Hmotnou kupu galaxií Abell 2744, v níž převládá temná hmota, někteří znají jako Pandořinu kupu. Kupa se nachází ve vzdálenosti 3,5 miliardy světelných roků v souhvězdí Sochaře (Sculptor). Pomocí obrovské hmotnosti této kupy galaxií jako gravitační čočky, která deformuje prostoročas a zvětšuje ještě...
Proč by se měly kolem gama vzplanutí objevit rentgenové prstence? Překvapivá odpověď má málo co do činění s explozí samotnou, ale spíše se světlem odráženým z plynových oblastí plných prachu v naší vlastní Galaxii Mléčné dráze. GRB 221009A představuje obrovskou explozi, velice jasné gama...
Z tohoto úzkopásmového snímku NGC 281, hvězdotvorné oblasti vzdálené asi 10 000 světelných roků v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia), byly ve viditelném světle odstraněny hvězdy. Do výsledného snímku bez hvězd byly ovšem hvězdy zase digitálně přidány zpět. Namísto hvězd ve viditelném světle byly...
Hmotné hvězdy tráví své krátké životy zuřivým spalováním jaderného paliva. Fúzí za extrémních teplot a hustot kolem stelárního jádra se jádra lehkých prvků jako je vodík a helium slučují na těžší prvky jako je uhlík, kyslík, až po železo. Takže výbuch supernovy je nevyhnutelným a okázalým...
Přístroj NICER (Neutron star Interior Composition Explorer) na palubě Mezinárodní kosmické stanice se při jejím obíhání kolem Země jednou za 93 minut se při sledování rentgenových kosmických zdrojů otáčí a obrací. Rentgenové detektory jsou zapnuté na noční části oběhu. Jak NICER...
Někomu připadá jako kočičí oko. Jinému zase jako obří kosmická ulita. Ve skutečnosti se jedná o jednu z nejjasnějších a nejpodrobněji známých planetárních mlhovin, které se skládají z plynu vyvrženého v sice slavné, ale krátké fázi ke konci života Slunci podobné hvězdy. Centrální...
Nedávný neformální průzkum ukázal, že astronomové zatím nemají dobré pomnožné podstatné jméno pro skupinu černých děr, ale potřebují je. Červené kroužky na tomto rentgenovém snímku z observatoře Chandra identifikují skupinu dvanácti černých děr, které jsou členy podvojných hvězdných...
Zhruba 2,5 miliónů světelných let vzdálená Galaxie v Andromedě, též známá jako M31, je co se velkých galaxií týká hned vedle. Na vloženém skanu jsou obrazová data s dosud nejlepším vysokoenergetickým rentgenovým pohledem z družicového dalekohledu NASA NuSTAR (Nuclear Spectrosopic Telescope...
Circinus X-1 je rentgenová dvojhvězda známá svou nahodilou proměnností. V bizarní soustavě Circinus X-1 obíhá hustá neutronová hvězda, zhroucený zbytek po výbuchu supernovy, a obyčejnější hvězdná složka. Pozorování této rentgenové dvojhvězdy v měsících po intenzivním rentgenovém vzplanutí z...
Výbuchem hnaný zbytek po supernově Puppis A vzdálený asi 7000 světelných let naráží do okolního mezihvězdného média. Tento pozoruhodný záběr komplexního rozpínání zbytku supernovy ve falešných barvách měří v této vzdálenosti asi 180 světelných let. Obraz je založen na zatím nejúplnějších...
Dalekohledy observatoří na celém světě byly v lednu nedočkavě využívány, aby sledovaly vzestup jasné supernovy SN 2014J v blízké galaxii M82. Přesto se možná ta nejdůležitější pozorování uskutečnila z oběžné dráhy, kde rentgenová observatoř Chandra nic neviděla. Exploze SN2014J byla...
Pulzar v Krabí mlhovině je magnetizovaná neutronová hvězda o velikosti města, která se otáčí 30 krát za sekundu a nachází se ve středu tohoto krásného širokoúhlého snímku Krabí mlhoviny. Snímek jednoho ze zbytků supernov v Mléčné dráze kombinuje optická data s rentgenovými daty z družicové...
Aktivní galaxie NGC 1275 je centrální dominantní člen velké a poměrně blízké Kupy galaxií v Perseu. Tato aktivní galaxie vypadá ve viditelném světle dosti divoce a je také silným zdrojem rentgenové a rádiové emise. NGC 1275 nabírá hmotu jak do ní padají celé galaxie a nakonec...
Ve středu naší Mléčné dráhy, ve vzdálenosti asi 27 000 světelných let, se nachází černá díra o hmotnosti 4 miliónů Sluncí. Tato černá díra Mléčné dráhy se pěkně jmenuje Sagittarius A* (čti A-hvězda) a naštěstí se chová velice způsobně ve srovnání s centrálními černými děrami ve vzdálených...
Nyní tak slavný obrázek z Hubblova kosmického dalekohledu z roku 1995 ukazuje pilíře stvoření, světelné roky dlouhé hvězdotvorné sloupy chladného plynu a prachu uvnitř Orlí mlhoviny M16. Tento pozoruhodný kompozitní snímek ve falešných barvách znovu navštívil tuto blízkou hvězdnou...
Čínští astronomové zaznamenali v roce 185 po Kristu objevení se nové hvězdy v asterismu Nanmen v části oblohy idetifikované na moderních hvězdných mapách hvězdami alfa a beta Centauri. Nová hvězda byla vidět celé měsíce a považuje se za první zaznamenanou supernovu. Tento kompozitní obraz...
(Převody do českého jazyka níže...) Tycho! Tycho! burning bright In the darkness of the night, What exploding white dwarf star Did frame thy remnant from afar, In the distant deep dark skies Under gaze of human eyes? Seen by mortals and their ma Named for one called Tycho...
Velká a krásná galaxie v Andromedě, neboli M31, je spirální galaxie vzdálená asi 2,5 miliónů světelných let. Tento složitý kompozitní obraz Andromedy mimo viditelné spektrum vytvořily dvě vesmírné observatoře. Na pozoruhodném pohledu jsou místa se současnými a budoucími hvězdami. Data v...
Na tomto pozoruhodném kompozitním obrazu nebe za viditelným spektrem obklopuje prašnou hvězdnou porodnici RCW 49 mladá hvězdokupa Westerlund 2. Infračervená data ze Spitzerova kosmického dalekohledu jsou zobrazena černobíle, odpovídající rentgenová data z Chandry (ve falešných barvách)...
Aktivní galaxie NGC 1275 je centrální a dominantní člen velké a poměrně blízké Kupy galaxií v Perseu. Tato aktivní galaxie vypadá na viditelných vlnových délkách velmi divoce, ale je i velkým zdrojem rentgenového a radiového záření. Jak do ní padají celé galaxie, tak NGC 1275 nabírá hmotu...
Bouřlivé slučování galaxií může sytit superhmotné černé díry. Výsledkem je teoreticky emise z míst kolem superhmotných černých děr, kdy vznikají jedny z nejzářivějších objektů ve vesmíru. Astronomové tyto objekty nazývají AGN (Active Galactic Nuclei), aktivní jádra galaxií. Ale po celá...
Co se pulzarů týče, tak PSR B1509-58 se zdá být mladý. Světlo z výbuchu supernovy, která ho zrodila, k Zemi poprvé doletělo před asi 1700 lety. Tato zmagnetizovaná, 20kilometrová neutronová hvězda rotuje 7krát za sekundu a je kosmickým dynamem, které pohání vítr nabitých částic. Tento...
Na tomto kompozitu na více vlnových délkách, který kombinuje rentgenové a optické snímky z Chandry a Hubbla, je zachyceno rozpínající se mračno trosek po explozi hmotné hvězdy. Zbytek supernovy E0102-72 se nachází asi 190 000 světelných let daleko v sousední galaxii Malé Magellanovo...
SNR 0104 je zbytek po supernově neobvyklého tvaru. Nachází se 190 000 světelných let daleko v naší sousední galaxii Malé Magellanovo mračno. U SNR 0104 je podezření, že se jedná o expandující mračno trosek po supernově typu 1a, katastrofické termonukleární explozi bílého trpaslíka. Podobně...
Kometa Lulin se nyní zjasňuje a směřuje ke svému největšímu přiblížení k planetě Zemi počátkem příštího týdne. Na tomto prvním pohledu z družice Swift je pozemským pozorovatelům tak dobře známá zelenavá záře nahrazena falešnými barvami. Obrazová data byla detektory Swiftu, které normálně...
Ve vzdálenosti necelých 3 miliónů světelných let se nachází nedaleká spirální galaxie M33, obří porodnice hvězd. NGC 604 měří asi 1300 světelných let, neboli skoro 100 násobek velikosti Mlhoviny Orion. Hvězdotvorná oblast NGC 604 je v Místní skupině galaxií druhá největší, hned za 30 Doradus,...
Ve středu tohoto pozoruhodného snímku z družicové observatoře Chandra se nachází pulsar v Krabí mlhovině, neutronová magnetizovaná hvězda o velikosti města, která se otočí 30 krát za sekundu. Tento hloubkový rentgenový snímek poskytnul první zřetelný pohled na zavinuté hranice mlhoviny z...
Aktivní galaxie NGC 1275 je centrální dominantní člen velké a poměrně blízké Kupy galaxií v Perseu. NGC 1275 je ohromný zdroj rentgenového záření a rádiové emise, zvětšuje svoji hmotnost, jelikož do ní padají celé galaxie a nakonec krmí superhmotnou nčernou díru v jádru této galaxie. Tento...
Jak daleko můžete vidět? I ty nejslabší hvězdy, viditelné prostým okem jsou od nás vzdáleny pouze sta nebo tisíce světelných let, a jsou uvnitř v naší vlastní galaxii, v Mléčné dráze. Jestliže ovšem víte, kterým směrem se dívat, tak můžete také zahlédnout galaxii v Andromedě, bledý,...
Na tomto pozoruhodném kompozitním obrazu části oblohy ze světla mimo viditelné spektrum je mladá hvězdokupa Westerlund 2 obklopená prašnou hvězdnou porodnicí RCW 49. Černobíle zobrazená infračervená data ze Spitzerova kosmického dalekohledu doplňují rentgenové údaje horkých energetických...
Obří eliptická galaxie Centaurus A je ve vzdálenosti zhruba 11 miliónů světelných let nejbližší aktivní galaxií. Tento pozoruhodný kompozitní pohled kombinuje obrazová data v rentgenové (Chandra), optické (ESO) a rádiové (VLA) oblasti. Centrální oblast Centaurus A je v optickém...
Hvězdy v Orionu ve viditelném světle jasně září na noční obloze planety Země. V tomto souhvězdí sídlí nejbližší velká hvězdná porodnice, Velká mlhovina v Orionu vzdálená zhruba 1500 světelných let. Výrazně jasný shluk hvězd ve středu tohoto obrazu ve falešných barvách z rentgenového...
Na tomto jedinečném kompozitním obrázku, který zabírá elektromagnetické spektrum ze tří velkých vesmírných observatoří, je galaxie Sombrero (neboli spirální galaxie M104), slavná díky svému širokému prstenci zakrývajícího prachu a svému tvaru klobouku. Chandra zkoumala vysokoenergetickou...
Jasná spirální galaxie NGC 4258, lépe známá jako M106, má asi 30 světelných let a je vzdálená asi 31 miliónů světelných let v souhvězdí Honících psů (Canes Venatici). Žluté a červené odstíny na tomto kompozitním snímku ukazují zatočená galaktická spirální ramena ve viditelném a...
Snímky Orlí mlhoviny M16 z rentgenové observatoře Chandra ukazují mnoho rentgenových zdrojů. Většina rentgenových zdrojů jsou mladé energetické hvězdy. Ty jsou zde vidět jako barevné skvrny superponované na dobře známý Hubblův optický snímek světelný rok dlouhých Sloupů stvoření v M16....
V roce 185 po Kr. čínští astronomové zaznamenali objevení nové hvězdy v asterismu Nanmen, to je v části oblohy, kde je na moderních mapách alfa a beta Centauri. Nová hvězda byla viditelná několik měsíců a považuje se za první popsanou supernovu. Data ze dvou rentgenových dalekohledů 21....
Pokud byste mohli vidět rentgenově, tak by centrální oblasti naší Galaxie nebyly zakryté mračny kosmického prachu. Místo toho by Mléčná dráha ve Střelci (Sagittarius) mohla vypadat třeba takto. Na pohled nádherný obraz rentgenových dat ve falešných barvách z observatoře Chandra...
Tyto čtyři panely ukazují rentgenové snímky rozpínajícího se kosmického mračna o průměru desítek světelných let v blízké galaxii Velké Magellanovo mračno. Zbytky supernovy (supernova remnants - SNR) jsou důsledkem dvou typů hvězdných explozí a jsou uspořádány podle zdánlivého stáří, neboli...
Pro astronomy sedmnáctého století byla hvězda Omicron Ceti, neboli Mira známa jako podivuhodná hvězda, hvězda jejíž jasnost se mohla v průběhu 11 měsíců podstatně měnit. Moderní astronomové dnes znají celou třídu dlouhoperiodických proměnných červených obřích hvězd typu Mira, které jsou...
Dva jasné zdroje ve středu tohoto kompozitního rentgenového (modrá) a rádiového (růžová) obrázku jsou vzájemně se obíhající superhmotné černé díry, které pohánějí obrovský rádiový zdroj 3C 75. Superhmotné černé díry od sebe dělí 25 000 světelných let a jsou obklopeny rentgenově zářícím...
Kupa v Perseu má tisíce galaxií, je vzdálená 250 miliónů světelných let a je jedním z nejhmotnějších objektů ve Vesmíru a nejjasnější kupou galaxií na rentgenové obloze. V jejím jádru se nachází obrovská kanibalská galaxie Perseus A (NGC 1275), která nabírá hmotu, jak na ni...
Div jižní oblohy planety Země, hvězdokupa Trumpler 14, se nachází asi devět tisíc světelných let daleko v komplexu Carina, v bohaté hvězdotvorné oblasti na okraji obrovského molekulárního mraku. Tento rentgenový portrét hvězdokupy Trumpler 14 ve falešných barvách z družicové observatoře...
Snímky ve viditelném světle ukazují, že centrální oblasti kulové hvězdokupy 47 Tucanae jsou přeplněny hvězdami vzdálenými od sebe méně jak desetinu světelného roku. Tento rentgenový pohled na střed 47 Tuc ve falešných barvách z observatoře Chandra též ukazuje, že kupa je dobrým sousedstvím...
Zář i kouř z třístupňové rakety na tuhé palivo M-V-6 podtrhuje perfektní start observatoře Astro-E2. Snímek byl pořízen 10. července ve 12:30 JST z vesmírného středika Uchinoura. Pro zúčastněné astronomy je jistě na pořadu dne oslava, jelikož tento start je opakovaným letem nákladu...
V asi 1600 světelných let vzdálené podvojné soustavě známé jako J0806 kolem sebe každých 321 sekund obíhají dva hustí bílí trpaslíci. Při interpretaci rentgenových dat z observatoře Chandra astronomové poukazují na to, že se už tak krátká doba oběhu trvale zkracuje, tak jak se hvězd k...
Když bylo naše Slunce, nyní středního věku, staré teprve několik miliónů let, tak bylo rentgenově tisíckrát jasnější. Nejspíše se podobalo některé z hvězd, které jsou vidět na kompozitním snímku ve falešných barvách mlhoviny v Orionu z observatoře Chandra. Ve středu snímku jsou jasné hvězdy...
Astronomové až do sedmnáctého století znali hvězdu Omicron Ceti, též zvanou Mira, jako podivuhodnou hvězdu, hvězdu, jejíž jasnost se mohla během asi 11 měsíců dramaticky změnit. Moderní astronomové nyní znají celou třídu dlouhoperiodických proměnných typu Mira jako chladné, pulzující,...
Obrázek je to krásný, ale přitom tato pěkná kosmická obálka vznikla při skoro neuvěřitelném násilí, vytvořil ji výbuch hvězdy 20 krát hmotnější jak Slunce, který při výbuchu supernovy odvrhl její vnější vrstvy. Jak rozpínající se mračno trosek vymetalo materiál v okolním mezihvězdném...
V optickém vzhledu je M74 téměř dokonalou, zepředu viděnou spirální galaxií, která se nachází ve vzdálenosti asi 30 miliónů světelných let v souhvězdí Ryb (Pisces). Červené skvrnky, které jsou vidět na tomto kompozitním obrázku, jsou ultrasvítivé rentgenové zdroje (ultraluminous x-ray sources...
Krabí pulsar je magnetizovaná neutronová hvězda o velikosti města, která se otáčí 30 krát za sekundu a nachází se ve středu tohoto kompozitního snímku vnitřní oblasti dobře známé Krabí mlhoviny. Skvělý obrázek kombinuje optické údaje (červená) z dalekohledu Hubble Space Telescope s...
Nenechte se zmást dobře známým vzorem. Vznešená spirální struktura na této počítačové vizualizaci nepředstavuje zavinutá spirální ramena vzdálené galaxie plné hvězd. Grafika místo toho zobrazuje spirální rázové vlny třírozměrné simulace akrečního disku - materiál vířivě padá na kompaktní...
Zhruba 6000 světelných let daleko pluje souhvězdím Plachty (Vela) hvězdokupa RCW 38 plná výkonných hvězd. Není žádným překvapením, že tyto, jenom milión let staré hvězdy s horkými vnějšími atmosférami, vypadají jako bodové rentgenové zdroje, které posévají tečkami tento rentgenový snímek z...
Energetický výtrysk z jádra obří eliptické galaxie M87 vybíhá až do vzdálenosti 5 000 světelných let. Tento monstrózní výtrysk vypadá na panelech nahoře jako zauzlená a nepravidelná struktura, kterou lze detekovat přes celé spektrum, od rentgenových, přes optické, až k rádiovým vlnovým...
Světlo z výbuchu hvězdy, který vytvořil toto kosmické mračno, bylo na planetě Zemi spatřeno poprvé v říjnu 1604, tedy zhruba před čtyřmi sty lety. Tato supernova vytvořila na obloze počátku sedmnáctého století v souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus) jasnou novou hvězdu. Studoval ji už...
Tento rentgenový snímek ve falešných barvách připomíná populární obrázky nádherné hvězdokupy Plejády, která se nachází v naší vlastní Mléčné dráze, ve skutečnosti ale zkoumá střed mnohem rozlehlejší kosmické rodiny kupu galaxií v Peci (Fornax), vzdálenou asi 65 miliónů světelných...
Jak galaxie C153 prolétá rychlostí 8 miliónů kilometrů za hodinu kupou galaxií Abell 2125, tak z ní proudí 200 000 světelných let dlouhý, kometě podobný ohon. Samotná C153 je členem obří kupy galaxií a jednou může být spirální galaxií jako je Mléčná dráha. Tato pozoruhodná řada...
Ke konstrukci tohoto obrázku zbytku po supernově Cassiopeia A, rozpínajícího se mračna trosek po hvězdné explozi, bylo využito rentgenových údajů posbíraných za jeden milión sekund. Úžasně podrobný snímek z observatoře Chandra umožní bezprecedentní zkoumání katastrofického zániku, který...
Dánský astronom Tycho Brahe zaznamenal v roce 1572 náhle objevenou jasnou hvězdu v souhvězdí Kasiopeji. O nové hvězdě, která tehdy v průběhu několika měsíců zeslábla z dohledu, se věří, že to byla supernova, poslední hvězdná exploze spatřená v naší Mléčné dráze. Rozpínající se se mračno trosek nyní...
Nahoře rentgenově září prstenčitá planeta Saturn. Tajúplný rentgenový pohled, který je jinak mimo dosah lidského vidění, byl vytvořen překrytím počítačově generovaným obrysem kotouče plynového obra a soustavy prstenců s obrazem ve falešných barvách z vyhlazených rekonstruovaných...
Hejno černých děr a neutronových hvězd září jako jasné, skoro bodové zdroje proti bublinám plynu horkého milióny stupňů na tomto rentgenovém snímku ve falešných barvách z oběžné observatoře Chandra. The striking picture spans about 80 thousand light-years across the central regions of...
Vložený rentgenový snímek ve falešných barvách vlevo nahoře ukazuje emisi z kosmického výtrysku vysokoenergetických částic dlouhého 100 000 světelných let, který vychází z kvasaru GB1508+5714. Při odhadované vzdálenosti 12 miliard (12 000 000 000) světelných let se zdá, že jde o nejvzdálenější...
NGC 6888, též známá jako mlhovina Srpek, je kosmická bublina mezihvězdného plynu velká 25 světelných let. Vytvořily ji větry z jasné, masivní hvězdy, která je vidět u středu tohoto kompozitního obrázku, rázem stlačená plynová vlákna zářící v optických vlnových délkách reprezentují zelené a...
Kupa v Perseovi je skutečně enormní uskupení tisíců galaxií a stejně jako další velké kupy galaxií je vyplněna horkým plynem, který rentgenově září. Na levém panelu nahoře je na snímku ve falešných barvách z observatoře Chandra vidět rentgenový horký plyn (nikoliv jednotlivé galaxie). Jasný...
Ve středu tohoto kompozitního obrázku vnitřní oblasti dobře známé Krabí mlhoviny se nachází pulsar Krab, což je magnetizovaná neutronová hvězda o velikosti města, která se otáčí 30 krát za sekundu. Nádherný obrázek kombinuje optická data (červeně) z dalekohledu Hubble Space Telescope a...
Stephanův kvintet je pitoreskní uskupení galaxií se zjevnými problémy, vzdálené asi 300 miliónů světelných let v souhvězdí Pegasa. V této vzdálenosti zabírá přes 200 000 světelných let. Kompozitní snímek ve falešných barvách ilustruje mohutnou podstatu této vícenásobné srážky galaxií, zde...
Pokud byste měli schopnost vidět rentgenově, tak centrální oblasti naší Galaxie by nebyly ukryté před naším pohledem nesmírnými mračny kosmického prachu, která jsou pro viditelné světlo neprůhledná. Místo toho by Mléčná dráha ve Střelci (Sagittarius) mohla vypadat nějak tak, jako...
V noci můžete odchýlit světlo baterky vzhůru pod bradou a tak skrýt zářící žárovku z přímého pohledu vašich kamarádů. Světlo žárovky se ale odráží od vašeho obličeje a může vám dát překvapivý vzhled. Spirální galaxie NGC 1068 možná dělá v kosmickém měřítku podobný trik: z přímého pohledu...
Obří eliptická galaxie Centaurus A, s jádrem skrytým před optickým pohledem širokým pásem prachu, byla jedním z prvních objektů pozorovaným Chandra X-ray Observatory obíhající na oběžné dráze. Astronomové nebyly zklamáni, protože vzhled Centaurus A v rentgenovém záření učinil její...
Střed dobře prostudované aktivní galaxie Centaurus A před pohledy optických dalekohledů skrývá změť hvězd, plynu a prachu. Ale jak rádiové i rentgenové dalekohledy mohou sledovat význačný výtrysk vysokoenergetických částic, který proudí z galaktického jádra. Tento kompozitní snímek ve...
Velké hmotné hvězdy končí své bouřlivé životy okázalými výbuchy supernov, ale také malé nízkohmotné hvězdy mohou dospět k podobnému konci. O některých bílých trpaslících v podvojných hvězdných soustavách se opravdu předpokládá, že namísto jednoduchého ochlazení a tichého zeslábnutí naberou...
Ano, dnes je sv. Valentýna (!) a astronomové si při pohledu na hvězdokupu NGC 346 v naší sousední galaxii Malé Magelanovo mračno povšimli tohoto mračna ve tvaru srdce, které je v centrální oblasti kupy tvořeno horkým plynem emitujícím rentgenové záření. Rentgenový snímek ve falešných...
Jasná a nádherná spirální galaxie M83 se nachází zhruba dvanáct miliónů světelných let od Země v hlavě souhvězdí Hydry. Točitá spirální ramena, tak výrazná na snímcích ve viditelném světle, obdařila tuto galaxii populárním jménem Jižní větrník. Spirální ramena jsou také zjevná i na...
Ve vzdálenosti zhruba 6000 světelných let brázdí souhvězdím Plachty (Vela) hvězdokupa plná silných hvězd - RCW 38. Není žádným překvapením, že tyto hvězdy jsou mladé, jen milióny let a se svými horkými vnějšími atmosférami se jeví jako bodové rentgenové zdroje, které posévají tečkami...
Hubbleův optický obraz nalevo ukazuje 400 miliónů světelných let vzdálenou NGC 6240 v mukách titánské srážky galaxie - galaxie. Jak spěje kosmická katastrofa k závěru, tak fúzující galaxie vyvrhují čtyři zkroucené slapové ohony hvězd, plynu a prachu, které procházejí zuřivým poryvem...
Eliptickou galaxii NGC 720 obklopují kosmické mraky plynu, který vyzařuje rentgenové paprsky. Na tomto snímku ve falešných barvách z rentgenové observatoře Chandra je vidět plyn o extrémní teplotě, kolem 7 miliónů stupňů Celsia, což činí nemožným udržet mrak v blízkosti NGC 720 pouze na...
Tento obrázek, oficiálně nazývaný Hloubkové pole Chandra - jih, představuje vůbec kdy nejhlubší rentgenový snímek Vesmíru. Pořízení snímku trvalo jeden milión vteřin akumulovaného expozičního času oběžné rentgenové observatoře Chandra. Tento rentgenový snímek soustředěný na jinak nevýznamný...
Tento úžasně podrobný rentgenový snímek ve falešných barvách je zaměřený na galaxii Cygnus A. Cygnus A, zde zpodobněný oběžnou observatoří Chandra, je vidět jako efektní vysokoenergetický rentgenový zdroj. Ve skutečnosti je ale slavnější na nízkoenergetickém konci elektromagnetického...
Viditelné sluneční světlo se lze s pomocí kapky vody nebo skleněného hranolu rozložit na barvy duhy. Dobře známé spektrum barev duhy běží podle rostoucí energie od červené, přes oranžovou, žlutou, zelenou, modrou, indigo, až po fialovou. Také rentgenové světlo lze rozložit...
Nenechte se zmást dobře známou symetrií. Vznešená spirální struktura, která je vidět na této počítačové vizualizaci, není portrétem točitých spirálních ramen vzdálené hvězdné galaxie. Místo toho se jedná o spirální rázové vlny v třírozměrné simulaci akrečního disku. Materiál jako ve...
Dánský astronom Tycho Brahe zaznamenal v roce 1572 v souhvězdí Kasiopeji náhlé zjevení jasné nové hvězdy. Nová hvězda se během několika měsíců ztratila z dohledu a nyní se věří, že to musela být supernova, jedna z posledních hvězdných explozí pozorovaných v naší Galaxii Mléčné dráze. Na...
Astronomové někdy jednoduše považují všechny prvky jiné než vodík a hélium za "těžké prvky". Je to docela pochopitelné, protože dokonce i všechny těžké prvky dávají dohromady jen mimořádně malou část Vesmíru. Přesto ale mohou těžké prvky výrazně ovlivnit vznik galaxií a hvězd, a to...
Populární pár interakujících galaxií známý jako Vírová galaxie, ještě čerstvě v paměti ze včerejší epizody, zde debutuje mimo říši viditelného světla zobrazením na vysokých energiích z oběžné rentgenové observatoře Chandra. Na obrazových datech této oblasti z Chandry, která stále...
V eliptické galaxii NGC 4697, která se nachází asi 40 miliónů světelných let daleko v souhvězdí Panny (Virgo), je na tomto rentgenovém snímku z observatoře Chandra hodně jasných bodových zdrojů. Jako jiné normální eliptické galaxie, tak je i NGC 4697 sférickou sestavou hlavně starších, slabších,...
Největší planeta ve Sluneční soustavě, plynný obr Jupiter, je slavný i pro svou Velkou rudou skvrnu. Na panelu vpravo je důvěrně známá obří planeta s bouřkovým systémem a oblačnými pásy na optickém snímku z prolétající sondy Cassini. Na panelu vlevo snímek ve falešných barvách z...
Kvasar známý jako PKS 1127-145 se nachází deset miliard světelných let od naší planety. Pohled z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope na levém panelu ukazuje tento kvasar spolu s dalšími galaxiemi tak, jak se jeví v optickém světle. Samotný kvasar je jako nejjasnější objekt v...
Kupa Abell 2597, typická pro velké galaktické kupy miliardy světelných let daleko, se vyznačuje stovkami galaxií ponořených v mračnu plynu o mnoha miliónech stupňů, který rentgenově září. Tento rentgenový snímek z observatoře Chandra ukazuje horký plyn v centrálních oblastech této...
Pokud byste měli rentgenové vidění, tak středové oblasti naší galaxie by nebyly ukryté pohledu frontami nesmírných mračen kosmického prachu neprůhledných pro viditelné světlo. Místo toho by mohla Mléčná dráha ve Střelci (Sagittarius) vypadat nějak jako tato úžasná mozaika snímků z...
Nahoře je zachycena Venuše, druhá planeta od Slunce na vůbec prvním rentgenovém snímku (vlevo) z oběžné observatoře Chandra. Vyhlazený, rentgenový snímek ve falešných barvách je porovnáván s optickým snímkem (vpravo) z malého pozemského dalekohledu. Oba snímky zobrazují Venuši zprava ozářenou...
Energetický výtrysk z jádra obří eliptické galaxie M87 dosahuje na 5000 světelných let. Monstrózní výtrysk vypadá na panelu nahoře jako zauzlená a nepravidelná struktura, viditelná napříč spektrem od rentgenových přes optické k rádiovým vlnovým délkám. Ve všech těchto pásmech je pozorovaná emise...
Masivní hvězdy tráví své krátké životy zuřivým spalováním nukleárního paliva. Při vysokých teplotách a hustotách v jádrech hvězd se slučováním jader lehkých prvků jako je vodík a helium vytváří těžší prvky jako uhlík, kyslík atd. v posloupnosti končící železem. A tak výbuch...
V pravých panelech nahoře jsou na snímcích ve falešných barvách dalekohledem Hubble Space Telescope vidět galaxie v kupě Abell 2390 (nahoře) a MS2137.3-2353 (dole) situované více jak 2,000,000,000 (dvě miliardy) světelných let od Země. Odpovídající panely nalevo ukazují každou galaxii v...
Tato mozaika rentgenových snímků vysekává schodky fotogenickou Růžicovou mlhovinou, hvězdnou kolébkou 5000 světelných let od Země v souhvězdí Jednorožce (Monoceros). Mozaika zkonstruovaná z údajů pořízených oběžnou rentgenovou observatoří Chandra zabírá necelých 100 světelných let a barvy...
Na tomto rentgenovém snímku ve falešných barvách z observatoře Chandra astronomy uvítaly dvě rentgenové hvězdy hned vedle sebe,v prostoru jádra kulové hvězdokupy M15. Takové uvítání bylo příjemným překvapením, jelikož předchozí rentgenové snímky této hvězdokupy ukazovaly pouze jeden zdroj tam,...
Pulsar PSR B1509-58, hvězdná mrtvola 19 000 světelných let od Země, na nás mává z malého jižního souhvězdí Kružítka (Circinus). Podobně jako její příbuzná v srdci Krabí mlhoviny, tak i pulzar v Kružítku je rychle se otáčející, magnetizovanou neutronovou hvězdou. Na tomto snímku ve falešných...
Obří eliptická galaxie Centaurus A, jejíž jádro se ukrývá z optického pohledu za tlustými pásy prachu, byla mezi prvními objekty pozorovanými oběžnou rentgenovou observatoří Chandra. Astronomové nebyli zklamáni, jelikož vzhled rentgenového zdroje Centaurus A činí jeho klasifikaci jako aktivní...
Pulsar Vela se zrodil ve středu explodující hvězdy - supernovy před 10000 lety. Na tomto rentgenovém snímku z observatoře Chandra pulsar stále vytváří zářící mlhovinu v srdci rozpínajícího se oblaku hvězdných trosek. Samotný pulsar je neutronová hvězda vzniklá z jádra hvězdy stlačením na...
Astronomové hlásí, že pozorování galaxií známých překotným vznikáním hvězd rentgenovou observatoří Chandra ukazuje, že tyto galaxie též obsahují svítivé rentgenové zdroje. Předpokládá se, že jde o středněhmotné černé díry a obří oblaka přehřátého plynu. Vezměme si například nádherný vesmírný...
Hloubkový optický snímek (vlevo) 47 Tucanae ukazuje starou kulovou hvězdokupu, jenž je tak hustá a přeplněná, že v těsně zaplněném jádře nelze rozlišit jednotlivé hvězdy. Rentgenový snímek centrálních oblastí (vložený snímek vpravo) z observatoře Chandra ukazuje bohatství rentgenových hvězd, jež...
Kapka vody nebo skleněný hranol rozkládají viditelné sluneční světlo na barevnou duhu. Barvy v dobře známém spektru duhy jsou seřazeny podle stoupající energie: červená, oranžová, zelená, modrá, indigo, fialová. Také rentgenové světlo se může rozkládat do spektra seřazeného podle energie, ovšem...
Tento hloubkový snímek oficiálně zvaný Chandra Deep Field - South představuje nejhloubkovější rentgenový snímek Vesmíru, který byl kdy pořízen. Byl dosažen po úhrnném expozičním času jednoho miliónu sekund z oběžné rentgenové observatoře Chandra. Tento rentgenový snímek je zaměřený na obyčejnou,...
Při pátrání po galaxiích na obloze identifikoval kanadský astronom Paul Hickson se svými kolegy asi 100 kompaktních skupin galaxií, jež se nyní nazývají Hicksonovi kompaktní skupiny (Hickson Compact Groups - HCGs). S pouze několika členy ve skupině jsou HGS mnohem menší než nesmírné kupy...
Velké kupy galaxií jsou nejhmotnějšími objekty ve vesmíru. Astronomové si nyní uvědomili, že průvodním znakem těchto kosmických obrů jsou plynné mraky s teplotami desítek miliónů stupňů, které kupy prostupují a silně rentgenově září. Tento snímek z observatoře Chandra zaměřený na rádiovou...
Vzory v planetární mlhovině NGC 6543 celkem snadno vnukají její populární název mlhovina Kočičí oko. Roku 1995 rozlišil víry této zářící mlhoviny, známé plynnými chuchvalci vyvrhovanými z umírající slunci podobné hvězdy asi 3000 světelných let od Země, úžasný optický snímek ve falešných barvách...
Tým badatelů s využitím rentgenových dat z oběžné observatoře Chandra spolu s rádiovými daty z Very Large Array objevil důkaz pro další výskyt jednoho z nejbizardnějších objektů moderní astrofyziky - neutronové hvězdy. Předpokládánou neutronovou hvězdu obklopuje zbytek po supernově IC443 a jeví...
Galaxie v celem vesmíru, mají tendenci ke shlukování do skupin v rozsahu od několika členu po tisíce členu. Počátkem let 1970 si astronomove uvědomili, ze větší shluky nesmírných kup galaxií o milionech světelných let jsou napríč prostoupeny rídkymi mračny horkeho plynu, ktery silně rentgenově...
Výzkumné lety balónů provedené rakouským fyzikem Viktorem Hessem v roce 1912 odhalily skutečnost, že Země je trvale bombardována vysokoenergetickou radiací z kosmu, jež se začala nazývat "kosmické paprsky". Co jsou kosmické paprsky a odkud pochází? Je známo, že jsou to většinou...
Velmi úspěšná série NASA vysokoenergetických astrofyzikálních observatoří HEAO (High Energy Astrophysical Observatory) vypadá na pozadí planety Země jako flotila futuristických mezihvězdných křižníků. Na této starší ilustraci mají vesmírné dalekohledy označení A, B a C, ale jsou známy...
Tento vysoce podrobný rentgenový snímek ve falešných barvách je vzcentrován na galaxii Cygnus A. Snímek pořídila oběžná observatoř Chandra. Zde je Cygnus A vidět jako spektakulární vysokoenergetický rentgenový zdroj, ale Cygnus A je známější na nízkoenergetickém konci elektromagnetického...
Rentgenové družice již dříve objevily překvapivé rentgenové zářící kosmické pozadí a astronomové se snažili porozumět jeho původu. Až nyní při pohledu skrze díry v zakrývajícím plynu a prachu naší vlastní Galaxie Mléčné dráhy pořídil výkonný oběžný rentgenový dalekohled XMM-Newton tento...
Tento duchový obraz z oběžné observatoře Chandra ukazuje Kupu galaxií v Perseu v rentgenovém záření, jehož fotony mají tisíckrát větší energii než viditelné světlo. Kupa v Perseu vzdálená 120 miliónů světelných let obsahuje tisíce galaxií, ale žádná z nich není vidět. Namísto jednotlivých galaxií...
Sírius A (Alfa Canis Majoris) je ve viditelném světle nejjasnější hvězdou noční oblohy, pečlivě sledovaným nebeským majákem v průběhu psané historie. Část podvojné hvězdy leží jen 8 světelných let daleko a v moderní době u něj byla rozpoznána malá doprovodná hvězda, Sírius B. Sírius B je mnohem...
Nahoře je rentgenový snímek Země pořízený v březnu 1996 z družice Polar. Většina planety je tmavá s vkreslenými obrysy kontinentů a souřadnicovou sítí, zatímco jasná rentgenová emise poblíž severního pólu je zobrazena červeně. Ale proč Země rentgenově září? Ve skutečnosti nezáří samotná Země,...
Černé díry jsou asi nejbizardnějšími stvořeními moderní astronomické zoologické zahrady. Po letech hledání černých děr buď jako hvězdných objektů v binárních hvězdných soustavách nebo enormně hmotných černých děr ve středech galaxií, mají nyní astronomové silné důkazy pro jiná exotická...
V roce 1990 byla na oběžnou dráhu vypuštěna observatoř ROSAT určená k výzkumu vesmíru prohlížením celé oblohy v rentgenovém záření, jehož fotony mají asi 1000 krát větší energii než viditelné světlo. Tato přehlídka ROSATu vytvořila nejostřejší a nejcitlivější současný rentgenový obraz...
Houf černých děr a neutronových hvězd září jako jasné, skoro bodové zdroje proti bublinám milióny stupňů horkého plynu na tomto rentgenovém snímku ve falešných barvách z oběžné observatoře Chandra. Skvělý snímek ukazuje ústřední oblasti dvou galaxií, NGC 4038 a NGC 4039, zaklesnutých v...
Malinká zakroužkovaná skvrnka vpravo ve skutečnosti představuje velký astronomický objev -- první detekované vzplanutí z nevyvinuté hvězdy. Nevyvinuté hvězdy označované v astronomické hantýrce jako hnědí trpaslíci, jež mají příliš nízkou hmotnost než aby se zanítilo termojaderné hoření vodíku v...
Kupa galaxií v Perseu jež se skládá z tisíců galaxií, je vzdálená 320 miliónů světelných let a je jedním z nejhmotnějších objektů ve Vesmíru. V jejím jádru se nachází gigantická kanibalská galaxie Perseus A(NGC 1275), jež nabírá hmotu plynu a galaxií, jež do ní padají. Barvy červená, zelená a...
Tento úžasný snímek z oběžné rentgenové observatoře Chandra je zaměřen na pulsar v Plachtách (Vela) - zhroucené hvězdné jádro ve zbytku po supernově v Plachtách je zhruba 800 světelných let daleko. Pulsar Vela je neutronovou hvězdou. Je mnohem hmotnější než Slunce a má hustotu atomových...
Černá díra má neúprosně přitahovat hmotu. Ale intenzivní záření generované, když materiál víří a padá do jejího gravitačního pole také zahřívá okolní plyn a vyhání jej pryč. Proměření rentgenového spektra aktivní galaxie NGC 3783 nedávno pořízeného observatoří Chandra odhalilo vítr vysoce...
Tento snímek ve falešných barvách z rentgenové observatoře Chandra ukazuje prstenec z plazmatu o teplotě 10 miliónů stupňů. Je to jeden z nejpodrobnějších rentgenových snímků rozpínající se rázové vlny ze supernovy 1987a (SN1987A). Na viditelných vlnových délkách je SN1987A slavná díky...
V rychlém tempu dochází k tvorbě hvězd v galaxii M82 -- galaxii s asi 10x vyšší rychlostí vzniku (a zániku) hmotných hvězd ve srovnání s naší Mléčnou dráhou. Hvězdné větry masívních hvězd a zášlehy z explozí supernov vytvořily rozpínající se oblak milión stupňů horkého plynu na snímku této nápadné...
Na zimní severní obloze jasně září hvězdy Orionu, v souhvězdí které je domovem nejbližší velké hvězdné porodnice Velké mlhoviny v Orionu, zhruba 1500 světelných let daleko. Nápadně jasný shluk hvězd ve středu tohoto snímku části mlhoviny z rentgenového dalekohledu Chandry jsou masivní hvězdy...
Velká nádherná spirální galaxie vzdálená 2 milióny světelných let - Andromeda (M31) - byla dlouho předkládána jako obraz naší Mléčné dráhy, jako vzdálené zrcadlo naší vlastní galaxie. V šedesátých letech dvacátého století britská sci-fi série "A For Andromeda" dokonce postulovala, že je domovem...
Výzkumem kvazarů a aktivních galaxií ve vzdáleném vesmíru došli astronomové k závěru, že většina galaxií má ve svém centru masivní černou díru. Vířící hvězdy a silné proměnné rádiové zdroje nabízí přesvědčivé důkazy, že dokonce i galaktické centrum naší vlastní Mléčné dráhy hostí takové...
Mrak ve tvaru písmene Q na rentgenovém snímku ve falešných barvách z oběžné observatoře Chandra je velký ... napříč má asi 40 světelných let. Je také horký, protože rentgenová zář je tvořena plynem o mnohomiliónové teplotě. S katalogovým označením E0102-72 je toto kosmické Q asi 1000 let...
Hvězdkupa Plejády (Kuřátka) je jedním z klenotů severní oblohy. Pouhému oku se jeví jako lákavá skupina hvězd v souhvězdí Býka, a pohled dalekohledem ukáže kupu hvězd obklopenou jemným modrým závojem hvězdného světla odraženého od prachu. Rentgenové dalekohledy na palubě oběžné...
Kosmické trosky po výbuchu hmotné hvězdy se staly objektem prvního oficiálního snímku rentgenové observatoře NASA Chandra. Zbytek po supernově známý jako Kasiopea A vznikl po explozi hvězdy v tomto souhvezdí severní oblohy před 300 lety. Snímek odkrývá nevídané detaily v rentgenovém světle,...
Tato animace s použitím snímků Slunce v rentgenovém záření zaznamenaných 7.července 1998 ukazuje úžasný úkaz - tři blízké simultánní výtrysky spojené se sluneční aktivní oblastí. Dva snímky byly pořízeny s časovým odstupem několika hodin dalekohledem v měkkém rentgenovém záření na palubě oběžné...
Na tomto širokoúhlém záběru je vidět rentgenový dalekohled Chandra zabalený do ochranných plášťů a namontovaný na raketovém stupni Inertial Upper Stage (IUS) před uložením do nákladového prostoru raketoplánu Columbia. Posádka Columbie vypustila dalekohled nazvaný na počest laureáta Nobelovy...
Hmotnou kupu galaxií Abell 2744, v níž převládá temná hmota, někteří znají jako Pandořinu kupu. Kupa se nachází ve vzdálenosti 3,5 miliardy světelných roků v souhvězdí Sochaře (Sculptor). Pomocí obrovské hmotnosti této kupy galaxií jako gravitační čočky, která deformuje prostoročas a zvětšuje ještě...
Proč by se měly kolem gama vzplanutí objevit rentgenové prstence? Překvapivá odpověď má málo co do činění s explozí samotnou, ale spíše se světlem odráženým z plynových oblastí plných prachu v naší vlastní Galaxii Mléčné dráze. GRB 221009A představuje obrovskou explozi, velice jasné gama...
Z tohoto úzkopásmového snímku NGC 281, hvězdotvorné oblasti vzdálené asi 10 000 světelných roků v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia), byly ve viditelném světle odstraněny hvězdy. Do výsledného snímku bez hvězd byly ovšem hvězdy zase digitálně přidány zpět. Namísto hvězd ve viditelném světle byly...
Hmotné hvězdy tráví své krátké životy zuřivým spalováním jaderného paliva. Fúzí za extrémních teplot a hustot kolem stelárního jádra se jádra lehkých prvků jako je vodík a helium slučují na těžší prvky jako je uhlík, kyslík, až po železo. Takže výbuch supernovy je nevyhnutelným a okázalým...
Přístroj NICER (Neutron star Interior Composition Explorer) na palubě Mezinárodní kosmické stanice se při jejím obíhání kolem Země jednou za 93 minut se při sledování rentgenových kosmických zdrojů otáčí a obrací. Rentgenové detektory jsou zapnuté na noční části oběhu. Jak NICER...
Někomu připadá jako kočičí oko. Jinému zase jako obří kosmická ulita. Ve skutečnosti se jedná o jednu z nejjasnějších a nejpodrobněji známých planetárních mlhovin, které se skládají z plynu vyvrženého v sice slavné, ale krátké fázi ke konci života Slunci podobné hvězdy. Centrální...
Nedávný neformální průzkum ukázal, že astronomové zatím nemají dobré pomnožné podstatné jméno pro skupinu černých děr, ale potřebují je. Červené kroužky na tomto rentgenovém snímku z observatoře Chandra identifikují skupinu dvanácti černých děr, které jsou členy podvojných hvězdných...
Zhruba 2,5 miliónů světelných let vzdálená Galaxie v Andromedě, též známá jako M31, je co se velkých galaxií týká hned vedle. Na vloženém skanu jsou obrazová data s dosud nejlepším vysokoenergetickým rentgenovým pohledem z družicového dalekohledu NASA NuSTAR (Nuclear Spectrosopic Telescope...
Circinus X-1 je rentgenová dvojhvězda známá svou nahodilou proměnností. V bizarní soustavě Circinus X-1 obíhá hustá neutronová hvězda, zhroucený zbytek po výbuchu supernovy, a obyčejnější hvězdná složka. Pozorování této rentgenové dvojhvězdy v měsících po intenzivním rentgenovém vzplanutí z...
Výbuchem hnaný zbytek po supernově Puppis A vzdálený asi 7000 světelných let naráží do okolního mezihvězdného média. Tento pozoruhodný záběr komplexního rozpínání zbytku supernovy ve falešných barvách měří v této vzdálenosti asi 180 světelných let. Obraz je založen na zatím nejúplnějších...
Dalekohledy observatoří na celém světě byly v lednu nedočkavě využívány, aby sledovaly vzestup jasné supernovy SN 2014J v blízké galaxii M82. Přesto se možná ta nejdůležitější pozorování uskutečnila z oběžné dráhy, kde rentgenová observatoř Chandra nic neviděla. Exploze SN2014J byla...
Pulzar v Krabí mlhovině je magnetizovaná neutronová hvězda o velikosti města, která se otáčí 30 krát za sekundu a nachází se ve středu tohoto krásného širokoúhlého snímku Krabí mlhoviny. Snímek jednoho ze zbytků supernov v Mléčné dráze kombinuje optická data s rentgenovými daty z družicové...
Aktivní galaxie NGC 1275 je centrální dominantní člen velké a poměrně blízké Kupy galaxií v Perseu. Tato aktivní galaxie vypadá ve viditelném světle dosti divoce a je také silným zdrojem rentgenové a rádiové emise. NGC 1275 nabírá hmotu jak do ní padají celé galaxie a nakonec...
Ve středu naší Mléčné dráhy, ve vzdálenosti asi 27 000 světelných let, se nachází černá díra o hmotnosti 4 miliónů Sluncí. Tato černá díra Mléčné dráhy se pěkně jmenuje Sagittarius A* (čti A-hvězda) a naštěstí se chová velice způsobně ve srovnání s centrálními černými děrami ve vzdálených...
Nyní tak slavný obrázek z Hubblova kosmického dalekohledu z roku 1995 ukazuje pilíře stvoření, světelné roky dlouhé hvězdotvorné sloupy chladného plynu a prachu uvnitř Orlí mlhoviny M16. Tento pozoruhodný kompozitní snímek ve falešných barvách znovu navštívil tuto blízkou hvězdnou...
Čínští astronomové zaznamenali v roce 185 po Kristu objevení se nové hvězdy v asterismu Nanmen v části oblohy idetifikované na moderních hvězdných mapách hvězdami alfa a beta Centauri. Nová hvězda byla vidět celé měsíce a považuje se za první zaznamenanou supernovu. Tento kompozitní obraz...
(Převody do českého jazyka níže...) Tycho! Tycho! burning bright In the darkness of the night, What exploding white dwarf star Did frame thy remnant from afar, In the distant deep dark skies Under gaze of human eyes? Seen by mortals and their ma Named for one called Tycho...
Velká a krásná galaxie v Andromedě, neboli M31, je spirální galaxie vzdálená asi 2,5 miliónů světelných let. Tento složitý kompozitní obraz Andromedy mimo viditelné spektrum vytvořily dvě vesmírné observatoře. Na pozoruhodném pohledu jsou místa se současnými a budoucími hvězdami. Data v...
Na tomto pozoruhodném kompozitním obrazu nebe za viditelným spektrem obklopuje prašnou hvězdnou porodnici RCW 49 mladá hvězdokupa Westerlund 2. Infračervená data ze Spitzerova kosmického dalekohledu jsou zobrazena černobíle, odpovídající rentgenová data z Chandry (ve falešných barvách)...
Aktivní galaxie NGC 1275 je centrální a dominantní člen velké a poměrně blízké Kupy galaxií v Perseu. Tato aktivní galaxie vypadá na viditelných vlnových délkách velmi divoce, ale je i velkým zdrojem rentgenového a radiového záření. Jak do ní padají celé galaxie, tak NGC 1275 nabírá hmotu...
Bouřlivé slučování galaxií může sytit superhmotné černé díry. Výsledkem je teoreticky emise z míst kolem superhmotných černých děr, kdy vznikají jedny z nejzářivějších objektů ve vesmíru. Astronomové tyto objekty nazývají AGN (Active Galactic Nuclei), aktivní jádra galaxií. Ale po celá...
Co se pulzarů týče, tak PSR B1509-58 se zdá být mladý. Světlo z výbuchu supernovy, která ho zrodila, k Zemi poprvé doletělo před asi 1700 lety. Tato zmagnetizovaná, 20kilometrová neutronová hvězda rotuje 7krát za sekundu a je kosmickým dynamem, které pohání vítr nabitých částic. Tento...
Na tomto kompozitu na více vlnových délkách, který kombinuje rentgenové a optické snímky z Chandry a Hubbla, je zachyceno rozpínající se mračno trosek po explozi hmotné hvězdy. Zbytek supernovy E0102-72 se nachází asi 190 000 světelných let daleko v sousední galaxii Malé Magellanovo...
SNR 0104 je zbytek po supernově neobvyklého tvaru. Nachází se 190 000 světelných let daleko v naší sousední galaxii Malé Magellanovo mračno. U SNR 0104 je podezření, že se jedná o expandující mračno trosek po supernově typu 1a, katastrofické termonukleární explozi bílého trpaslíka. Podobně...
Kometa Lulin se nyní zjasňuje a směřuje ke svému největšímu přiblížení k planetě Zemi počátkem příštího týdne. Na tomto prvním pohledu z družice Swift je pozemským pozorovatelům tak dobře známá zelenavá záře nahrazena falešnými barvami. Obrazová data byla detektory Swiftu, které normálně...
Ve vzdálenosti necelých 3 miliónů světelných let se nachází nedaleká spirální galaxie M33, obří porodnice hvězd. NGC 604 měří asi 1300 světelných let, neboli skoro 100 násobek velikosti Mlhoviny Orion. Hvězdotvorná oblast NGC 604 je v Místní skupině galaxií druhá největší, hned za 30 Doradus,...
Ve středu tohoto pozoruhodného snímku z družicové observatoře Chandra se nachází pulsar v Krabí mlhovině, neutronová magnetizovaná hvězda o velikosti města, která se otočí 30 krát za sekundu. Tento hloubkový rentgenový snímek poskytnul první zřetelný pohled na zavinuté hranice mlhoviny z...
Aktivní galaxie NGC 1275 je centrální dominantní člen velké a poměrně blízké Kupy galaxií v Perseu. NGC 1275 je ohromný zdroj rentgenového záření a rádiové emise, zvětšuje svoji hmotnost, jelikož do ní padají celé galaxie a nakonec krmí superhmotnou nčernou díru v jádru této galaxie. Tento...
Jak daleko můžete vidět? I ty nejslabší hvězdy, viditelné prostým okem jsou od nás vzdáleny pouze sta nebo tisíce světelných let, a jsou uvnitř v naší vlastní galaxii, v Mléčné dráze. Jestliže ovšem víte, kterým směrem se dívat, tak můžete také zahlédnout galaxii v Andromedě, bledý,...
Na tomto pozoruhodném kompozitním obrazu části oblohy ze světla mimo viditelné spektrum je mladá hvězdokupa Westerlund 2 obklopená prašnou hvězdnou porodnicí RCW 49. Černobíle zobrazená infračervená data ze Spitzerova kosmického dalekohledu doplňují rentgenové údaje horkých energetických...
Obří eliptická galaxie Centaurus A je ve vzdálenosti zhruba 11 miliónů světelných let nejbližší aktivní galaxií. Tento pozoruhodný kompozitní pohled kombinuje obrazová data v rentgenové (Chandra), optické (ESO) a rádiové (VLA) oblasti. Centrální oblast Centaurus A je v optickém...
Hvězdy v Orionu ve viditelném světle jasně září na noční obloze planety Země. V tomto souhvězdí sídlí nejbližší velká hvězdná porodnice, Velká mlhovina v Orionu vzdálená zhruba 1500 světelných let. Výrazně jasný shluk hvězd ve středu tohoto obrazu ve falešných barvách z rentgenového...
Na tomto jedinečném kompozitním obrázku, který zabírá elektromagnetické spektrum ze tří velkých vesmírných observatoří, je galaxie Sombrero (neboli spirální galaxie M104), slavná díky svému širokému prstenci zakrývajícího prachu a svému tvaru klobouku. Chandra zkoumala vysokoenergetickou...
Jasná spirální galaxie NGC 4258, lépe známá jako M106, má asi 30 světelných let a je vzdálená asi 31 miliónů světelných let v souhvězdí Honících psů (Canes Venatici). Žluté a červené odstíny na tomto kompozitním snímku ukazují zatočená galaktická spirální ramena ve viditelném a...
Snímky Orlí mlhoviny M16 z rentgenové observatoře Chandra ukazují mnoho rentgenových zdrojů. Většina rentgenových zdrojů jsou mladé energetické hvězdy. Ty jsou zde vidět jako barevné skvrny superponované na dobře známý Hubblův optický snímek světelný rok dlouhých Sloupů stvoření v M16....
V roce 185 po Kr. čínští astronomové zaznamenali objevení nové hvězdy v asterismu Nanmen, to je v části oblohy, kde je na moderních mapách alfa a beta Centauri. Nová hvězda byla viditelná několik měsíců a považuje se za první popsanou supernovu. Data ze dvou rentgenových dalekohledů 21....
Pokud byste mohli vidět rentgenově, tak by centrální oblasti naší Galaxie nebyly zakryté mračny kosmického prachu. Místo toho by Mléčná dráha ve Střelci (Sagittarius) mohla vypadat třeba takto. Na pohled nádherný obraz rentgenových dat ve falešných barvách z observatoře Chandra...
Tyto čtyři panely ukazují rentgenové snímky rozpínajícího se kosmického mračna o průměru desítek světelných let v blízké galaxii Velké Magellanovo mračno. Zbytky supernovy (supernova remnants - SNR) jsou důsledkem dvou typů hvězdných explozí a jsou uspořádány podle zdánlivého stáří, neboli...
Pro astronomy sedmnáctého století byla hvězda Omicron Ceti, neboli Mira známa jako podivuhodná hvězda, hvězda jejíž jasnost se mohla v průběhu 11 měsíců podstatně měnit. Moderní astronomové dnes znají celou třídu dlouhoperiodických proměnných červených obřích hvězd typu Mira, které jsou...
Dva jasné zdroje ve středu tohoto kompozitního rentgenového (modrá) a rádiového (růžová) obrázku jsou vzájemně se obíhající superhmotné černé díry, které pohánějí obrovský rádiový zdroj 3C 75. Superhmotné černé díry od sebe dělí 25 000 světelných let a jsou obklopeny rentgenově zářícím...
Kupa v Perseu má tisíce galaxií, je vzdálená 250 miliónů světelných let a je jedním z nejhmotnějších objektů ve Vesmíru a nejjasnější kupou galaxií na rentgenové obloze. V jejím jádru se nachází obrovská kanibalská galaxie Perseus A (NGC 1275), která nabírá hmotu, jak na ni...
Div jižní oblohy planety Země, hvězdokupa Trumpler 14, se nachází asi devět tisíc světelných let daleko v komplexu Carina, v bohaté hvězdotvorné oblasti na okraji obrovského molekulárního mraku. Tento rentgenový portrét hvězdokupy Trumpler 14 ve falešných barvách z družicové observatoře...
Snímky ve viditelném světle ukazují, že centrální oblasti kulové hvězdokupy 47 Tucanae jsou přeplněny hvězdami vzdálenými od sebe méně jak desetinu světelného roku. Tento rentgenový pohled na střed 47 Tuc ve falešných barvách z observatoře Chandra též ukazuje, že kupa je dobrým sousedstvím...
Zář i kouř z třístupňové rakety na tuhé palivo M-V-6 podtrhuje perfektní start observatoře Astro-E2. Snímek byl pořízen 10. července ve 12:30 JST z vesmírného středika Uchinoura. Pro zúčastněné astronomy je jistě na pořadu dne oslava, jelikož tento start je opakovaným letem nákladu...
V asi 1600 světelných let vzdálené podvojné soustavě známé jako J0806 kolem sebe každých 321 sekund obíhají dva hustí bílí trpaslíci. Při interpretaci rentgenových dat z observatoře Chandra astronomové poukazují na to, že se už tak krátká doba oběhu trvale zkracuje, tak jak se hvězd k...
Když bylo naše Slunce, nyní středního věku, staré teprve několik miliónů let, tak bylo rentgenově tisíckrát jasnější. Nejspíše se podobalo některé z hvězd, které jsou vidět na kompozitním snímku ve falešných barvách mlhoviny v Orionu z observatoře Chandra. Ve středu snímku jsou jasné hvězdy...
Astronomové až do sedmnáctého století znali hvězdu Omicron Ceti, též zvanou Mira, jako podivuhodnou hvězdu, hvězdu, jejíž jasnost se mohla během asi 11 měsíců dramaticky změnit. Moderní astronomové nyní znají celou třídu dlouhoperiodických proměnných typu Mira jako chladné, pulzující,...
Obrázek je to krásný, ale přitom tato pěkná kosmická obálka vznikla při skoro neuvěřitelném násilí, vytvořil ji výbuch hvězdy 20 krát hmotnější jak Slunce, který při výbuchu supernovy odvrhl její vnější vrstvy. Jak rozpínající se mračno trosek vymetalo materiál v okolním mezihvězdném...
V optickém vzhledu je M74 téměř dokonalou, zepředu viděnou spirální galaxií, která se nachází ve vzdálenosti asi 30 miliónů světelných let v souhvězdí Ryb (Pisces). Červené skvrnky, které jsou vidět na tomto kompozitním obrázku, jsou ultrasvítivé rentgenové zdroje (ultraluminous x-ray sources...
Krabí pulsar je magnetizovaná neutronová hvězda o velikosti města, která se otáčí 30 krát za sekundu a nachází se ve středu tohoto kompozitního snímku vnitřní oblasti dobře známé Krabí mlhoviny. Skvělý obrázek kombinuje optické údaje (červená) z dalekohledu Hubble Space Telescope s...
Nenechte se zmást dobře známým vzorem. Vznešená spirální struktura na této počítačové vizualizaci nepředstavuje zavinutá spirální ramena vzdálené galaxie plné hvězd. Grafika místo toho zobrazuje spirální rázové vlny třírozměrné simulace akrečního disku - materiál vířivě padá na kompaktní...
Zhruba 6000 světelných let daleko pluje souhvězdím Plachty (Vela) hvězdokupa RCW 38 plná výkonných hvězd. Není žádným překvapením, že tyto, jenom milión let staré hvězdy s horkými vnějšími atmosférami, vypadají jako bodové rentgenové zdroje, které posévají tečkami tento rentgenový snímek z...
Energetický výtrysk z jádra obří eliptické galaxie M87 vybíhá až do vzdálenosti 5 000 světelných let. Tento monstrózní výtrysk vypadá na panelech nahoře jako zauzlená a nepravidelná struktura, kterou lze detekovat přes celé spektrum, od rentgenových, přes optické, až k rádiovým vlnovým...
Světlo z výbuchu hvězdy, který vytvořil toto kosmické mračno, bylo na planetě Zemi spatřeno poprvé v říjnu 1604, tedy zhruba před čtyřmi sty lety. Tato supernova vytvořila na obloze počátku sedmnáctého století v souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus) jasnou novou hvězdu. Studoval ji už...
Tento rentgenový snímek ve falešných barvách připomíná populární obrázky nádherné hvězdokupy Plejády, která se nachází v naší vlastní Mléčné dráze, ve skutečnosti ale zkoumá střed mnohem rozlehlejší kosmické rodiny kupu galaxií v Peci (Fornax), vzdálenou asi 65 miliónů světelných...
Jak galaxie C153 prolétá rychlostí 8 miliónů kilometrů za hodinu kupou galaxií Abell 2125, tak z ní proudí 200 000 světelných let dlouhý, kometě podobný ohon. Samotná C153 je členem obří kupy galaxií a jednou může být spirální galaxií jako je Mléčná dráha. Tato pozoruhodná řada...
Ke konstrukci tohoto obrázku zbytku po supernově Cassiopeia A, rozpínajícího se mračna trosek po hvězdné explozi, bylo využito rentgenových údajů posbíraných za jeden milión sekund. Úžasně podrobný snímek z observatoře Chandra umožní bezprecedentní zkoumání katastrofického zániku, který...
Dánský astronom Tycho Brahe zaznamenal v roce 1572 náhle objevenou jasnou hvězdu v souhvězdí Kasiopeji. O nové hvězdě, která tehdy v průběhu několika měsíců zeslábla z dohledu, se věří, že to byla supernova, poslední hvězdná exploze spatřená v naší Mléčné dráze. Rozpínající se se mračno trosek nyní...
Nahoře rentgenově září prstenčitá planeta Saturn. Tajúplný rentgenový pohled, který je jinak mimo dosah lidského vidění, byl vytvořen překrytím počítačově generovaným obrysem kotouče plynového obra a soustavy prstenců s obrazem ve falešných barvách z vyhlazených rekonstruovaných...
Hejno černých děr a neutronových hvězd září jako jasné, skoro bodové zdroje proti bublinám plynu horkého milióny stupňů na tomto rentgenovém snímku ve falešných barvách z oběžné observatoře Chandra. The striking picture spans about 80 thousand light-years across the central regions of...
Vložený rentgenový snímek ve falešných barvách vlevo nahoře ukazuje emisi z kosmického výtrysku vysokoenergetických částic dlouhého 100 000 světelných let, který vychází z kvasaru GB1508+5714. Při odhadované vzdálenosti 12 miliard (12 000 000 000) světelných let se zdá, že jde o nejvzdálenější...
NGC 6888, též známá jako mlhovina Srpek, je kosmická bublina mezihvězdného plynu velká 25 světelných let. Vytvořily ji větry z jasné, masivní hvězdy, která je vidět u středu tohoto kompozitního obrázku, rázem stlačená plynová vlákna zářící v optických vlnových délkách reprezentují zelené a...
Kupa v Perseovi je skutečně enormní uskupení tisíců galaxií a stejně jako další velké kupy galaxií je vyplněna horkým plynem, který rentgenově září. Na levém panelu nahoře je na snímku ve falešných barvách z observatoře Chandra vidět rentgenový horký plyn (nikoliv jednotlivé galaxie). Jasný...
Ve středu tohoto kompozitního obrázku vnitřní oblasti dobře známé Krabí mlhoviny se nachází pulsar Krab, což je magnetizovaná neutronová hvězda o velikosti města, která se otáčí 30 krát za sekundu. Nádherný obrázek kombinuje optická data (červeně) z dalekohledu Hubble Space Telescope a...
Stephanův kvintet je pitoreskní uskupení galaxií se zjevnými problémy, vzdálené asi 300 miliónů světelných let v souhvězdí Pegasa. V této vzdálenosti zabírá přes 200 000 světelných let. Kompozitní snímek ve falešných barvách ilustruje mohutnou podstatu této vícenásobné srážky galaxií, zde...
Pokud byste měli schopnost vidět rentgenově, tak centrální oblasti naší Galaxie by nebyly ukryté před naším pohledem nesmírnými mračny kosmického prachu, která jsou pro viditelné světlo neprůhledná. Místo toho by Mléčná dráha ve Střelci (Sagittarius) mohla vypadat nějak tak, jako...
V noci můžete odchýlit světlo baterky vzhůru pod bradou a tak skrýt zářící žárovku z přímého pohledu vašich kamarádů. Světlo žárovky se ale odráží od vašeho obličeje a může vám dát překvapivý vzhled. Spirální galaxie NGC 1068 možná dělá v kosmickém měřítku podobný trik: z přímého pohledu...
Obří eliptická galaxie Centaurus A, s jádrem skrytým před optickým pohledem širokým pásem prachu, byla jedním z prvních objektů pozorovaným Chandra X-ray Observatory obíhající na oběžné dráze. Astronomové nebyly zklamáni, protože vzhled Centaurus A v rentgenovém záření učinil její...
Střed dobře prostudované aktivní galaxie Centaurus A před pohledy optických dalekohledů skrývá změť hvězd, plynu a prachu. Ale jak rádiové i rentgenové dalekohledy mohou sledovat význačný výtrysk vysokoenergetických částic, který proudí z galaktického jádra. Tento kompozitní snímek ve...
Velké hmotné hvězdy končí své bouřlivé životy okázalými výbuchy supernov, ale také malé nízkohmotné hvězdy mohou dospět k podobnému konci. O některých bílých trpaslících v podvojných hvězdných soustavách se opravdu předpokládá, že namísto jednoduchého ochlazení a tichého zeslábnutí naberou...
Ano, dnes je sv. Valentýna (!) a astronomové si při pohledu na hvězdokupu NGC 346 v naší sousední galaxii Malé Magelanovo mračno povšimli tohoto mračna ve tvaru srdce, které je v centrální oblasti kupy tvořeno horkým plynem emitujícím rentgenové záření. Rentgenový snímek ve falešných...
Jasná a nádherná spirální galaxie M83 se nachází zhruba dvanáct miliónů světelných let od Země v hlavě souhvězdí Hydry. Točitá spirální ramena, tak výrazná na snímcích ve viditelném světle, obdařila tuto galaxii populárním jménem Jižní větrník. Spirální ramena jsou také zjevná i na...
Ve vzdálenosti zhruba 6000 světelných let brázdí souhvězdím Plachty (Vela) hvězdokupa plná silných hvězd - RCW 38. Není žádným překvapením, že tyto hvězdy jsou mladé, jen milióny let a se svými horkými vnějšími atmosférami se jeví jako bodové rentgenové zdroje, které posévají tečkami...
Hubbleův optický obraz nalevo ukazuje 400 miliónů světelných let vzdálenou NGC 6240 v mukách titánské srážky galaxie - galaxie. Jak spěje kosmická katastrofa k závěru, tak fúzující galaxie vyvrhují čtyři zkroucené slapové ohony hvězd, plynu a prachu, které procházejí zuřivým poryvem...
Eliptickou galaxii NGC 720 obklopují kosmické mraky plynu, který vyzařuje rentgenové paprsky. Na tomto snímku ve falešných barvách z rentgenové observatoře Chandra je vidět plyn o extrémní teplotě, kolem 7 miliónů stupňů Celsia, což činí nemožným udržet mrak v blízkosti NGC 720 pouze na...
Tento obrázek, oficiálně nazývaný Hloubkové pole Chandra - jih, představuje vůbec kdy nejhlubší rentgenový snímek Vesmíru. Pořízení snímku trvalo jeden milión vteřin akumulovaného expozičního času oběžné rentgenové observatoře Chandra. Tento rentgenový snímek soustředěný na jinak nevýznamný...
Tento úžasně podrobný rentgenový snímek ve falešných barvách je zaměřený na galaxii Cygnus A. Cygnus A, zde zpodobněný oběžnou observatoří Chandra, je vidět jako efektní vysokoenergetický rentgenový zdroj. Ve skutečnosti je ale slavnější na nízkoenergetickém konci elektromagnetického...
Viditelné sluneční světlo se lze s pomocí kapky vody nebo skleněného hranolu rozložit na barvy duhy. Dobře známé spektrum barev duhy běží podle rostoucí energie od červené, přes oranžovou, žlutou, zelenou, modrou, indigo, až po fialovou. Také rentgenové světlo lze rozložit...
Nenechte se zmást dobře známou symetrií. Vznešená spirální struktura, která je vidět na této počítačové vizualizaci, není portrétem točitých spirálních ramen vzdálené hvězdné galaxie. Místo toho se jedná o spirální rázové vlny v třírozměrné simulaci akrečního disku. Materiál jako ve...
Dánský astronom Tycho Brahe zaznamenal v roce 1572 v souhvězdí Kasiopeji náhlé zjevení jasné nové hvězdy. Nová hvězda se během několika měsíců ztratila z dohledu a nyní se věří, že to musela být supernova, jedna z posledních hvězdných explozí pozorovaných v naší Galaxii Mléčné dráze. Na...
Astronomové někdy jednoduše považují všechny prvky jiné než vodík a hélium za "těžké prvky". Je to docela pochopitelné, protože dokonce i všechny těžké prvky dávají dohromady jen mimořádně malou část Vesmíru. Přesto ale mohou těžké prvky výrazně ovlivnit vznik galaxií a hvězd, a to...
Populární pár interakujících galaxií známý jako Vírová galaxie, ještě čerstvě v paměti ze včerejší epizody, zde debutuje mimo říši viditelného světla zobrazením na vysokých energiích z oběžné rentgenové observatoře Chandra. Na obrazových datech této oblasti z Chandry, která stále...
V eliptické galaxii NGC 4697, která se nachází asi 40 miliónů světelných let daleko v souhvězdí Panny (Virgo), je na tomto rentgenovém snímku z observatoře Chandra hodně jasných bodových zdrojů. Jako jiné normální eliptické galaxie, tak je i NGC 4697 sférickou sestavou hlavně starších, slabších,...
Největší planeta ve Sluneční soustavě, plynný obr Jupiter, je slavný i pro svou Velkou rudou skvrnu. Na panelu vpravo je důvěrně známá obří planeta s bouřkovým systémem a oblačnými pásy na optickém snímku z prolétající sondy Cassini. Na panelu vlevo snímek ve falešných barvách z...
Kvasar známý jako PKS 1127-145 se nachází deset miliard světelných let od naší planety. Pohled z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope na levém panelu ukazuje tento kvasar spolu s dalšími galaxiemi tak, jak se jeví v optickém světle. Samotný kvasar je jako nejjasnější objekt v...
Kupa Abell 2597, typická pro velké galaktické kupy miliardy světelných let daleko, se vyznačuje stovkami galaxií ponořených v mračnu plynu o mnoha miliónech stupňů, který rentgenově září. Tento rentgenový snímek z observatoře Chandra ukazuje horký plyn v centrálních oblastech této...
Pokud byste měli rentgenové vidění, tak středové oblasti naší galaxie by nebyly ukryté pohledu frontami nesmírných mračen kosmického prachu neprůhledných pro viditelné světlo. Místo toho by mohla Mléčná dráha ve Střelci (Sagittarius) vypadat nějak jako tato úžasná mozaika snímků z...
Nahoře je zachycena Venuše, druhá planeta od Slunce na vůbec prvním rentgenovém snímku (vlevo) z oběžné observatoře Chandra. Vyhlazený, rentgenový snímek ve falešných barvách je porovnáván s optickým snímkem (vpravo) z malého pozemského dalekohledu. Oba snímky zobrazují Venuši zprava ozářenou...
Energetický výtrysk z jádra obří eliptické galaxie M87 dosahuje na 5000 světelných let. Monstrózní výtrysk vypadá na panelu nahoře jako zauzlená a nepravidelná struktura, viditelná napříč spektrem od rentgenových přes optické k rádiovým vlnovým délkám. Ve všech těchto pásmech je pozorovaná emise...
Masivní hvězdy tráví své krátké životy zuřivým spalováním nukleárního paliva. Při vysokých teplotách a hustotách v jádrech hvězd se slučováním jader lehkých prvků jako je vodík a helium vytváří těžší prvky jako uhlík, kyslík atd. v posloupnosti končící železem. A tak výbuch...
V pravých panelech nahoře jsou na snímcích ve falešných barvách dalekohledem Hubble Space Telescope vidět galaxie v kupě Abell 2390 (nahoře) a MS2137.3-2353 (dole) situované více jak 2,000,000,000 (dvě miliardy) světelných let od Země. Odpovídající panely nalevo ukazují každou galaxii v...
Tato mozaika rentgenových snímků vysekává schodky fotogenickou Růžicovou mlhovinou, hvězdnou kolébkou 5000 světelných let od Země v souhvězdí Jednorožce (Monoceros). Mozaika zkonstruovaná z údajů pořízených oběžnou rentgenovou observatoří Chandra zabírá necelých 100 světelných let a barvy...
Na tomto rentgenovém snímku ve falešných barvách z observatoře Chandra astronomy uvítaly dvě rentgenové hvězdy hned vedle sebe,v prostoru jádra kulové hvězdokupy M15. Takové uvítání bylo příjemným překvapením, jelikož předchozí rentgenové snímky této hvězdokupy ukazovaly pouze jeden zdroj tam,...
Pulsar PSR B1509-58, hvězdná mrtvola 19 000 světelných let od Země, na nás mává z malého jižního souhvězdí Kružítka (Circinus). Podobně jako její příbuzná v srdci Krabí mlhoviny, tak i pulzar v Kružítku je rychle se otáčející, magnetizovanou neutronovou hvězdou. Na tomto snímku ve falešných...
Obří eliptická galaxie Centaurus A, jejíž jádro se ukrývá z optického pohledu za tlustými pásy prachu, byla mezi prvními objekty pozorovanými oběžnou rentgenovou observatoří Chandra. Astronomové nebyli zklamáni, jelikož vzhled rentgenového zdroje Centaurus A činí jeho klasifikaci jako aktivní...
Pulsar Vela se zrodil ve středu explodující hvězdy - supernovy před 10000 lety. Na tomto rentgenovém snímku z observatoře Chandra pulsar stále vytváří zářící mlhovinu v srdci rozpínajícího se oblaku hvězdných trosek. Samotný pulsar je neutronová hvězda vzniklá z jádra hvězdy stlačením na...
Astronomové hlásí, že pozorování galaxií známých překotným vznikáním hvězd rentgenovou observatoří Chandra ukazuje, že tyto galaxie též obsahují svítivé rentgenové zdroje. Předpokládá se, že jde o středněhmotné černé díry a obří oblaka přehřátého plynu. Vezměme si například nádherný vesmírný...
Hloubkový optický snímek (vlevo) 47 Tucanae ukazuje starou kulovou hvězdokupu, jenž je tak hustá a přeplněná, že v těsně zaplněném jádře nelze rozlišit jednotlivé hvězdy. Rentgenový snímek centrálních oblastí (vložený snímek vpravo) z observatoře Chandra ukazuje bohatství rentgenových hvězd, jež...
Kapka vody nebo skleněný hranol rozkládají viditelné sluneční světlo na barevnou duhu. Barvy v dobře známém spektru duhy jsou seřazeny podle stoupající energie: červená, oranžová, zelená, modrá, indigo, fialová. Také rentgenové světlo se může rozkládat do spektra seřazeného podle energie, ovšem...
Tento hloubkový snímek oficiálně zvaný Chandra Deep Field - South představuje nejhloubkovější rentgenový snímek Vesmíru, který byl kdy pořízen. Byl dosažen po úhrnném expozičním času jednoho miliónu sekund z oběžné rentgenové observatoře Chandra. Tento rentgenový snímek je zaměřený na obyčejnou,...
Při pátrání po galaxiích na obloze identifikoval kanadský astronom Paul Hickson se svými kolegy asi 100 kompaktních skupin galaxií, jež se nyní nazývají Hicksonovi kompaktní skupiny (Hickson Compact Groups - HCGs). S pouze několika členy ve skupině jsou HGS mnohem menší než nesmírné kupy...
Velké kupy galaxií jsou nejhmotnějšími objekty ve vesmíru. Astronomové si nyní uvědomili, že průvodním znakem těchto kosmických obrů jsou plynné mraky s teplotami desítek miliónů stupňů, které kupy prostupují a silně rentgenově září. Tento snímek z observatoře Chandra zaměřený na rádiovou...
Vzory v planetární mlhovině NGC 6543 celkem snadno vnukají její populární název mlhovina Kočičí oko. Roku 1995 rozlišil víry této zářící mlhoviny, známé plynnými chuchvalci vyvrhovanými z umírající slunci podobné hvězdy asi 3000 světelných let od Země, úžasný optický snímek ve falešných barvách...
Tým badatelů s využitím rentgenových dat z oběžné observatoře Chandra spolu s rádiovými daty z Very Large Array objevil důkaz pro další výskyt jednoho z nejbizardnějších objektů moderní astrofyziky - neutronové hvězdy. Předpokládánou neutronovou hvězdu obklopuje zbytek po supernově IC443 a jeví...
Galaxie v celem vesmíru, mají tendenci ke shlukování do skupin v rozsahu od několika členu po tisíce členu. Počátkem let 1970 si astronomove uvědomili, ze větší shluky nesmírných kup galaxií o milionech světelných let jsou napríč prostoupeny rídkymi mračny horkeho plynu, ktery silně rentgenově...
Výzkumné lety balónů provedené rakouským fyzikem Viktorem Hessem v roce 1912 odhalily skutečnost, že Země je trvale bombardována vysokoenergetickou radiací z kosmu, jež se začala nazývat "kosmické paprsky". Co jsou kosmické paprsky a odkud pochází? Je známo, že jsou to většinou...
Velmi úspěšná série NASA vysokoenergetických astrofyzikálních observatoří HEAO (High Energy Astrophysical Observatory) vypadá na pozadí planety Země jako flotila futuristických mezihvězdných křižníků. Na této starší ilustraci mají vesmírné dalekohledy označení A, B a C, ale jsou známy...
Tento vysoce podrobný rentgenový snímek ve falešných barvách je vzcentrován na galaxii Cygnus A. Snímek pořídila oběžná observatoř Chandra. Zde je Cygnus A vidět jako spektakulární vysokoenergetický rentgenový zdroj, ale Cygnus A je známější na nízkoenergetickém konci elektromagnetického...
Rentgenové družice již dříve objevily překvapivé rentgenové zářící kosmické pozadí a astronomové se snažili porozumět jeho původu. Až nyní při pohledu skrze díry v zakrývajícím plynu a prachu naší vlastní Galaxie Mléčné dráhy pořídil výkonný oběžný rentgenový dalekohled XMM-Newton tento...
Tento duchový obraz z oběžné observatoře Chandra ukazuje Kupu galaxií v Perseu v rentgenovém záření, jehož fotony mají tisíckrát větší energii než viditelné světlo. Kupa v Perseu vzdálená 120 miliónů světelných let obsahuje tisíce galaxií, ale žádná z nich není vidět. Namísto jednotlivých galaxií...
Sírius A (Alfa Canis Majoris) je ve viditelném světle nejjasnější hvězdou noční oblohy, pečlivě sledovaným nebeským majákem v průběhu psané historie. Část podvojné hvězdy leží jen 8 světelných let daleko a v moderní době u něj byla rozpoznána malá doprovodná hvězda, Sírius B. Sírius B je mnohem...
Nahoře je rentgenový snímek Země pořízený v březnu 1996 z družice Polar. Většina planety je tmavá s vkreslenými obrysy kontinentů a souřadnicovou sítí, zatímco jasná rentgenová emise poblíž severního pólu je zobrazena červeně. Ale proč Země rentgenově září? Ve skutečnosti nezáří samotná Země,...
Černé díry jsou asi nejbizardnějšími stvořeními moderní astronomické zoologické zahrady. Po letech hledání černých děr buď jako hvězdných objektů v binárních hvězdných soustavách nebo enormně hmotných černých děr ve středech galaxií, mají nyní astronomové silné důkazy pro jiná exotická...
V roce 1990 byla na oběžnou dráhu vypuštěna observatoř ROSAT určená k výzkumu vesmíru prohlížením celé oblohy v rentgenovém záření, jehož fotony mají asi 1000 krát větší energii než viditelné světlo. Tato přehlídka ROSATu vytvořila nejostřejší a nejcitlivější současný rentgenový obraz...
Houf černých děr a neutronových hvězd září jako jasné, skoro bodové zdroje proti bublinám milióny stupňů horkého plynu na tomto rentgenovém snímku ve falešných barvách z oběžné observatoře Chandra. Skvělý snímek ukazuje ústřední oblasti dvou galaxií, NGC 4038 a NGC 4039, zaklesnutých v...
Malinká zakroužkovaná skvrnka vpravo ve skutečnosti představuje velký astronomický objev -- první detekované vzplanutí z nevyvinuté hvězdy. Nevyvinuté hvězdy označované v astronomické hantýrce jako hnědí trpaslíci, jež mají příliš nízkou hmotnost než aby se zanítilo termojaderné hoření vodíku v...
Kupa galaxií v Perseu jež se skládá z tisíců galaxií, je vzdálená 320 miliónů světelných let a je jedním z nejhmotnějších objektů ve Vesmíru. V jejím jádru se nachází gigantická kanibalská galaxie Perseus A(NGC 1275), jež nabírá hmotu plynu a galaxií, jež do ní padají. Barvy červená, zelená a...
Tento úžasný snímek z oběžné rentgenové observatoře Chandra je zaměřen na pulsar v Plachtách (Vela) - zhroucené hvězdné jádro ve zbytku po supernově v Plachtách je zhruba 800 světelných let daleko. Pulsar Vela je neutronovou hvězdou. Je mnohem hmotnější než Slunce a má hustotu atomových...
Černá díra má neúprosně přitahovat hmotu. Ale intenzivní záření generované, když materiál víří a padá do jejího gravitačního pole také zahřívá okolní plyn a vyhání jej pryč. Proměření rentgenového spektra aktivní galaxie NGC 3783 nedávno pořízeného observatoří Chandra odhalilo vítr vysoce...
Tento snímek ve falešných barvách z rentgenové observatoře Chandra ukazuje prstenec z plazmatu o teplotě 10 miliónů stupňů. Je to jeden z nejpodrobnějších rentgenových snímků rozpínající se rázové vlny ze supernovy 1987a (SN1987A). Na viditelných vlnových délkách je SN1987A slavná díky...
V rychlém tempu dochází k tvorbě hvězd v galaxii M82 -- galaxii s asi 10x vyšší rychlostí vzniku (a zániku) hmotných hvězd ve srovnání s naší Mléčnou dráhou. Hvězdné větry masívních hvězd a zášlehy z explozí supernov vytvořily rozpínající se oblak milión stupňů horkého plynu na snímku této nápadné...
Na zimní severní obloze jasně září hvězdy Orionu, v souhvězdí které je domovem nejbližší velké hvězdné porodnice Velké mlhoviny v Orionu, zhruba 1500 světelných let daleko. Nápadně jasný shluk hvězd ve středu tohoto snímku části mlhoviny z rentgenového dalekohledu Chandry jsou masivní hvězdy...
Velká nádherná spirální galaxie vzdálená 2 milióny světelných let - Andromeda (M31) - byla dlouho předkládána jako obraz naší Mléčné dráhy, jako vzdálené zrcadlo naší vlastní galaxie. V šedesátých letech dvacátého století britská sci-fi série "A For Andromeda" dokonce postulovala, že je domovem...
Výzkumem kvazarů a aktivních galaxií ve vzdáleném vesmíru došli astronomové k závěru, že většina galaxií má ve svém centru masivní černou díru. Vířící hvězdy a silné proměnné rádiové zdroje nabízí přesvědčivé důkazy, že dokonce i galaktické centrum naší vlastní Mléčné dráhy hostí takové...
Mrak ve tvaru písmene Q na rentgenovém snímku ve falešných barvách z oběžné observatoře Chandra je velký ... napříč má asi 40 světelných let. Je také horký, protože rentgenová zář je tvořena plynem o mnohomiliónové teplotě. S katalogovým označením E0102-72 je toto kosmické Q asi 1000 let...
Hvězdkupa Plejády (Kuřátka) je jedním z klenotů severní oblohy. Pouhému oku se jeví jako lákavá skupina hvězd v souhvězdí Býka, a pohled dalekohledem ukáže kupu hvězd obklopenou jemným modrým závojem hvězdného světla odraženého od prachu. Rentgenové dalekohledy na palubě oběžné...
Kosmické trosky po výbuchu hmotné hvězdy se staly objektem prvního oficiálního snímku rentgenové observatoře NASA Chandra. Zbytek po supernově známý jako Kasiopea A vznikl po explozi hvězdy v tomto souhvezdí severní oblohy před 300 lety. Snímek odkrývá nevídané detaily v rentgenovém světle,...
Tato animace s použitím snímků Slunce v rentgenovém záření zaznamenaných 7.července 1998 ukazuje úžasný úkaz - tři blízké simultánní výtrysky spojené se sluneční aktivní oblastí. Dva snímky byly pořízeny s časovým odstupem několika hodin dalekohledem v měkkém rentgenovém záření na palubě oběžné...
Na tomto širokoúhlém záběru je vidět rentgenový dalekohled Chandra zabalený do ochranných plášťů a namontovaný na raketovém stupni Inertial Upper Stage (IUS) před uložením do nákladového prostoru raketoplánu Columbia. Posádka Columbie vypustila dalekohled nazvaný na počest laureáta Nobelovy...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Letní trojúhelník - Vega, Deneb, Altair | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS
