Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  26. srpen 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 26. srpen 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Obloha v Labuti

Uznání a copyright: Alistair Symon

Tuto krásnou oblohu rovinou naší Galaxie Mléčné dráhy u severního konce Velké trhliny a souhvězdí Labutě (Cygnus) namalovaly tahy štětce z mezihvězdného prachu a zářícího vodíku. Širokoúhlá mozaika na obloze zabírá impozantních 24 stupňů a tvoří ji 22 samostaných snímků s více než 180 hodinami obrazových dat. Ve středu nahoře se jasný, horký nadobr Deneb, alfa Cygni. Souhvězdí Labuti je plné hvězd a mračen zářícího plynu, ale je též domovem tmavé neprůhledné mlhoviny Severní uhelný pytel, která sahá od Denebu ke středu tohoto pohledu. Vlevo od Denebu je vidět červená záře hvězdotvorných oblastí NGC 7000 a IC 5070, mlhoviny Severní Amerika a mlhoviny Pelikán. Dole vlevo od středu vyniká Závojová mlhovina. Závojová mlhovina je zbytek po supernově ve vzdálenosti asi 1400 světelných let, ale na této kosmické scéně se dá identifikovat i mnoho dalších mlhovin a hvězdokup. Samotná hvězda Deneb je dobře známá pozorovatelům na severní polokouli jako součást dvou asterismů, buď jako vrchol Severního kříže nebo jako úběžník Letního trojúhelníku.

Sledujte APOD na: Instagramu, Facebooku, Redditu, nebo na Twitteru.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: How Many Stars in the Milky Way?
  2. APOD: 2016-11-10 Velká trhlina u středu Mléčné dráhy
  3. Wikipedia: Cygnus (constellation)
  4. Wikipedia: File:Cole_Thomas_The_Oxbow_(The_Connecticut_River_near_Northampton_1836).jpg
  5. APOD: 2005-12-23 Vodík a prach v Růžicové mlhovině
  6. Illinois.edu: DENEB (Alpha Cygni)
  7. Astronomy.com: Where is the Northern Coalsack?
  8. APOD: 2019-07-28 Mlhovina Severní Amerika infračerveně
  9. Windows.net: Foto: Pejsci a kočka :-)
  10. APOD: 2019-10-31 Duchovitá Závojová mlhovina
  11. NASA: Supernova Remnants
  12. NASA: What Is a Light-Year?
  13. APOD: 2017-03-22 Obloha ve středu Labutě
  14. Wikipedia: Deneb
  15. Wikipedia: Asterism (astronomy)
  16. APOD: 2003-10-23 Mlhoviny v Labuti
  17. APOD: 2015-06-27 Hvězdy Letního trojúhelníku

Štítky: Černá díra, Akreční disk, Zobrazení gravitační čočkou


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »