Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  19. květen 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 19. květen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Medúza a Mars

Uznání a copyright: Jason Guenzel

Na této půvabné scéně je vidět normálně slabá a prchavá mlhovina Medúza. V teleskopickém poli pod a nad Medúzou vystupují dvě jasné žluté hvězdy Mu a Eta Geminorum. Jedná se o chladné červené obry, kteří se nacházejí v chodidle nebeského dvojčete. Samotná mlhovina Medúza se vznáší od středu vlevo dole, je to jasný obloukovitý hřeben emise na kterém se houpou chapadélka. Kosmická medúza jsou součástí zbytku supernovy IC 443 ve tvaru bubliny, rozpínajícího se mračna trosek po výbuchu hmotné hvězdy. Světlo z tohoto výbuchu poprvé dosáhlo Zemi před více než 30 000 lety. Stejně jako její sestřenice v astrofyzikálních vodách Krabí mlhovina, i mlhovina Medúza má uvnitř zbytek zhrouceného jádra hvězdy, neutronovou hvězdu. Na teleskopickém snímku pořízeném 30. dubna je i Mars. Rudá planeta se nyní toulá časnou večerní oblohou a zde je vidět jak žlutě svítí na pravé straně zorného pole. Mlhovina Medúza je asi 5000 světelných roků daleko, zatímco Mars je nyní od Země téměř 18 světelných minut.

Seznam odkazů v popisu

  1. Twitter: Jason Guenzel @TheVastReaches: Mars Meets a Jellyfish
  2. Illinois.edu: TEJAT (Mu Geminorum)
  3. Illinois.edu: PROPUS (Eta Geminorum)
  4. HawAstSoc.org: Constellations: Gemini -- Twins who weren't Quite
  5. APOD: 2006-06-02 IC 443: Zbytek supernovy a neutronová hvězda
  6. Harvard.edu: Chandra: Supernovas & Supernova Remnants
  7. arXiv.org: Observation of Supernova Remnant IC443 with the Fermi Large Area Telescope
  8. APOD: 2018-03-17 Krab z vesmíru
  9. Harvard.edu: Chandra: IC 443: High School Students Discover Neutron Star Using Chandra and VLA Data
  10. EarthSky.org: It’s time to start watching Mars
  11. NASA: Perseverance’s Robotic Arm Starts Conducting Science

Štítky: Ic443, Sh2-249, Ic444, Zbytek supernovy, Mars


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »