Podivuhodná hvězda Mira

Uznání: Rentgenový snímek: M. Karovska (Harvard-Smithsonian CfA) et al., CXC / NASA
Ilustrace: M.Weiss(CXC)

Astronomové až do sedmnáctého století znali hvězdu Omicron Ceti, též zvanou Mira, jako podivuhodnou hvězdu, hvězdu, jejíž jasnost se mohla během asi 11 měsíců dramaticky změnit. Moderní astronomové nyní znají celou třídu dlouhoperiodických proměnných typu Mira jako chladné, pulzující, červené obry, se zhruba 700 krát větším průměrem jak Slunce. Červený obr Mira se nachází pouze 420 světelných let daleko a obr samotný (Mira A, vpravo) obíhá spolu s doprovodnou složkou, malým bílým trpaslíkem (Mira B). Mira B je oblopena diskem materiálu nasáteho z pulzujícího obra a u takové podvojné soustavy se u horkého akrečního disku bílého trpaslíka očekává rentgenové záření. Ale tento ostrý snímek ve falešných barvách z observatoře Chandra také zachytil na rentgenových energiích silně planoucí chladnou složku, která je zřetelně oddělená od rentgenové emise akrečního disku doprovodné hvězdy. Po umístění kurzoru na obrázek se zamění malířova představa této stále podivuhodné interagující podvojné hvězdné soustavy s rentgenovým snímkem Miry z Chandry.