Jaké to je, prolétat kolem rotující superhmotné černé díry? Video je animací časosběrných záznamů čtyř let pozorování hvězdy S301, která obíhá kolem Sagittarius A*, tedy kolem černé díry o hmotnosti 4 milionů slunečních hmotností v centru naší Galaxie. Hvězda S301 byla objevena v roce 2023...
NGC 1365 ve vzdálenosti 56 milionů světelných let v jižním souhvězdí Pece (Fornax) je obrovská spirální galaxie s příčkou o průměru asi 200 000 světelných let. To je dvakrát více než měří naše vlastní spirální galaxie s příčkou Mléčná dráha. Tento ostrý snímek z kamery MIRI (Mid-Infrared...
Jak by to vypadalo, kdybyste se ponořili do monstrózní černé díry? Tento obrázek ze superpočítačové vizualizace ukazuje celou oblohu, jak ji vidí simulovaná kamera nořící se k černé díře o hmotnosti 4 miliony Sluncí, podobné té v centru naší galaxie. Kamera se nachází asi 16 milionů kilometrů od...
Co je velké a modré a dokáže se omotat kolem celé galaxie? Přelud gravitační čočky. Gravitace hmotné eliptické galaxie LRG (luminous red galaxy - zářivá červená galaxie) na snímku gravitačně zkreslila světlo z mnohem vzdálenější modré galaxie. Typičtějším výsledkem takového ohybu světla jsou dva...
47 Tucanae, též s označením NGC 104, je klenotem jižní oblohy. Nejedná se o hvězdu, ale o hustou hvězdokupu, která sídlí v halo naší Galaxie Mléčné dráhy spolu s přibližně 200 dalšími kulovými hvězdokupami. 47 Tuc je druhá nejjasnější kulová hvězdokupa (po Omega Centauri) při pohledu z planety...
Kulová hvězdokupa Omega Centauri obsahuje asi 10 milionů hvězd mnohem starších než Slunce nahuštěných do objemu o průměru asi 150 světelných let. Je známá také jako NGC 5139 a ve vzdálenosti 15 000 světelných let je největší a nejjasnější z asi 200 známých kulových hvězdokup, které se potulují v...
Z hvězdy Mléčné dráhy zůstávají viditelné jen takovéto cáry. Před asi 7 000 lety explodovala nějaká hvězda jako supernova a zanechala po sobě Závojovou mlhovinu. V době výbuchu byl rozpínající se oblak pravděpodobně stejně jasný jako srpek Měsíce a pro lidi žijící v době úsvitu psané...
Jak černé díry vytvářejí rentgenové záření? S odpovědí na tuto dlouholetou otázku se nedávno výrazně pokročilo díky datům pořízeným družicí NASA IXPE. Rentgenové záření nemůže z černé díry unikat, ale může vznikat v energetickém prostředí v její blízkosti, zejména ve výtrysku částic pohybujících...
Pokud jedna černá díra vypadá divně, co dvě? Světelné paprsky z akrečních disků kolem dvojice obíhajících superhmotných černých děr si razí cestu deformovaným časoprostorem, který vzniká na této podrobné počítačové vizualizaci v důsledku extrémní gravitace. Simulované akreční disky dostaly různá...
Jak rychle se může černá díra otáčet? Pokud se jakýkoli objekt z běžné hmoty roztočí příliš rychle, rozpadne se. Ale černá díra se možná rozpadnout nedokáže, a její maximální rychlost rotace skutečně neznáme. Teoretici obvykle modelují rychle rotující černé díry pomocí Kerrova řešení Einsteinovy...
Obrovská eliptická galaxie Messier 87 je od nás asi 50 milionů světelných roků daleko. Tato obří galaxie, též známá jako NGC 4486, se skládá z bilionů hvězd ve srovnání s pouhými miliardami hvězd v naší velké spirální Mléčné dráze. M87 kraluje jako velká centrální eliptická galaxie Kupě galaxií v...
NGC 1365 je obrovská spirální galaxie s příčkou o průměru asi 200 000 světelných roků vzdálená zhruba 56 milionů světelných roků v jižním souhvězdí Pec (Fornax). To je průměr dvakrát větší, než u naší vlastní spirální galaxie s příčkou, u Mléčné dráhy. Ostrý snímek z přístroje MIRI (Mid-Infrared...
Jak daleko se mohou sahat výtrysky z černých děr? Právě nedávno byl nalezen nový rekord, když byl objeven výtrysk z černé díry dlouhý 23 milionů světelných roků, který byl aktivní před miliardami let. Impozantní výtrysk nazvaný Porphyrion podle mytologického řeckého obra vytvořil typ černé...
V kulové hvězdokupě Omega Centauri je do objemu o průměru asi 150 světelných roků nahuštěno zhruba 10 milionů hvězd mnohem starších než Slunce. Hvězdokupa je známá také jako NGC 5139 a při vzdálenosti 15 000 světelných roků je největší a nejjasnější z přibližně 200 známých kulových hvězdokup, které...
Co se stane, když se hvězda příliš přiblíží k černé díře? Černá díra ji může roztrhat na kusy, ale jak? Problémem není samotná velká gravitační přitažlivost, destrukci způsobuje rozdíl v gravitační přitažlivosti napříč hvězdou. V animovaném videu, které tento rozpad ilustruje, je nejprve vidět, jak...
Jasná eliptická galaxie Messier 87 (M87) je domovem superhmotné černé díry, kterou v roce 2017 zachytil pozemský celoplanetární dalekohled EHT (Event Horizon Telescope) na vůbec prvním snímku černé díry. M87 je obří galaxií v Kupě galaxií v Panně, nachází se asi 55 milionů světelných roků daleko a...
Jak by vypadalo kroužení kolem černé díry? Pokud by černou díru obklopoval vířící disk žhavého a hromadícího se plynu, pak by velká gravitace černé díry vychylovala světlo vyzařované diskem tak, že by vypadalo velmi neobvykle. Takovou vizualizaci představuje toto animované video. Video začíná...
Co se stane, když černá díra pohltí hvězdu? Mnoho detailů zůstává neznámých, ale pozorování přinášejí nová vodítka. Celooblohová přehlídka ASAS-SN (All Sky Automated Survey for SuperNovae) v roce 2014 pozemními robotickými dalekohledy zaznamenala mohutnou explozi, kterou následně sledovala...
Co se stane s hvězdou, která se přiblíží k černé díře? Pokud hvězda do hmotné černé díry přímo narazí, pak se do ní zcela propadne a vše zmizí. Je však pravděpodobnější, že se hvězda přiblíží natolik, že gravitace černé díry odtrhne vnější vrstvy hvězdy, nebo hvězdu rozruší. Pak většina plynu hvězdy...
Co se děje s velkou černou dírou ve středu naší galaxie? Nasává hmotu z vířícího disku, který je jak nyní bylo potvrzeno zmagnetizovaný. Konkrétně bylo nedávno zjištěno, že akreční disk černé díry vyzařuje polarizované světlo, často spojované se zmagnetizovaným zdrojem. Na obrázku je detailní...
Spirální galaxie s příčkou NGC 1365 je skutečně majestátní ostrov vesmíru o průměru asi 200 000 světelných roků. NGC 1365 se nachází ve vzdálenosti pouhých 60 milionů světelných roků ve slabém, ale roztopeném souhvězdí Pece a je dominantním členem dobře prozkoumané Kupy galaxií v Peci. Tento ostrý...
Hmotnou kupu galaxií Abell 2744, v níž převládá temná hmota, někteří znají jako Pandořinu kupu. Kupa se nachází ve vzdálenosti 3,5 miliardy světelných roků v souhvězdí Sochaře (Sculptor). Pomocí obrovské hmotnosti této kupy galaxií jako gravitační čočky, která deformuje prostoročas a zvětšuje ještě...
Messier 15 je obrovský roj více než 100 000 hvězd. Jedná se o 13 miliard let starý pozůstatek z počátků formování naší Galaxie a je jednou z asi 170 kulových hvězdokup, které stále sídlí v halo Mléčné dráhy. Na tomto ostrém znovu zpracovaném Hubblově snímku se M15 nachází ve vzdálenosti asi 35 000...
Jasná eliptická galaxie Messier 87 (M87) je domovem superhmotné černé díry, kterou v roce 2017 zachytil celoplanetární pozemský dalekohled EHT (Event Horizon Telescope) na vůbec prvním snímku černé díry. M87 je obří galaxií v Kupě galaxií v Panně ve vzdálenosti asi 55 milionů světelných roků a na...
NGC 1365 je obrovská spirální galaxie s příčkou o průměru asi 200 000 světelných roků vzdálená zhruba 56 milionů světelných roků v jižním souhvězdí Pece (Fornax). To představuje dvojnásobnou velikost naší vlastní spirální galaxie s příčkou Mléčné dráhy. Ostrý snímek z přístroje MIRI (Mid-Infrared...
Spirální galaxie s příčkou NGC 1365 je skutečně majestátní vesmírný ostrov o průměru asi 200 000 světelných roků. NGC 1365 se nachází ve vzdálenosti pouhých 60 milionů světelných roků ve slabém, ale horkém souhvězdí Pece (Fornax) a je dominantním členem dobře prozkoumané Kupy galaxií v Peci. Tento...
Gama vzplanutí GRB 221009A nejspíš signalizuje zrození nové černé díry, která vznikla v jádru zhroucené hvězdy dávno ve vzdáleném vesmíru. Tento animovaný gif vytvořený na základě dat z Fermiho kosmického gama dalekohledu ukazuje extrémně silný výbuch. Fermi pořídil data pro záření na gama energiích...
Tento teleskopický pohled rámuje jasnou emisní oblast v rovině naší galaxie Mléčné dráhy v souhvězdí Labutě (Cygnus), které je bohaté na mlhoviny. Červeně zářící mračno mezihvězdného plynu a prachu má populární název mlhovina Tulipán a dá se také nalézt v katalogu z roku 1959 od astronoma Stewarta...
Ve středu Mléčné dráhy je černá díra. Pozorované hvězdy obíhají kolem velmi hmotného a kompaktního objektu známého jako Sgr A*. Ale tento právě zveřejněný rádiový obraz (na vloženém snímku) z celoplanetárního dalekohledu horizontu událostí EHT (Event Horizon Telescope) je prvním přímým...
Jak opravdu vypadá černá díra? Radioteleskopy kolem celé zeměkoule koordinovaly svá pozorování černých děr s největšími známými horizonty událostí na obloze, aby tak pomohly s odpovědí. Černé díry samotné jsou černé, ale tyto obří atraktory jsou známy tím, že je obklopuje zářící plyn. Včera byl...
Jak vypadaly první kvazary? O nejbližších kvazarech je nyní známo, že v centrech aktivních galaxií obsahují superhmotné černé díry. Plyn a prach, který do kvazaru padá, jasně září, někdy více než celá domovská galaxie. Kvazary, které vznikaly v prvních miliardách let vesmíru, jsou ovšem ještě...
Pomocí dalekohledu ESO/VLT astronomové objevili malou černou díru, kterou prozradil pohyb jejího hvězdného souputníka. Tuto detekční metodu použili vědci k odhalení černé díry hvězdné hmotnosti ležící mimo Mléčnou dráhu vůbec poprvé. Postup bude klíčový při pátrání po skrytých černých dírách v naší...
Jak superhmotné černé díry vytvářejí silné výtrysky? Dalekohled horizontu událostí EHT (Event Horizon Telescope) zobrazil střed nedaleké aktivní galaxie Centaurus A a pomohl tak s odpovědí. Kaskáda vložených snímků ukazuje Cen A od největšího snímku, která zabírá více oblohy než mnoho Měsíců, až po...
Co se stane, když černá díra zničí neutronovou hvězdu? Analýza ukazuje, že právě taková událost vytvořila gravitační vlnu GW200115, kterou v lednu 2020 detekovaly observatoře LIGO a Virgo. Tato vizualizace byla vytvořena na základě počítačové simulace, aby bylo celé neobvyklé události lépe...
Co se stane, když se hvězda dostane příliš blízko černé díry? Černá díra ji může roztrhnout, ale jak? Vysoká gravitační přitažlivost není problém, tím je rozdílnost gravitační přitažlivosti přes celou hvězdu, která ji ničí. Takovou dezintegraci ilustruje animované video, kde nejprve vidíte, jak se...
Na této úžasné počítačové vizualizaci je vidět, jak světelné paprsky z akrečních disků kolem páru vzájemně obíhajících superhmotných černých děr pronikají zborceným prostoročasem vytvářeným extrémní gravitací. Simulované akreční disky mají odlišná barevná schémata, červená je pro disk kolem černé...
Jasná eliptická galaxie Messier 87 (M87) je domovem supermasivní černé díry zachycené na vůbec prvním kdy pořízeném snímku černé díry pozemským dalekohledem horizontu událostí EHT (Event Horizon Telescope). Obří velká galaxie M87 z Kupy galaxií v Panně vzdálená asi 55 milionů světelných roků je na...
Tento div nebe objevil v roce 1781 metrický francouzský astronom Pierre Mechain blízko Velké medvědice (Ursa Major) obklopený hvězdami Honicích psů (Canes Venatici). Později ho přidal do svého katalogu jeho přítel a kolega Charles Messier jako M106. Moderní hloubkové teleskopické pohledy ukazují, že...
Spirální galaxie s příčkou NGC 1365 je opravdu majestátní vesmírný ostrov, který měří asi 200 000 světelných let. NGC 1365 se nachází asi 60 milionů světelných let daleko v souhvězdí chemické Pece (Fornax) a je dominantním členem dobře prostudované Kupy galaxií v Peci. Na tomto impozantně ostrém...
Jak černé díry jako jsou tyto vznikají? Ty dvě černé díry, které po spirále splynuly za vzniku události produkující gravitační vlny GW190521, nejenom že byly doposud nejhmotnější černé díry vůbec kdy pozorované detektory LIGO a VIRGO, ale jejich hmotnosti 66 a 85 hmotností Slunce jsou...
Tuto krásnou oblohu rovinou naší Galaxie Mléčné dráhy u severního konce Velké trhliny a souhvězdí Labutě (Cygnus) namalovaly tahy štětce z mezihvězdného prachu a zářícího vodíku. Širokoúhlá mozaika na obloze zabírá impozantních 24 stupňů a tvoří ji 22 samostaných snímků s více než 180 hodinami...
Jaké by to bylo oblétat černou díru? Pokud by černou díru obklopoval disk vířícího a zářícího akrečního plynu, tak potom velká gravitace černé díry by odkláněla světlo emitované diskem a celé by to vypadalo velice neobvykle. Vizializace je na tomto animovaném videu. Video začíná s vámi, s...
Ve středu tohoto poklidného víru hvězd je nejspíš bezohledná nenažraná černá díra. Vír se točí kolem miliard hvězd, ze kterých vynikají ty nejjasnější a nejmodřejší. Rozsah a krása dávají tomuto pohledu označení velká spirální galaxie. Centrální příšera poskytuje důkazy, že se jedná o...
Co se stane hvězdě, která prochází blízko černé díry? Pokud hvězda dopadne přímo na hmotnou černou díru, tak dopadne dovnitř zcela úplně a všechno zmizí. Ovšem je pravděpodobnější, že se hvězda přiblíží dostatečně blízko, aby gravitace černé díry mohla odtrhnout její vnější vrstvy nebo roztrhnout...
Centaurus A je při vzdálenosti zhruba 11 miliónů světelných let nejbližší aktivní galaxií od planety Země. Tato pekuliární eliptická galaxie též známá jako NGC 5128 měří něco přes 60 000 světelných let. Na ostrém podrobném snímku z Hubblova kosmického dalekohledu je vidět oblast velká asi 8500...
Jaké by to bylo být na oběžné dráze černeé díry? Mnoho černých děr obklopuje vířící plyn známý jako akreční disk. Tyto akreční disky mohou být etrémně horké a většina obíhajícího plynu nakonec spadne pod horizont událostí, odkud již nikdy nebude vidět. Tato animace je představou umělce ...
Jak vypadá magnetické pole v centru naší Galaxie Mléčné dráhy? Observatoř NASA SOFIA v modifikovaném letounu Boeing 747 zobrazila centrální oblast Mléčné dráhy přístrojem HAWC+, a tak pomohla s odpovědí na tuto otázku. Přístroj HAWC+ mapuje magnetismus pozorováním polarizovaného infračerveného ...
Jasná eliptická galaxie Messier 87 (M87) je domovem superhmotné černé díry, jejíž obraz vůbec poprvé pořídil dalekohled horizontu událostí. M87 je obrem v Kupě galaxií v Panně a na tomto infračerveném snímku ze Spitzerova kosmického dalekohledu je tato velká galaxie zobrazena modře. I když se M87...
Jak vypadá černá díra? Radioteleskopy na celé zeměkouli koordinovaly svá pozorování černých děr s největšími známými horizonty událostí, aby zjistily, jak vypadají. Černé díry samotné jsou pouze černé, ale o těchto monstrózních atraktorech je známo, že je kolem nich zářící...
Spirální galaxie s příčkou NGC 1365 o velikosti asi 200 000 světelných let je opravdu majestátní vesmírný ostrov. NGC 1365 se nachází zhruba 60 miliónů světelných let daleko v souhvězdí chemické Pece (Fornax) a je dominantním členem dobře prostudované kupy galaxií v Peci. Na tomto ostrém...
Messier 15 je nesmírný roj více než 100 000 hvězd. Tento 13 miliard let starý pozůstatek raných formativních dob naší galaxie je jednou z asi 170 kulových hvězdokup, které stále sídlí v halo naší Mléčné dráhy. Ostrý teleskopický pohled je vycentrován na M15, asi 35 000 světelných let daleko v...
Jaké divy jsou v centru naší Galaxie? V klasickém vědeckofantastickém románu Julese Vernea Cesta do středu Země profesor Liedenbrock a jeho společníci badatelé narazí na mnoho zvláštních a vzrušujících divů. Astronomové už dnes ví o některých bizarních objektech, které jsou v centru naší...
Nedávný neformální průzkum ukázal, že astronomové zatím nemají dobré pomnožné podstatné jméno pro skupinu černých děr, ale potřebují je. Červené kroužky na tomto rentgenovém snímku z observatoře Chandra identifikují skupinu dvanácti černých děr, které jsou členy podvojných hvězdných...
Černé díry jsou proslulé svojí obrovskou gravitací: jejich silná přitažlivost umožňuje dokonce pohlcovat celé hvězdy a na druhou stranu vystřelovat proudy hmoty do okolního prostoru téměř rychlostí světla. V novém článku publikovaném v časopise Science astronomové z University of...
Spirální galaxie s příčkou NGC 1365 je opravdu majestátní vesmírný ostrov velký nějakých 200 000 světelných let. Nachází se asi 60 miliónů světelných let daleko v souhvězdí chemické Pece (Fornax). NGC 1365 je dominantním členem dobře prostudované Kupy galaxií v Peci. Na...
Tři gravitační detektory kolem planety Země nyní zaznamenaly společnou detekci rozvlnění časoprostoru při čtvtré oznámené detekci splnynutí binární černé díry ve vzdáleném vesmíru. Tato událost byla zaznamenána 14. srpna 2017 observatořemi LIGO v Hanfordu, Washington a v Livingstonu,...
Co se stalo s obří hvězdou N6946-BH1? Před pár lety tam byla, Hubble ji viděl. Nyní je tam jen slaboučká zář. A co je ještě zajímavější, nenastala žádná jasná supernova, i když se hvězda na několik měsíců výrazně zjasnila. ...
Do diagramu černých děr o známých hmotnostech právě přibyla GW170104. Laserový interferometr gravitačních vln LIGO (Laser Interferometer Gravitational-wave Observatory) zaznamenal extrémně energetické splynutí dvou menších černých děr jako ...
Co se děje, když černá díra požírá hvězdu? Mnoho podrobností sice zůstává neznámých, ale nedávná pozorování poskytují náznaky. Pozemské robotizované dalekohledy automatizované přehlídky supernov ASAS-SN (All Sky Automated Survey for SuperNovae) zaznamenaly v roce 2014 silnou explozi, kterou...
Poblíž středu tohoto ostrého kosmického portrétu jsou v srdci mlhoviny v Orionu čtyři žhavé, hmotné hvězdy známé jako Trapéz. Tyto hvězdy jsou naměstnány v oblasti o poloměru asi 1,5 světelného roku a dominují husté hvězdokupě ve středu mlhoviny v Orionu. Ultrafialové světlo z hvězd Trapéru...
Stiskněte šipku a podívejte se, jak splynou dvě černé díry. Tato simulace, inspirovaná první přímou detekcí gravitačních vln zařízením LIGO, na videu zpomaleně ukazuje to, co se jinak děje během třetiny sekundy. Kosmické divadlo s černými děrami se hraje před hvězdami, plynem a prachem. Jak...
Zhruba 2,5 miliónů světelných let vzdálená Galaxie v Andromedě, též známá jako M31, je co se velkých galaxií týká hned vedle. Na vloženém skanu jsou obrazová data s dosud nejlepším vysokoenergetickým rentgenovým pohledem z družicového dalekohledu NASA NuSTAR (Nuclear Spectrosopic Telescope...
Která je Zemi nejbližší aktivní galaxie? Pouhých 11 miliónů světelných let vzdálená Centaurus A. Tato pekuliární eliptická galaxie, též známá jako NGC 5128, měří něco přes 60 000 světelných let. Galaxie Centaurus A vznikla srážkou dvou jinak normálních galaxií a je fantastickou změtí mladých...
Co se stane, když se nějaká hvězda dostane do blízkosti černé díry? Zdá se, že nedávná pozorování ze družicových observatoří události nazvané ASASSN-14li ve vzdáleném galaktickém centru vypovídají stašidelný příběh jedné takové hvězdy. I když se úhlově nedá rozlišit, tak variace...
Co se stane, když se srazí dvě černé díry? K takovým extrémním případům nejspíše dochází v centrech slučujících se galaxií a ve vícenásobných hvězdných soustavách. Ve videu je vidět počítačová animace závěrečných fází takového slučování, přičemž dochází k výrazným jevům gravitační čočky, které...
NGC 6240 nabízí vzácný, blízký pohled na kosmickou katastrofu v jejích posledních dějstvích. Zhruba 400 miliónů světelných let daleko se v souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus) odehrává titánská srážka galaxie s galaxií. Slučující se galaxie vyvrhly zkroucené slapové ohony hvězd, plynu a prachu a ty...
Ve středu tohoto ostrého kosmického portrétu, v srdci Mlhoviny Orion, jsou čtyři žhavé, hmotné hvězdy známé jako Trapéz. Jsou natěsnané v oblasti o poloměru asi 1,5 světelného roku a dominují jádru husté hvězdokupy v Mlhovině Orion. Ultrafialové ionizující záření z hvězd Trapézu, většinou z...
Co byste uviděli, kdybyste přisli až k černé díře? Na obrázku vidíte počítačem generovaný obraz, který zvýrazňuje, jak by podivné věci byste viděli. Černá díra má tak silnou gravitaci, že se světlo k ní zřetelně ohýbá a způsobuje velmi neobvyklé vizuální zborcení. Každá hvězda na normálním...
Většina galaxií obsahuje jednu superhmotnou černou díru, tak proč má tato galaxie tři? Nejpravděpodobnějším důvodem je, že galaxie J1502+1115 je výsledkem nedávného splynutí tří menších galaxií. Dvě černé díry blíže k sobě jsou vidět na nahoře na obrazu v rádiových vlnách pořízeném velkou...
Ve středu víru horkého plynu je nejspíš bestie, která nikdy nebyla přímo vidět: černá díra. Studium jasného světla, které emituje vířící plyn, často ukazuje nejen na přítomnost černé díry, ale i na její atributy. Například plyn kolem GRO J1655-40 vykazuje neobvyklé mihotání s frekvencí...
Z čeho jsou výtrysky z černé díry? Kolem mnoha černých děr ve hvězdných soustavách jsou disky plynu a plazmatu gravitačně vytahovaného z blízké doprovodné složky dvojhvězdy. Něco z tohoto materiálu po přiblížení k černé díře končí vyvržením z hvězdné soustavy v silných výtryscích, které...
Horký plyn se těžko polyká. To je zřejmě pravda přinejmenším pro superhmotnou černou díru ve středu naší Galaxie Mléčné dráhy. Černá díra v Mléčné dráze je známa jako zdroj Sagittarius A* a je ve středu tohoto kompozitního snímku z infračerveného (červená a žlutá) a rentgenového (modrá)...
Jaké by to bylo přiblížit se až k černé díře? Jedním zvlášť zajímavým místem u černé díry je její fotonová sféra, kde fotony mohou obíhat po kružnicích a tato sféra je o 50 procent dále, než horizont událostí. Pokud byste se dívali z fotonové sféry kolem černé díry, tak by se polovina...
Jaké by to bylo obíhat černou díru? Jelikož silná gravitace černé díry může významně měnit dráhu světla, tak věci mohou vypadat opravdu podivně. Zaprvé, byla by vidět celá obloha, jelikož dokonce i světlo hvězd za černou dírou by bylo ohnuté do očí pozorovatele. Dále, obloha poblíž černé...
Jak rychle se může černá díra otáčet? Pokud se jakýkoliv objekt tvořený normální hmotou otáčí příliš rychle, tak se rozpadne. Ale černá díra se možná nemůže rozpadnout, přičemž maximální rychlost jejího otáčení není známá. Teoretici obvykle modelují rychle rotující černé díry Kerrovým...
Ve středu naší Mléčné dráhy, ve vzdálenosti asi 27 000 světelných let, se nachází černá díra o hmotnosti 4 miliónů Sluncí. Tato černá díra Mléčné dráhy se pěkně jmenuje Sagittarius A* (čti A-hvězda) a naštěstí se chová velice způsobně ve srovnání s centrálními černými děrami ve vzdálených...
NGC 2623 jsou ve skutečnosti dvě galaxie, které se stávají jednou. Tento pár galaxií se nachází asi 300 miliónů světelných let daleko v souhvězdí Raka (Cancer) a je vidět v závěrečné fázi titánského sloučení galaxií. Bouřlivé přiblížení obou galaxií mohlo být podobné tomu v Mléčné...
Poblíž středu tohoto ostrého kosmického portrétu přímo ze srdce Mlhoviny v Orionu jsou čtyři horké, hmotné hvězdy známé jako Trapéz. Nacházejí se v oblasti o poloměru asi 1,5 světelných let a dominují jádru husté hvězdokupy uvnitř Mlhoviny v Orionu. Viditelnou záři celé komplexní hvězdotvorné...
Jaké divy jsou ve středu naší Galaxie? V klasickém scifi románu od Julese Vernea Cesta do středu Země profesor Liedenbrock s dalšími cestovateli zakusili mnohá podivná v vzrušující dobrodružství. Astronomové už nyní ví, že v centru naší Galaxie jsou jedny z nejbiraznějších rozsáhlá kosmická...
Která aktivní galaxie je nejblíž planetě Zemi? Zřejmě Centaurus A vzdálená pouhých 11 miliónů světelných let. Tato pekuliární eliptická galaxie je též známa jako NGC 5128 a měří něco přes 60 000 světelných let. Galaxie Centaurus A vznikla srážkou dvou jinak normálních galaxií a je...
Obluda ve středu naší Galaxie se asi nakrmí. Nedávná pozorování pomocí Velmi velkých dalekohledů ukazují, že se mračno plynu v galaktickém středu dostane příliš blízko superhmotné černé díře. To mračno je protahováno, trhá se, zahřívá se a něco z něho nejspíš v příštích dvou letech spadne...
Tento nebeský zázrak nedaleko Velké medvědice (Ursa Major) a obklopený hvězdami Honicích psů (Canes Venatici) objevil v roce 1781 francouzský metrický astronom Pierre Mechain. Jeho přítel a kolega Charles Messier ho později přidal do svého katalogu jako M106. Moderní hloubkové záběry...
Co byste viděli, kdybyste byli přímo před černou dírou? Nahoře je počítačem generovaný snímek, který ukazuje, jak podivný pohled by to byl. Černá díra má tak silnou gravitaci, že světlo se směrem k ní významně ohýbá, což způsobuje některé velice neobvyklé vizuální distorze. Každá hvězda má...
Ve středu víru žhavého plynu je nejspíš něco, co jsme ještě nikdy přímo neviděli: černá díra. Studium jasného světla emitovaného vířícím plynem často nejenom že indikuje přítomnost černé díry, ale také její vlastnosti. U plynu kolem GRO J1655-40 bylo například nalezeno neobvyklé...
Spirální galaxie s příčkou NGC 1365 je opravdovým majestátním vesmírným ostrovem, který měří asi 200 000 světelných let. NGC 1365 se nachází zhruba 60 miliónů světelných let daleko v chemickém souhvězdí Pece (Fornax) a je dominantním členem dobře prostudované kupy galaxií v Peci. Tento...
Co se děje ve středu této hmotné galaxie? Ve středu tohoto kompozitního rentgenového (modrá) / radiového (růžová) snímku jsou dva zdroje, o kterých se předpokládá, že jsou černé díry obíhající kolem sebe a pohání tento obří rádiový zdroj 3C 75. Obě superhmotné černé díry od sebe dělí 25 000...
Co se děje s hmotou, která padá do energetické černé díry? V případě Cygnus X-1 se možná trochu té hmoty opravdu dostane dovnitř. Plyn, který padá dovnitř se nejprve sráží nejen sám se sebou, ale i s akrečním diskem materiálu, který víří kolem černé díry. Výsledkem může...
Tento div nebes z blízkosti Velké medvědice (Ursa Major) a obklopený hvězdami Honících psů (Canes Venatici) objevil v roce 1781 francouzský metrický astronom Pierre Mechain. Později ho přidal do svého katalogu jeho kolega a přítel Charles Messier jako M106. Moderní teleskopické pohledy...
Ve středu rotujícího víru horkého plynu je nejspíš něco, co nikdy není vidět přímo: černá díra. Studium jasného světla emitovaného vířícím plynem často ukazuje nejen na přítomnost černé díry, ale i na její atributy. Tak například u plynu kolem GRO J1655-40 bylo nalezeno neobvyklé...
Ve středu naší Mléčné dráhy se nachází superhmotná černá díra. Toto zjištění bylo kdysi kontraverzním tvrzením, ale nyní je podloženo 16 léty pozorování, které mapuje dráhy 28 hvězd velice blízko galaktického středu. S pomocí dalekohledů Evropské jižní observatoře a důmyslných infračervených...
Je to černá díra? Asi ano. Binární soustava hvězd Cygnus X-1 obsahuje jednoho z nejlepších kandidátů na černou díru. Tato soustava byla objevena díky tomu, že je jedním z nejjasnějších rentgenových zdrojů na obloze a září tak jasně, že ji detekovaly již první rakety, které nesly kamery...
Tento impozantní barevný kompozit ukazuje spirální galaxii M81 napříč elektromagnetickým spektrem. Obrázek kombinuje rentgenové údaje z observatoře Chandra (modrá), infračervené údaje ze Spitzerova kosmického dalekohledu a ultrafialový snímek z družice GALEX (nachová) se snímkem ve...
Střed této oblasti plné hvězd Centaurus A vypadá jako fantastická změť starých žlutých hvězd, mladých modrých hvězdokup a temných prachových pásů. Tato pekuliární eliptická galaxie má něco přes 60 000 světelných let a je zřejmě výsledkem srážky dvou jinak normálních galaxií. Zbytky kosmických...
Proč se ty hvězdy pohybují tak rychle? Nahoře je vidět animace snímků v infračerveném světle, která podrobně ukazuje, jak se hvězdy v centrálním světelném roku v naší Galaxii během minulých osmi let pohybovaly. Žlutá značka ve středu obrázku představuje polohu...
Jak se říká skupině černých děr ... hejno, stádo, roj? Při sledování oblastí kolem středu naší Galaxie astronomové opravdu našli důkazy překvapivého počtu proměnných rentgenových zdrojů, pravděpodobně černých děr nebo neutronových hvězd v podvojných soustavách, jak se rojí kolem centrální...
Binární hvězdý systém GRO J1655-40 se skládá z poměrně normální hvězdy asi dvakrát hmotnější jako Slunce, která vzájemně obíhá s černou dírou o asi seminásobku sluneční hmoty. Tato umělecká vize takového exotického binárního hvězdného systému pomáhá vizualizovat hmotu stahovanou z normální...
Ve středu víru horkého plynu je asi něco, co jsme nikdy přímo neviděli: černá díra. Studium jasného světla emitovaného vířícím plynem často ukazuje nejen na přítomnost černé díry, ale také na její atributy. Například u plynu kolem GRO J1655-40 se zjistilo neobvyklé mihotání 450 krát za...
Dva jasné zdroje ve středu tohoto kompozitního rentgenového (modrá) a rádiového (růžová) obrázku jsou vzájemně se obíhající superhmotné černé díry, které pohánějí obrovský rádiový zdroj 3C 75. Superhmotné černé díry od sebe dělí 25 000 světelných let a jsou obklopeny rentgenově zářícím...
Tento překvapivý pohled pořídily v únoru 2004 pronikavé infračervené kamery Spitzerova kosmického dalekohledu při pohledu do vnitřku k Zemi nejbližší aktivní galaxie Centaurus A. Zkroucené mračno kosmického prachu o rozměru asi 1000 světelných let má zřetelně tvar paralelogramu a...
Ve středu naší Mléčné dráhy se nachází černá díra o hmotnosti více jak 2 milióny Sluncí. Toto kdysi kontraverzní tvrzení, tento ohromující závěr je nyní zdánlivě nevyhnutelný a je založen na pozorováních hvězd, které obíhají velice blízko galaktického středu. Za použití velmi velkých...
The formation of a black hole from the collapsing core of a massive star is thought to be heralded by a spectacular supernova explosion. Such an extremely energetic collapse is also a leading explanation for the mysterious cosmic gamma-ray bursts. But researchers now suggest that the...
V optickém vzhledu je M74 téměř dokonalou, zepředu viděnou spirální galaxií, která se nachází ve vzdálenosti asi 30 miliónů světelných let v souhvězdí Ryb (Pisces). Červené skvrnky, které jsou vidět na tomto kompozitním obrázku, jsou ultrasvítivé rentgenové zdroje (ultraluminous x-ray sources...
Jak se říká skupině černých děr ... hejno, stádo, roj? Při sledování oblasti kolem středu naší Galaxie astronomové opravdu našli důkazy překvapivého počtu proměnných rentgenových zdrojů, nejspíše černých děr nebo neutronových hvězd v podvojných hvězdných soustavách, jak se rojí kolem...
Ve středu víru horkého plynu je pravděpodobně něco, co doposud nebylo nikdy přímo vidět: černá díra. Studium jasného světla emitovaného vířícím plynem často poukazuje nejenom na přítomnost černé díry, ale také na její pravděpodobné vlastnosti. Například u plynu kolem GRO J1655-40...
Energetický výtrysk z jádra obří eliptické galaxie M87 vybíhá až do vzdálenosti 5 000 světelných let. Tento monstrózní výtrysk vypadá na panelech nahoře jako zauzlená a nepravidelná struktura, kterou lze detekovat přes celé spektrum, od rentgenových, přes optické, až k rádiovým vlnovým...
Astronomové se za pomoci oběžné rentgenové observatoře Chandra dlouze zadívali do 26 000 světelných let vzdáleného jádra naší Mléčné dráhy. Krásný pohled ve falešných barvách zabírá asi 130 světelných let. Je vidět na rentgenové zdroje bohatá energetická oblast zvýrazněná centrálním...
Mikrokvasary jsou bizardní podvojné hvězdné soustavy, které generují vysokoenergetické záření, téměř rychlostí světla vyvrhují výtrysky částic a žijí přímo v naší galaxii Mléčná dráha. Zdá se, že se energetická soustava mikrokvasaru skládá z velice kompaktního objektu a to buď neutronové...
Proč se okolí u některých černých děr jeví jasnější než u jiných? V centrech aktivních galaxií dominují superhmotné černé díry, které jsou přinejmenším tisíckrát hmotnější než naše Slunce. Mnohé z nich, které se nazývají Seyfertovy galaxie typu I, jsou ve viditelném světle velmi jasné....
Co by mohlo roztrhat hvězdu? Černá díra. Obrovské černé díry o správné hmotnosti přitahují čelo těsně procházející hvězdy mnohem silněji než odvrácenou část. Tak silná slapová síla by hvězdu protáhla a pravděpodobně by vyvolala padání plynu z hvězdy do černé díry. O plynu, který padá...
Hejno černých děr a neutronových hvězd září jako jasné, skoro bodové zdroje proti bublinám plynu horkého milióny stupňů na tomto rentgenovém snímku ve falešných barvách z oběžné observatoře Chandra. The striking picture spans about 80 thousand light-years across the central regions of...
Vložený rentgenový snímek ve falešných barvách vlevo nahoře ukazuje emisi z kosmického výtrysku vysokoenergetických částic dlouhého 100 000 světelných let, který vychází z kvasaru GB1508+5714. Při odhadované vzdálenosti 12 miliard (12 000 000 000) světelných let se zdá, že jde o nejvzdálenější...
V noci můžete odchýlit světlo baterky vzhůru pod bradou a tak skrýt zářící žárovku z přímého pohledu vašich kamarádů. Světlo žárovky se ale odráží od vašeho obličeje a může vám dát překvapivý vzhled. Spirální galaxie NGC 1068 možná dělá v kosmickém měřítku podobný trik: z přímého pohledu...
V šedesátých letech začalo na jižní polokouli Neptuna, nejvzdálenějšího plynného obra ve Sluneční soustavě, jaro. Protože Neptun oběhne kolem Slunce jednou za 165 pozemských roků, panuje na jižní polokouli dosud. Každé roční období na této planetě trvá přes čtyři desetiletí. V uplynulých...
O vzniku černé díry ze zhrouceného jádra hmotné hvězdy se předpokládá, že je ohlášen velkolepou explozí supernovy. Tento extrémně energetický kolaps je rovněž nejvíce přijímaným vysvětlením záhadných kosmických gama záblesků. Výzkumníci nyní ale navrhli, že nejznámější černá díra v Mléčné...
Ve středu rotujícího víru horkého plynu je pravděpodobně stvoření, které ještě nikdy nebylo přímo vidět: černá díra. Studium jasného světla, které vyzařuje vířící plyn často ukazuje, že se tam nachází nejenom černá díra, ale také její vlastnosti. Například u plynu, který obklopuje GRO...
Tento pohled na jádro naší galaxie Mléčná dráha vzdálené asi 26 000 světelných let daleko pořídili astronomové s využitím oběžné rentgenové observatoře Chandra. Okázalý výhled ve falešných barvách zabírá asi 130 světelných let. Ukazuje energetickou oblast bohatou na rentgenové zdroje a...
Hubbleův optický obraz nalevo ukazuje 400 miliónů světelných let vzdálenou NGC 6240 v mukách titánské srážky galaxie - galaxie. Jak spěje kosmická katastrofa k závěru, tak fúzující galaxie vyvrhují čtyři zkroucené slapové ohony hvězd, plynu a prachu, které procházejí zuřivým poryvem...
Ve středu naší Galaxie Mléčná dráha se nachází černá díra o hmotnosti více jak 2 milióny Sluncí. Tento ohromující závěr, kdysi jen kontraverzní tvrzení, je nyní zdánlivě nevyhnutelný a zakládá se na pozorováních hvězd, které obíhají velice blízko galaktického středu. Astronomové trpělivě...
Tento obrázek, oficiálně nazývaný Hloubkové pole Chandra - jih, představuje vůbec kdy nejhlubší rentgenový snímek Vesmíru. Pořízení snímku trvalo jeden milión vteřin akumulovaného expozičního času oběžné rentgenové observatoře Chandra. Tento rentgenový snímek soustředěný na jinak nevýznamný...
Pozorování z oběžné rentgenové observatoře Chandra nyní zdokumentovala pohyb ultra rychlých výtrysků vystřelujících z hvězdné soustavy, která je kandidátem na černou díru. Rentgenový zdroj XTE J1550-564 prošel v roce 1998 ohromným vzplanutím. Výtrysky materiálu proudící do prostoru...
Tento úžasně podrobný rentgenový snímek ve falešných barvách je zaměřený na galaxii Cygnus A. Cygnus A, zde zpodobněný oběžnou observatoří Chandra, je vidět jako efektní vysokoenergetický rentgenový zdroj. Ve skutečnosti je ale slavnější na nízkoenergetickém konci elektromagnetického...
Co byste uviděli, kdyby jste přišli až úplně k černé díře? Nahoře jsou dva počítačově generované obrázky, které zdůrazňují, jak podivně by věci vypadaly. Vlevo je normální hvězdné pole se souhvězdím Orion. Všimněte si tří hvězd s téměř stejnou jasností, které tvoří pás Oriona. Vpravo je...
V eliptické galaxii NGC 4697, která se nachází asi 40 miliónů světelných let daleko v souhvězdí Panny (Virgo), je na tomto rentgenovém snímku z observatoře Chandra hodně jasných bodových zdrojů. Jako jiné normální eliptické galaxie, tak je i NGC 4697 sférickou sestavou hlavně starších, slabších,...
Kvazary (Quasar = QUASi-stellAR object) leží na hranici pozorovatelného Vesmíru. Když byly v roce 1963 kvazary objeveny, tak astronomové byli ohromeni tím, že jsou takové objekty viditelné přes miliardy světelných let. Z toho vyplynulo, že musí hýřit množstvím emitované energie. Odkud ta...
Energetický výtrysk z jádra obří eliptické galaxie M87 dosahuje na 5000 světelných let. Monstrózní výtrysk vypadá na panelu nahoře jako zauzlená a nepravidelná struktura, viditelná napříč spektrem od rentgenových přes optické k rádiovým vlnovým délkám. Ve všech těchto pásmech je pozorovaná emise...
O kandidátovi na černou díru XTE J1118+480 se ví, že sídlí v halu naší galaxie Mléčná dráha. O tomto exotickém systému se předpokládá že je černou dírou s hmotností hvězdy, jenž konzumuje hmotu doprovodné složky, byl objeven teprve minulý rok jako zábleskový nebeský rentgenový zdroj. Systém se...
Proč bliká střed naší Galaxie? Mnoho astronomů si myslí, že jediná správná odpověď obsahuje černou díru. Při pozorování zdroje Sagittarius A* oběžnou rentgenovou observatoří Chandra, se na několik málo minut dramaticky zjasnil jasný rentgenový zdroj v samotném středu naší Mléčné...
Astronomové hlásí, že pozorování galaxií známých překotným vznikáním hvězd rentgenovou observatoří Chandra ukazuje, že tyto galaxie též obsahují svítivé rentgenové zdroje. Předpokládá se, že jde o středněhmotné černé díry a obří oblaka přehřátého plynu. Vezměme si například nádherný vesmírný...
Ve středu kroužícího víru horkého plynu je pravděpodobně objekt, který nebyl nikdy spatřen přímo: černá díra. Studie jasného světla vyzařovaného vířícím plynem často ukazují nejen na přítomnost černé díry, ale také jejích vlastností. Například u plynu obklopujícím GRO J1655-40...
Tento hloubkový snímek oficiálně zvaný Chandra Deep Field - South představuje nejhloubkovější rentgenový snímek Vesmíru, který byl kdy pořízen. Byl dosažen po úhrnném expozičním času jednoho miliónu sekund z oběžné rentgenové observatoře Chandra. Tento rentgenový snímek je zaměřený na obyčejnou,...
Otázka: Proč jsou černé díry černé? Odpověď: Protože mají horizont událostí. Horizont událostí je jednosměrná hranice předpovězená obecnou teorií relativity zpoza níž se nic, ani světlo nemůže vrátit. Rentgenoví astronomové pracující s vesmírnou observatoří Chandra věří, že mají přímý důkaz...
Proč se tyto hvězdy pohybují tak rychle? Animace snímků pořízených v infračerveném světle nahoře ukazuje, jak se ve středovém světelném roku v naší Galaxii za posledních osm let posunuly. Žlutá značka ve středu snímku představuje polohu pekuliárního rádiového zdroje nazvaného Sgr A*. ...
Co by bylo vidět, kdyby jste se přiblížili až k černé díře? Nahoře jsou dva počítačem generované obrázky, jež osvětlují, jak podivně by to vypadalo. Vlevo je normální hvězdné pole se souhvězdím Oriona. Všimněte si tří hvězd se skoro stejnou jasností, jež tvoří pás Oriona. Vpravo je stejné...
Tento vysoce podrobný rentgenový snímek ve falešných barvách je vzcentrován na galaxii Cygnus A. Snímek pořídila oběžná observatoř Chandra. Zde je Cygnus A vidět jako spektakulární vysokoenergetický rentgenový zdroj, ale Cygnus A je známější na nízkoenergetickém konci elektromagnetického...
Tento duchový obraz z oběžné observatoře Chandra ukazuje Kupu galaxií v Perseu v rentgenovém záření, jehož fotony mají tisíckrát větší energii než viditelné světlo. Kupa v Perseu vzdálená 120 miliónů světelných let obsahuje tisíce galaxií, ale žádná z nich není vidět. Namísto jednotlivých galaxií...
Černé díry jsou asi nejbizardnějšími stvořeními moderní astronomické zoologické zahrady. Po letech hledání černých děr buď jako hvězdných objektů v binárních hvězdných soustavách nebo enormně hmotných černých děr ve středech galaxií, mají nyní astronomové silné důkazy pro jiná exotická...
Houf černých děr a neutronových hvězd září jako jasné, skoro bodové zdroje proti bublinám milióny stupňů horkého plynu na tomto rentgenovém snímku ve falešných barvách z oběžné observatoře Chandra. Skvělý snímek ukazuje ústřední oblasti dvou galaxií, NGC 4038 a NGC 4039, zaklesnutých v...
Co se to děje ve středu této galaxie? Bližší ohledání středu galaxie NGC 4438, která je vidět na tomto nedávno zveřejněném barevném snímku z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope, odhaluje neobvyklou bublinu horkého plynu vybarveného červeně. Astronomové spekulují, že tato podivná...
Černá díra má neúprosně přitahovat hmotu. Ale intenzivní záření generované, když materiál víří a padá do jejího gravitačního pole také zahřívá okolní plyn a vyhání jej pryč. Proměření rentgenového spektra aktivní galaxie NGC 3783 nedávno pořízeného observatoří Chandra odhalilo vítr vysoce...
Velká nádherná spirální galaxie vzdálená 2 milióny světelných let - Andromeda (M31) - byla dlouho předkládána jako obraz naší Mléčné dráhy, jako vzdálené zrcadlo naší vlastní galaxie. V šedesátých letech dvacátého století britská sci-fi série "A For Andromeda" dokonce postulovala, že je domovem...
Výzkumem kvazarů a aktivních galaxií ve vzdáleném vesmíru došli astronomové k závěru, že většina galaxií má ve svém centru masivní černou díru. Vířící hvězdy a silné proměnné rádiové zdroje nabízí přesvědčivé důkazy, že dokonce i galaktické centrum naší vlastní Mléčné dráhy hostí takové...
Černá díra tiše pluje vesmírem. Je nějaký způsob jak se o tom dovědět ? Až do minulého týdne všechny objekty, které by mohly být černými děrami v naší Galaxii byly částí binárních hvězdných soustav. Podle hypotézy v těchto případech plyn z doprovodné složky víří kolem černé díry,...
Objekt, o němž mnoho astronomů věří, že je černou dírou se nachází jen 1500 světelných let od Země, což z něj činí nejbližšího kandidáta na černou díru. Objekt je ale dosti daleko, takže obří chrlené exploze nepředstavují nebezpečí. Na snímku nahoře je V4641 zachycen právě po vyzářeném...
Kdo ví jaký čert se skrývá v srdcích galaxií? Hubble to ví. Tento snímek z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope středu blízké eliptické galaxie NGC 4261 vypovídá dramatický příběh. Plyn a prach v tomto disku víří do něčeho, co je téměř jistě masivní černá díra. Disk je...
Kosmický výtrysk v rentgenových paprscích vyvržený z centra galaxie Centaurus A se rozpíná na více jak 15 000 světelných letech, což je srovnatelné se vzdáleností Slunce ke středu naší Mléčné dráhy. Ve vzdálenosti pouhých 10 millionů světelných let leží Centaurus A, obří eliptická galaxie -...
NGC 1365 je obří spirální galaxie s příčkou o průměru asi 200 tisíc světelných let a ve vzdálenosti 60 miliónů světelných let v souhvězdí Pece (Fornax). Tyto tři nedávno uvolněné snímky nabízí pohledy na tento majestátní vesmírný ostrov ve viditelném a infračeveném světle. Uprostřed je...
Fantastická směs mladých modrých hvězdokup, obřích zářících plynných mračen a vnořených tmavých prachových pásů obklopuje centrální oblast aktivní galaxie Centaurus A. Tato mozaika snímků z Hubbleova kosmického dalekohledu pořízená v modré, zelené a červené barvě byla zpracována do snímku tohoto...
Jaké to je, prolétat kolem rotující superhmotné černé díry? Video je animací časosběrných záznamů čtyř let pozorování hvězdy S301, která obíhá kolem Sagittarius A*, tedy kolem černé díry o hmotnosti 4 milionů slunečních hmotností v centru naší Galaxie. Hvězda S301 byla objevena v roce 2023...
NGC 1365 ve vzdálenosti 56 milionů světelných let v jižním souhvězdí Pece (Fornax) je obrovská spirální galaxie s příčkou o průměru asi 200 000 světelných let. To je dvakrát více než měří naše vlastní spirální galaxie s příčkou Mléčná dráha. Tento ostrý snímek z kamery MIRI (Mid-Infrared...
Jak by to vypadalo, kdybyste se ponořili do monstrózní černé díry? Tento obrázek ze superpočítačové vizualizace ukazuje celou oblohu, jak ji vidí simulovaná kamera nořící se k černé díře o hmotnosti 4 miliony Sluncí, podobné té v centru naší galaxie. Kamera se nachází asi 16 milionů kilometrů od...
Co je velké a modré a dokáže se omotat kolem celé galaxie? Přelud gravitační čočky. Gravitace hmotné eliptické galaxie LRG (luminous red galaxy - zářivá červená galaxie) na snímku gravitačně zkreslila světlo z mnohem vzdálenější modré galaxie. Typičtějším výsledkem takového ohybu světla jsou dva...
47 Tucanae, též s označením NGC 104, je klenotem jižní oblohy. Nejedná se o hvězdu, ale o hustou hvězdokupu, která sídlí v halo naší Galaxie Mléčné dráhy spolu s přibližně 200 dalšími kulovými hvězdokupami. 47 Tuc je druhá nejjasnější kulová hvězdokupa (po Omega Centauri) při pohledu z planety...
Kulová hvězdokupa Omega Centauri obsahuje asi 10 milionů hvězd mnohem starších než Slunce nahuštěných do objemu o průměru asi 150 světelných let. Je známá také jako NGC 5139 a ve vzdálenosti 15 000 světelných let je největší a nejjasnější z asi 200 známých kulových hvězdokup, které se potulují v...
Z hvězdy Mléčné dráhy zůstávají viditelné jen takovéto cáry. Před asi 7 000 lety explodovala nějaká hvězda jako supernova a zanechala po sobě Závojovou mlhovinu. V době výbuchu byl rozpínající se oblak pravděpodobně stejně jasný jako srpek Měsíce a pro lidi žijící v době úsvitu psané...
Jak černé díry vytvářejí rentgenové záření? S odpovědí na tuto dlouholetou otázku se nedávno výrazně pokročilo díky datům pořízeným družicí NASA IXPE. Rentgenové záření nemůže z černé díry unikat, ale může vznikat v energetickém prostředí v její blízkosti, zejména ve výtrysku částic pohybujících...
Pokud jedna černá díra vypadá divně, co dvě? Světelné paprsky z akrečních disků kolem dvojice obíhajících superhmotných černých děr si razí cestu deformovaným časoprostorem, který vzniká na této podrobné počítačové vizualizaci v důsledku extrémní gravitace. Simulované akreční disky dostaly různá...
Jak rychle se může černá díra otáčet? Pokud se jakýkoli objekt z běžné hmoty roztočí příliš rychle, rozpadne se. Ale černá díra se možná rozpadnout nedokáže, a její maximální rychlost rotace skutečně neznáme. Teoretici obvykle modelují rychle rotující černé díry pomocí Kerrova řešení Einsteinovy...
Obrovská eliptická galaxie Messier 87 je od nás asi 50 milionů světelných roků daleko. Tato obří galaxie, též známá jako NGC 4486, se skládá z bilionů hvězd ve srovnání s pouhými miliardami hvězd v naší velké spirální Mléčné dráze. M87 kraluje jako velká centrální eliptická galaxie Kupě galaxií v...
NGC 1365 je obrovská spirální galaxie s příčkou o průměru asi 200 000 světelných roků vzdálená zhruba 56 milionů světelných roků v jižním souhvězdí Pec (Fornax). To je průměr dvakrát větší, než u naší vlastní spirální galaxie s příčkou, u Mléčné dráhy. Ostrý snímek z přístroje MIRI (Mid-Infrared...
Jak daleko se mohou sahat výtrysky z černých děr? Právě nedávno byl nalezen nový rekord, když byl objeven výtrysk z černé díry dlouhý 23 milionů světelných roků, který byl aktivní před miliardami let. Impozantní výtrysk nazvaný Porphyrion podle mytologického řeckého obra vytvořil typ černé...
V kulové hvězdokupě Omega Centauri je do objemu o průměru asi 150 světelných roků nahuštěno zhruba 10 milionů hvězd mnohem starších než Slunce. Hvězdokupa je známá také jako NGC 5139 a při vzdálenosti 15 000 světelných roků je největší a nejjasnější z přibližně 200 známých kulových hvězdokup, které...
Co se stane, když se hvězda příliš přiblíží k černé díře? Černá díra ji může roztrhat na kusy, ale jak? Problémem není samotná velká gravitační přitažlivost, destrukci způsobuje rozdíl v gravitační přitažlivosti napříč hvězdou. V animovaném videu, které tento rozpad ilustruje, je nejprve vidět, jak...
Jasná eliptická galaxie Messier 87 (M87) je domovem superhmotné černé díry, kterou v roce 2017 zachytil pozemský celoplanetární dalekohled EHT (Event Horizon Telescope) na vůbec prvním snímku černé díry. M87 je obří galaxií v Kupě galaxií v Panně, nachází se asi 55 milionů světelných roků daleko a...
Jak by vypadalo kroužení kolem černé díry? Pokud by černou díru obklopoval vířící disk žhavého a hromadícího se plynu, pak by velká gravitace černé díry vychylovala světlo vyzařované diskem tak, že by vypadalo velmi neobvykle. Takovou vizualizaci představuje toto animované video. Video začíná...
Co se stane, když černá díra pohltí hvězdu? Mnoho detailů zůstává neznámých, ale pozorování přinášejí nová vodítka. Celooblohová přehlídka ASAS-SN (All Sky Automated Survey for SuperNovae) v roce 2014 pozemními robotickými dalekohledy zaznamenala mohutnou explozi, kterou následně sledovala...
Co se stane s hvězdou, která se přiblíží k černé díře? Pokud hvězda do hmotné černé díry přímo narazí, pak se do ní zcela propadne a vše zmizí. Je však pravděpodobnější, že se hvězda přiblíží natolik, že gravitace černé díry odtrhne vnější vrstvy hvězdy, nebo hvězdu rozruší. Pak většina plynu hvězdy...
Co se děje s velkou černou dírou ve středu naší galaxie? Nasává hmotu z vířícího disku, který je jak nyní bylo potvrzeno zmagnetizovaný. Konkrétně bylo nedávno zjištěno, že akreční disk černé díry vyzařuje polarizované světlo, často spojované se zmagnetizovaným zdrojem. Na obrázku je detailní...
Spirální galaxie s příčkou NGC 1365 je skutečně majestátní ostrov vesmíru o průměru asi 200 000 světelných roků. NGC 1365 se nachází ve vzdálenosti pouhých 60 milionů světelných roků ve slabém, ale roztopeném souhvězdí Pece a je dominantním členem dobře prozkoumané Kupy galaxií v Peci. Tento ostrý...
Hmotnou kupu galaxií Abell 2744, v níž převládá temná hmota, někteří znají jako Pandořinu kupu. Kupa se nachází ve vzdálenosti 3,5 miliardy světelných roků v souhvězdí Sochaře (Sculptor). Pomocí obrovské hmotnosti této kupy galaxií jako gravitační čočky, která deformuje prostoročas a zvětšuje ještě...
Messier 15 je obrovský roj více než 100 000 hvězd. Jedná se o 13 miliard let starý pozůstatek z počátků formování naší Galaxie a je jednou z asi 170 kulových hvězdokup, které stále sídlí v halo Mléčné dráhy. Na tomto ostrém znovu zpracovaném Hubblově snímku se M15 nachází ve vzdálenosti asi 35 000...
Jasná eliptická galaxie Messier 87 (M87) je domovem superhmotné černé díry, kterou v roce 2017 zachytil celoplanetární pozemský dalekohled EHT (Event Horizon Telescope) na vůbec prvním snímku černé díry. M87 je obří galaxií v Kupě galaxií v Panně ve vzdálenosti asi 55 milionů světelných roků a na...
NGC 1365 je obrovská spirální galaxie s příčkou o průměru asi 200 000 světelných roků vzdálená zhruba 56 milionů světelných roků v jižním souhvězdí Pece (Fornax). To představuje dvojnásobnou velikost naší vlastní spirální galaxie s příčkou Mléčné dráhy. Ostrý snímek z přístroje MIRI (Mid-Infrared...
Spirální galaxie s příčkou NGC 1365 je skutečně majestátní vesmírný ostrov o průměru asi 200 000 světelných roků. NGC 1365 se nachází ve vzdálenosti pouhých 60 milionů světelných roků ve slabém, ale horkém souhvězdí Pece (Fornax) a je dominantním členem dobře prozkoumané Kupy galaxií v Peci. Tento...
Gama vzplanutí GRB 221009A nejspíš signalizuje zrození nové černé díry, která vznikla v jádru zhroucené hvězdy dávno ve vzdáleném vesmíru. Tento animovaný gif vytvořený na základě dat z Fermiho kosmického gama dalekohledu ukazuje extrémně silný výbuch. Fermi pořídil data pro záření na gama energiích...
Tento teleskopický pohled rámuje jasnou emisní oblast v rovině naší galaxie Mléčné dráhy v souhvězdí Labutě (Cygnus), které je bohaté na mlhoviny. Červeně zářící mračno mezihvězdného plynu a prachu má populární název mlhovina Tulipán a dá se také nalézt v katalogu z roku 1959 od astronoma Stewarta...
Ve středu Mléčné dráhy je černá díra. Pozorované hvězdy obíhají kolem velmi hmotného a kompaktního objektu známého jako Sgr A*. Ale tento právě zveřejněný rádiový obraz (na vloženém snímku) z celoplanetárního dalekohledu horizontu událostí EHT (Event Horizon Telescope) je prvním přímým...
Jak opravdu vypadá černá díra? Radioteleskopy kolem celé zeměkoule koordinovaly svá pozorování černých děr s největšími známými horizonty událostí na obloze, aby tak pomohly s odpovědí. Černé díry samotné jsou černé, ale tyto obří atraktory jsou známy tím, že je obklopuje zářící plyn. Včera byl...
Jak vypadaly první kvazary? O nejbližších kvazarech je nyní známo, že v centrech aktivních galaxií obsahují superhmotné černé díry. Plyn a prach, který do kvazaru padá, jasně září, někdy více než celá domovská galaxie. Kvazary, které vznikaly v prvních miliardách let vesmíru, jsou ovšem ještě...
Pomocí dalekohledu ESO/VLT astronomové objevili malou černou díru, kterou prozradil pohyb jejího hvězdného souputníka. Tuto detekční metodu použili vědci k odhalení černé díry hvězdné hmotnosti ležící mimo Mléčnou dráhu vůbec poprvé. Postup bude klíčový při pátrání po skrytých černých dírách v naší...
Jak superhmotné černé díry vytvářejí silné výtrysky? Dalekohled horizontu událostí EHT (Event Horizon Telescope) zobrazil střed nedaleké aktivní galaxie Centaurus A a pomohl tak s odpovědí. Kaskáda vložených snímků ukazuje Cen A od největšího snímku, která zabírá více oblohy než mnoho Měsíců, až po...
Co se stane, když černá díra zničí neutronovou hvězdu? Analýza ukazuje, že právě taková událost vytvořila gravitační vlnu GW200115, kterou v lednu 2020 detekovaly observatoře LIGO a Virgo. Tato vizualizace byla vytvořena na základě počítačové simulace, aby bylo celé neobvyklé události lépe...
Co se stane, když se hvězda dostane příliš blízko černé díry? Černá díra ji může roztrhnout, ale jak? Vysoká gravitační přitažlivost není problém, tím je rozdílnost gravitační přitažlivosti přes celou hvězdu, která ji ničí. Takovou dezintegraci ilustruje animované video, kde nejprve vidíte, jak se...
Na této úžasné počítačové vizualizaci je vidět, jak světelné paprsky z akrečních disků kolem páru vzájemně obíhajících superhmotných černých děr pronikají zborceným prostoročasem vytvářeným extrémní gravitací. Simulované akreční disky mají odlišná barevná schémata, červená je pro disk kolem černé...
Jasná eliptická galaxie Messier 87 (M87) je domovem supermasivní černé díry zachycené na vůbec prvním kdy pořízeném snímku černé díry pozemským dalekohledem horizontu událostí EHT (Event Horizon Telescope). Obří velká galaxie M87 z Kupy galaxií v Panně vzdálená asi 55 milionů světelných roků je na...
Tento div nebe objevil v roce 1781 metrický francouzský astronom Pierre Mechain blízko Velké medvědice (Ursa Major) obklopený hvězdami Honicích psů (Canes Venatici). Později ho přidal do svého katalogu jeho přítel a kolega Charles Messier jako M106. Moderní hloubkové teleskopické pohledy ukazují, že...
Spirální galaxie s příčkou NGC 1365 je opravdu majestátní vesmírný ostrov, který měří asi 200 000 světelných let. NGC 1365 se nachází asi 60 milionů světelných let daleko v souhvězdí chemické Pece (Fornax) a je dominantním členem dobře prostudované Kupy galaxií v Peci. Na tomto impozantně ostrém...
Jak černé díry jako jsou tyto vznikají? Ty dvě černé díry, které po spirále splynuly za vzniku události produkující gravitační vlny GW190521, nejenom že byly doposud nejhmotnější černé díry vůbec kdy pozorované detektory LIGO a VIRGO, ale jejich hmotnosti 66 a 85 hmotností Slunce jsou...
Tuto krásnou oblohu rovinou naší Galaxie Mléčné dráhy u severního konce Velké trhliny a souhvězdí Labutě (Cygnus) namalovaly tahy štětce z mezihvězdného prachu a zářícího vodíku. Širokoúhlá mozaika na obloze zabírá impozantních 24 stupňů a tvoří ji 22 samostaných snímků s více než 180 hodinami...
Jaké by to bylo oblétat černou díru? Pokud by černou díru obklopoval disk vířícího a zářícího akrečního plynu, tak potom velká gravitace černé díry by odkláněla světlo emitované diskem a celé by to vypadalo velice neobvykle. Vizializace je na tomto animovaném videu. Video začíná s vámi, s...
Ve středu tohoto poklidného víru hvězd je nejspíš bezohledná nenažraná černá díra. Vír se točí kolem miliard hvězd, ze kterých vynikají ty nejjasnější a nejmodřejší. Rozsah a krása dávají tomuto pohledu označení velká spirální galaxie. Centrální příšera poskytuje důkazy, že se jedná o...
Co se stane hvězdě, která prochází blízko černé díry? Pokud hvězda dopadne přímo na hmotnou černou díru, tak dopadne dovnitř zcela úplně a všechno zmizí. Ovšem je pravděpodobnější, že se hvězda přiblíží dostatečně blízko, aby gravitace černé díry mohla odtrhnout její vnější vrstvy nebo roztrhnout...
Centaurus A je při vzdálenosti zhruba 11 miliónů světelných let nejbližší aktivní galaxií od planety Země. Tato pekuliární eliptická galaxie též známá jako NGC 5128 měří něco přes 60 000 světelných let. Na ostrém podrobném snímku z Hubblova kosmického dalekohledu je vidět oblast velká asi 8500...
Jaké by to bylo být na oběžné dráze černeé díry? Mnoho černých děr obklopuje vířící plyn známý jako akreční disk. Tyto akreční disky mohou být etrémně horké a většina obíhajícího plynu nakonec spadne pod horizont událostí, odkud již nikdy nebude vidět. Tato animace je představou umělce ...
Jak vypadá magnetické pole v centru naší Galaxie Mléčné dráhy? Observatoř NASA SOFIA v modifikovaném letounu Boeing 747 zobrazila centrální oblast Mléčné dráhy přístrojem HAWC+, a tak pomohla s odpovědí na tuto otázku. Přístroj HAWC+ mapuje magnetismus pozorováním polarizovaného infračerveného ...
Jasná eliptická galaxie Messier 87 (M87) je domovem superhmotné černé díry, jejíž obraz vůbec poprvé pořídil dalekohled horizontu událostí. M87 je obrem v Kupě galaxií v Panně a na tomto infračerveném snímku ze Spitzerova kosmického dalekohledu je tato velká galaxie zobrazena modře. I když se M87...
Jak vypadá černá díra? Radioteleskopy na celé zeměkouli koordinovaly svá pozorování černých děr s největšími známými horizonty událostí, aby zjistily, jak vypadají. Černé díry samotné jsou pouze černé, ale o těchto monstrózních atraktorech je známo, že je kolem nich zářící...
Spirální galaxie s příčkou NGC 1365 o velikosti asi 200 000 světelných let je opravdu majestátní vesmírný ostrov. NGC 1365 se nachází zhruba 60 miliónů světelných let daleko v souhvězdí chemické Pece (Fornax) a je dominantním členem dobře prostudované kupy galaxií v Peci. Na tomto ostrém...
Messier 15 je nesmírný roj více než 100 000 hvězd. Tento 13 miliard let starý pozůstatek raných formativních dob naší galaxie je jednou z asi 170 kulových hvězdokup, které stále sídlí v halo naší Mléčné dráhy. Ostrý teleskopický pohled je vycentrován na M15, asi 35 000 světelných let daleko v...
Jaké divy jsou v centru naší Galaxie? V klasickém vědeckofantastickém románu Julese Vernea Cesta do středu Země profesor Liedenbrock a jeho společníci badatelé narazí na mnoho zvláštních a vzrušujících divů. Astronomové už dnes ví o některých bizarních objektech, které jsou v centru naší...
Nedávný neformální průzkum ukázal, že astronomové zatím nemají dobré pomnožné podstatné jméno pro skupinu černých děr, ale potřebují je. Červené kroužky na tomto rentgenovém snímku z observatoře Chandra identifikují skupinu dvanácti černých děr, které jsou členy podvojných hvězdných...
Černé díry jsou proslulé svojí obrovskou gravitací: jejich silná přitažlivost umožňuje dokonce pohlcovat celé hvězdy a na druhou stranu vystřelovat proudy hmoty do okolního prostoru téměř rychlostí světla. V novém článku publikovaném v časopise Science astronomové z University of...
Spirální galaxie s příčkou NGC 1365 je opravdu majestátní vesmírný ostrov velký nějakých 200 000 světelných let. Nachází se asi 60 miliónů světelných let daleko v souhvězdí chemické Pece (Fornax). NGC 1365 je dominantním členem dobře prostudované Kupy galaxií v Peci. Na...
Tři gravitační detektory kolem planety Země nyní zaznamenaly společnou detekci rozvlnění časoprostoru při čtvtré oznámené detekci splnynutí binární černé díry ve vzdáleném vesmíru. Tato událost byla zaznamenána 14. srpna 2017 observatořemi LIGO v Hanfordu, Washington a v Livingstonu,...
Co se stalo s obří hvězdou N6946-BH1? Před pár lety tam byla, Hubble ji viděl. Nyní je tam jen slaboučká zář. A co je ještě zajímavější, nenastala žádná jasná supernova, i když se hvězda na několik měsíců výrazně zjasnila. ...
Do diagramu černých děr o známých hmotnostech právě přibyla GW170104. Laserový interferometr gravitačních vln LIGO (Laser Interferometer Gravitational-wave Observatory) zaznamenal extrémně energetické splynutí dvou menších černých děr jako ...
Co se děje, když černá díra požírá hvězdu? Mnoho podrobností sice zůstává neznámých, ale nedávná pozorování poskytují náznaky. Pozemské robotizované dalekohledy automatizované přehlídky supernov ASAS-SN (All Sky Automated Survey for SuperNovae) zaznamenaly v roce 2014 silnou explozi, kterou...
Poblíž středu tohoto ostrého kosmického portrétu jsou v srdci mlhoviny v Orionu čtyři žhavé, hmotné hvězdy známé jako Trapéz. Tyto hvězdy jsou naměstnány v oblasti o poloměru asi 1,5 světelného roku a dominují husté hvězdokupě ve středu mlhoviny v Orionu. Ultrafialové světlo z hvězd Trapéru...
Stiskněte šipku a podívejte se, jak splynou dvě černé díry. Tato simulace, inspirovaná první přímou detekcí gravitačních vln zařízením LIGO, na videu zpomaleně ukazuje to, co se jinak děje během třetiny sekundy. Kosmické divadlo s černými děrami se hraje před hvězdami, plynem a prachem. Jak...
Zhruba 2,5 miliónů světelných let vzdálená Galaxie v Andromedě, též známá jako M31, je co se velkých galaxií týká hned vedle. Na vloženém skanu jsou obrazová data s dosud nejlepším vysokoenergetickým rentgenovým pohledem z družicového dalekohledu NASA NuSTAR (Nuclear Spectrosopic Telescope...
Která je Zemi nejbližší aktivní galaxie? Pouhých 11 miliónů světelných let vzdálená Centaurus A. Tato pekuliární eliptická galaxie, též známá jako NGC 5128, měří něco přes 60 000 světelných let. Galaxie Centaurus A vznikla srážkou dvou jinak normálních galaxií a je fantastickou změtí mladých...
Co se stane, když se nějaká hvězda dostane do blízkosti černé díry? Zdá se, že nedávná pozorování ze družicových observatoří události nazvané ASASSN-14li ve vzdáleném galaktickém centru vypovídají stašidelný příběh jedné takové hvězdy. I když se úhlově nedá rozlišit, tak variace...
Co se stane, když se srazí dvě černé díry? K takovým extrémním případům nejspíše dochází v centrech slučujících se galaxií a ve vícenásobných hvězdných soustavách. Ve videu je vidět počítačová animace závěrečných fází takového slučování, přičemž dochází k výrazným jevům gravitační čočky, které...
NGC 6240 nabízí vzácný, blízký pohled na kosmickou katastrofu v jejích posledních dějstvích. Zhruba 400 miliónů světelných let daleko se v souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus) odehrává titánská srážka galaxie s galaxií. Slučující se galaxie vyvrhly zkroucené slapové ohony hvězd, plynu a prachu a ty...
Ve středu tohoto ostrého kosmického portrétu, v srdci Mlhoviny Orion, jsou čtyři žhavé, hmotné hvězdy známé jako Trapéz. Jsou natěsnané v oblasti o poloměru asi 1,5 světelného roku a dominují jádru husté hvězdokupy v Mlhovině Orion. Ultrafialové ionizující záření z hvězd Trapézu, většinou z...
Co byste uviděli, kdybyste přisli až k černé díře? Na obrázku vidíte počítačem generovaný obraz, který zvýrazňuje, jak by podivné věci byste viděli. Černá díra má tak silnou gravitaci, že se světlo k ní zřetelně ohýbá a způsobuje velmi neobvyklé vizuální zborcení. Každá hvězda na normálním...
Většina galaxií obsahuje jednu superhmotnou černou díru, tak proč má tato galaxie tři? Nejpravděpodobnějším důvodem je, že galaxie J1502+1115 je výsledkem nedávného splynutí tří menších galaxií. Dvě černé díry blíže k sobě jsou vidět na nahoře na obrazu v rádiových vlnách pořízeném velkou...
Ve středu víru horkého plynu je nejspíš bestie, která nikdy nebyla přímo vidět: černá díra. Studium jasného světla, které emituje vířící plyn, často ukazuje nejen na přítomnost černé díry, ale i na její atributy. Například plyn kolem GRO J1655-40 vykazuje neobvyklé mihotání s frekvencí...
Z čeho jsou výtrysky z černé díry? Kolem mnoha černých děr ve hvězdných soustavách jsou disky plynu a plazmatu gravitačně vytahovaného z blízké doprovodné složky dvojhvězdy. Něco z tohoto materiálu po přiblížení k černé díře končí vyvržením z hvězdné soustavy v silných výtryscích, které...
Horký plyn se těžko polyká. To je zřejmě pravda přinejmenším pro superhmotnou černou díru ve středu naší Galaxie Mléčné dráhy. Černá díra v Mléčné dráze je známa jako zdroj Sagittarius A* a je ve středu tohoto kompozitního snímku z infračerveného (červená a žlutá) a rentgenového (modrá)...
Jaké by to bylo přiblížit se až k černé díře? Jedním zvlášť zajímavým místem u černé díry je její fotonová sféra, kde fotony mohou obíhat po kružnicích a tato sféra je o 50 procent dále, než horizont událostí. Pokud byste se dívali z fotonové sféry kolem černé díry, tak by se polovina...
Jaké by to bylo obíhat černou díru? Jelikož silná gravitace černé díry může významně měnit dráhu světla, tak věci mohou vypadat opravdu podivně. Zaprvé, byla by vidět celá obloha, jelikož dokonce i světlo hvězd za černou dírou by bylo ohnuté do očí pozorovatele. Dále, obloha poblíž černé...
Jak rychle se může černá díra otáčet? Pokud se jakýkoliv objekt tvořený normální hmotou otáčí příliš rychle, tak se rozpadne. Ale černá díra se možná nemůže rozpadnout, přičemž maximální rychlost jejího otáčení není známá. Teoretici obvykle modelují rychle rotující černé díry Kerrovým...
Ve středu naší Mléčné dráhy, ve vzdálenosti asi 27 000 světelných let, se nachází černá díra o hmotnosti 4 miliónů Sluncí. Tato černá díra Mléčné dráhy se pěkně jmenuje Sagittarius A* (čti A-hvězda) a naštěstí se chová velice způsobně ve srovnání s centrálními černými děrami ve vzdálených...
NGC 2623 jsou ve skutečnosti dvě galaxie, které se stávají jednou. Tento pár galaxií se nachází asi 300 miliónů světelných let daleko v souhvězdí Raka (Cancer) a je vidět v závěrečné fázi titánského sloučení galaxií. Bouřlivé přiblížení obou galaxií mohlo být podobné tomu v Mléčné...
Poblíž středu tohoto ostrého kosmického portrétu přímo ze srdce Mlhoviny v Orionu jsou čtyři horké, hmotné hvězdy známé jako Trapéz. Nacházejí se v oblasti o poloměru asi 1,5 světelných let a dominují jádru husté hvězdokupy uvnitř Mlhoviny v Orionu. Viditelnou záři celé komplexní hvězdotvorné...
Jaké divy jsou ve středu naší Galaxie? V klasickém scifi románu od Julese Vernea Cesta do středu Země profesor Liedenbrock s dalšími cestovateli zakusili mnohá podivná v vzrušující dobrodružství. Astronomové už nyní ví, že v centru naší Galaxie jsou jedny z nejbiraznějších rozsáhlá kosmická...
Která aktivní galaxie je nejblíž planetě Zemi? Zřejmě Centaurus A vzdálená pouhých 11 miliónů světelných let. Tato pekuliární eliptická galaxie je též známa jako NGC 5128 a měří něco přes 60 000 světelných let. Galaxie Centaurus A vznikla srážkou dvou jinak normálních galaxií a je...
Obluda ve středu naší Galaxie se asi nakrmí. Nedávná pozorování pomocí Velmi velkých dalekohledů ukazují, že se mračno plynu v galaktickém středu dostane příliš blízko superhmotné černé díře. To mračno je protahováno, trhá se, zahřívá se a něco z něho nejspíš v příštích dvou letech spadne...
Tento nebeský zázrak nedaleko Velké medvědice (Ursa Major) a obklopený hvězdami Honicích psů (Canes Venatici) objevil v roce 1781 francouzský metrický astronom Pierre Mechain. Jeho přítel a kolega Charles Messier ho později přidal do svého katalogu jako M106. Moderní hloubkové záběry...
Co byste viděli, kdybyste byli přímo před černou dírou? Nahoře je počítačem generovaný snímek, který ukazuje, jak podivný pohled by to byl. Černá díra má tak silnou gravitaci, že světlo se směrem k ní významně ohýbá, což způsobuje některé velice neobvyklé vizuální distorze. Každá hvězda má...
Ve středu víru žhavého plynu je nejspíš něco, co jsme ještě nikdy přímo neviděli: černá díra. Studium jasného světla emitovaného vířícím plynem často nejenom že indikuje přítomnost černé díry, ale také její vlastnosti. U plynu kolem GRO J1655-40 bylo například nalezeno neobvyklé...
Spirální galaxie s příčkou NGC 1365 je opravdovým majestátním vesmírným ostrovem, který měří asi 200 000 světelných let. NGC 1365 se nachází zhruba 60 miliónů světelných let daleko v chemickém souhvězdí Pece (Fornax) a je dominantním členem dobře prostudované kupy galaxií v Peci. Tento...
Co se děje ve středu této hmotné galaxie? Ve středu tohoto kompozitního rentgenového (modrá) / radiového (růžová) snímku jsou dva zdroje, o kterých se předpokládá, že jsou černé díry obíhající kolem sebe a pohání tento obří rádiový zdroj 3C 75. Obě superhmotné černé díry od sebe dělí 25 000...
Co se děje s hmotou, která padá do energetické černé díry? V případě Cygnus X-1 se možná trochu té hmoty opravdu dostane dovnitř. Plyn, který padá dovnitř se nejprve sráží nejen sám se sebou, ale i s akrečním diskem materiálu, který víří kolem černé díry. Výsledkem může...
Tento div nebes z blízkosti Velké medvědice (Ursa Major) a obklopený hvězdami Honících psů (Canes Venatici) objevil v roce 1781 francouzský metrický astronom Pierre Mechain. Později ho přidal do svého katalogu jeho kolega a přítel Charles Messier jako M106. Moderní teleskopické pohledy...
Ve středu rotujícího víru horkého plynu je nejspíš něco, co nikdy není vidět přímo: černá díra. Studium jasného světla emitovaného vířícím plynem často ukazuje nejen na přítomnost černé díry, ale i na její atributy. Tak například u plynu kolem GRO J1655-40 bylo nalezeno neobvyklé...
Ve středu naší Mléčné dráhy se nachází superhmotná černá díra. Toto zjištění bylo kdysi kontraverzním tvrzením, ale nyní je podloženo 16 léty pozorování, které mapuje dráhy 28 hvězd velice blízko galaktického středu. S pomocí dalekohledů Evropské jižní observatoře a důmyslných infračervených...
Je to černá díra? Asi ano. Binární soustava hvězd Cygnus X-1 obsahuje jednoho z nejlepších kandidátů na černou díru. Tato soustava byla objevena díky tomu, že je jedním z nejjasnějších rentgenových zdrojů na obloze a září tak jasně, že ji detekovaly již první rakety, které nesly kamery...
Tento impozantní barevný kompozit ukazuje spirální galaxii M81 napříč elektromagnetickým spektrem. Obrázek kombinuje rentgenové údaje z observatoře Chandra (modrá), infračervené údaje ze Spitzerova kosmického dalekohledu a ultrafialový snímek z družice GALEX (nachová) se snímkem ve...
Střed této oblasti plné hvězd Centaurus A vypadá jako fantastická změť starých žlutých hvězd, mladých modrých hvězdokup a temných prachových pásů. Tato pekuliární eliptická galaxie má něco přes 60 000 světelných let a je zřejmě výsledkem srážky dvou jinak normálních galaxií. Zbytky kosmických...
Proč se ty hvězdy pohybují tak rychle? Nahoře je vidět animace snímků v infračerveném světle, která podrobně ukazuje, jak se hvězdy v centrálním světelném roku v naší Galaxii během minulých osmi let pohybovaly. Žlutá značka ve středu obrázku představuje polohu...
Jak se říká skupině černých děr ... hejno, stádo, roj? Při sledování oblastí kolem středu naší Galaxie astronomové opravdu našli důkazy překvapivého počtu proměnných rentgenových zdrojů, pravděpodobně černých děr nebo neutronových hvězd v podvojných soustavách, jak se rojí kolem centrální...
Binární hvězdý systém GRO J1655-40 se skládá z poměrně normální hvězdy asi dvakrát hmotnější jako Slunce, která vzájemně obíhá s černou dírou o asi seminásobku sluneční hmoty. Tato umělecká vize takového exotického binárního hvězdného systému pomáhá vizualizovat hmotu stahovanou z normální...
Ve středu víru horkého plynu je asi něco, co jsme nikdy přímo neviděli: černá díra. Studium jasného světla emitovaného vířícím plynem často ukazuje nejen na přítomnost černé díry, ale také na její atributy. Například u plynu kolem GRO J1655-40 se zjistilo neobvyklé mihotání 450 krát za...
Dva jasné zdroje ve středu tohoto kompozitního rentgenového (modrá) a rádiového (růžová) obrázku jsou vzájemně se obíhající superhmotné černé díry, které pohánějí obrovský rádiový zdroj 3C 75. Superhmotné černé díry od sebe dělí 25 000 světelných let a jsou obklopeny rentgenově zářícím...
Tento překvapivý pohled pořídily v únoru 2004 pronikavé infračervené kamery Spitzerova kosmického dalekohledu při pohledu do vnitřku k Zemi nejbližší aktivní galaxie Centaurus A. Zkroucené mračno kosmického prachu o rozměru asi 1000 světelných let má zřetelně tvar paralelogramu a...
Ve středu naší Mléčné dráhy se nachází černá díra o hmotnosti více jak 2 milióny Sluncí. Toto kdysi kontraverzní tvrzení, tento ohromující závěr je nyní zdánlivě nevyhnutelný a je založen na pozorováních hvězd, které obíhají velice blízko galaktického středu. Za použití velmi velkých...
The formation of a black hole from the collapsing core of a massive star is thought to be heralded by a spectacular supernova explosion. Such an extremely energetic collapse is also a leading explanation for the mysterious cosmic gamma-ray bursts. But researchers now suggest that the...
V optickém vzhledu je M74 téměř dokonalou, zepředu viděnou spirální galaxií, která se nachází ve vzdálenosti asi 30 miliónů světelných let v souhvězdí Ryb (Pisces). Červené skvrnky, které jsou vidět na tomto kompozitním obrázku, jsou ultrasvítivé rentgenové zdroje (ultraluminous x-ray sources...
Jak se říká skupině černých děr ... hejno, stádo, roj? Při sledování oblasti kolem středu naší Galaxie astronomové opravdu našli důkazy překvapivého počtu proměnných rentgenových zdrojů, nejspíše černých děr nebo neutronových hvězd v podvojných hvězdných soustavách, jak se rojí kolem...
Ve středu víru horkého plynu je pravděpodobně něco, co doposud nebylo nikdy přímo vidět: černá díra. Studium jasného světla emitovaného vířícím plynem často poukazuje nejenom na přítomnost černé díry, ale také na její pravděpodobné vlastnosti. Například u plynu kolem GRO J1655-40...
Energetický výtrysk z jádra obří eliptické galaxie M87 vybíhá až do vzdálenosti 5 000 světelných let. Tento monstrózní výtrysk vypadá na panelech nahoře jako zauzlená a nepravidelná struktura, kterou lze detekovat přes celé spektrum, od rentgenových, přes optické, až k rádiovým vlnovým...
Astronomové se za pomoci oběžné rentgenové observatoře Chandra dlouze zadívali do 26 000 světelných let vzdáleného jádra naší Mléčné dráhy. Krásný pohled ve falešných barvách zabírá asi 130 světelných let. Je vidět na rentgenové zdroje bohatá energetická oblast zvýrazněná centrálním...
Mikrokvasary jsou bizardní podvojné hvězdné soustavy, které generují vysokoenergetické záření, téměř rychlostí světla vyvrhují výtrysky částic a žijí přímo v naší galaxii Mléčná dráha. Zdá se, že se energetická soustava mikrokvasaru skládá z velice kompaktního objektu a to buď neutronové...
Proč se okolí u některých černých děr jeví jasnější než u jiných? V centrech aktivních galaxií dominují superhmotné černé díry, které jsou přinejmenším tisíckrát hmotnější než naše Slunce. Mnohé z nich, které se nazývají Seyfertovy galaxie typu I, jsou ve viditelném světle velmi jasné....
Co by mohlo roztrhat hvězdu? Černá díra. Obrovské černé díry o správné hmotnosti přitahují čelo těsně procházející hvězdy mnohem silněji než odvrácenou část. Tak silná slapová síla by hvězdu protáhla a pravděpodobně by vyvolala padání plynu z hvězdy do černé díry. O plynu, který padá...
Hejno černých děr a neutronových hvězd září jako jasné, skoro bodové zdroje proti bublinám plynu horkého milióny stupňů na tomto rentgenovém snímku ve falešných barvách z oběžné observatoře Chandra. The striking picture spans about 80 thousand light-years across the central regions of...
Vložený rentgenový snímek ve falešných barvách vlevo nahoře ukazuje emisi z kosmického výtrysku vysokoenergetických částic dlouhého 100 000 světelných let, který vychází z kvasaru GB1508+5714. Při odhadované vzdálenosti 12 miliard (12 000 000 000) světelných let se zdá, že jde o nejvzdálenější...
V noci můžete odchýlit světlo baterky vzhůru pod bradou a tak skrýt zářící žárovku z přímého pohledu vašich kamarádů. Světlo žárovky se ale odráží od vašeho obličeje a může vám dát překvapivý vzhled. Spirální galaxie NGC 1068 možná dělá v kosmickém měřítku podobný trik: z přímého pohledu...
V šedesátých letech začalo na jižní polokouli Neptuna, nejvzdálenějšího plynného obra ve Sluneční soustavě, jaro. Protože Neptun oběhne kolem Slunce jednou za 165 pozemských roků, panuje na jižní polokouli dosud. Každé roční období na této planetě trvá přes čtyři desetiletí. V uplynulých...
O vzniku černé díry ze zhrouceného jádra hmotné hvězdy se předpokládá, že je ohlášen velkolepou explozí supernovy. Tento extrémně energetický kolaps je rovněž nejvíce přijímaným vysvětlením záhadných kosmických gama záblesků. Výzkumníci nyní ale navrhli, že nejznámější černá díra v Mléčné...
Ve středu rotujícího víru horkého plynu je pravděpodobně stvoření, které ještě nikdy nebylo přímo vidět: černá díra. Studium jasného světla, které vyzařuje vířící plyn často ukazuje, že se tam nachází nejenom černá díra, ale také její vlastnosti. Například u plynu, který obklopuje GRO...
Tento pohled na jádro naší galaxie Mléčná dráha vzdálené asi 26 000 světelných let daleko pořídili astronomové s využitím oběžné rentgenové observatoře Chandra. Okázalý výhled ve falešných barvách zabírá asi 130 světelných let. Ukazuje energetickou oblast bohatou na rentgenové zdroje a...
Hubbleův optický obraz nalevo ukazuje 400 miliónů světelných let vzdálenou NGC 6240 v mukách titánské srážky galaxie - galaxie. Jak spěje kosmická katastrofa k závěru, tak fúzující galaxie vyvrhují čtyři zkroucené slapové ohony hvězd, plynu a prachu, které procházejí zuřivým poryvem...
Ve středu naší Galaxie Mléčná dráha se nachází černá díra o hmotnosti více jak 2 milióny Sluncí. Tento ohromující závěr, kdysi jen kontraverzní tvrzení, je nyní zdánlivě nevyhnutelný a zakládá se na pozorováních hvězd, které obíhají velice blízko galaktického středu. Astronomové trpělivě...
Tento obrázek, oficiálně nazývaný Hloubkové pole Chandra - jih, představuje vůbec kdy nejhlubší rentgenový snímek Vesmíru. Pořízení snímku trvalo jeden milión vteřin akumulovaného expozičního času oběžné rentgenové observatoře Chandra. Tento rentgenový snímek soustředěný na jinak nevýznamný...
Pozorování z oběžné rentgenové observatoře Chandra nyní zdokumentovala pohyb ultra rychlých výtrysků vystřelujících z hvězdné soustavy, která je kandidátem na černou díru. Rentgenový zdroj XTE J1550-564 prošel v roce 1998 ohromným vzplanutím. Výtrysky materiálu proudící do prostoru...
Tento úžasně podrobný rentgenový snímek ve falešných barvách je zaměřený na galaxii Cygnus A. Cygnus A, zde zpodobněný oběžnou observatoří Chandra, je vidět jako efektní vysokoenergetický rentgenový zdroj. Ve skutečnosti je ale slavnější na nízkoenergetickém konci elektromagnetického...
Co byste uviděli, kdyby jste přišli až úplně k černé díře? Nahoře jsou dva počítačově generované obrázky, které zdůrazňují, jak podivně by věci vypadaly. Vlevo je normální hvězdné pole se souhvězdím Orion. Všimněte si tří hvězd s téměř stejnou jasností, které tvoří pás Oriona. Vpravo je...
V eliptické galaxii NGC 4697, která se nachází asi 40 miliónů světelných let daleko v souhvězdí Panny (Virgo), je na tomto rentgenovém snímku z observatoře Chandra hodně jasných bodových zdrojů. Jako jiné normální eliptické galaxie, tak je i NGC 4697 sférickou sestavou hlavně starších, slabších,...
Kvazary (Quasar = QUASi-stellAR object) leží na hranici pozorovatelného Vesmíru. Když byly v roce 1963 kvazary objeveny, tak astronomové byli ohromeni tím, že jsou takové objekty viditelné přes miliardy světelných let. Z toho vyplynulo, že musí hýřit množstvím emitované energie. Odkud ta...
Energetický výtrysk z jádra obří eliptické galaxie M87 dosahuje na 5000 světelných let. Monstrózní výtrysk vypadá na panelu nahoře jako zauzlená a nepravidelná struktura, viditelná napříč spektrem od rentgenových přes optické k rádiovým vlnovým délkám. Ve všech těchto pásmech je pozorovaná emise...
O kandidátovi na černou díru XTE J1118+480 se ví, že sídlí v halu naší galaxie Mléčná dráha. O tomto exotickém systému se předpokládá že je černou dírou s hmotností hvězdy, jenž konzumuje hmotu doprovodné složky, byl objeven teprve minulý rok jako zábleskový nebeský rentgenový zdroj. Systém se...
Proč bliká střed naší Galaxie? Mnoho astronomů si myslí, že jediná správná odpověď obsahuje černou díru. Při pozorování zdroje Sagittarius A* oběžnou rentgenovou observatoří Chandra, se na několik málo minut dramaticky zjasnil jasný rentgenový zdroj v samotném středu naší Mléčné...
Astronomové hlásí, že pozorování galaxií známých překotným vznikáním hvězd rentgenovou observatoří Chandra ukazuje, že tyto galaxie též obsahují svítivé rentgenové zdroje. Předpokládá se, že jde o středněhmotné černé díry a obří oblaka přehřátého plynu. Vezměme si například nádherný vesmírný...
Ve středu kroužícího víru horkého plynu je pravděpodobně objekt, který nebyl nikdy spatřen přímo: černá díra. Studie jasného světla vyzařovaného vířícím plynem často ukazují nejen na přítomnost černé díry, ale také jejích vlastností. Například u plynu obklopujícím GRO J1655-40...
Tento hloubkový snímek oficiálně zvaný Chandra Deep Field - South představuje nejhloubkovější rentgenový snímek Vesmíru, který byl kdy pořízen. Byl dosažen po úhrnném expozičním času jednoho miliónu sekund z oběžné rentgenové observatoře Chandra. Tento rentgenový snímek je zaměřený na obyčejnou,...
Otázka: Proč jsou černé díry černé? Odpověď: Protože mají horizont událostí. Horizont událostí je jednosměrná hranice předpovězená obecnou teorií relativity zpoza níž se nic, ani světlo nemůže vrátit. Rentgenoví astronomové pracující s vesmírnou observatoří Chandra věří, že mají přímý důkaz...
Proč se tyto hvězdy pohybují tak rychle? Animace snímků pořízených v infračerveném světle nahoře ukazuje, jak se ve středovém světelném roku v naší Galaxii za posledních osm let posunuly. Žlutá značka ve středu snímku představuje polohu pekuliárního rádiového zdroje nazvaného Sgr A*. ...
Co by bylo vidět, kdyby jste se přiblížili až k černé díře? Nahoře jsou dva počítačem generované obrázky, jež osvětlují, jak podivně by to vypadalo. Vlevo je normální hvězdné pole se souhvězdím Oriona. Všimněte si tří hvězd se skoro stejnou jasností, jež tvoří pás Oriona. Vpravo je stejné...
Tento vysoce podrobný rentgenový snímek ve falešných barvách je vzcentrován na galaxii Cygnus A. Snímek pořídila oběžná observatoř Chandra. Zde je Cygnus A vidět jako spektakulární vysokoenergetický rentgenový zdroj, ale Cygnus A je známější na nízkoenergetickém konci elektromagnetického...
Tento duchový obraz z oběžné observatoře Chandra ukazuje Kupu galaxií v Perseu v rentgenovém záření, jehož fotony mají tisíckrát větší energii než viditelné světlo. Kupa v Perseu vzdálená 120 miliónů světelných let obsahuje tisíce galaxií, ale žádná z nich není vidět. Namísto jednotlivých galaxií...
Černé díry jsou asi nejbizardnějšími stvořeními moderní astronomické zoologické zahrady. Po letech hledání černých děr buď jako hvězdných objektů v binárních hvězdných soustavách nebo enormně hmotných černých děr ve středech galaxií, mají nyní astronomové silné důkazy pro jiná exotická...
Houf černých děr a neutronových hvězd září jako jasné, skoro bodové zdroje proti bublinám milióny stupňů horkého plynu na tomto rentgenovém snímku ve falešných barvách z oběžné observatoře Chandra. Skvělý snímek ukazuje ústřední oblasti dvou galaxií, NGC 4038 a NGC 4039, zaklesnutých v...
Co se to děje ve středu této galaxie? Bližší ohledání středu galaxie NGC 4438, která je vidět na tomto nedávno zveřejněném barevném snímku z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope, odhaluje neobvyklou bublinu horkého plynu vybarveného červeně. Astronomové spekulují, že tato podivná...
Černá díra má neúprosně přitahovat hmotu. Ale intenzivní záření generované, když materiál víří a padá do jejího gravitačního pole také zahřívá okolní plyn a vyhání jej pryč. Proměření rentgenového spektra aktivní galaxie NGC 3783 nedávno pořízeného observatoří Chandra odhalilo vítr vysoce...
Velká nádherná spirální galaxie vzdálená 2 milióny světelných let - Andromeda (M31) - byla dlouho předkládána jako obraz naší Mléčné dráhy, jako vzdálené zrcadlo naší vlastní galaxie. V šedesátých letech dvacátého století britská sci-fi série "A For Andromeda" dokonce postulovala, že je domovem...
Výzkumem kvazarů a aktivních galaxií ve vzdáleném vesmíru došli astronomové k závěru, že většina galaxií má ve svém centru masivní černou díru. Vířící hvězdy a silné proměnné rádiové zdroje nabízí přesvědčivé důkazy, že dokonce i galaktické centrum naší vlastní Mléčné dráhy hostí takové...
Černá díra tiše pluje vesmírem. Je nějaký způsob jak se o tom dovědět ? Až do minulého týdne všechny objekty, které by mohly být černými děrami v naší Galaxii byly částí binárních hvězdných soustav. Podle hypotézy v těchto případech plyn z doprovodné složky víří kolem černé díry,...
Objekt, o němž mnoho astronomů věří, že je černou dírou se nachází jen 1500 světelných let od Země, což z něj činí nejbližšího kandidáta na černou díru. Objekt je ale dosti daleko, takže obří chrlené exploze nepředstavují nebezpečí. Na snímku nahoře je V4641 zachycen právě po vyzářeném...
Kdo ví jaký čert se skrývá v srdcích galaxií? Hubble to ví. Tento snímek z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope středu blízké eliptické galaxie NGC 4261 vypovídá dramatický příběh. Plyn a prach v tomto disku víří do něčeho, co je téměř jistě masivní černá díra. Disk je...
Kosmický výtrysk v rentgenových paprscích vyvržený z centra galaxie Centaurus A se rozpíná na více jak 15 000 světelných letech, což je srovnatelné se vzdáleností Slunce ke středu naší Mléčné dráhy. Ve vzdálenosti pouhých 10 millionů světelných let leží Centaurus A, obří eliptická galaxie -...
NGC 1365 je obří spirální galaxie s příčkou o průměru asi 200 tisíc světelných let a ve vzdálenosti 60 miliónů světelných let v souhvězdí Pece (Fornax). Tyto tři nedávno uvolněné snímky nabízí pohledy na tento majestátní vesmírný ostrov ve viditelném a infračeveném světle. Uprostřed je...
Fantastická směs mladých modrých hvězdokup, obřích zářících plynných mračen a vnořených tmavých prachových pásů obklopuje centrální oblast aktivní galaxie Centaurus A. Tato mozaika snímků z Hubbleova kosmického dalekohledu pořízená v modré, zelené a červené barvě byla zpracována do snímku tohoto...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 8. do 30. 8. 2026. Měsíc bude v úplňku a nastane částečné zatmění, viditelné u nás nad ránem. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou vidět už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur je v konjunkci se Sluncem nepozorovatelný. Aktivita Slunce je nízká, ale možná se zvýší. Další čínská raketa Zhuque-3 předvedla úspěšné přistání. Před dvaceti roky byla změněna definice planety a Pluto už není právoplatnou planetou Sluneční soustavy, nýbrž jen trpasličí planetou.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
Nova Sagittae 2026. Detekce tohoto objektu byla oznámena 25.8.2026 na stránce CBAT-Transient Objects Confirmation Page pod označením PNV J19450648+1822422. V cirkuláři CBET 5729 ze dne 26.8.2026 (UT) bylo potvrzeno, že se jedná o novu s přidělením označení V488 Sge. Nova se nachází nedaleko hvězdy delta Sge a na snímku je označena šipkou. Odhady její magnitudy z této noci se pohybují mezi hodnotami 7.1 - 7.5. Snímek vznikl složením 53 expozic o délce 6 sekund, pořízených za silného měsíčního světla, kdy byl Měsíc od novy na obloze vzdálen asi 48 stupňů a měl 98% osvětleného povrchu. Navíc po obloze přecházela nízká oblačnost a postupně se nasouvaly i pásy oblačnosti vysoké.
