Rentgenové záření ze zbytku po Tychonově supernově

Uznání: SAO, CXC, NASA

Dánský astronom Tycho Brahe zaznamenal v roce 1572 náhle objevenou jasnou hvězdu v souhvězdí Kasiopeji. O nové hvězdě, která tehdy v průběhu několika měsíců zeslábla z dohledu, se věří, že to byla supernova, poslední hvězdná exploze spatřená v naší Mléčné dráze. Rozpínající se se mračno trosek nyní známé jako zbytek poTychonově supernově je vidět na tomto podrobném rentgenovém snímku ve falešných barvách pořízeném z oběžné dráhy observatoří Chandra. Modrá barva reprezentuje rentgenové záření o nejvyšších energiích, které přichází z okrajových oblastí zbytku supernovy stlačených rázem a odpovídá teplotám 20 miliónů stupňů Celsia. Uvnitř zbytku dominují rentgenové paprsky z chladnějšího plynu (jen kolem 10 miliónů stupňů). Na rozdíl od některých dalších zbytků supernov tady nelze najít žádný horký centrální bodový zdroj, což podporuje teorii, že šlo o překotný nukleární výbuch, který nakonec zcela zničil bílého trpaslíka. Zbytek po Tychonově supernově má asi 20 světelných let a je ve vzdálenosti asi 7500 světelných let. Toto rentgenové zorné pole vespod trochu utíná obecně sférické mračno.