Akreční disky kolem černých děr bývají nejčastěji studovány s využitím modelu, podle nějž se turbulentní transport momentu hybnosti řídí zjednodušeným předpokladem konstantní viskozity. Tento empirický zákon má svůj původ v úvahách ze 70. let minulého století a na jeho základě bylo analyzováno mnoho...
Jak by to vypadalo, kdybyste se ponořili do monstrózní černé díry? Tento obrázek ze superpočítačové vizualizace ukazuje celou oblohu, jak ji vidí simulovaná kamera nořící se k černé díře o hmotnosti 4 miliony Sluncí, podobné té v centru naší galaxie. Kamera se nachází asi 16 milionů kilometrů od...
Nový díl Rozhovorů o vesmíru opět zanese naši představivost do místa, kolem kterého se vše v naší Galaxii točí: obrovské a jasné hvězdokupy obsahující supermasivní černou díru. Miško Zajaček nám představí spoustu zajímavých objektů, které se v ní nachází, a s pomocí nejnovějších poznatků poodhalí,...
Pokud jedna černá díra vypadá divně, co dvě? Světelné paprsky z akrečních disků kolem dvojice obíhajících superhmotných černých děr si razí cestu deformovaným časoprostorem, který vzniká na této podrobné počítačové vizualizaci v důsledku extrémní gravitace. Simulované akreční disky dostaly různá...
Rentgenové dvojhvězdy jsou aktivními galaktickými jádry v malém. I proto se na jejich výzkum často používá technik odladěných pro tyto mnohem větší systémy. Početným tým pracovníků Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU si pokládal otázku, zda jsou pro tyto případy používané modely validní a...
Jakým způsobem ovlivňuje přítomnost magnetického pole chování látky v akrečním disku v okolí černé díry? Přesně tuto otázku si položili autoři představované práce, mezi nimiž byl i Vladimír Karas z ASU. Studie, provedená s pomocí numerické simulace, poukazuje na nezanedbatelný vliv magnetismu v...
V literatuře přibývá studií prokazujících, že černé díry jsou ve vesmíru téměř všudypřítomné. Od těch hvězdných černých děr vyskytujících se například v kompaktních dvojhvězdách po černé veledíry v jádrech galaxií a kvazarů. Jejich detekce v drtivé většině případů spoléhá na přítomnost okolní látky,...
Jak by vypadalo kroužení kolem černé díry? Pokud by černou díru obklopoval vířící disk žhavého a hromadícího se plynu, pak by velká gravitace černé díry vychylovala světlo vyzařované diskem tak, že by vypadalo velmi neobvykle. Takovou vizualizaci představuje toto animované video. Video začíná...
Co se stane, když černá díra pohltí hvězdu? Mnoho detailů zůstává neznámých, ale pozorování přinášejí nová vodítka. Celooblohová přehlídka ASAS-SN (All Sky Automated Survey for SuperNovae) v roce 2014 pozemními robotickými dalekohledy zaznamenala mohutnou explozi, kterou následně sledovala...
Jak vypadaly první kvazary? O nejbližších kvazarech je nyní známo, že v centrech aktivních galaxií obsahují superhmotné černé díry. Plyn a prach, který do kvazaru padá, jasně září, někdy více než celá domovská galaxie. Kvazary, které vznikaly v prvních miliardách let vesmíru, jsou ovšem ještě...
Kosmické mise zaměřené na studium polarizace rentgenového záření slibují vnést nový vítr do výzkumu akrečních disků kolem kompaktních objektů. J. Podgorný a M. Dovčiak z ASU v mezinárodní spolupráci s pomocí počítačového modelu studovali modelové situace akrece v okolí černé díry a určili, jaké...
Akreční disky, magnetická pole a s tím spojený vznik polárních výtrysků nejsou jen doménou aktivních galaktických jader. V menším měřítku takovou situaci najdeme u prakticky každé stálice ještě než se stane hvězdou. Anabella Araudo z ASU zjišťovala, jak je možné, že v takových systémech se pozoruje...
Na této úžasné počítačové vizualizaci je vidět, jak světelné paprsky z akrečních disků kolem páru vzájemně obíhajících superhmotných černých děr pronikají zborceným prostoročasem vytvářeným extrémní gravitací. Simulované akreční disky mají odlišná barevná schémata, červená je pro disk kolem černé...
„Pozorování“ černých děr jsou obecně založena na studiu jejich interakce s bezprostředním okolím. Nejlépe lze tak studovat černé díry hvězdných hmotností nacházející se v těsném dvojhvězdném systému s akrečním diskem. Tým astronomů se silnou českou účastí z ASU publikoval práci prezentující...
Tuto krásnou oblohu rovinou naší Galaxie Mléčné dráhy u severního konce Velké trhliny a souhvězdí Labutě (Cygnus) namalovaly tahy štětce z mezihvězdného prachu a zářícího vodíku. Širokoúhlá mozaika na obloze zabírá impozantních 24 stupňů a tvoří ji 22 samostaných snímků s více než 180 hodinami...
Jaké by to bylo oblétat černou díru? Pokud by černou díru obklopoval disk vířícího a zářícího akrečního plynu, tak potom velká gravitace černé díry by odkláněla světlo emitované diskem a celé by to vypadalo velice neobvykle. Vizializace je na tomto animovaném videu. Video začíná s vámi, s...
Vladimír Karas z ASU je součástí týmu, který publikoval teoretickou práci zabývající se výpočtem gravitačního pole v okolí těles s tvarem toroidu. Výsledky umožní výrazně zrychlit a zpřesnit výpočty pohybů částic v blízkosti těles s geometrickými vlastnostmi akrečních disků a v protoplanetárních...
Tím vedcov z USA a Taiwanu zachytil prvý jasný obrázok mladej hviezdy obklopenej akrečným diskom. Vo svojom článku publikovanom v časopise Science Advances tím opisuje, ako bol tento obraz zachytený a ďalšie podrobnosti.
Co se stane, když se nějaká hvězda dostane do blízkosti černé díry? Zdá se, že nedávná pozorování ze družicových observatoří události nazvané ASASSN-14li ve vzdáleném galaktickém centru vypovídají stašidelný příběh jedné takové hvězdy. I když se úhlově nedá rozlišit, tak variace...
Ve středu víru horkého plynu je nejspíš bestie, která nikdy nebyla přímo vidět: černá díra. Studium jasného světla, které emituje vířící plyn, často ukazuje nejen na přítomnost černé díry, ale i na její atributy. Například plyn kolem GRO J1655-40 vykazuje neobvyklé mihotání s frekvencí...
Z čeho jsou výtrysky z černé díry? Kolem mnoha černých děr ve hvězdných soustavách jsou disky plynu a plazmatu gravitačně vytahovaného z blízké doprovodné složky dvojhvězdy. Něco z tohoto materiálu po přiblížení k černé díře končí vyvržením z hvězdné soustavy v silných výtryscích, které...
Jak rychle se může černá díra otáčet? Pokud se jakýkoliv objekt tvořený normální hmotou otáčí příliš rychle, tak se rozpadne. Ale černá díra se možná nemůže rozpadnout, přičemž maximální rychlost jejího otáčení není známá. Teoretici obvykle modelují rychle rotující černé díry Kerrovým...
Ve středu víru žhavého plynu je nejspíš něco, co jsme ještě nikdy přímo neviděli: černá díra. Studium jasného světla emitovaného vířícím plynem často nejenom že indikuje přítomnost černé díry, ale také její vlastnosti. U plynu kolem GRO J1655-40 bylo například nalezeno neobvyklé...
Ve středu rotujícího víru horkého plynu je nejspíš něco, co nikdy není vidět přímo: černá díra. Studium jasného světla emitovaného vířícím plynem často ukazuje nejen na přítomnost černé díry, ale i na její atributy. Tak například u plynu kolem GRO J1655-40 bylo nalezeno neobvyklé...
Pro astronomy sedmnáctého století byla hvězda Omicron Ceti, neboli Mira známa jako podivuhodná hvězda, hvězda jejíž jasnost se mohla v průběhu 11 měsíců podstatně měnit. Moderní astronomové dnes znají celou třídu dlouhoperiodických proměnných červených obřích hvězd typu Mira, které jsou...
Binární hvězdý systém GRO J1655-40 se skládá z poměrně normální hvězdy asi dvakrát hmotnější jako Slunce, která vzájemně obíhá s černou dírou o asi seminásobku sluneční hmoty. Tato umělecká vize takového exotického binárního hvězdného systému pomáhá vizualizovat hmotu stahovanou z normální...
Ve středu víru horkého plynu je asi něco, co jsme nikdy přímo neviděli: černá díra. Studium jasného světla emitovaného vířícím plynem často ukazuje nejen na přítomnost černé díry, ale také na její atributy. Například u plynu kolem GRO J1655-40 se zjistilo neobvyklé mihotání 450 krát za...
Jak mohou dvě hvězdy vytvořit takovou podivnou a spletitou strukturu? Většina hvězd je součástí vícenásobných hvězdných soustav. Některé hvězdy jsou členy těsných podvojných soustav, kde materiál z jedné hvězdy víří kolem druhé hvězdy v akrečním disku. Ovšem jenom hrstka hvězd je...
Astronomové až do sedmnáctého století znali hvězdu Omicron Ceti, též zvanou Mira, jako podivuhodnou hvězdu, hvězdu, jejíž jasnost se mohla během asi 11 měsíců dramaticky změnit. Moderní astronomové nyní znají celou třídu dlouhoperiodických proměnných typu Mira jako chladné, pulzující,...
Ve středu kroužícího víru horkého plynu je pravděpodobně objekt, který nebyl nikdy spatřen přímo: černá díra. Studie jasného světla vyzařovaného vířícím plynem často ukazují nejen na přítomnost černé díry, ale také jejích vlastností. Například u plynu obklopujícím GRO J1655-40...
Rentgenová hvězda mrká zpoza Měsíce před (vlevo) a po měsíčním zákrytu galaktického rentgenového zdroje s označením GX5-1. Snímek ve falešných barvách byl vytvořen z údajů oběžné observatoře ROSAT (ROentgen SATellite). Snímky ukazují vysokoenergetické rentgenové záření žlutě...
Naše Slunce je neobvyklé v tom, že je samostatné - většina hvězd se vyskytuje ve vícenásobných nebo podvojných (binárních) systémech. V podvojných soustavách se hmotnější složka vyvíjí rychleji až se stane kompaktním objektem - buď bílým trpaslíkem, neutronovou hvězdou nebo černou dírou....
Akreční disky kolem černých děr bývají nejčastěji studovány s využitím modelu, podle nějž se turbulentní transport momentu hybnosti řídí zjednodušeným předpokladem konstantní viskozity. Tento empirický zákon má svůj původ v úvahách ze 70. let minulého století a na jeho základě bylo analyzováno mnoho...
Jak by to vypadalo, kdybyste se ponořili do monstrózní černé díry? Tento obrázek ze superpočítačové vizualizace ukazuje celou oblohu, jak ji vidí simulovaná kamera nořící se k černé díře o hmotnosti 4 miliony Sluncí, podobné té v centru naší galaxie. Kamera se nachází asi 16 milionů kilometrů od...
Nový díl Rozhovorů o vesmíru opět zanese naši představivost do místa, kolem kterého se vše v naší Galaxii točí: obrovské a jasné hvězdokupy obsahující supermasivní černou díru. Miško Zajaček nám představí spoustu zajímavých objektů, které se v ní nachází, a s pomocí nejnovějších poznatků poodhalí,...
Pokud jedna černá díra vypadá divně, co dvě? Světelné paprsky z akrečních disků kolem dvojice obíhajících superhmotných černých děr si razí cestu deformovaným časoprostorem, který vzniká na této podrobné počítačové vizualizaci v důsledku extrémní gravitace. Simulované akreční disky dostaly různá...
Rentgenové dvojhvězdy jsou aktivními galaktickými jádry v malém. I proto se na jejich výzkum často používá technik odladěných pro tyto mnohem větší systémy. Početným tým pracovníků Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU si pokládal otázku, zda jsou pro tyto případy používané modely validní a...
Jakým způsobem ovlivňuje přítomnost magnetického pole chování látky v akrečním disku v okolí černé díry? Přesně tuto otázku si položili autoři představované práce, mezi nimiž byl i Vladimír Karas z ASU. Studie, provedená s pomocí numerické simulace, poukazuje na nezanedbatelný vliv magnetismu v...
V literatuře přibývá studií prokazujících, že černé díry jsou ve vesmíru téměř všudypřítomné. Od těch hvězdných černých děr vyskytujících se například v kompaktních dvojhvězdách po černé veledíry v jádrech galaxií a kvazarů. Jejich detekce v drtivé většině případů spoléhá na přítomnost okolní látky,...
Jak by vypadalo kroužení kolem černé díry? Pokud by černou díru obklopoval vířící disk žhavého a hromadícího se plynu, pak by velká gravitace černé díry vychylovala světlo vyzařované diskem tak, že by vypadalo velmi neobvykle. Takovou vizualizaci představuje toto animované video. Video začíná...
Co se stane, když černá díra pohltí hvězdu? Mnoho detailů zůstává neznámých, ale pozorování přinášejí nová vodítka. Celooblohová přehlídka ASAS-SN (All Sky Automated Survey for SuperNovae) v roce 2014 pozemními robotickými dalekohledy zaznamenala mohutnou explozi, kterou následně sledovala...
Jak vypadaly první kvazary? O nejbližších kvazarech je nyní známo, že v centrech aktivních galaxií obsahují superhmotné černé díry. Plyn a prach, který do kvazaru padá, jasně září, někdy více než celá domovská galaxie. Kvazary, které vznikaly v prvních miliardách let vesmíru, jsou ovšem ještě...
Kosmické mise zaměřené na studium polarizace rentgenového záření slibují vnést nový vítr do výzkumu akrečních disků kolem kompaktních objektů. J. Podgorný a M. Dovčiak z ASU v mezinárodní spolupráci s pomocí počítačového modelu studovali modelové situace akrece v okolí černé díry a určili, jaké...
Akreční disky, magnetická pole a s tím spojený vznik polárních výtrysků nejsou jen doménou aktivních galaktických jader. V menším měřítku takovou situaci najdeme u prakticky každé stálice ještě než se stane hvězdou. Anabella Araudo z ASU zjišťovala, jak je možné, že v takových systémech se pozoruje...
Na této úžasné počítačové vizualizaci je vidět, jak světelné paprsky z akrečních disků kolem páru vzájemně obíhajících superhmotných černých děr pronikají zborceným prostoročasem vytvářeným extrémní gravitací. Simulované akreční disky mají odlišná barevná schémata, červená je pro disk kolem černé...
„Pozorování“ černých děr jsou obecně založena na studiu jejich interakce s bezprostředním okolím. Nejlépe lze tak studovat černé díry hvězdných hmotností nacházející se v těsném dvojhvězdném systému s akrečním diskem. Tým astronomů se silnou českou účastí z ASU publikoval práci prezentující...
Tuto krásnou oblohu rovinou naší Galaxie Mléčné dráhy u severního konce Velké trhliny a souhvězdí Labutě (Cygnus) namalovaly tahy štětce z mezihvězdného prachu a zářícího vodíku. Širokoúhlá mozaika na obloze zabírá impozantních 24 stupňů a tvoří ji 22 samostaných snímků s více než 180 hodinami...
Jaké by to bylo oblétat černou díru? Pokud by černou díru obklopoval disk vířícího a zářícího akrečního plynu, tak potom velká gravitace černé díry by odkláněla světlo emitované diskem a celé by to vypadalo velice neobvykle. Vizializace je na tomto animovaném videu. Video začíná s vámi, s...
Vladimír Karas z ASU je součástí týmu, který publikoval teoretickou práci zabývající se výpočtem gravitačního pole v okolí těles s tvarem toroidu. Výsledky umožní výrazně zrychlit a zpřesnit výpočty pohybů částic v blízkosti těles s geometrickými vlastnostmi akrečních disků a v protoplanetárních...
Tím vedcov z USA a Taiwanu zachytil prvý jasný obrázok mladej hviezdy obklopenej akrečným diskom. Vo svojom článku publikovanom v časopise Science Advances tím opisuje, ako bol tento obraz zachytený a ďalšie podrobnosti.
Co se stane, když se nějaká hvězda dostane do blízkosti černé díry? Zdá se, že nedávná pozorování ze družicových observatoří události nazvané ASASSN-14li ve vzdáleném galaktickém centru vypovídají stašidelný příběh jedné takové hvězdy. I když se úhlově nedá rozlišit, tak variace...
Ve středu víru horkého plynu je nejspíš bestie, která nikdy nebyla přímo vidět: černá díra. Studium jasného světla, které emituje vířící plyn, často ukazuje nejen na přítomnost černé díry, ale i na její atributy. Například plyn kolem GRO J1655-40 vykazuje neobvyklé mihotání s frekvencí...
Z čeho jsou výtrysky z černé díry? Kolem mnoha černých děr ve hvězdných soustavách jsou disky plynu a plazmatu gravitačně vytahovaného z blízké doprovodné složky dvojhvězdy. Něco z tohoto materiálu po přiblížení k černé díře končí vyvržením z hvězdné soustavy v silných výtryscích, které...
Jak rychle se může černá díra otáčet? Pokud se jakýkoliv objekt tvořený normální hmotou otáčí příliš rychle, tak se rozpadne. Ale černá díra se možná nemůže rozpadnout, přičemž maximální rychlost jejího otáčení není známá. Teoretici obvykle modelují rychle rotující černé díry Kerrovým...
Ve středu víru žhavého plynu je nejspíš něco, co jsme ještě nikdy přímo neviděli: černá díra. Studium jasného světla emitovaného vířícím plynem často nejenom že indikuje přítomnost černé díry, ale také její vlastnosti. U plynu kolem GRO J1655-40 bylo například nalezeno neobvyklé...
Ve středu rotujícího víru horkého plynu je nejspíš něco, co nikdy není vidět přímo: černá díra. Studium jasného světla emitovaného vířícím plynem často ukazuje nejen na přítomnost černé díry, ale i na její atributy. Tak například u plynu kolem GRO J1655-40 bylo nalezeno neobvyklé...
Pro astronomy sedmnáctého století byla hvězda Omicron Ceti, neboli Mira známa jako podivuhodná hvězda, hvězda jejíž jasnost se mohla v průběhu 11 měsíců podstatně měnit. Moderní astronomové dnes znají celou třídu dlouhoperiodických proměnných červených obřích hvězd typu Mira, které jsou...
Binární hvězdý systém GRO J1655-40 se skládá z poměrně normální hvězdy asi dvakrát hmotnější jako Slunce, která vzájemně obíhá s černou dírou o asi seminásobku sluneční hmoty. Tato umělecká vize takového exotického binárního hvězdného systému pomáhá vizualizovat hmotu stahovanou z normální...
Ve středu víru horkého plynu je asi něco, co jsme nikdy přímo neviděli: černá díra. Studium jasného světla emitovaného vířícím plynem často ukazuje nejen na přítomnost černé díry, ale také na její atributy. Například u plynu kolem GRO J1655-40 se zjistilo neobvyklé mihotání 450 krát za...
Jak mohou dvě hvězdy vytvořit takovou podivnou a spletitou strukturu? Většina hvězd je součástí vícenásobných hvězdných soustav. Některé hvězdy jsou členy těsných podvojných soustav, kde materiál z jedné hvězdy víří kolem druhé hvězdy v akrečním disku. Ovšem jenom hrstka hvězd je...
Astronomové až do sedmnáctého století znali hvězdu Omicron Ceti, též zvanou Mira, jako podivuhodnou hvězdu, hvězdu, jejíž jasnost se mohla během asi 11 měsíců dramaticky změnit. Moderní astronomové nyní znají celou třídu dlouhoperiodických proměnných typu Mira jako chladné, pulzující,...
Ve středu kroužícího víru horkého plynu je pravděpodobně objekt, který nebyl nikdy spatřen přímo: černá díra. Studie jasného světla vyzařovaného vířícím plynem často ukazují nejen na přítomnost černé díry, ale také jejích vlastností. Například u plynu obklopujícím GRO J1655-40...
Rentgenová hvězda mrká zpoza Měsíce před (vlevo) a po měsíčním zákrytu galaktického rentgenového zdroje s označením GX5-1. Snímek ve falešných barvách byl vytvořen z údajů oběžné observatoře ROSAT (ROentgen SATellite). Snímky ukazují vysokoenergetické rentgenové záření žlutě...
Naše Slunce je neobvyklé v tom, že je samostatné - většina hvězd se vyskytuje ve vícenásobných nebo podvojných (binárních) systémech. V podvojných soustavách se hmotnější složka vyvíjí rychleji až se stane kompaktním objektem - buď bílým trpaslíkem, neutronovou hvězdou nebo černou dírou....
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 31. 8. do 6. 9. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou nad jihem už po druhé hodině ráno. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur prošel horní konjunkcí se Sluncem a není pozorovatelný. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Raketa Falcon Heavy úspěšně vynesla vesmírný dalekohled Nancy Grace Romanové. Před 50 lety přistál úspěšně na Marsu lander Vikingu 2.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
Zložená fotografia východu Mesiaca zo šiestich snímkov v programe Sequator a upravená v GIMP
