Úvodní  >  Štítky  >  Štítek nucleosynthesis

Štítek: nucleosynthesis

APOD Původ prvků

Vodík ve vašem těle přítomný v každé molekule vody pochází z velkého třesku. Ve vesmíru nejsou žádné jiné patrné zdroje vodíku. Uhlík ve vašem těle vznikl při jaderném slučování uvnitř hvězd, stejně jako kyslík. Většina železa ve vašem těle vznikla při supernovách, při kterých hvězdy vybuchly dávno...

APOD Prvky po supernově

Hmotné hvězdy tráví své krátké životy zuřivým spalováním jaderného paliva. Fúzí za extrémních teplot a hustot kolem stelárního jádra se jádra lehkých prvků jako je vodík a helium slučují na těžší prvky jako je uhlík, kyslík, až po železo. Takže výbuch supernovy je nevyhnutelným a okázalým...

APOD Odkud pochází prvky

Vodík ve vašem těle, který je přítomný v každé molekule vody, pochází z velkého třesku. Ve vesmíru nejsou žádné další zjevné zdroje vodíku. Uhlík ve vašem těle vznikl jadernou fúzí uvnitř hvězd, stejně jako kyslík. Většina železa ve vašem těle vznikla při dávných a dalekých...

APOD Odkud jsou prvky

Vodík, který je vašem těle v každé molekule vody, pochází z velkého třesku. Ve vesmíru nejsou žádné další patrné zdroje vodíku. Uhlík ve vašem těle vznikl slučování jader uvnitř hvězd, stejně jako kyslík. Většina železa ve vašem těle vznikla dávno a daleko při výbuchu hvězd...

APOD SNR 0103 72.6: Přísun kyslíku

Výbuch supernovy, nevyhnutelný a okázalý zánik hmotné hvězdy, vrhá zpátky do prostoru trosky obohacené těžkými prvky, které vznikly v jejím hvězdném jádru. Tyto prvky budoucích hvězd a planet jsou také nezbytné pro život. Na rentgenovém snímku ve falešných barvách je právě zde vidět, že...

APOD SNR 0103-72.6: Dodávka kyslíku

Výbuch supernovy, nevyhnutelný a okázalý zánik hmotných hvězd, vrhá zpátky do prostoru trosky obohacené těžkými prvky, které vznikly v jejím hvězdném jádru. Tyto prvky budoucích hvězd a planet jsou také nezbytné pro život. Na rentgenovém snímku ve falešných barvách je zde právě...

APOD Prvky v pozůstatcích

Masivní hvězdy tráví své krátké životy zuřivým spalováním nukleárního paliva. Při vysokých teplotách a hustotách v jádrech hvězd se slučováním jader lehkých prvků jako je vodík a helium vytváří těžší prvky jako uhlík, kyslík atd. v posloupnosti končící železem. A tak výbuch...

APOD Původ prvků

Vodík ve vašem těle přítomný v každé molekule vody pochází z velkého třesku. Ve vesmíru nejsou žádné jiné patrné zdroje vodíku. Uhlík ve vašem těle vznikl při jaderném slučování uvnitř hvězd, stejně jako kyslík. Většina železa ve vašem těle vznikla při supernovách, při kterých hvězdy vybuchly dávno...

APOD Prvky po supernově

Hmotné hvězdy tráví své krátké životy zuřivým spalováním jaderného paliva. Fúzí za extrémních teplot a hustot kolem stelárního jádra se jádra lehkých prvků jako je vodík a helium slučují na těžší prvky jako je uhlík, kyslík, až po železo. Takže výbuch supernovy je nevyhnutelným a okázalým...

APOD Odkud pochází prvky

Vodík ve vašem těle, který je přítomný v každé molekule vody, pochází z velkého třesku. Ve vesmíru nejsou žádné další zjevné zdroje vodíku. Uhlík ve vašem těle vznikl jadernou fúzí uvnitř hvězd, stejně jako kyslík. Většina železa ve vašem těle vznikla při dávných a dalekých...

APOD Odkud jsou prvky

Vodík, který je vašem těle v každé molekule vody, pochází z velkého třesku. Ve vesmíru nejsou žádné další patrné zdroje vodíku. Uhlík ve vašem těle vznikl slučování jader uvnitř hvězd, stejně jako kyslík. Většina železa ve vašem těle vznikla dávno a daleko při výbuchu hvězd...

APOD SNR 0103 72.6: Přísun kyslíku

Výbuch supernovy, nevyhnutelný a okázalý zánik hmotné hvězdy, vrhá zpátky do prostoru trosky obohacené těžkými prvky, které vznikly v jejím hvězdném jádru. Tyto prvky budoucích hvězd a planet jsou také nezbytné pro život. Na rentgenovém snímku ve falešných barvách je právě zde vidět, že...

APOD SNR 0103-72.6: Dodávka kyslíku

Výbuch supernovy, nevyhnutelný a okázalý zánik hmotných hvězd, vrhá zpátky do prostoru trosky obohacené těžkými prvky, které vznikly v jejím hvězdném jádru. Tyto prvky budoucích hvězd a planet jsou také nezbytné pro život. Na rentgenovém snímku ve falešných barvách je zde právě...

APOD Prvky v pozůstatcích

Masivní hvězdy tráví své krátké životy zuřivým spalováním nukleárního paliva. Při vysokých teplotách a hustotách v jádrech hvězd se slučováním jader lehkých prvků jako je vodík a helium vytváří těžší prvky jako uhlík, kyslík atd. v posloupnosti končící železem. A tak výbuch...



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »