Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  26. srpen 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 26. srpen 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Obloha v Labuti

Uznání a copyright: Alistair Symon

Tuto krásnou oblohu rovinou naší Galaxie Mléčné dráhy u severního konce Velké trhliny a souhvězdí Labutě (Cygnus) namalovaly tahy štětce z mezihvězdného prachu a zářícího vodíku. Širokoúhlá mozaika na obloze zabírá impozantních 24 stupňů a tvoří ji 22 samostaných snímků s více než 180 hodinami obrazových dat. Ve středu nahoře se jasný, horký nadobr Deneb, alfa Cygni. Souhvězdí Labuti je plné hvězd a mračen zářícího plynu, ale je též domovem tmavé neprůhledné mlhoviny Severní uhelný pytel, která sahá od Denebu ke středu tohoto pohledu. Vlevo od Denebu je vidět červená záře hvězdotvorných oblastí NGC 7000 a IC 5070, mlhoviny Severní Amerika a mlhoviny Pelikán. Dole vlevo od středu vyniká Závojová mlhovina. Závojová mlhovina je zbytek po supernově ve vzdálenosti asi 1400 světelných let, ale na této kosmické scéně se dá identifikovat i mnoho dalších mlhovin a hvězdokup. Samotná hvězda Deneb je dobře známá pozorovatelům na severní polokouli jako součást dvou asterismů, buď jako vrchol Severního kříže nebo jako úběžník Letního trojúhelníku.

Sledujte APOD na: Instagramu, Facebooku, Redditu, nebo na Twitteru.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: How Many Stars in the Milky Way?
  2. APOD: 2016-11-10 Velká trhlina u středu Mléčné dráhy
  3. Wikipedia: Cygnus (constellation)
  4. Wikipedia: File:Cole_Thomas_The_Oxbow_(The_Connecticut_River_near_Northampton_1836).jpg
  5. APOD: 2005-12-23 Vodík a prach v Růžicové mlhovině
  6. Illinois.edu: DENEB (Alpha Cygni)
  7. Astronomy.com: Where is the Northern Coalsack?
  8. APOD: 2019-07-28 Mlhovina Severní Amerika infračerveně
  9. Windows.net: Foto: Pejsci a kočka :-)
  10. APOD: 2019-10-31 Duchovitá Závojová mlhovina
  11. NASA: Supernova Remnants
  12. NASA: What Is a Light-Year?
  13. APOD: 2017-03-22 Obloha ve středu Labutě
  14. Wikipedia: Deneb
  15. Wikipedia: Asterism (astronomy)
  16. APOD: 2003-10-23 Mlhoviny v Labuti
  17. APOD: 2015-06-27 Hvězdy Letního trojúhelníku

Štítky: Černá díra, Akreční disk, Zobrazení gravitační čočkou


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »