomalu pohybuje poblíž jasné hvězdy Eta Geminorum vpravo. Tato kosmická medúza je součástí pozůstatku po supernově IC 443 ve tvaru bubliny, rozpínajícího se...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí okázalým životem. Hroutí se z obrovských kosmických mračen, zapalují se jejich jaderné pece a v jádrech se vytvářejí těžké prvky. Po několika milionech let je obohacený materiál vyvržen zpět do mezihvězdného prostoru, kde může tvorba hvězd začít...
Tato chaotická a spletitá vlákna rázovou vlnou zahřátého žhavého plynu se rozprostírají na pozemské obloze v souhvězdí Labutě (Cygnus) jako součást Závojové mlhoviny. Samotná Závojová mlhovina je velkým pozůstatkem po supernově, rozpínajícím se oblakem, který se zrodil po smrtící explozi hmotné...
Krabí mlhovina, katalogizovaná jako M1, je první na slavném seznamu Charlese Messiera věcí, které nejsou kometami. O Krabí mlhovině je dnes známo, že se jedná o pozůstatek po supernově, rozpínající se oblak trosek po smrtící explozi hmotné hvězdy. Bouřlivému zrodu Krabí mlhoviny byli astronomové...
Krabí mlhovina je první objekt ve slavném seznamu Charlese Messiera z 18. století objektů které nejsou kometami, tedy je katalogizována jako M1. O Krabí mlhovině je dnes známo, že jde o zbytek supernovy, pozůstatek po smrtící explozi hmotné hvězdy, jejímž svědkem byli astronomové v roce 1054. Tento...
Je tak velká, že ji snadno přehlédnete. Celá Závojová mlhovina se rozprostírá na ploše šestkrát větší než je průměr úplňku, ale je tak slabá, že k jejímu spatření potřebujete triedr. Mlhovina vznikla asi před 15 000 lety, když v souhvězdí Labutě (Cygnus) explodovala hvězda. Tato velkolepá...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii žijí velkolepým životem. Vznikají zhroucením z obrovských vesmírných mračen, zapalují jadernou výheň a ve svých jádrech vytvářejí těžké prvky. Po několika milionech let je obohacený materiál vyvržen zpět do mezihvězdného prostoru tvorba hvězd může začít nanovo. Příkladem...
Co pohání tuto neobvyklou mlhovinu? CTB-1 je rozpínající se plynová obálka, který zůstala po výbuchu hmotné hvězdy v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia) před asi 10 000 lety. Hvězda pravděpodobně vybuchla, když jí v jádru došly prvky, které vytvářely stabilizující tlak prostřednictvím jaderné...
Čínští astronomové zaznamenali v roce 185 n.l. v asterismu Nanmen výskyt nové hvězdy. Tato část oblohy se v moderních hvězdných mapách ztotožňuje s hvězdami Alfa a Beta Centauri. Nová hvězda byla několik měsíců viditelná pouhým okem a nyní se považuje za nejstarší zaznamenanou supernovu. Tento...
Gumova mlhovina je tak velká a tak blízko, že je ve skutečnosti obtížné ji spatřit. Tento mezihvězdný prostor zářícího vodíku často uniká pozornosti, protože zabírá 35 stupňů, asi 70 úplňků, a přitom je většina z ní dosti slabá. Tato 90 stupňů široká velkolepá mozaika, byla sestavena jako...
Před deseti tisíci lety, ještě před úsvitem psané lidské historie, se na noční obloze náhle objevilo nové světlo, které po několika týdnech pohaslo. Dnes víme, že tím světlem byla supernova, neboli vybuchující hvězda, a rozpínající se oblak trosek zaznamenáváme jako Závojovou mlhovinu, zbytek po...
V roce 185 po Kr. čínští astronomové zaznamenali v asterismu Nanmen novou hvězdu. Na moderních hvězdných mapách v této části oblohy rozpoznáváme hvězdy Alfa a Beta Centauri. Nová hvězda byla viditelná několik měsíců a je považována za nejstarší zaznamenanou supernovu. Na hloubkovém snímku je vidět...
Krabí mlhovina je katalogizovaná jako M1, první objekt ve slavném seznamu Charlese Messiera věcí, které nejsou kometami. O Krabí mlhovině je nyní známo, že je to zbytek supernovy, rozpínající se mračno trosek ze smrtící exploze hmotné hvězdy, která byla na Zemi pozorována v roce 1054. Tento nový...
Na podrobném snímku pozůstatku supernovy Simeis 147 je snadné se ztratit při sledování složitých, smyčkovitých a zakroucených vláken. Mlhovina je též katalogizována jako Sharpless 2-240 a má přezdívku Špagetová mlhovina. Je vidět na hranici souhvězdí Býka (Taurus) a Vozky (Auriga) a na obloze...
Krabí mlhovina je katalogizována jako M1, první objekt na slavném seznamu Charlese Messiera z 18. století věcí na obloze, jež nejsou komety. Dnes je známo, že Krabí mlhovina je pozůstatkem supernovy, že jsou to trosky po smrtící explozi hmotné hvězdy, které byli astronomové svědky v roce 1054. Tento...
Tato spletitá vlákna rázem vzbuzeného zářícího plynu chaotického vzhledu se na obloze planety Země prostírají v souhvězdí Labutě (Cygnus) a jsou součástí Závojové mlhoviny. Závojová mlhovina samotná je velkým pozůstatkem po supernově, rozpínající se mračno zrozené při smrtící explozi hmotné...
Na této půvabné scéně je vidět normálně slabá a prchavá mlhovina Medúza. V teleskopickém poli pod a nad Medúzou vystupují dvě jasné žluté hvězdy Mu a Eta Geminorum. Jedná se o chladné červené obry, kteří se nacházejí v chodidle nebeského dvojčete. Samotná mlhovina Medúza se vznáší od středu vlevo...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí okázalé životy. Po kolapsu z ohromných kosmických mračen se zažehne jejich nukleární výheň a v jejich jádrech vznikají těžší prvky. Obohacený materiál je po několika miliónech let vyvržen zpět do mezihvězdného prostoru, kde zase znova začíná vznik...
Co dodává energii této neobvyklé mlhovině? CTB-1 je rozpínající se plynová obálka, která zůstala po výbuchu hmotné hvězdy v souhvězdí Kasijopeji (Cassiopeia) před 10 000 lety. Hvězda nejspíš vybuchla po vyčerpání prvků ve svém jádře, které ji při nukleární fúzi vzniklým tlakem...
Při sledování spletitých smyčkových filamentů na podrobném snímku zbytku supernovy Simeis 147 je snadné se ztratit. Objekt je též katalogizován jako Sharpless 2-240 a je znám i pod populárním názvem Špagetová mlhovina. Je vidět v hranicích souhvězdí Býka (Taurus) a Vozky (Auriga) a na obloze...
Co po sobě zanechala tato supernova? Světlo z obří hvězdné exploze ve Velkém Magellanovu mračnu (Large Magellanic Cloud - LMC) dosáhlo poprvé Zemi před pouhými 2000 lety. LMC je blízký galaktický soused naší Galaxie Mléčné dráhy a fronta zuřivého výbuchu se nyní pohybuje vně a ničí nebo...
Při sledování spletitých smyček filamentů na tomto podrobném snímku zbytku supernovy Simeis 147 je snadné se ztratit. Zbytek je též katalogizován jako Sharpless 2-240 a je znám pod populárním názvem Špagetová mlhovina. Je vidět v souhvězdích Býka a Vozky a na obloze pokrývá téměř 3 stupně, neboli 6...
Tyto rázem stlačené pozůstatky zářícího plynu duchovitého vzhledu kosmických měřítek straší na pozemské obloze v souhvězdí Labutě (Cygnus) a tvoří Závojovou mlhovinu. Mlhovina samotná je velkým zbytkem supernovy, rozpínajícím se mračnem po smrtící explozi hmotné hvězdy. Světlo z tohoto původního...
Na pozemské obloze jsou v souhvězdí Labutě (Cygnus) nařasené vzhledově jemné filamenty rázem stlačeného zářícího plynu. Vznikly v západní části Závojové mlhoviny. Závojová mlhovina samotná je velkým zbytkem supernovy, rozpínajícím se mračnem, které se zrodilo smrtící explozí hmotné...
Hmotné hvězdy v naší Mléčné dráze žijí naplno. Po smrštění z rozsáhlých kosmických mračen zapálí svůj jaderný zdroj a ve svých jádrech vytvářejí těžké prvky. O několik miliónů let později tento obohacený materiál vyvrhnou zpátky do mezihvězdného prostoru a životní cyklus hvězd může znovu...
Hmotné hvězdy tráví své krátké životy zuřivým spalováním jaderného paliva. Fúzí za extrémních teplot a hustot kolem stelárního jádra se jádra lehkých prvků jako je vodík a helium slučují na těžší prvky jako je uhlík, kyslík, až po železo. Takže výbuch supernovy je nevyhnutelným a okázalým...
Na tomto půvabném teleskopickém pohledu je normálně slabá a prchavá mlhovina Medúza. Celou scénu tvoří mozaika ze dvou panelů zkontruovaných na základě úzkopásmových obrazových dat emise atomů síry, vodíku a kyslíku, která je vidět v červené, zelené a modré barvě. Scénu ukotvují vpravo a vlevo dvě...
Která hvězda vytvořila tento obrovský načechraný míč? Na snímku je horká rozpínající se mlhovina zbytku Tychonovy supernovy, důsledek výbuchu hvězdy, který poprvé před více než 400 lety zaznamenal slavný astronom Tycho Brahe. Díváte se na kompozitní obraz ze tří snímků...
Tímto krásným a komplexním koutem nebe probíhá rovina naší Galaxie Mléčné dráhy. Mozaika složená z 200 snímků široká 16 stupňů míří k barevným hvězdám u severozápadního okraje souhvězdí Plachty (Vela) a ve středu jsou zářící filamenty zbytku supernovy v Plachtách, což je mračno trosek po...
Jako slabý kosmický prstenec kouře svítí v rovině galaxie Mléčné dráhy v severním souhvězdí Labutě (Cygnus) duch dlouho mrtvé hvězdy, zbytek supernovy W63. Její věnčitý, modře zářící vzhled je vidět proti bohatému komplexu mračen a prachu v této oblasti. Krásný obraz zabírá na obloze...
Proč je tato neutronová hvězda mimo střed? Nedávno byla v troskách po starém výbuchu supernovy nalezena osamělá neutronová hvězda. "Problematická" osamělá neutronová hvězda je ta modrá tečka u středu červené mlhoviny od E0102-72.3 vlevo dole. Modrá barva na kompozitním snímku představuje...
Tento zmatek po sobě zanechal výbuch hvězdy. Krabí mlhovina je pozůstatek supernovy, která byla vidět v roce 1054 po Kristu a vyplňují ho záhadné filamenty. Tyto filamenty jsou nejenom velice složité, ale zdá se, že mají méně hmoty, než původní supernova...
Tyto vzhledem delikátní filamenty rázového zářícího plynu pokrývají oblohu Země v souhvězdí Labutě (Cygnus). Tvoří západní část Závojové mlhoviny. Závojová mlhovina samotná je velký zbytek supernovy, rozpínající se mračno ze smrtící exploze hmotné hvězdy. Světlo z původní supernovy...
Gumova mlhovina pojmenovaná po lovci kosmických mračen, australském astronomovi Colin Stanley Gumovi (1924-1960), je tak velká a tak blízko, že je obtížné ji vidět. Ve skutečnosti jsme pouze 450 světelných let daleko od předního okraje a 1500 světelných let od zadního okraje této mezihvězdné...
Před deseti tisíci lety, ještě před úsvitem psané historie lidstva, se na noční obloze náhle objevilo nové světlo a po několika týdnech zesláblo. Dnes víme, že to světlo bylo ze supernovy, neboli z explodující hvězdy a zbytek po supernově je rozpínající se mračno trosek zaznamenané...
Na tomto pěkném teleskopickém snímku je normálně slabá a prchavá mlhovina Medúza. Je na scéně ukotvené dvěma jasnými hvězdami Mu a Eta Geminorum vpravo a vlevo u chodidla nebeských dvojčat. Mlhovina Medúza je jasnější emisní oblouk s vybíhajícími úponky. Tato kosmická medúza je součástí...
Krabí mlhovina je katalogizovaná jako M1, první položka ve slavném seznamu Charlese Messiera objektů, které nejsou kometami. O Krabí mlhovině je nyní známo, že se jedná o zbytek supernovy, rozpínající se mračno trosek po smrtící explozi hmotné hvězdy. Tento složitý obraz ve...
Toto velké a dramaticky tvarované kosmické mračno měří na obloze planety Země v souhvězdí Oltáře (Ara) téměř 7 stupňů, neboli 14 úplňků. Na snímku obtížně zobrazitelné filamentární zjevení je katalogizováno jako RCW 114 a na teleskopické mozaice snímků je vidět, že ho protkává výmluvná červená...
Krabí mlhovinu katalogizoval Charles Messier M1 jako první položku na svém slavném seznamu věcí, které nejsou kometami. Krabí mlhovina je nyní známá jako zbytek supernovy, rozpínající se mračno trosek po explozi hmotné hvězdy. Astronomové byli v roce 1054 svědky bouřlivého zrodu tohoto...
Hmotné hvězdy v naší Mléčné dráze si žijí skvělé životy. Nejprve se zhroutí z ohromných kosmických mračen, zapálí své termnojaderné kotle a ve svých jádrech vytvářejí těžší prvky. Po několika miliónech let výbuchem vrhnou zpátky do mezihvězdného prostrou obohacený materiál a vývoj hvězd začíná...
Tyto rázy formované filamenty zářícího plynu mají chaotický vzhled a rozprostírají se na pozemské obloze v souhvězdí Labutě jako část Závojové mlhoviny. Závojová mlhovina samotná je velkým zbytkem supernovy, což je rozpínající se mračno po smrtícví explozi hmotné hvězdy. Světlo z původního...
Zbytek supernovy v Lodní zádi ve vzdálenosti asi 7000 světelných let naráží po obří explozi do okolního mezihvězdného média. Toto malebné teleskopické pole složené ze širokopásmových a úzkopásmových optických snímků zabírá v této vzdálenosti asi 60 světelných let. Jak se zbytek supernovy vpravo...
Ve spletitých filamentech podrobného obrázku slabého zbytku supernovy Simeis 147 je snadné se ztratit. Objekt je také katalogizován jako Sharpless 2-240 a má i populární název Špagetová mlhovina. Na obloze pokrývá téměř 3 stupně, neboli 6 úplňků a je vidět v souhvězdích Býka (Taurus) a Vozky...
Krabí mlhovina je katalogizována jako M1, tedy první objekt ve slavném seznamu Charlese Messiera objektů, které nejsou kometami. O Krabí mlhovině je nyní známo, že se jedná o zbytek supernovy, rozpínající se mračno trosek po smrtící explozi hmotné hvězdy, která byla na Zemi spatřena v roce...
Ten jasný zdroj ve středu je neutronová hvězda, neuvěřitelně hustý zhroucený zbytek jádra hmotné hvězdy. Kolem je zbytek supernovy Cassiopeia A (Cas A), který v bezpečné vzdálenosti 11 000 světelných let. Světlo ze supernovy Cas A, smrtícího výbuchu hmotné hvězdy, poprvé dosáhlo Zemi asi...
Na této pěkné teleskopické mozaice je normálně slabá a prchavá mlhovina Medúza. Scénu dole ukotvuje jasná hvězda Eta Geminorum, u nohy nebeského blížence a mlhovina Medúza je ten jasný emisní oblouk s výběžky dole a vlevo od středu. Kosmická Medúza je je součástí bublinovitého zbytku...
Poblíž středu tohoto ostrého podrobného kompozitního obrázku se shora dolů pohybují tenká, jasná, propletená vlákna, která jsou ve skutečnosti dlouhé vlny v kosmickém plátu zářícího plynu, který je vidět z boku. Rázová vlna se mezihvězdným prostorem sune rychlostí přes 500 000 kilometrů za...
V jádru Krabí mlhoviny se nachází zmagnetizovaná neutronová hvězda o velikosti města, která se otáčí 30 krát za sekundu. Je známá jako Krabí pulsar a z dvojice jasných hvězd pod centrálním vírem na úžasném snímku jádra mlhoviny z Hubbla je to ta více vpravo. Nádherný snímek zabírá asi 3...
Která hvězda vytvořila tento obrovský rozpínající se nadýchaný míč? Zde vidíte vůbec první film rozpínání zbytku Tychonovy supernovy, která je výsledkem stelární exploze poprvé zaznamenané před 400 lety slavným astronomem Tycho Brahe. Dvousekundové video je časosběrným...
Je tak snadné ztratit se ve spletitých vláknech Špagetové mlhoviny. Zářivé filamenty plynu zbytku supernovy katalogizovaného jako Simeis 147 a Sh2-240 pokrývají na obloze téměř 3 stupně, neboli 6 úplňků. To v odhadované vzdálenosti mračna stelárních trosek 3000 světelných let představuje asi...
Tyto filamenty zářícího plynu stlačeného rázy vypadají chaoticky a na pozemské obloze protínají oblohu v souhvězdí Labutě (Cygnus) jako součást Závojové mlhoviny. Závojová mlhovina samotná je velkým zbytkem po supernově, rozpínající se mračno zrozené smrtící explozí hmotné hvězdy. Světlo...
Tímto spletitým a krásným koutem oblohy probíhá rovina naší Mléčné dráhy. Teleskopické pole ze severozápadního okraje souhvězdí Plachty (Vela) je široké přes 10 stupňů se středem na nejjasnější zářící filamenty Zbytku supernovy v Plachtách, což je rozpínající se mračno trosek po smrtící...
Na této půvabné teleskopické mozaice je zachycena normálně slabá a prchavá mlhovina Medůza. Scénu vpravo a vlevo ukotvují dvě jasné hvězdy, Mu a Eta Geminorum v nohou nebeských dvojčat, zatímco mlhovina Medůza je jasnější oblouk emise s třpytivými chapadélky dole a vpravo od...
Na této půvabné teleskopické mozaice je zachycena normálně slabá a prchavá mlhovina Medúza. Scénu vpravo a vlevo ukotvují dvě jasné hvězdy, Mu a Eta Geminorum v nohou nebeských dvojčat, zatímco mlhovina Medúza je jasnější oblouk emise s třpytivými chapadélky dole a vpravo od...
Krabí mlhovina je katalogizovaná jako M1, tedy první objekt ve slavném seznamu Charles Messiera objektů, které nejsou komety. Krabí mlhovina je nyní známa jako zbytek supernovy, trosky po smrtící explozi hmotné hvězdy, které byli svědky astronomové v roce 1054. Tento ostrý...
Doba Halloweenu se vyznačuje děsivými tvary a strašidelnými tvářemi. Ty také číhají na tomto podrobném snímku východní Závojové mlhoviny. Závojová mlhovina samotná je zbytkem po supernově, mračnem rozpínajících se trosek po smrtící explozi hmotné hvězdy. I když má Závojová mlhovina kruhový...
Výbuchem hnaný zbytek po supernově Puppis A vzdálený asi 7000 světelných let naráží do okolního mezihvězdného média. Tento pozoruhodný záběr komplexního rozpínání zbytku supernovy ve falešných barvách měří v této vzdálenosti asi 180 světelných let. Obraz je založen na zatím nejúplnějších...
Pulzar v Krabí mlhovině je magnetizovaná neutronová hvězda o velikosti města, která se otáčí 30 krát za sekundu a nachází se ve středu tohoto krásného širokoúhlého snímku Krabí mlhoviny. Snímek jednoho ze zbytků supernov v Mléčné dráze kombinuje optická data s rentgenovými daty z družicové...
V roce 1006 po Kristu ozářila pozemskou oblohu nejspíš nejjasnější supernova v psané historii lidstva. Rozpínající se mračno trosek po výbuchu hvězdy se nachází v jižním souhvězdí Vlka (Lupus) a stále svítí přes celé elektromagnetické spektrum. Tento kompozitní pohled obsahuje rentgenová...
Západní část Závojové mlhoviny tvoří co do vzhledu jemné filamenty rázového, zářícího plynu, který pokrývá oblohu v souhvězdí Labutě. Závojová mlhovina samotná je velkým zbytkem po supernově, rozpínajícím se mračnem vzniklým smrtící explozí hmotné hvězdy. Světlo z prvotní exploze supernovy...
Mlhovina Maják vznikla větrem z pulzaru, rychle rotující magnetizované neutronové hvězdy, která uhání mezihvězdným prostředím rychlostí přes 1000 kilometrů za sekundu. Pulzar a větrná mlhovina (katalogizovaná jako IGR J1104-6103) se nacházejí asi 23 000 světelných let daleko v jižním...
Doba Halloweenu se vyznačuje děsivými tvary a strašidelnými tvářemi. Ty také číhají na tomto podrobném snímku východní Závojové mlhoviny. Závojová mlhovina samotná je zbytkem po supernově, mračnem rozpínajících se trosek po smrtící explozi hmotné hvězdy. I když má Závojová mlhovina kruhový...
Krabí mlhovina je katalogizována jako M1, je tedy první na slavném seznamu Charlese Messiera věcí, které nejsou komety. O Krabí mlhovině je známo, že jde o pozůstatek po supernově, rozpínající se mračno trosek po výbuchu hmotné hvězdy. Bouřlivé zrození Krabí mlhoviny astronomové...
Před deseti tisíci lety, ještě před úsvitem psané historie lidstva, se na noční obloze náhle objevilo nové světlo a po několika týdnech opět zesláblo. Dnes víme, že to světlo bylo ze supernovy, neboli z vybuchlé hvězdy a expandující mračno trosek, neboli zbytek po supernově, bylo zaznamenáno...
To co vypadá jako nafukovací míč jsou ve skutečnosti pozůstatky nejjasnější supernovy v psané historii lidstva. V roce 1006 po Kristu bylo zaznamenáno, že se obloha rozzářila nad oblastmi, které jsou nyní známé jako Čína, Egypt, Irák, Itálie, Japonsko a Švýcarsko. Mračno...
Tyto tenké, jasné, krajkovité filamenty, které se na tomto krásném, podrobném, barevném kompozitu pohybují zleva doprava, jsou ve skutečnosti dlouhé vlny v plástvi zářícího plynu, která je vidět z boku. Tato mezihvězdná rázová vlna se vesmírem pohybuje rychlostí přes 500 000 kilometrů za...
Zbytek po supernově Cassiopeia A (Cas A) je následkem kosmického kataklyzmatu a naštěstí je příhodně 11 000 světelných let daleko. Světlo ze supernovy Cas A, tedy ze smrtící exploze hmotné hvězdy, poprvé dosáhlo Zemi teprve před 330 lety. Mračno trosek, které je vidět na tomto kompozitním...
Na tomto vábivém teleskopickém pohledu je vidět normálně slabá a prchavá mlhovina Medúza. Medúza se vznáší poblíž jasné hvězdy Eta Geminorum, u nohou nebeských dvojčat a z jejího jasného obloukovitého emisního hřebene vlevo od středu jsou vidět vlající úponky. Kosmická medúza je součástí...
Řásně jako jsou tyto je vše, co zůstalo po jedné hvězdě z Mléčné dráhy. Tato hvězda asi před 9000 lety vybuchla jako supernova a zanechala po sobě Závojovou mlhovinu, které se také říká Smyčka v Labuti. Rozpínající se mračno bylo tehdy jasné jako srpek Měsíce a pro lidi, kteří tehdy žili...
Při sledování spletitých filamentů na této podrobné mozaice snímků slabého zbytku supernovy Simeis 147 (S147) je snadné se ztratit. Tento zbytek je též katalogizován jako Sh2-240 a na obloze pokrývá skoro 3 stupně, neboli 6 úplňků. Mračno hvězdných trosek měří asi 150 světelných let a je v...
Levou část tohotou koutu jižního nebe přezařuje jedna z nejjasnějších hvězd pozemské noční oblohy Alfa Centauri. Alfa Centauri je zhruba ve vzdálenosti 4,3 světelných let a skládá se ze dvou hvězdných složek, které se co do velikosti podobají našemu Slunci a vzájemně se obíhají. Třetím členem...
Tak vypadá spoušť, když vybuchne hvězda. Krabí mlhovina je důsledek supernovy, která byla vidět LP 1054 a je zaplněná záhadnými filamenty. Filamenty nejen že jsou velice složité, ale zdá se, že mají menší hmotu, než byla ta, kterou vyvrhla původní supernova a mají vyšší...
Čínští astronomové zaznamenali v roce 185 po Kristu objevení se nové hvězdy v asterismu Nanmen v části oblohy idetifikované na moderních hvězdných mapách hvězdami alfa a beta Centauri. Nová hvězda byla vidět celé měsíce a považuje se za první zaznamenanou supernovu. Tento kompozitní obraz...
(Převody do českého jazyka níže...) Tycho! Tycho! burning bright In the darkness of the night, What exploding white dwarf star Did frame thy remnant from afar, In the distant deep dark skies Under gaze of human eyes? Seen by mortals and their ma Named for one called Tycho...
Zbytek supernovy Cassiopeia A (Cass A) je v příjemné vzdálenosti 11 000 světelných let. Světlo ze supernovy Cas A, ze smrtící exploze masivní hvězdy, poprvé dosáhlo Země před 330 lety. Rozpínající se mračno trosek na tomto rentgenově optickém snímku měří asi 15 světelných let, přičemž ten...
Je snadné ztratit se ve spletitých filamentech na podrobné mozaice slabých zbytků po supernově Simeis 147. Je též katalogizována jako Sh2-240, je vidět v souhvězdí Býka (Taurus) a na obloze pokrývá skoro 3 stupně (6 úplňků). V odhadované vzdálenosti mračna trosek 3 000 světelných let to...
Tato rázem stlačená, zářící vlákna plynu jemného vzhledu zahalují kousek oblohy v souhvězdí Labutě (Cygnus) a tvoří Závojovou mlhovinu. Tato mlhovina je velký zbytek supernovy, rozpínající se mračno, které vzniklo při smrtící explozi hmotné hvězdy. První světlo z výbuchu této supernovy dosáhlo...
Tímto komplexním a krásným koutem oblohy probíhá rovina naší Mléčné dráhy. Tato mozaika ze čtyř políček ze severozápadního okraje souhvězdí Plachty (Vela) je přes 10 stupňů široká a v jejím středu jsou zářivé filamenty zbytku po supernově v Plachtách, což je rozpínající se mračno trosek ze...
Co je to za podivný modrý blob zcela vpravo? Nikdo si není jistý, ale mohlo by jít o uhánějící zbytek silné supernovy, která byla nečekaně nesouměrná. Tento nádherný kompozitní snímek založený na datech z kosmických dalekohledů Chandra a Hubble posévají rozzářené trosky po výbuchu...
Na tomto vábivém teleskopickém pohledu ve falešných barvách je normálně slabá a prchavá mlhovina Medůza. U paty nebeského dvojčete Medůzy jsou po stranách dvě jasné hvězdy Mu a Eta Geminorum a jasný emisní hřeben s rašícími úponky dolů a vpravo od středu. Tato kosmická Medůza je vlastně...
Potrhaná vlákna, to je všechno co zbylo po hvězdě v Mléčné dráze. Asi před 7500 lety vybuchla supernova, která po sobě zanechala Závojovou mlhovinu, neboli též Smyčku v Labuti. Rozpínající se mračno bylo tehdy asi tak jasné, jako Měsíc a lidé, kteří tehdy žili na úsvitu psané historie je...
Na tomto kompozitu na více vlnových délkách, který kombinuje rentgenové a optické snímky z Chandry a Hubbla, je zachyceno rozpínající se mračno trosek po explozi hmotné hvězdy. Zbytek supernovy E0102-72 se nachází asi 190 000 světelných let daleko v sousední galaxii Malé Magellanovo...
Gumova mlhovina pojmenovaná po australském astronomovi Colin Stanley Gumovi (1924-1960) je tak velká a blízká, že je těžké ji uvidět. Ve skutečnosti jsme pouhých asi 450 světelných let od okraje čela a 1500 světelných let od zadního okraje tohoto kosmického mračna zářícího vodíku. Mozaika z...
Nová hvězda, nejspíše nejjasnější supernova v psané historii lidstva, rozzářila v roce 1006 po Kristu pozemskou oblohu. Rozpínající se mračno trosek z hvězdné exploze se nachází v jižním souhvězdí Vlka (Lupus) a nadále rozžíná kosmické světlo napříč elektromagnetickým spektrem. Na tomto...
Pulsary jsou rychle rotující, v supernovách zrozené neutronové hvězdy, když se zhroutilo jádro pozůstávající po smrtícím výbuchu hmotné hvězdy. Tradičně se identifikují a studují pozorováním svých pravidelných rádiových pulsací a nyní byly též detekovány Fermiho gama kosmickým...
SNR 0104 je zbytek po supernově neobvyklého tvaru. Nachází se 190 000 světelných let daleko v naší sousední galaxii Malé Magellanovo mračno. U SNR 0104 je podezření, že se jedná o expandující mračno trosek po supernově typu 1a, katastrofické termonukleární explozi bílého trpaslíka. Podobně...
Na tomto půvabném širokoúhlém teleskopickém pohledu je normálně slabá a nevýrazná mlhovina Medúza. Mlhovina Medúza je ten jasnější obloukovitý hřbet emise s vlajícími chapadly vpravo od středu u nohou nebeského blížence se žlutavými hvězdami Mu a Eta Geminorum po stranách. Tato kosmická...
Jaká hvězda vytvořila tento obrovský nabubřelý míč? Nahoře je doposud nejlepší obrázek zbytku Tychonovy supernovy na více vlnových délkách, důsledek hvězdné exploze, kterou poprvé před více jak 400 lety zaznamenal slavný astronom Tycho Brahe. Obrázek nahoře tvoří rentgenový snímek...
Při sledování spletitých filamentů na podrobném snímku slabého zbytku po supernově Simeis 147 je tak snadné se ztratit. Tento zbytek je také katalogizován jako Sh2-240, je vidět v souhvězdí Býka (Taurus) a na obloze pokrývá skoro 3 stupně (6 úplňků). V odhadované vzdálenosti mračna hvězdných...
Tato rázová vlna brázdí vesmírem rychlostí přes 500 000 kilometrů za hodinu. Na tomto krásně podrobném barevném kompozitu se pohybuje zprava doleva a její tenké propletené filamenty jsou ve skutečnosti dlouhými vlnami v ploše zářícího plynu, který je vidět ze strany. Tato mlhovina...
Sezóna Halloweenu se vyznačuje hrozivými letícími formacemi a křiklavými barvami. Ty také vystupují na tomto podrobném snímku východní části Závojové mlhoviny. Závojová mlhovina samotná je velkým zbytkem po supernově, rozpínajícím se mrakem trosek po smrtícím výbuchu hmotné hvězdy. Zatímco...
V roce 1006 po Kristu se na pozemské obloze zažehla nová hvězda, nejjasnější supernova v psané historii lidstva. Rozpínající se oblak trosek ze stelární exploze se nachází v jižním souhvězdí Vlka (Lupus) a stále poskytuje kosmickou zářivou podívanou přes celé elektromagnetické spektrum....
Touto spletitou a krásnou částí oblohy probíhá rovina naší Galaxie Mléčné dráhy. Tato 16 stupňů široká mozaika ze 30 snímků ze severozápadního okraje souhvězdí Plachty (Vela) je vycentrovaná na zářící vlákna zbytku po supernově v Plachtách, což jsou rozpínající se trosky po smrtící explozi...
Jak vznikají hvězdy? Astronomové, aby přispěli k zodpovězení této složité otázky, pořídili infračervený hloubkový snímek aktivní části naší Mléčné dráhy, kde hojně vznikají hvězdy. V tlustém mračnu IRDC G11.11-0.11 prach a plyn kondenzuje do hvězd, které jsou ale tak tmavé, že pokud by tam...
Už je po výbuchu, ale následky trvají. Asi před jedenácti tisíci lety bychom mohli v souhvězdí Plachty (Vela) vidět výbuch, který vytvořil zvláštní světelný bod, který mohli krátce vidět tehdejší lidé žijící na počátku psané historie lidstva. Vnější vrstvy hvězdy narazily do mezihvězdného...
What caused this mess? Some type of star exploded to create the unusually shaped nebula known as Kepler's supernova remnant, but which type? Light from the stellar explosion that created this energized cosmic cloud was first seen on planet Earth in October 1604, a mere four hundred...
Krabí mlhovina je katalogizována jako M1, první objekt ve slavném seznamu Charlese Messiera věcí, které nejsou komety. Ve skutečnosti je o Krabí mlhovině nyní známo, že je to zbytek po supernově, rozpínající se trosky po smrtící explozi hmotné hvězdy. Tento spletitý snímek ve falešných...
V roce 185 po Kr. čínští astronomové zaznamenali objevení nové hvězdy v asterismu Nanmen, to je v části oblohy, kde je na moderních mapách alfa a beta Centauri. Nová hvězda byla viditelná několik měsíců a považuje se za první popsanou supernovu. Data ze dvou rentgenových dalekohledů 21....
Ten modrý věchýtek dole je zbytek po ohromném nedávném výbuchu supernovy. Ta velká růžová struktura, která se rozprostírá vpravo nahoře je část N76, velké hvězdotvorné oblasti v naší sousední galaxii Malý Magellanův mrak (Small Magellanic Cloud - SMC). Ta trocha zbytku po supernově s plným...
IC 443 je typickým pozůstatkem hvězdné exploze, konečného zániku hmotné hvězdy. Na tomto kompozitním obrázku je ve falešných barvách vidět pozůstatek supernovy, který stále září přes celé spektrum, od rádiových (modrá), přes optické (červená) až po rentgenové (zelená) energie a to...
Gumova mlhovina pojmenovaná po australském astronomovi Colin Stanley Gum (1924-1960) je tak velká a tak blízko, že je ve skutečnosti těžké ji uvidět. My se ve skutečnosti nacházíme pouhých asi 450 světelných let od čelního okraje a asi 1500 světelných let od zadního okraje tohoto kosmického...
Hmotné hvězdy končí svůj život jako supernovy a při výbuchu odvrhují svoje vnější vrstvy zpátky do mezihvězdného prostoru. Impozantní smrtící explozi vyvolává zhroucení neudržitelně hustého hvězdného jádra. Na obrázku je rozpínající se zbytek supernovy Puppis A, jeden z nejjasnějších...
Tyto cáry plynu jsou všechno, co zůstalo z hvězdy v Mléčné dráze. Ta hvězda před mnoha tisíci lety vybuchla jako supernova a zanechala po sobě nahoře zobrazenou Závojovou mlhovinu. V té době bylo rozpínající se mračno v souhvězdí Labutě (Cygnus) nejspíše tak jasné, jako...
Krabí mlhovina katalogizovaná jako M1 je první objektem ze slavného seznamu Charlese Messiera věcí, které nejsou kometami. O tomto kosmickém krabovi se nyní ví, že je to zbytek supernovy, rozpínající se oblak trosek ze smrtící exploze hmotné hvězdy. Světlo z této hvězdné...
Je tak snadné zabloudit při sledování spletitých vláken na tomto podrobném snímku slabého zbytku po supernově Simeis 147. Na obloze je vidět v souhvězdí Býka (Taurus) a pokrývá skoro 3 stupně (6 úplňků), což při odhadované vzdálenosti 3000 světelných let dává šířku mraku trosek hvězdy 150...
Výbuch supernovy, nevyhnutelný a okázalý zánik hmotné hvězdy, vrhá zpátky do prostoru trosky obohacené těžkými prvky, které vznikly v jejím hvězdném jádru. Tyto prvky budoucích hvězd a planet jsou také nezbytné pro život. Na rentgenovém snímku ve falešných barvách je právě zde vidět, že...
Proč mění Cassiopeia A svůj vzhled? Dva snímky nedalekého zbytku supernovy pořízené v infračerveném světle s ročním odstupem vykazují pohyby směrem ven obrovskými rychlostmi. Něco takového se nečekalo, protože supernova, která tuto pitoreskní mlhovinu vytvořila, byla vidět už před 325...
Co zanechala tato supernova? Teprve před 2000 lety vybuchla ve Velkém Magelanově mračnu (LMC - Large Magellanic Clouds), což je blízký soused naší Mléčné dráhy, hmotná hvězda. Výsledkem je bouřlivá explozivní fronta, která jak se pohybuje, tak ničí nebo přesouvá okolní plynová mračna a...
Obrázek je to krásný, ale přitom tato pěkná kosmická obálka vznikla při skoro neuvěřitelném násilí, vytvořil ji výbuch hvězdy 20 krát hmotnější jak Slunce, který při výbuchu supernovy odvrhl její vnější vrstvy. Jak rozpínající se mračno trosek vymetalo materiál v okolním mezihvězdném...
Krabí pulsar je magnetizovaná neutronová hvězda o velikosti města, která se otáčí 30 krát za sekundu a nachází se ve středu tohoto kompozitního snímku vnitřní oblasti dobře známé Krabí mlhoviny. Skvělý obrázek kombinuje optické údaje (červená) z dalekohledu Hubble Space Telescope s...
Je snadné se ztratit při sledování složitých vláken na tomto podrobném snímku slabého zbytku po supernově Simeis 147. Nachází se v souhvězdí Býka (Taurus), na obloze pokrývá skoro 3° (6 měsíčních úplňků), což odpovídá šířce 150 světelných let při odhadované vzdálenosti mračna hvězdných trosek...
Světlo hvězdy, která vybuchla asi deset tisíci let daleko poprvé dosáhlo naši dobrou planetu v roce 1181. Oblast, která je vidět na tomto snímku ve falešných barvách vyzařuje retgenové paprsky, je nyní známa jako zbytek supernovy 3C58 a pohání ji rychle rotující neutronová...
Gama paprsky jsou nejenergetičtější formou světla. S energií až miliardkrát větší jak u obyčejných "lékařských" rentgenových paprsků mohou snadno pronikat čočkami i zrcadly dalekohledů a tak je velmi obtížné vytvořit gama obrazy kosmických zdrojů. Přesto ale soustava velkých...
Světlo z výbuchu hvězdy, který vytvořil toto kosmické mračno, bylo na planetě Zemi spatřeno poprvé v říjnu 1604, tedy zhruba před čtyřmi sty lety. Tato supernova vytvořila na obloze počátku sedmnáctého století v souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus) jasnou novou hvězdu. Studoval ji už...
Ke konstrukci tohoto obrázku zbytku po supernově Cassiopeia A, rozpínajícího se mračna trosek po hvězdné explozi, bylo využito rentgenových údajů posbíraných za jeden milión sekund. Úžasně podrobný snímek z observatoře Chandra umožní bezprecedentní zkoumání katastrofického zániku, který...
Dánský astronom Tycho Brahe zaznamenal v roce 1572 náhle objevenou jasnou hvězdu v souhvězdí Kasiopeji. O nové hvězdě, která tehdy v průběhu několika měsíců zeslábla z dohledu, se věří, že to byla supernova, poslední hvězdná exploze spatřená v naší Mléčné dráze. Rozpínající se se mračno trosek nyní...
Normálně slabá a prchavá mlhovina Medúza je zde chycena do sítě tohoto úžasného širokoúhlého pohledu dalekohledem. Mlhovinu Medúza vespod doprovází dvě žlutavé hvězdy, nebeská dvojčata: Mí a Eta Geminorum. Mlhovina Medúza je jasnějším obloukovitým hřebenem emise s tykadly, která visí od...
Na tomto skvělém kompozitním snímku založeném na údajích z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope oblohu osvětlují zbytky rozeseté po výbuchu kosmické supernovy. Tato zářivá vlákna rázového plynu katalogizovaná jako N49 zabírají v naší sousední galaxii Velké Magellanovo mračno asi 30...
Tento obraz trosek masivní hvězdné exploze - zbytku supernovy N63A ve falešných barvách ve více vlnových délkách je bohatý na obálky a oblouky. Rentgenová emise (modrá) pochází z plynu zahřátého na 10 miliónů stupňů, když uzlíky rychle se pohybujícího materiálu z kosmického výbuchu vymetly...
Tato duchovitá vlákna mezihvězdného plynu jsou pouze malou součástí rozsáhlé Závojové mlhoviny, která je vidět proti poli bohatém na hvězdy pozadí v souhvězdí Labutě (Cygnus) s dlouhým krkem. Závojová mlhovina též známá jako Labutí smyčka, je zbytkem po supernově, jejíž rozpínající se...
Ve středu tohoto kompozitního obrázku vnitřní oblasti dobře známé Krabí mlhoviny se nachází pulsar Krab, což je magnetizovaná neutronová hvězda o velikosti města, která se otáčí 30 krát za sekundu. Nádherný obrázek kombinuje optická data (červeně) z dalekohledu Hubble Space Telescope a...
Asi před 8000 lety v naší Galaxii vybuchla hvězda. Pravěcí lidé si možná všimli supernovy jako dočasné hvězdy, ale moderní lidé mohou vidět rozpínající se obálku dokonce ještě dnes. Na snímku nahoře je vidět část obálky IC 443 tvořené složitými vlákny, z nichž některá narážejí do už...
Hmotné hvězdy v naší galaxii Mléčné dráze žily své okázalé životy po miliardy let. Po zhroucení kosmických mračen zapálily svoje jaderné milíře a vytvářely ve svých jádrech těžké prvky. Po několika málo miliónech let se obohacený materiál odvrhnul zpátky do mezihvězdného prostoru, kde začal znovu...
Rozptýlené trosky z exploze supernovy ozařují oblohu na tomto nádherném kombinovaném snímku založeném na datech z Hubble Space Telescope. Tato zářící vlákna plynu, katalogizovaná jako N49, se rozprostírají do 30 světelných roků v naší sousední galaxii, Velkém Magelanově mračnu. Světlo z původní...
Výbuch supernovy, nevyhnutelný a okázalý zánik hmotných hvězd, vrhá zpátky do prostoru trosky obohacené těžkými prvky, které vznikly v jejím hvězdném jádru. Tyto prvky budoucích hvězd a planet jsou také nezbytné pro život. Na rentgenovém snímku ve falešných barvách je zde právě...
Přestože je Gumova mlhovina nejbližším zbytkem po supernově, tak je ve skutečnosti těžko vidět. Mlhovina se rozpíná napříč oblohou na 40 stupních a je tak velká a slabá, že se snadno ztratí v změti jasného a komplexního pozadí. Na širokoúhlé fotografii nahoře je Gumova mlhovina krásně...
Velké hmotné hvězdy končí své bouřlivé životy okázalými výbuchy supernov, ale také malé nízkohmotné hvězdy mohou dospět k podobnému konci. O některých bílých trpaslících v podvojných hvězdných soustavách se opravdu předpokládá, že namísto jednoduchého ochlazení a tichého zeslábnutí naberou...
Tato jsou vzhledem jemná a delikátní vlákna mezihvězdného plynu stlačená rázem jsou částí expandující rázové vlny z bouřlivé hvězdné exploze. Snímek pořízený v listopadu 1997 z paluby Hubbleova kosmického dalekohledu kamerou Wide Field and Planetary Camera 2 zobrazuje podrobnosti zbytku...
Dánský astronom Tycho Brahe zaznamenal v roce 1572 v souhvězdí Kasiopeji náhlé zjevení jasné nové hvězdy. Nová hvězda se během několika měsíců ztratila z dohledu a nyní se věří, že to musela být supernova, jedna z posledních hvězdných explozí pozorovaných v naší Galaxii Mléčné dráze. Na...
Je tak snadné zabloudit při sledování spletitých vláken na tomto úžasně podrobném snímku slabého zbytku po supernově Simeis 147! Na obloze je vidět v souhvězdí Býka (Taurus), pokrývá skoro 3 stupně (6 úplňků), což při odhadované vzdálenosti 3000 světelných let dává šířku mraku trosek...
Složitá obálka hvězdy, jejíž výbuch byl vidět před 300 lety, pomáhá astronomům porozumět, jak vlastně hvězdy vybuchují. Tento snímek zbytku supernovy Cassiopeia A (Cas A) z observatoře Chandra ukazuje ve třech rentgenových barvách dosud nevídané podrobnosti. Vztah mezi jasností, barvou a...
Tajemnými vlákny vyplněná Krabí mlhovina je pozůstatkem exploze hvězdy, které byla pozorována v roce 1054 po Kristu. Tuto okázalou explozi supernovy zaznamenali čínští astronomové a (docela pravděpodobně) astronomové indiánů Anasazi. Vlákna jsou tajemná proto, protože se ukazuje, že...
Hmotné hvězdy žily v naší Mléčné dráze své okázalé životy po miliardy let. Po zhroucení obrovských kosmických mračen se ve vzniklých hvězdách zažehly nukleární reakce a v jejich jádrech se začaly vytvářet těžké prvky. Po několika miliónech let se obohacený materiál vyvrhnul zpátky do...
Zbytek po supernově N132D předvádí na tomto ostrém, barevném rentgenovém snímku komplex struktur. Celkově jsou ale tyto kosmické trosky po explozivní smrti hmotné hvězdy tvoří překvapivě jednoduchý tvar koňské podkovy. N132D se nachází 180000 světelných let daleko ve Velkém Magelanově...
Krabí mlhovina je katalogizována jako M1, první ve slavném seznamu Charlese Messiera útvarů, které nejsou kometami. Krab je nyní opravdu znám jako zbytek po supernově, tedy jako rozpínající se mračno trosek z výbuchu hmotné hvězdy. Prudké zrození Kraba astronomové pozorovali v roce 1054. Dnes...
Masivní hvězdy tráví své krátké životy zuřivým spalováním nukleárního paliva. Při vysokých teplotách a hustotách v jádrech hvězd se slučováním jader lehkých prvků jako je vodík a helium vytváří těžší prvky jako uhlík, kyslík atd. v posloupnosti končící železem. A tak výbuch...
Dokonce jeste po 5000 letech se za překrásnou Závojovou mlhovinou pořád otáčejí lidé. Mlhovina je katalogizovana jako NGC 6992 a tato zarici vlakna mezihvezdneho plynu po razech jsou soucasti vetsich sferickych zbytku po supernove znamych jako Smycka v Labuti nebo take Zavojova mlhovina,...
Pulsar Vela se zrodil ve středu explodující hvězdy - supernovy před 10000 lety. Na tomto rentgenovém snímku z observatoře Chandra pulsar stále vytváří zářící mlhovinu v srdci rozpínajícího se oblaku hvězdných trosek. Samotný pulsar je neutronová hvězda vzniklá z jádra hvězdy stlačením na...
Tato nádherná hvězdokupa NGC 1850 ve vzdálenosti zhruba 168000 světelných let se nachází poblíž periferie středové příčky naší sousední galaxie Velkého Magelanova mračna. První pohled na tento kompozitní snímek z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope vnuká myšlenku, že tvar i velikost...
Rázová vlna z 20000 tisíc let staré supernovy v souhvězdí Labutě (Cygnus) se po výbuchu supernovy stále rozpíná do mezihvězdného prostoru. Srážka této rychle se pohybující stěny plynu se stacionárním mrakem jej zahřála a způsobila, že září jak ve viditelném světle tak i vysokoenergetickoým...
Tým badatelů s využitím rentgenových dat z oběžné observatoře Chandra spolu s rádiovými daty z Very Large Array objevil důkaz pro další výskyt jednoho z nejbizardnějších objektů moderní astrofyziky - neutronové hvězdy. Předpokládánou neutronovou hvězdu obklopuje zbytek po supernově IC443 a jeví...
Protože je Gumova mlhovina nejbližším zbytkem supernovy, tak je ve skutečnosti těžké ji vidět. Mlhovina se na obloze rozpíná na 40 stupních a je tak tedy největší a nejslabší a velice snadno se ztrácí v třpytu jasného a komplexního pozadí. Gumova mlhovina, jež pěkně vyniká na širokoúhlé...
Ještě před úsvitem psané historie lidstva, před deseti tisíci lety se náhle na noční obloze objevilo světlo a postupně po několika týdnech zesláblo. Dnes víme, že tímto světlem byl výbuch hvězdy a vytvořil barevný expandující oblak známý jako Závojová mlhovina. Na snímku nahoře je západní...
Tento snímek ve falešných barvách z rentgenové observatoře Chandra ukazuje prstenec z plazmatu o teplotě 10 miliónů stupňů. Je to jeden z nejpodrobnějších rentgenových snímků rozpínající se rázové vlny ze supernovy 1987a (SN1987A). Na viditelných vlnových délkách je SN1987A slavná díky...
Vzhledově jemná a křehká jsou tato vlákna z mezihvězdného plynu. Jsou součástí rozpínající se rázové vlny z prudké hvězdné exploze. Snímek pořízený v říjnu 1997 pomocí Wide Field and Planetary Camera 2 na palubě Hubbleova kosmického dalekohledu, je pohledem z blízka na pozůstatek supernovy známý...
V únoru 1987 byli astronomové svědky nejjasnější supernovy v moderní době - supernovy 1987A ve Velkém Magellanově oblaku. Tajemné prstence materiálu obklopující rozpínající se hvězdné trosky začaly brzy emitovat viditelné světlo vybuzené intenzivním světlem z exploze. Po poklesu v...
Co způsobilo tyto zvláštní prstence v supernově 1987A? V roce 1987 se objevila ve Velkém Magellanově oblaku nejjasnější supernova v nedávné historii. Ve středu snímku je centrální object, který zůstal po ničivé hvězdné explozi. Když na zbytek po supernově v roce 1994 zamířil kosmický...
Komplexní obálka hvězdy jejíž exploze byla vidět před 300 lety pomáhá astronomům porozumět jak hvězda explodovala. Nahoře je nedávno zveřejněný snímek zbytku supernovy Cassiopeia A (Cas A) jež ukazuje bezprecedentní podrobnosti ve třech rentgenových barvách. Vztah mezi jasností, barvou a polohou...
Někdy se zdá jakoby jen velké spirální galaxie získávaly veškerou slávu. Jsou nově stvořené, jasné, podél krásné modré hvězdokupy, symetrická spirální ramena zajišťují pozornost. Ale malé nepravidelné galaxie také tvoří hvězdy jako je tvoří tato rozkošná galaxie tvaru upadlé žvýkačky Sextans...
Kupa galaxií Hydra A je opravdu velká. Ve skutečnosti jsou takové kupy galaxií největšími gravitačně vázanými objekty ve vesmíru. Jednotlivé galaxie jsou ovšem příliš chladné jak je patrné z tohoto rentgenového snímku z observatoře Chandra ve falešných barvách, jež zobrazuje pouze plyn o teplotě...
Tento rádiový snímek oblaku expandujících hvězdných zbytků je produktem vůbec kdy největšího radioastronomického experimentu. Kombinací výstupu z 20 radioteleskopů rozesetých kolem zeměkoule astronomové vytvořili tento úžasně podrobný snímek zbytku supernovy, jež má napříč přes 1.5 světelného roku...
Mrak ve tvaru písmene Q na rentgenovém snímku ve falešných barvách z oběžné observatoře Chandra je velký ... napříč má asi 40 světelných let. Je také horký, protože rentgenová zář je tvořena plynem o mnohomiliónové teplotě. S katalogovým označením E0102-72 je toto kosmické Q asi 1000 let...
Krabí mlhovina, tvořená záhadnými vlákny, je pozůstatkem hvězdy, která vybuchla v roce 1054. Tato nápadná exploze supernovy byla zaznamenána čínskými astronomy a docela pravděpodobně i astronomy indiánů kmene Anasazi. Vlákna jsou záhadná, protože se zdá, že obsahují méně hmoty než bylo ...
Tisíce let po hvězdné explozi může rozpínající se zbytek stále silně zářit. Takovým případem je N132D, zbytek supernovy v sousední galaxii Velké Magellanovo mračno. Expandující obálka po této explozi nyní zabírá 80 světelných let a vymetla asi 600 slunečních hmotností. Jasné oblasti...
Kosmické trosky po výbuchu hmotné hvězdy se staly objektem prvního oficiálního snímku rentgenové observatoře NASA Chandra. Zbytek po supernově známý jako Kasiopea A vznikl po explozi hvězdy v tomto souhvezdí severní oblohy před 300 lety. Snímek odkrývá nevídané detaily v rentgenovém světle,...
Rázová vlna z exploze 20 tisíc let staré supernovy v souhvězdí Labuťě (Cygnus) se stále rozpíná do mezihvězdného prostoru. Kolize této rychle se pohybující stěny plynu se stacionárním mračnem jej zahřála a způsobila viditelnou záři stejně jako vysoko energetickou radiaci vytvářející mlhovinu...
Světelné echo V838 MonAutor: Hubble/NASAMnožství hvězd ve vesmíru nesvítí stále stejně, ale mění se. Existují desítky různých příčin těchto změn; řadě z nich astronomové ještě nerozumějí a to je důvod, proč je o výzkum proměnných hvězd tak velký zájem. Proměnné hvězdy proto pozorují nejen...
Poznáte tento nebeský objekt? Pravděpodobně ne - protože se jedná o objevný snímek. Hmotné hvězdy ve svých jádrech kují těžké prvky a po několika milionech let končí svůj život v mohutných výbuších supernov. Tyto pozůstatky poměrně rychle vychladnou a zaniknou, takže je obtížné je detekovat....
Krabí mlhovina, katalogizovaná jako M1, je první položkou slavného seznamu Charlese Messiera objektů, které nejsou kometami. Ve skutečnosti je dnes o Krabí mlhovině známo, že se jedná o pozůstatek po supernově, rozpínající se oblak trosek po smrtelné explozi hmotné hvězdy. Astronomové byli v roce...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí velkolepým životem. Hroutí se z obrovských vesmírných mračen, zapalují své jaderné pece a ve svých jádrech vytvářejí těžké prvky. Ty nejhmotnější hvězdy už po pouhých několika milionech letech zpátky do mezihvězdného prostoru vyvrhují obohacený...
Nové hvězdy se rodí z pozůstatků mrtvých hvězd. Zbytek supernovy G296.5+10.0, jehož součástí je zde zobrazená mlhovina Mořská víla, je plynným pozůstatkem gravitačního kolapsu a následné smrti velmi hmotné hvězdy v naší Mléčné dráze. Mlhovina Mořská víla, známá také pod názvem mlhovina...
V srdci CTA 1 se nachází tichý pulzar. Tento pozůstatek po supernově byl astronomy objeven v roce 1960 jako zdroj záření na rádiových vlnových délkách a od té doby je identifikován jako pozůstatek smrtící exploze hmotné hvězdy. Z očekávaného pulzaru, z rotující neutronové hvězdy, pozůstatku...
Proč tato medúza plave v moři hvězd? Mlhovina Medúza vytahuje svá chapadla z jasného obloukovitého hřebene záření vlevo od středu, jak se pomalu pohybuje poblíž jasné hvězdy Eta Geminorum vpravo. Tato kosmická medúza je součástí pozůstatku po supernově IC 443 ve tvaru bubliny, rozpínajícího se...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí okázalým životem. Hroutí se z obrovských kosmických mračen, zapalují se jejich jaderné pece a v jádrech se vytvářejí těžké prvky. Po několika milionech let je obohacený materiál vyvržen zpět do mezihvězdného prostoru, kde může tvorba hvězd začít...
Tato chaotická a spletitá vlákna rázovou vlnou zahřátého žhavého plynu se rozprostírají na pozemské obloze v souhvězdí Labutě (Cygnus) jako součást Závojové mlhoviny. Samotná Závojová mlhovina je velkým pozůstatkem po supernově, rozpínajícím se oblakem, který se zrodil po smrtící explozi hmotné...
Krabí mlhovina, katalogizovaná jako M1, je první na slavném seznamu Charlese Messiera věcí, které nejsou kometami. O Krabí mlhovině je dnes známo, že se jedná o pozůstatek po supernově, rozpínající se oblak trosek po smrtící explozi hmotné hvězdy. Bouřlivému zrodu Krabí mlhoviny byli astronomové...
Krabí mlhovina je první objekt ve slavném seznamu Charlese Messiera z 18. století objektů které nejsou kometami, tedy je katalogizována jako M1. O Krabí mlhovině je dnes známo, že jde o zbytek supernovy, pozůstatek po smrtící explozi hmotné hvězdy, jejímž svědkem byli astronomové v roce 1054. Tento...
Je tak velká, že ji snadno přehlédnete. Celá Závojová mlhovina se rozprostírá na ploše šestkrát větší než je průměr úplňku, ale je tak slabá, že k jejímu spatření potřebujete triedr. Mlhovina vznikla asi před 15 000 lety, když v souhvězdí Labutě (Cygnus) explodovala hvězda. Tato velkolepá...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii žijí velkolepým životem. Vznikají zhroucením z obrovských vesmírných mračen, zapalují jadernou výheň a ve svých jádrech vytvářejí těžké prvky. Po několika milionech let je obohacený materiál vyvržen zpět do mezihvězdného prostoru tvorba hvězd může začít nanovo. Příkladem...
Co pohání tuto neobvyklou mlhovinu? CTB-1 je rozpínající se plynová obálka, který zůstala po výbuchu hmotné hvězdy v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia) před asi 10 000 lety. Hvězda pravděpodobně vybuchla, když jí v jádru došly prvky, které vytvářely stabilizující tlak prostřednictvím jaderné...
Čínští astronomové zaznamenali v roce 185 n.l. v asterismu Nanmen výskyt nové hvězdy. Tato část oblohy se v moderních hvězdných mapách ztotožňuje s hvězdami Alfa a Beta Centauri. Nová hvězda byla několik měsíců viditelná pouhým okem a nyní se považuje za nejstarší zaznamenanou supernovu. Tento...
Gumova mlhovina je tak velká a tak blízko, že je ve skutečnosti obtížné ji spatřit. Tento mezihvězdný prostor zářícího vodíku často uniká pozornosti, protože zabírá 35 stupňů, asi 70 úplňků, a přitom je většina z ní dosti slabá. Tato 90 stupňů široká velkolepá mozaika, byla sestavena jako...
Před deseti tisíci lety, ještě před úsvitem psané lidské historie, se na noční obloze náhle objevilo nové světlo, které po několika týdnech pohaslo. Dnes víme, že tím světlem byla supernova, neboli vybuchující hvězda, a rozpínající se oblak trosek zaznamenáváme jako Závojovou mlhovinu, zbytek po...
V roce 185 po Kr. čínští astronomové zaznamenali v asterismu Nanmen novou hvězdu. Na moderních hvězdných mapách v této části oblohy rozpoznáváme hvězdy Alfa a Beta Centauri. Nová hvězda byla viditelná několik měsíců a je považována za nejstarší zaznamenanou supernovu. Na hloubkovém snímku je vidět...
Krabí mlhovina je katalogizovaná jako M1, první objekt ve slavném seznamu Charlese Messiera věcí, které nejsou kometami. O Krabí mlhovině je nyní známo, že je to zbytek supernovy, rozpínající se mračno trosek ze smrtící exploze hmotné hvězdy, která byla na Zemi pozorována v roce 1054. Tento nový...
Na podrobném snímku pozůstatku supernovy Simeis 147 je snadné se ztratit při sledování složitých, smyčkovitých a zakroucených vláken. Mlhovina je též katalogizována jako Sharpless 2-240 a má přezdívku Špagetová mlhovina. Je vidět na hranici souhvězdí Býka (Taurus) a Vozky (Auriga) a na obloze...
Krabí mlhovina je katalogizována jako M1, první objekt na slavném seznamu Charlese Messiera z 18. století věcí na obloze, jež nejsou komety. Dnes je známo, že Krabí mlhovina je pozůstatkem supernovy, že jsou to trosky po smrtící explozi hmotné hvězdy, které byli astronomové svědky v roce 1054. Tento...
Tato spletitá vlákna rázem vzbuzeného zářícího plynu chaotického vzhledu se na obloze planety Země prostírají v souhvězdí Labutě (Cygnus) a jsou součástí Závojové mlhoviny. Závojová mlhovina samotná je velkým pozůstatkem po supernově, rozpínající se mračno zrozené při smrtící explozi hmotné...
Na této půvabné scéně je vidět normálně slabá a prchavá mlhovina Medúza. V teleskopickém poli pod a nad Medúzou vystupují dvě jasné žluté hvězdy Mu a Eta Geminorum. Jedná se o chladné červené obry, kteří se nacházejí v chodidle nebeského dvojčete. Samotná mlhovina Medúza se vznáší od středu vlevo...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí okázalé životy. Po kolapsu z ohromných kosmických mračen se zažehne jejich nukleární výheň a v jejich jádrech vznikají těžší prvky. Obohacený materiál je po několika miliónech let vyvržen zpět do mezihvězdného prostoru, kde zase znova začíná vznik...
Co dodává energii této neobvyklé mlhovině? CTB-1 je rozpínající se plynová obálka, která zůstala po výbuchu hmotné hvězdy v souhvězdí Kasijopeji (Cassiopeia) před 10 000 lety. Hvězda nejspíš vybuchla po vyčerpání prvků ve svém jádře, které ji při nukleární fúzi vzniklým tlakem...
Při sledování spletitých smyčkových filamentů na podrobném snímku zbytku supernovy Simeis 147 je snadné se ztratit. Objekt je též katalogizován jako Sharpless 2-240 a je znám i pod populárním názvem Špagetová mlhovina. Je vidět v hranicích souhvězdí Býka (Taurus) a Vozky (Auriga) a na obloze...
Co po sobě zanechala tato supernova? Světlo z obří hvězdné exploze ve Velkém Magellanovu mračnu (Large Magellanic Cloud - LMC) dosáhlo poprvé Zemi před pouhými 2000 lety. LMC je blízký galaktický soused naší Galaxie Mléčné dráhy a fronta zuřivého výbuchu se nyní pohybuje vně a ničí nebo...
Při sledování spletitých smyček filamentů na tomto podrobném snímku zbytku supernovy Simeis 147 je snadné se ztratit. Zbytek je též katalogizován jako Sharpless 2-240 a je znám pod populárním názvem Špagetová mlhovina. Je vidět v souhvězdích Býka a Vozky a na obloze pokrývá téměř 3 stupně, neboli 6...
Tyto rázem stlačené pozůstatky zářícího plynu duchovitého vzhledu kosmických měřítek straší na pozemské obloze v souhvězdí Labutě (Cygnus) a tvoří Závojovou mlhovinu. Mlhovina samotná je velkým zbytkem supernovy, rozpínajícím se mračnem po smrtící explozi hmotné hvězdy. Světlo z tohoto původního...
Na pozemské obloze jsou v souhvězdí Labutě (Cygnus) nařasené vzhledově jemné filamenty rázem stlačeného zářícího plynu. Vznikly v západní části Závojové mlhoviny. Závojová mlhovina samotná je velkým zbytkem supernovy, rozpínajícím se mračnem, které se zrodilo smrtící explozí hmotné...
Hmotné hvězdy v naší Mléčné dráze žijí naplno. Po smrštění z rozsáhlých kosmických mračen zapálí svůj jaderný zdroj a ve svých jádrech vytvářejí těžké prvky. O několik miliónů let později tento obohacený materiál vyvrhnou zpátky do mezihvězdného prostoru a životní cyklus hvězd může znovu...
Hmotné hvězdy tráví své krátké životy zuřivým spalováním jaderného paliva. Fúzí za extrémních teplot a hustot kolem stelárního jádra se jádra lehkých prvků jako je vodík a helium slučují na těžší prvky jako je uhlík, kyslík, až po železo. Takže výbuch supernovy je nevyhnutelným a okázalým...
Na tomto půvabném teleskopickém pohledu je normálně slabá a prchavá mlhovina Medúza. Celou scénu tvoří mozaika ze dvou panelů zkontruovaných na základě úzkopásmových obrazových dat emise atomů síry, vodíku a kyslíku, která je vidět v červené, zelené a modré barvě. Scénu ukotvují vpravo a vlevo dvě...
Která hvězda vytvořila tento obrovský načechraný míč? Na snímku je horká rozpínající se mlhovina zbytku Tychonovy supernovy, důsledek výbuchu hvězdy, který poprvé před více než 400 lety zaznamenal slavný astronom Tycho Brahe. Díváte se na kompozitní obraz ze tří snímků...
Tímto krásným a komplexním koutem nebe probíhá rovina naší Galaxie Mléčné dráhy. Mozaika složená z 200 snímků široká 16 stupňů míří k barevným hvězdám u severozápadního okraje souhvězdí Plachty (Vela) a ve středu jsou zářící filamenty zbytku supernovy v Plachtách, což je mračno trosek po...
Jako slabý kosmický prstenec kouře svítí v rovině galaxie Mléčné dráhy v severním souhvězdí Labutě (Cygnus) duch dlouho mrtvé hvězdy, zbytek supernovy W63. Její věnčitý, modře zářící vzhled je vidět proti bohatému komplexu mračen a prachu v této oblasti. Krásný obraz zabírá na obloze...
Proč je tato neutronová hvězda mimo střed? Nedávno byla v troskách po starém výbuchu supernovy nalezena osamělá neutronová hvězda. "Problematická" osamělá neutronová hvězda je ta modrá tečka u středu červené mlhoviny od E0102-72.3 vlevo dole. Modrá barva na kompozitním snímku představuje...
Tento zmatek po sobě zanechal výbuch hvězdy. Krabí mlhovina je pozůstatek supernovy, která byla vidět v roce 1054 po Kristu a vyplňují ho záhadné filamenty. Tyto filamenty jsou nejenom velice složité, ale zdá se, že mají méně hmoty, než původní supernova...
Tyto vzhledem delikátní filamenty rázového zářícího plynu pokrývají oblohu Země v souhvězdí Labutě (Cygnus). Tvoří západní část Závojové mlhoviny. Závojová mlhovina samotná je velký zbytek supernovy, rozpínající se mračno ze smrtící exploze hmotné hvězdy. Světlo z původní supernovy...
Gumova mlhovina pojmenovaná po lovci kosmických mračen, australském astronomovi Colin Stanley Gumovi (1924-1960), je tak velká a tak blízko, že je obtížné ji vidět. Ve skutečnosti jsme pouze 450 světelných let daleko od předního okraje a 1500 světelných let od zadního okraje této mezihvězdné...
Před deseti tisíci lety, ještě před úsvitem psané historie lidstva, se na noční obloze náhle objevilo nové světlo a po několika týdnech zesláblo. Dnes víme, že to světlo bylo ze supernovy, neboli z explodující hvězdy a zbytek po supernově je rozpínající se mračno trosek zaznamenané...
Na tomto pěkném teleskopickém snímku je normálně slabá a prchavá mlhovina Medúza. Je na scéně ukotvené dvěma jasnými hvězdami Mu a Eta Geminorum vpravo a vlevo u chodidla nebeských dvojčat. Mlhovina Medúza je jasnější emisní oblouk s vybíhajícími úponky. Tato kosmická medúza je součástí...
Krabí mlhovina je katalogizovaná jako M1, první položka ve slavném seznamu Charlese Messiera objektů, které nejsou kometami. O Krabí mlhovině je nyní známo, že se jedná o zbytek supernovy, rozpínající se mračno trosek po smrtící explozi hmotné hvězdy. Tento složitý obraz ve...
Toto velké a dramaticky tvarované kosmické mračno měří na obloze planety Země v souhvězdí Oltáře (Ara) téměř 7 stupňů, neboli 14 úplňků. Na snímku obtížně zobrazitelné filamentární zjevení je katalogizováno jako RCW 114 a na teleskopické mozaice snímků je vidět, že ho protkává výmluvná červená...
Krabí mlhovinu katalogizoval Charles Messier M1 jako první položku na svém slavném seznamu věcí, které nejsou kometami. Krabí mlhovina je nyní známá jako zbytek supernovy, rozpínající se mračno trosek po explozi hmotné hvězdy. Astronomové byli v roce 1054 svědky bouřlivého zrodu tohoto...
Hmotné hvězdy v naší Mléčné dráze si žijí skvělé životy. Nejprve se zhroutí z ohromných kosmických mračen, zapálí své termnojaderné kotle a ve svých jádrech vytvářejí těžší prvky. Po několika miliónech let výbuchem vrhnou zpátky do mezihvězdného prostrou obohacený materiál a vývoj hvězd začíná...
Tyto rázy formované filamenty zářícího plynu mají chaotický vzhled a rozprostírají se na pozemské obloze v souhvězdí Labutě jako část Závojové mlhoviny. Závojová mlhovina samotná je velkým zbytkem supernovy, což je rozpínající se mračno po smrtícví explozi hmotné hvězdy. Světlo z původního...
Zbytek supernovy v Lodní zádi ve vzdálenosti asi 7000 světelných let naráží po obří explozi do okolního mezihvězdného média. Toto malebné teleskopické pole složené ze širokopásmových a úzkopásmových optických snímků zabírá v této vzdálenosti asi 60 světelných let. Jak se zbytek supernovy vpravo...
Ve spletitých filamentech podrobného obrázku slabého zbytku supernovy Simeis 147 je snadné se ztratit. Objekt je také katalogizován jako Sharpless 2-240 a má i populární název Špagetová mlhovina. Na obloze pokrývá téměř 3 stupně, neboli 6 úplňků a je vidět v souhvězdích Býka (Taurus) a Vozky...
Krabí mlhovina je katalogizována jako M1, tedy první objekt ve slavném seznamu Charlese Messiera objektů, které nejsou kometami. O Krabí mlhovině je nyní známo, že se jedná o zbytek supernovy, rozpínající se mračno trosek po smrtící explozi hmotné hvězdy, která byla na Zemi spatřena v roce...
Ten jasný zdroj ve středu je neutronová hvězda, neuvěřitelně hustý zhroucený zbytek jádra hmotné hvězdy. Kolem je zbytek supernovy Cassiopeia A (Cas A), který v bezpečné vzdálenosti 11 000 světelných let. Světlo ze supernovy Cas A, smrtícího výbuchu hmotné hvězdy, poprvé dosáhlo Zemi asi...
Na této pěkné teleskopické mozaice je normálně slabá a prchavá mlhovina Medúza. Scénu dole ukotvuje jasná hvězda Eta Geminorum, u nohy nebeského blížence a mlhovina Medúza je ten jasný emisní oblouk s výběžky dole a vlevo od středu. Kosmická Medúza je je součástí bublinovitého zbytku...
Poblíž středu tohoto ostrého podrobného kompozitního obrázku se shora dolů pohybují tenká, jasná, propletená vlákna, která jsou ve skutečnosti dlouhé vlny v kosmickém plátu zářícího plynu, který je vidět z boku. Rázová vlna se mezihvězdným prostorem sune rychlostí přes 500 000 kilometrů za...
V jádru Krabí mlhoviny se nachází zmagnetizovaná neutronová hvězda o velikosti města, která se otáčí 30 krát za sekundu. Je známá jako Krabí pulsar a z dvojice jasných hvězd pod centrálním vírem na úžasném snímku jádra mlhoviny z Hubbla je to ta více vpravo. Nádherný snímek zabírá asi 3...
Která hvězda vytvořila tento obrovský rozpínající se nadýchaný míč? Zde vidíte vůbec první film rozpínání zbytku Tychonovy supernovy, která je výsledkem stelární exploze poprvé zaznamenané před 400 lety slavným astronomem Tycho Brahe. Dvousekundové video je časosběrným...
Je tak snadné ztratit se ve spletitých vláknech Špagetové mlhoviny. Zářivé filamenty plynu zbytku supernovy katalogizovaného jako Simeis 147 a Sh2-240 pokrývají na obloze téměř 3 stupně, neboli 6 úplňků. To v odhadované vzdálenosti mračna stelárních trosek 3000 světelných let představuje asi...
Tyto filamenty zářícího plynu stlačeného rázy vypadají chaoticky a na pozemské obloze protínají oblohu v souhvězdí Labutě (Cygnus) jako součást Závojové mlhoviny. Závojová mlhovina samotná je velkým zbytkem po supernově, rozpínající se mračno zrozené smrtící explozí hmotné hvězdy. Světlo...
Tímto spletitým a krásným koutem oblohy probíhá rovina naší Mléčné dráhy. Teleskopické pole ze severozápadního okraje souhvězdí Plachty (Vela) je široké přes 10 stupňů se středem na nejjasnější zářící filamenty Zbytku supernovy v Plachtách, což je rozpínající se mračno trosek po smrtící...
Na této půvabné teleskopické mozaice je zachycena normálně slabá a prchavá mlhovina Medůza. Scénu vpravo a vlevo ukotvují dvě jasné hvězdy, Mu a Eta Geminorum v nohou nebeských dvojčat, zatímco mlhovina Medůza je jasnější oblouk emise s třpytivými chapadélky dole a vpravo od...
Na této půvabné teleskopické mozaice je zachycena normálně slabá a prchavá mlhovina Medúza. Scénu vpravo a vlevo ukotvují dvě jasné hvězdy, Mu a Eta Geminorum v nohou nebeských dvojčat, zatímco mlhovina Medúza je jasnější oblouk emise s třpytivými chapadélky dole a vpravo od...
Krabí mlhovina je katalogizovaná jako M1, tedy první objekt ve slavném seznamu Charles Messiera objektů, které nejsou komety. Krabí mlhovina je nyní známa jako zbytek supernovy, trosky po smrtící explozi hmotné hvězdy, které byli svědky astronomové v roce 1054. Tento ostrý...
Doba Halloweenu se vyznačuje děsivými tvary a strašidelnými tvářemi. Ty také číhají na tomto podrobném snímku východní Závojové mlhoviny. Závojová mlhovina samotná je zbytkem po supernově, mračnem rozpínajících se trosek po smrtící explozi hmotné hvězdy. I když má Závojová mlhovina kruhový...
Výbuchem hnaný zbytek po supernově Puppis A vzdálený asi 7000 světelných let naráží do okolního mezihvězdného média. Tento pozoruhodný záběr komplexního rozpínání zbytku supernovy ve falešných barvách měří v této vzdálenosti asi 180 světelných let. Obraz je založen na zatím nejúplnějších...
Pulzar v Krabí mlhovině je magnetizovaná neutronová hvězda o velikosti města, která se otáčí 30 krát za sekundu a nachází se ve středu tohoto krásného širokoúhlého snímku Krabí mlhoviny. Snímek jednoho ze zbytků supernov v Mléčné dráze kombinuje optická data s rentgenovými daty z družicové...
V roce 1006 po Kristu ozářila pozemskou oblohu nejspíš nejjasnější supernova v psané historii lidstva. Rozpínající se mračno trosek po výbuchu hvězdy se nachází v jižním souhvězdí Vlka (Lupus) a stále svítí přes celé elektromagnetické spektrum. Tento kompozitní pohled obsahuje rentgenová...
Západní část Závojové mlhoviny tvoří co do vzhledu jemné filamenty rázového, zářícího plynu, který pokrývá oblohu v souhvězdí Labutě. Závojová mlhovina samotná je velkým zbytkem po supernově, rozpínajícím se mračnem vzniklým smrtící explozí hmotné hvězdy. Světlo z prvotní exploze supernovy...
Mlhovina Maják vznikla větrem z pulzaru, rychle rotující magnetizované neutronové hvězdy, která uhání mezihvězdným prostředím rychlostí přes 1000 kilometrů za sekundu. Pulzar a větrná mlhovina (katalogizovaná jako IGR J1104-6103) se nacházejí asi 23 000 světelných let daleko v jižním...
Doba Halloweenu se vyznačuje děsivými tvary a strašidelnými tvářemi. Ty také číhají na tomto podrobném snímku východní Závojové mlhoviny. Závojová mlhovina samotná je zbytkem po supernově, mračnem rozpínajících se trosek po smrtící explozi hmotné hvězdy. I když má Závojová mlhovina kruhový...
Krabí mlhovina je katalogizována jako M1, je tedy první na slavném seznamu Charlese Messiera věcí, které nejsou komety. O Krabí mlhovině je známo, že jde o pozůstatek po supernově, rozpínající se mračno trosek po výbuchu hmotné hvězdy. Bouřlivé zrození Krabí mlhoviny astronomové...
Před deseti tisíci lety, ještě před úsvitem psané historie lidstva, se na noční obloze náhle objevilo nové světlo a po několika týdnech opět zesláblo. Dnes víme, že to světlo bylo ze supernovy, neboli z vybuchlé hvězdy a expandující mračno trosek, neboli zbytek po supernově, bylo zaznamenáno...
To co vypadá jako nafukovací míč jsou ve skutečnosti pozůstatky nejjasnější supernovy v psané historii lidstva. V roce 1006 po Kristu bylo zaznamenáno, že se obloha rozzářila nad oblastmi, které jsou nyní známé jako Čína, Egypt, Irák, Itálie, Japonsko a Švýcarsko. Mračno...
Tyto tenké, jasné, krajkovité filamenty, které se na tomto krásném, podrobném, barevném kompozitu pohybují zleva doprava, jsou ve skutečnosti dlouhé vlny v plástvi zářícího plynu, která je vidět z boku. Tato mezihvězdná rázová vlna se vesmírem pohybuje rychlostí přes 500 000 kilometrů za...
Zbytek po supernově Cassiopeia A (Cas A) je následkem kosmického kataklyzmatu a naštěstí je příhodně 11 000 světelných let daleko. Světlo ze supernovy Cas A, tedy ze smrtící exploze hmotné hvězdy, poprvé dosáhlo Zemi teprve před 330 lety. Mračno trosek, které je vidět na tomto kompozitním...
Na tomto vábivém teleskopickém pohledu je vidět normálně slabá a prchavá mlhovina Medúza. Medúza se vznáší poblíž jasné hvězdy Eta Geminorum, u nohou nebeských dvojčat a z jejího jasného obloukovitého emisního hřebene vlevo od středu jsou vidět vlající úponky. Kosmická medúza je součástí...
Řásně jako jsou tyto je vše, co zůstalo po jedné hvězdě z Mléčné dráhy. Tato hvězda asi před 9000 lety vybuchla jako supernova a zanechala po sobě Závojovou mlhovinu, které se také říká Smyčka v Labuti. Rozpínající se mračno bylo tehdy jasné jako srpek Měsíce a pro lidi, kteří tehdy žili...
Při sledování spletitých filamentů na této podrobné mozaice snímků slabého zbytku supernovy Simeis 147 (S147) je snadné se ztratit. Tento zbytek je též katalogizován jako Sh2-240 a na obloze pokrývá skoro 3 stupně, neboli 6 úplňků. Mračno hvězdných trosek měří asi 150 světelných let a je v...
Levou část tohotou koutu jižního nebe přezařuje jedna z nejjasnějších hvězd pozemské noční oblohy Alfa Centauri. Alfa Centauri je zhruba ve vzdálenosti 4,3 světelných let a skládá se ze dvou hvězdných složek, které se co do velikosti podobají našemu Slunci a vzájemně se obíhají. Třetím členem...
Tak vypadá spoušť, když vybuchne hvězda. Krabí mlhovina je důsledek supernovy, která byla vidět LP 1054 a je zaplněná záhadnými filamenty. Filamenty nejen že jsou velice složité, ale zdá se, že mají menší hmotu, než byla ta, kterou vyvrhla původní supernova a mají vyšší...
Čínští astronomové zaznamenali v roce 185 po Kristu objevení se nové hvězdy v asterismu Nanmen v části oblohy idetifikované na moderních hvězdných mapách hvězdami alfa a beta Centauri. Nová hvězda byla vidět celé měsíce a považuje se za první zaznamenanou supernovu. Tento kompozitní obraz...
(Převody do českého jazyka níže...) Tycho! Tycho! burning bright In the darkness of the night, What exploding white dwarf star Did frame thy remnant from afar, In the distant deep dark skies Under gaze of human eyes? Seen by mortals and their ma Named for one called Tycho...
Zbytek supernovy Cassiopeia A (Cass A) je v příjemné vzdálenosti 11 000 světelných let. Světlo ze supernovy Cas A, ze smrtící exploze masivní hvězdy, poprvé dosáhlo Země před 330 lety. Rozpínající se mračno trosek na tomto rentgenově optickém snímku měří asi 15 světelných let, přičemž ten...
Je snadné ztratit se ve spletitých filamentech na podrobné mozaice slabých zbytků po supernově Simeis 147. Je též katalogizována jako Sh2-240, je vidět v souhvězdí Býka (Taurus) a na obloze pokrývá skoro 3 stupně (6 úplňků). V odhadované vzdálenosti mračna trosek 3 000 světelných let to...
Tato rázem stlačená, zářící vlákna plynu jemného vzhledu zahalují kousek oblohy v souhvězdí Labutě (Cygnus) a tvoří Závojovou mlhovinu. Tato mlhovina je velký zbytek supernovy, rozpínající se mračno, které vzniklo při smrtící explozi hmotné hvězdy. První světlo z výbuchu této supernovy dosáhlo...
Tímto komplexním a krásným koutem oblohy probíhá rovina naší Mléčné dráhy. Tato mozaika ze čtyř políček ze severozápadního okraje souhvězdí Plachty (Vela) je přes 10 stupňů široká a v jejím středu jsou zářivé filamenty zbytku po supernově v Plachtách, což je rozpínající se mračno trosek ze...
Co je to za podivný modrý blob zcela vpravo? Nikdo si není jistý, ale mohlo by jít o uhánějící zbytek silné supernovy, která byla nečekaně nesouměrná. Tento nádherný kompozitní snímek založený na datech z kosmických dalekohledů Chandra a Hubble posévají rozzářené trosky po výbuchu...
Na tomto vábivém teleskopickém pohledu ve falešných barvách je normálně slabá a prchavá mlhovina Medůza. U paty nebeského dvojčete Medůzy jsou po stranách dvě jasné hvězdy Mu a Eta Geminorum a jasný emisní hřeben s rašícími úponky dolů a vpravo od středu. Tato kosmická Medůza je vlastně...
Potrhaná vlákna, to je všechno co zbylo po hvězdě v Mléčné dráze. Asi před 7500 lety vybuchla supernova, která po sobě zanechala Závojovou mlhovinu, neboli též Smyčku v Labuti. Rozpínající se mračno bylo tehdy asi tak jasné, jako Měsíc a lidé, kteří tehdy žili na úsvitu psané historie je...
Na tomto kompozitu na více vlnových délkách, který kombinuje rentgenové a optické snímky z Chandry a Hubbla, je zachyceno rozpínající se mračno trosek po explozi hmotné hvězdy. Zbytek supernovy E0102-72 se nachází asi 190 000 světelných let daleko v sousední galaxii Malé Magellanovo...
Gumova mlhovina pojmenovaná po australském astronomovi Colin Stanley Gumovi (1924-1960) je tak velká a blízká, že je těžké ji uvidět. Ve skutečnosti jsme pouhých asi 450 světelných let od okraje čela a 1500 světelných let od zadního okraje tohoto kosmického mračna zářícího vodíku. Mozaika z...
Nová hvězda, nejspíše nejjasnější supernova v psané historii lidstva, rozzářila v roce 1006 po Kristu pozemskou oblohu. Rozpínající se mračno trosek z hvězdné exploze se nachází v jižním souhvězdí Vlka (Lupus) a nadále rozžíná kosmické světlo napříč elektromagnetickým spektrem. Na tomto...
Pulsary jsou rychle rotující, v supernovách zrozené neutronové hvězdy, když se zhroutilo jádro pozůstávající po smrtícím výbuchu hmotné hvězdy. Tradičně se identifikují a studují pozorováním svých pravidelných rádiových pulsací a nyní byly též detekovány Fermiho gama kosmickým...
SNR 0104 je zbytek po supernově neobvyklého tvaru. Nachází se 190 000 světelných let daleko v naší sousední galaxii Malé Magellanovo mračno. U SNR 0104 je podezření, že se jedná o expandující mračno trosek po supernově typu 1a, katastrofické termonukleární explozi bílého trpaslíka. Podobně...
Na tomto půvabném širokoúhlém teleskopickém pohledu je normálně slabá a nevýrazná mlhovina Medúza. Mlhovina Medúza je ten jasnější obloukovitý hřbet emise s vlajícími chapadly vpravo od středu u nohou nebeského blížence se žlutavými hvězdami Mu a Eta Geminorum po stranách. Tato kosmická...
Jaká hvězda vytvořila tento obrovský nabubřelý míč? Nahoře je doposud nejlepší obrázek zbytku Tychonovy supernovy na více vlnových délkách, důsledek hvězdné exploze, kterou poprvé před více jak 400 lety zaznamenal slavný astronom Tycho Brahe. Obrázek nahoře tvoří rentgenový snímek...
Při sledování spletitých filamentů na podrobném snímku slabého zbytku po supernově Simeis 147 je tak snadné se ztratit. Tento zbytek je také katalogizován jako Sh2-240, je vidět v souhvězdí Býka (Taurus) a na obloze pokrývá skoro 3 stupně (6 úplňků). V odhadované vzdálenosti mračna hvězdných...
Tato rázová vlna brázdí vesmírem rychlostí přes 500 000 kilometrů za hodinu. Na tomto krásně podrobném barevném kompozitu se pohybuje zprava doleva a její tenké propletené filamenty jsou ve skutečnosti dlouhými vlnami v ploše zářícího plynu, který je vidět ze strany. Tato mlhovina...
Sezóna Halloweenu se vyznačuje hrozivými letícími formacemi a křiklavými barvami. Ty také vystupují na tomto podrobném snímku východní části Závojové mlhoviny. Závojová mlhovina samotná je velkým zbytkem po supernově, rozpínajícím se mrakem trosek po smrtícím výbuchu hmotné hvězdy. Zatímco...
V roce 1006 po Kristu se na pozemské obloze zažehla nová hvězda, nejjasnější supernova v psané historii lidstva. Rozpínající se oblak trosek ze stelární exploze se nachází v jižním souhvězdí Vlka (Lupus) a stále poskytuje kosmickou zářivou podívanou přes celé elektromagnetické spektrum....
Touto spletitou a krásnou částí oblohy probíhá rovina naší Galaxie Mléčné dráhy. Tato 16 stupňů široká mozaika ze 30 snímků ze severozápadního okraje souhvězdí Plachty (Vela) je vycentrovaná na zářící vlákna zbytku po supernově v Plachtách, což jsou rozpínající se trosky po smrtící explozi...
Jak vznikají hvězdy? Astronomové, aby přispěli k zodpovězení této složité otázky, pořídili infračervený hloubkový snímek aktivní části naší Mléčné dráhy, kde hojně vznikají hvězdy. V tlustém mračnu IRDC G11.11-0.11 prach a plyn kondenzuje do hvězd, které jsou ale tak tmavé, že pokud by tam...
Už je po výbuchu, ale následky trvají. Asi před jedenácti tisíci lety bychom mohli v souhvězdí Plachty (Vela) vidět výbuch, který vytvořil zvláštní světelný bod, který mohli krátce vidět tehdejší lidé žijící na počátku psané historie lidstva. Vnější vrstvy hvězdy narazily do mezihvězdného...
What caused this mess? Some type of star exploded to create the unusually shaped nebula known as Kepler's supernova remnant, but which type? Light from the stellar explosion that created this energized cosmic cloud was first seen on planet Earth in October 1604, a mere four hundred...
Krabí mlhovina je katalogizována jako M1, první objekt ve slavném seznamu Charlese Messiera věcí, které nejsou komety. Ve skutečnosti je o Krabí mlhovině nyní známo, že je to zbytek po supernově, rozpínající se trosky po smrtící explozi hmotné hvězdy. Tento spletitý snímek ve falešných...
V roce 185 po Kr. čínští astronomové zaznamenali objevení nové hvězdy v asterismu Nanmen, to je v části oblohy, kde je na moderních mapách alfa a beta Centauri. Nová hvězda byla viditelná několik měsíců a považuje se za první popsanou supernovu. Data ze dvou rentgenových dalekohledů 21....
Ten modrý věchýtek dole je zbytek po ohromném nedávném výbuchu supernovy. Ta velká růžová struktura, která se rozprostírá vpravo nahoře je část N76, velké hvězdotvorné oblasti v naší sousední galaxii Malý Magellanův mrak (Small Magellanic Cloud - SMC). Ta trocha zbytku po supernově s plným...
IC 443 je typickým pozůstatkem hvězdné exploze, konečného zániku hmotné hvězdy. Na tomto kompozitním obrázku je ve falešných barvách vidět pozůstatek supernovy, který stále září přes celé spektrum, od rádiových (modrá), přes optické (červená) až po rentgenové (zelená) energie a to...
Gumova mlhovina pojmenovaná po australském astronomovi Colin Stanley Gum (1924-1960) je tak velká a tak blízko, že je ve skutečnosti těžké ji uvidět. My se ve skutečnosti nacházíme pouhých asi 450 světelných let od čelního okraje a asi 1500 světelných let od zadního okraje tohoto kosmického...
Hmotné hvězdy končí svůj život jako supernovy a při výbuchu odvrhují svoje vnější vrstvy zpátky do mezihvězdného prostoru. Impozantní smrtící explozi vyvolává zhroucení neudržitelně hustého hvězdného jádra. Na obrázku je rozpínající se zbytek supernovy Puppis A, jeden z nejjasnějších...
Tyto cáry plynu jsou všechno, co zůstalo z hvězdy v Mléčné dráze. Ta hvězda před mnoha tisíci lety vybuchla jako supernova a zanechala po sobě nahoře zobrazenou Závojovou mlhovinu. V té době bylo rozpínající se mračno v souhvězdí Labutě (Cygnus) nejspíše tak jasné, jako...
Krabí mlhovina katalogizovaná jako M1 je první objektem ze slavného seznamu Charlese Messiera věcí, které nejsou kometami. O tomto kosmickém krabovi se nyní ví, že je to zbytek supernovy, rozpínající se oblak trosek ze smrtící exploze hmotné hvězdy. Světlo z této hvězdné...
Je tak snadné zabloudit při sledování spletitých vláken na tomto podrobném snímku slabého zbytku po supernově Simeis 147. Na obloze je vidět v souhvězdí Býka (Taurus) a pokrývá skoro 3 stupně (6 úplňků), což při odhadované vzdálenosti 3000 světelných let dává šířku mraku trosek hvězdy 150...
Výbuch supernovy, nevyhnutelný a okázalý zánik hmotné hvězdy, vrhá zpátky do prostoru trosky obohacené těžkými prvky, které vznikly v jejím hvězdném jádru. Tyto prvky budoucích hvězd a planet jsou také nezbytné pro život. Na rentgenovém snímku ve falešných barvách je právě zde vidět, že...
Proč mění Cassiopeia A svůj vzhled? Dva snímky nedalekého zbytku supernovy pořízené v infračerveném světle s ročním odstupem vykazují pohyby směrem ven obrovskými rychlostmi. Něco takového se nečekalo, protože supernova, která tuto pitoreskní mlhovinu vytvořila, byla vidět už před 325...
Co zanechala tato supernova? Teprve před 2000 lety vybuchla ve Velkém Magelanově mračnu (LMC - Large Magellanic Clouds), což je blízký soused naší Mléčné dráhy, hmotná hvězda. Výsledkem je bouřlivá explozivní fronta, která jak se pohybuje, tak ničí nebo přesouvá okolní plynová mračna a...
Obrázek je to krásný, ale přitom tato pěkná kosmická obálka vznikla při skoro neuvěřitelném násilí, vytvořil ji výbuch hvězdy 20 krát hmotnější jak Slunce, který při výbuchu supernovy odvrhl její vnější vrstvy. Jak rozpínající se mračno trosek vymetalo materiál v okolním mezihvězdném...
Krabí pulsar je magnetizovaná neutronová hvězda o velikosti města, která se otáčí 30 krát za sekundu a nachází se ve středu tohoto kompozitního snímku vnitřní oblasti dobře známé Krabí mlhoviny. Skvělý obrázek kombinuje optické údaje (červená) z dalekohledu Hubble Space Telescope s...
Je snadné se ztratit při sledování složitých vláken na tomto podrobném snímku slabého zbytku po supernově Simeis 147. Nachází se v souhvězdí Býka (Taurus), na obloze pokrývá skoro 3° (6 měsíčních úplňků), což odpovídá šířce 150 světelných let při odhadované vzdálenosti mračna hvězdných trosek...
Světlo hvězdy, která vybuchla asi deset tisíci let daleko poprvé dosáhlo naši dobrou planetu v roce 1181. Oblast, která je vidět na tomto snímku ve falešných barvách vyzařuje retgenové paprsky, je nyní známa jako zbytek supernovy 3C58 a pohání ji rychle rotující neutronová...
Gama paprsky jsou nejenergetičtější formou světla. S energií až miliardkrát větší jak u obyčejných "lékařských" rentgenových paprsků mohou snadno pronikat čočkami i zrcadly dalekohledů a tak je velmi obtížné vytvořit gama obrazy kosmických zdrojů. Přesto ale soustava velkých...
Světlo z výbuchu hvězdy, který vytvořil toto kosmické mračno, bylo na planetě Zemi spatřeno poprvé v říjnu 1604, tedy zhruba před čtyřmi sty lety. Tato supernova vytvořila na obloze počátku sedmnáctého století v souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus) jasnou novou hvězdu. Studoval ji už...
Ke konstrukci tohoto obrázku zbytku po supernově Cassiopeia A, rozpínajícího se mračna trosek po hvězdné explozi, bylo využito rentgenových údajů posbíraných za jeden milión sekund. Úžasně podrobný snímek z observatoře Chandra umožní bezprecedentní zkoumání katastrofického zániku, který...
Dánský astronom Tycho Brahe zaznamenal v roce 1572 náhle objevenou jasnou hvězdu v souhvězdí Kasiopeji. O nové hvězdě, která tehdy v průběhu několika měsíců zeslábla z dohledu, se věří, že to byla supernova, poslední hvězdná exploze spatřená v naší Mléčné dráze. Rozpínající se se mračno trosek nyní...
Normálně slabá a prchavá mlhovina Medúza je zde chycena do sítě tohoto úžasného širokoúhlého pohledu dalekohledem. Mlhovinu Medúza vespod doprovází dvě žlutavé hvězdy, nebeská dvojčata: Mí a Eta Geminorum. Mlhovina Medúza je jasnějším obloukovitým hřebenem emise s tykadly, která visí od...
Na tomto skvělém kompozitním snímku založeném na údajích z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope oblohu osvětlují zbytky rozeseté po výbuchu kosmické supernovy. Tato zářivá vlákna rázového plynu katalogizovaná jako N49 zabírají v naší sousední galaxii Velké Magellanovo mračno asi 30...
Tento obraz trosek masivní hvězdné exploze - zbytku supernovy N63A ve falešných barvách ve více vlnových délkách je bohatý na obálky a oblouky. Rentgenová emise (modrá) pochází z plynu zahřátého na 10 miliónů stupňů, když uzlíky rychle se pohybujícího materiálu z kosmického výbuchu vymetly...
Tato duchovitá vlákna mezihvězdného plynu jsou pouze malou součástí rozsáhlé Závojové mlhoviny, která je vidět proti poli bohatém na hvězdy pozadí v souhvězdí Labutě (Cygnus) s dlouhým krkem. Závojová mlhovina též známá jako Labutí smyčka, je zbytkem po supernově, jejíž rozpínající se...
Ve středu tohoto kompozitního obrázku vnitřní oblasti dobře známé Krabí mlhoviny se nachází pulsar Krab, což je magnetizovaná neutronová hvězda o velikosti města, která se otáčí 30 krát za sekundu. Nádherný obrázek kombinuje optická data (červeně) z dalekohledu Hubble Space Telescope a...
Asi před 8000 lety v naší Galaxii vybuchla hvězda. Pravěcí lidé si možná všimli supernovy jako dočasné hvězdy, ale moderní lidé mohou vidět rozpínající se obálku dokonce ještě dnes. Na snímku nahoře je vidět část obálky IC 443 tvořené složitými vlákny, z nichž některá narážejí do už...
Hmotné hvězdy v naší galaxii Mléčné dráze žily své okázalé životy po miliardy let. Po zhroucení kosmických mračen zapálily svoje jaderné milíře a vytvářely ve svých jádrech těžké prvky. Po několika málo miliónech let se obohacený materiál odvrhnul zpátky do mezihvězdného prostoru, kde začal znovu...
Rozptýlené trosky z exploze supernovy ozařují oblohu na tomto nádherném kombinovaném snímku založeném na datech z Hubble Space Telescope. Tato zářící vlákna plynu, katalogizovaná jako N49, se rozprostírají do 30 světelných roků v naší sousední galaxii, Velkém Magelanově mračnu. Světlo z původní...
Výbuch supernovy, nevyhnutelný a okázalý zánik hmotných hvězd, vrhá zpátky do prostoru trosky obohacené těžkými prvky, které vznikly v jejím hvězdném jádru. Tyto prvky budoucích hvězd a planet jsou také nezbytné pro život. Na rentgenovém snímku ve falešných barvách je zde právě...
Přestože je Gumova mlhovina nejbližším zbytkem po supernově, tak je ve skutečnosti těžko vidět. Mlhovina se rozpíná napříč oblohou na 40 stupních a je tak velká a slabá, že se snadno ztratí v změti jasného a komplexního pozadí. Na širokoúhlé fotografii nahoře je Gumova mlhovina krásně...
Velké hmotné hvězdy končí své bouřlivé životy okázalými výbuchy supernov, ale také malé nízkohmotné hvězdy mohou dospět k podobnému konci. O některých bílých trpaslících v podvojných hvězdných soustavách se opravdu předpokládá, že namísto jednoduchého ochlazení a tichého zeslábnutí naberou...
Tato jsou vzhledem jemná a delikátní vlákna mezihvězdného plynu stlačená rázem jsou částí expandující rázové vlny z bouřlivé hvězdné exploze. Snímek pořízený v listopadu 1997 z paluby Hubbleova kosmického dalekohledu kamerou Wide Field and Planetary Camera 2 zobrazuje podrobnosti zbytku...
Dánský astronom Tycho Brahe zaznamenal v roce 1572 v souhvězdí Kasiopeji náhlé zjevení jasné nové hvězdy. Nová hvězda se během několika měsíců ztratila z dohledu a nyní se věří, že to musela být supernova, jedna z posledních hvězdných explozí pozorovaných v naší Galaxii Mléčné dráze. Na...
Je tak snadné zabloudit při sledování spletitých vláken na tomto úžasně podrobném snímku slabého zbytku po supernově Simeis 147! Na obloze je vidět v souhvězdí Býka (Taurus), pokrývá skoro 3 stupně (6 úplňků), což při odhadované vzdálenosti 3000 světelných let dává šířku mraku trosek...
Složitá obálka hvězdy, jejíž výbuch byl vidět před 300 lety, pomáhá astronomům porozumět, jak vlastně hvězdy vybuchují. Tento snímek zbytku supernovy Cassiopeia A (Cas A) z observatoře Chandra ukazuje ve třech rentgenových barvách dosud nevídané podrobnosti. Vztah mezi jasností, barvou a...
Tajemnými vlákny vyplněná Krabí mlhovina je pozůstatkem exploze hvězdy, které byla pozorována v roce 1054 po Kristu. Tuto okázalou explozi supernovy zaznamenali čínští astronomové a (docela pravděpodobně) astronomové indiánů Anasazi. Vlákna jsou tajemná proto, protože se ukazuje, že...
Hmotné hvězdy žily v naší Mléčné dráze své okázalé životy po miliardy let. Po zhroucení obrovských kosmických mračen se ve vzniklých hvězdách zažehly nukleární reakce a v jejich jádrech se začaly vytvářet těžké prvky. Po několika miliónech let se obohacený materiál vyvrhnul zpátky do...
Zbytek po supernově N132D předvádí na tomto ostrém, barevném rentgenovém snímku komplex struktur. Celkově jsou ale tyto kosmické trosky po explozivní smrti hmotné hvězdy tvoří překvapivě jednoduchý tvar koňské podkovy. N132D se nachází 180000 světelných let daleko ve Velkém Magelanově...
Krabí mlhovina je katalogizována jako M1, první ve slavném seznamu Charlese Messiera útvarů, které nejsou kometami. Krab je nyní opravdu znám jako zbytek po supernově, tedy jako rozpínající se mračno trosek z výbuchu hmotné hvězdy. Prudké zrození Kraba astronomové pozorovali v roce 1054. Dnes...
Masivní hvězdy tráví své krátké životy zuřivým spalováním nukleárního paliva. Při vysokých teplotách a hustotách v jádrech hvězd se slučováním jader lehkých prvků jako je vodík a helium vytváří těžší prvky jako uhlík, kyslík atd. v posloupnosti končící železem. A tak výbuch...
Dokonce jeste po 5000 letech se za překrásnou Závojovou mlhovinou pořád otáčejí lidé. Mlhovina je katalogizovana jako NGC 6992 a tato zarici vlakna mezihvezdneho plynu po razech jsou soucasti vetsich sferickych zbytku po supernove znamych jako Smycka v Labuti nebo take Zavojova mlhovina,...
Pulsar Vela se zrodil ve středu explodující hvězdy - supernovy před 10000 lety. Na tomto rentgenovém snímku z observatoře Chandra pulsar stále vytváří zářící mlhovinu v srdci rozpínajícího se oblaku hvězdných trosek. Samotný pulsar je neutronová hvězda vzniklá z jádra hvězdy stlačením na...
Tato nádherná hvězdokupa NGC 1850 ve vzdálenosti zhruba 168000 světelných let se nachází poblíž periferie středové příčky naší sousední galaxie Velkého Magelanova mračna. První pohled na tento kompozitní snímek z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope vnuká myšlenku, že tvar i velikost...
Rázová vlna z 20000 tisíc let staré supernovy v souhvězdí Labutě (Cygnus) se po výbuchu supernovy stále rozpíná do mezihvězdného prostoru. Srážka této rychle se pohybující stěny plynu se stacionárním mrakem jej zahřála a způsobila, že září jak ve viditelném světle tak i vysokoenergetickoým...
Tým badatelů s využitím rentgenových dat z oběžné observatoře Chandra spolu s rádiovými daty z Very Large Array objevil důkaz pro další výskyt jednoho z nejbizardnějších objektů moderní astrofyziky - neutronové hvězdy. Předpokládánou neutronovou hvězdu obklopuje zbytek po supernově IC443 a jeví...
Protože je Gumova mlhovina nejbližším zbytkem supernovy, tak je ve skutečnosti těžké ji vidět. Mlhovina se na obloze rozpíná na 40 stupních a je tak tedy největší a nejslabší a velice snadno se ztrácí v třpytu jasného a komplexního pozadí. Gumova mlhovina, jež pěkně vyniká na širokoúhlé...
Ještě před úsvitem psané historie lidstva, před deseti tisíci lety se náhle na noční obloze objevilo světlo a postupně po několika týdnech zesláblo. Dnes víme, že tímto světlem byl výbuch hvězdy a vytvořil barevný expandující oblak známý jako Závojová mlhovina. Na snímku nahoře je západní...
Tento snímek ve falešných barvách z rentgenové observatoře Chandra ukazuje prstenec z plazmatu o teplotě 10 miliónů stupňů. Je to jeden z nejpodrobnějších rentgenových snímků rozpínající se rázové vlny ze supernovy 1987a (SN1987A). Na viditelných vlnových délkách je SN1987A slavná díky...
Vzhledově jemná a křehká jsou tato vlákna z mezihvězdného plynu. Jsou součástí rozpínající se rázové vlny z prudké hvězdné exploze. Snímek pořízený v říjnu 1997 pomocí Wide Field and Planetary Camera 2 na palubě Hubbleova kosmického dalekohledu, je pohledem z blízka na pozůstatek supernovy známý...
V únoru 1987 byli astronomové svědky nejjasnější supernovy v moderní době - supernovy 1987A ve Velkém Magellanově oblaku. Tajemné prstence materiálu obklopující rozpínající se hvězdné trosky začaly brzy emitovat viditelné světlo vybuzené intenzivním světlem z exploze. Po poklesu v...
Co způsobilo tyto zvláštní prstence v supernově 1987A? V roce 1987 se objevila ve Velkém Magellanově oblaku nejjasnější supernova v nedávné historii. Ve středu snímku je centrální object, který zůstal po ničivé hvězdné explozi. Když na zbytek po supernově v roce 1994 zamířil kosmický...
Komplexní obálka hvězdy jejíž exploze byla vidět před 300 lety pomáhá astronomům porozumět jak hvězda explodovala. Nahoře je nedávno zveřejněný snímek zbytku supernovy Cassiopeia A (Cas A) jež ukazuje bezprecedentní podrobnosti ve třech rentgenových barvách. Vztah mezi jasností, barvou a polohou...
Někdy se zdá jakoby jen velké spirální galaxie získávaly veškerou slávu. Jsou nově stvořené, jasné, podél krásné modré hvězdokupy, symetrická spirální ramena zajišťují pozornost. Ale malé nepravidelné galaxie také tvoří hvězdy jako je tvoří tato rozkošná galaxie tvaru upadlé žvýkačky Sextans...
Kupa galaxií Hydra A je opravdu velká. Ve skutečnosti jsou takové kupy galaxií největšími gravitačně vázanými objekty ve vesmíru. Jednotlivé galaxie jsou ovšem příliš chladné jak je patrné z tohoto rentgenového snímku z observatoře Chandra ve falešných barvách, jež zobrazuje pouze plyn o teplotě...
Tento rádiový snímek oblaku expandujících hvězdných zbytků je produktem vůbec kdy největšího radioastronomického experimentu. Kombinací výstupu z 20 radioteleskopů rozesetých kolem zeměkoule astronomové vytvořili tento úžasně podrobný snímek zbytku supernovy, jež má napříč přes 1.5 světelného roku...
Mrak ve tvaru písmene Q na rentgenovém snímku ve falešných barvách z oběžné observatoře Chandra je velký ... napříč má asi 40 světelných let. Je také horký, protože rentgenová zář je tvořena plynem o mnohomiliónové teplotě. S katalogovým označením E0102-72 je toto kosmické Q asi 1000 let...
Krabí mlhovina, tvořená záhadnými vlákny, je pozůstatkem hvězdy, která vybuchla v roce 1054. Tato nápadná exploze supernovy byla zaznamenána čínskými astronomy a docela pravděpodobně i astronomy indiánů kmene Anasazi. Vlákna jsou záhadná, protože se zdá, že obsahují méně hmoty než bylo ...
Tisíce let po hvězdné explozi může rozpínající se zbytek stále silně zářit. Takovým případem je N132D, zbytek supernovy v sousední galaxii Velké Magellanovo mračno. Expandující obálka po této explozi nyní zabírá 80 světelných let a vymetla asi 600 slunečních hmotností. Jasné oblasti...
Kosmické trosky po výbuchu hmotné hvězdy se staly objektem prvního oficiálního snímku rentgenové observatoře NASA Chandra. Zbytek po supernově známý jako Kasiopea A vznikl po explozi hvězdy v tomto souhvezdí severní oblohy před 300 lety. Snímek odkrývá nevídané detaily v rentgenovém světle,...
Rázová vlna z exploze 20 tisíc let staré supernovy v souhvězdí Labuťě (Cygnus) se stále rozpíná do mezihvězdného prostoru. Kolize této rychle se pohybující stěny plynu se stacionárním mračnem jej zahřála a způsobila viditelnou záři stejně jako vysoko energetickou radiaci vytvářející mlhovinu...
Světelné echo V838 MonAutor: Hubble/NASAMnožství hvězd ve vesmíru nesvítí stále stejně, ale mění se. Existují desítky různých příčin těchto změn; řadě z nich astronomové ještě nerozumějí a to je důvod, proč je o výzkum proměnných hvězd tak velký zájem. Proměnné hvězdy proto pozorují nejen...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
