Rentgenové záření ze zbytku po Tychonově supernově

Uznání: SAO, CXC, NASA

Dánský astronom Tycho Brahe zaznamenal v roce 1572 v souhvězdí Kasiopeji náhlé zjevení jasné nové hvězdy. Nová hvězda se během několika měsíců ztratila z dohledu a nyní se věří, že to musela být supernova, jedna z posledních hvězdných explozí pozorovaných v naší Galaxii Mléčné dráze. Na tomto podrobném rentgenovém snímku ve falešných barvách z oběžné observatoře Chandra je rozpínající se mračno trosek, nyní známé jako Tychonův zbytek supernovy. Nejenergetičtější rentgenové paprsky reprezentované modrou barvou vycházejí z oblastí zasažených rázem podél vnějších okrajů zbytku po supernově a odpovídají plynu při teplotách 20 miliónů stupňů Celsia. Vnitřku zbytku dominují rentgenové paprsky z chladnějšího plynu (jenom něco kolem 10 miliónů!). Na rozdíl od jiných zbytků supernov, nelze nalézt žádný centrální bodový zdroj, což podporuje teorii, že původ této hvězdné exploze způsobila nukleární detonace po vyhoření, která nakonec zničila bílého trpaslíka. Tychonův zbytek po supernově je ve vzdálenosti asi 7500 světelných let a má napříč asi 20 světelných let. Zorné pole tohoto rentgenového snímku s celkově sférickým mračnem bylo vespod lehce oříznuto.