Prvky v pozůstatcích

Uznání: J.Hughes (Rutgers) et al., CXC, NASA

Masivní hvězdy tráví své krátké životy zuřivým spalováním nukleárního paliva. Při vysokých teplotách a hustotách v jádrech hvězd se slučováním jader lehkých prvků jako je vodík a helium vytváří těžší prvky jako uhlík, kyslík atd. v posloupnosti končící železem. A tak výbuch supernovy, nevyhnutelný a spektakulární odchod hmotné hvězdy, odvrhuje zpět do vesmíru trosky obohacené těžšími prvky, jenž se stanou součástmi jiných hvězd a planet (a lidí!). Tento podrobný rentgenový snímek ve falešných barvách z oběžné observatoře Chandra ukazuje takový horký, rozpínající se hvězdný mrak trosek o průměru asi 36 světelných let. Tento zbytek po supernově katalogizovaný jako G292.0+1.8 v jižním souhvězdí Kentaura (Centaurus) vznikl z hmotné hvězdy, která vybuchla jak se odhaduje asi před 1600 lety. Modravé barvy zvýrazňují vlákna plynu o mnohamilionových teplotách, jenž jsou výjmečně bohatá na kyslík, neon a hořčík. Bodový objekt na snímku z Chandry hned pod středem vlevo nabízí myšlenku, že obohacující supernova též vytvořila ve svém pozůstatku pulsar, rotující neutronovou hvězdu pozůstávající ze zhouceného hvězdného jádra.