Vodík a prach v Růžicové mlhovině

Uznání: Nick Wright (University College London), IPHAS Collaboration

Na okraji velkého molekulárního mračna v Jednorožci (Monoceros), vzdáleného zhruba 3000 světelných let, tvoří tmavá prachová vlákna siluety proti zářivému vodíku. Podrobný pohled na Růžicovou mlhovinu ukazuje, že v této oblasti dochází ke vzniku hvězd a tmavá vlákna jsou tvářena větry a zářením horkých mladých hvězd. Ultrafialové záření mladých hvězd z vodíkových atomů v okolí vyráží elektrony. Při rekombinaci elektronů s atomy se vyzařuje světlo s delší vlnovou délkou a nižší energií dobře známé podle charakteristického vzoru jasných spektrálních čar. Na viditelných vlnových délkách je nejsilnější emisní čarou z tohoto vzoru v červené části spektra a je známa jako "Hydrogen-alfa" nebo jen H-alfa. Tento obrázek je částí přehlídky Mléčné dráhy na H-alfa emisi IPHAS a zabírá asi 25 světelných let.