Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  26. srpen 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 26. srpen 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Obloha v Labuti

Uznání a copyright: Alistair Symon

Tuto krásnou oblohu rovinou naší Galaxie Mléčné dráhy u severního konce Velké trhliny a souhvězdí Labutě (Cygnus) namalovaly tahy štětce z mezihvězdného prachu a zářícího vodíku. Širokoúhlá mozaika na obloze zabírá impozantních 24 stupňů a tvoří ji 22 samostaných snímků s více než 180 hodinami obrazových dat. Ve středu nahoře se jasný, horký nadobr Deneb, alfa Cygni. Souhvězdí Labuti je plné hvězd a mračen zářícího plynu, ale je též domovem tmavé neprůhledné mlhoviny Severní uhelný pytel, která sahá od Denebu ke středu tohoto pohledu. Vlevo od Denebu je vidět červená záře hvězdotvorných oblastí NGC 7000 a IC 5070, mlhoviny Severní Amerika a mlhoviny Pelikán. Dole vlevo od středu vyniká Závojová mlhovina. Závojová mlhovina je zbytek po supernově ve vzdálenosti asi 1400 světelných let, ale na této kosmické scéně se dá identifikovat i mnoho dalších mlhovin a hvězdokup. Samotná hvězda Deneb je dobře známá pozorovatelům na severní polokouli jako součást dvou asterismů, buď jako vrchol Severního kříže nebo jako úběžník Letního trojúhelníku.

Sledujte APOD na: Instagramu, Facebooku, Redditu, nebo na Twitteru.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: How Many Stars in the Milky Way?
  2. APOD: 2016-11-10 Velká trhlina u středu Mléčné dráhy
  3. Wikipedia: Cygnus (constellation)
  4. Wikipedia: File:Cole_Thomas_The_Oxbow_(The_Connecticut_River_near_Northampton_1836).jpg
  5. APOD: 2005-12-23 Vodík a prach v Růžicové mlhovině
  6. Illinois.edu: DENEB (Alpha Cygni)
  7. Astronomy.com: Where is the Northern Coalsack?
  8. APOD: 2019-07-28 Mlhovina Severní Amerika infračerveně
  9. Windows.net: Foto: Pejsci a kočka :-)
  10. APOD: 2019-10-31 Duchovitá Závojová mlhovina
  11. NASA: Supernova Remnants
  12. NASA: What Is a Light-Year?
  13. APOD: 2017-03-22 Obloha ve středu Labutě
  14. Wikipedia: Deneb
  15. Wikipedia: Asterism (astronomy)
  16. APOD: 2003-10-23 Mlhoviny v Labuti
  17. APOD: 2015-06-27 Hvězdy Letního trojúhelníku

Štítky: Černá díra, Akreční disk, Zobrazení gravitační čočkou


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »