Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  08. září 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 08. září 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

GW190521: Nečekaná srážka černých děr

Uznání ilustrace: Raúl Rubio (Virgo Valencia Group, The Virgo Collaboration)

Jak černé díry jako jsou tyto vznikají? Ty dvě černé díry, které po spirále splynuly za vzniku události produkující gravitační vlny GW190521, nejenom že byly doposud nejhmotnější černé díry vůbec kdy pozorované detektory LIGO a VIRGO, ale jejich hmotnosti 66 a 85 hmotností Slunce jsou bezprecedentní a nečekané. O černých děrách s nižší hmotností pod asi 65 hmotností Slunce je známo, že vznikají při explozích supernov. O černých děrách s hmotností nad 135 hmotností Slunce se předpokládá, že vznikají implozí velmi hmotných hvězd poté, co spotřebovaly nukleární palivo tvořící nové prvky, která nadzvedávalo celou hmotnost. Jak vznikají černé díry středních hmotností není zatím známo, i když jedna hypotéza praví, že jsou výsledkem postupných srážek hvězd a černých děr v hustých hvězdokupách. Ilustrace ukazuje černé díry před srážkou a anotované šipky ukazují jejich rotační osy. Spirální vlny ukazují vznik gravitačního záření a okolní hvězdy naznačují možnost, že ke srážce došlo v hvězdokupě. Událost GW190521 byla zaznamenána už v minulém roce, ale pochází z vesmírné epochy představující polovinu věku vesmíru (z ~ 0,8) a s ohledem na chyby měření se jedná o nejvzdálenější dosud detekovanou událost.

Astrofyzici: Prohlédněte si 2200+ souborů astrofyzikální knihovny zdrojových kódů

Seznam odkazů v popisu

  1. Youtu.be: GW190521 The Impossible Black Hole
  2. CalTech.edu: LIGO
  3. Virgo-Gw.eu: Virgo and LIGO unveil new and unexpected black hole populations
  4. APOD: 2017-10-16 GW170817: Srážka detekovaná ve více druzích záření
  5. APOD: 2017-06-06 Případ ztracené hvězdy
  6. APOD: 2020-08-09 Původ prvků
  7. Cplberry.com: GW190521—The big one
  8. LIGO.org: GW190521
  9. NASA: What Is a Gravitational Wave?
  10. APOD: 2019-04-14 Simulace: Splynutí dvou černých děr
  11. APOD: 2019-04-04 Messier 2
  12. Wikipedia: GW190521
  13. APOD: 2013-04-08 Tabulka rudého posuvu pro náš vesmír

Štítky: Černá díra, LIGO, Gravitační vlny


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »