Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  08. září 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 08. září 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

GW190521: Nečekaná srážka černých děr

Uznání ilustrace: Raúl Rubio (Virgo Valencia Group, The Virgo Collaboration)

Jak černé díry jako jsou tyto vznikají? Ty dvě černé díry, které po spirále splynuly za vzniku události produkující gravitační vlny GW190521, nejenom že byly doposud nejhmotnější černé díry vůbec kdy pozorované detektory LIGO a VIRGO, ale jejich hmotnosti 66 a 85 hmotností Slunce jsou bezprecedentní a nečekané. O černých děrách s nižší hmotností pod asi 65 hmotností Slunce je známo, že vznikají při explozích supernov. O černých děrách s hmotností nad 135 hmotností Slunce se předpokládá, že vznikají implozí velmi hmotných hvězd poté, co spotřebovaly nukleární palivo tvořící nové prvky, která nadzvedávalo celou hmotnost. Jak vznikají černé díry středních hmotností není zatím známo, i když jedna hypotéza praví, že jsou výsledkem postupných srážek hvězd a černých děr v hustých hvězdokupách. Ilustrace ukazuje černé díry před srážkou a anotované šipky ukazují jejich rotační osy. Spirální vlny ukazují vznik gravitačního záření a okolní hvězdy naznačují možnost, že ke srážce došlo v hvězdokupě. Událost GW190521 byla zaznamenána už v minulém roce, ale pochází z vesmírné epochy představující polovinu věku vesmíru (z ~ 0,8) a s ohledem na chyby měření se jedná o nejvzdálenější dosud detekovanou událost.

Astrofyzici: Prohlédněte si 2200+ souborů astrofyzikální knihovny zdrojových kódů

Seznam odkazů v popisu

  1. Youtu.be: GW190521 The Impossible Black Hole
  2. CalTech.edu: LIGO
  3. Virgo-Gw.eu: Virgo and LIGO unveil new and unexpected black hole populations
  4. APOD: 2017-10-16 GW170817: Srážka detekovaná ve více druzích záření
  5. APOD: 2017-06-06 Případ ztracené hvězdy
  6. APOD: 2020-08-09 Původ prvků
  7. Cplberry.com: GW190521—The big one
  8. LIGO.org: GW190521
  9. NASA: What Is a Gravitational Wave?
  10. APOD: 2019-04-14 Simulace: Splynutí dvou černých děr
  11. APOD: 2019-04-04 Messier 2
  12. Wikipedia: GW190521
  13. APOD: 2013-04-08 Tabulka rudého posuvu pro náš vesmír

Štítky: Černá díra, LIGO, Gravitační vlny


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »