Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  08. září 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 08. září 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

GW190521: Nečekaná srážka černých děr

Uznání ilustrace: Raúl Rubio (Virgo Valencia Group, The Virgo Collaboration)

Jak černé díry jako jsou tyto vznikají? Ty dvě černé díry, které po spirále splynuly za vzniku události produkující gravitační vlny GW190521, nejenom že byly doposud nejhmotnější černé díry vůbec kdy pozorované detektory LIGO a VIRGO, ale jejich hmotnosti 66 a 85 hmotností Slunce jsou bezprecedentní a nečekané. O černých děrách s nižší hmotností pod asi 65 hmotností Slunce je známo, že vznikají při explozích supernov. O černých děrách s hmotností nad 135 hmotností Slunce se předpokládá, že vznikají implozí velmi hmotných hvězd poté, co spotřebovaly nukleární palivo tvořící nové prvky, která nadzvedávalo celou hmotnost. Jak vznikají černé díry středních hmotností není zatím známo, i když jedna hypotéza praví, že jsou výsledkem postupných srážek hvězd a černých děr v hustých hvězdokupách. Ilustrace ukazuje černé díry před srážkou a anotované šipky ukazují jejich rotační osy. Spirální vlny ukazují vznik gravitačního záření a okolní hvězdy naznačují možnost, že ke srážce došlo v hvězdokupě. Událost GW190521 byla zaznamenána už v minulém roce, ale pochází z vesmírné epochy představující polovinu věku vesmíru (z ~ 0,8) a s ohledem na chyby měření se jedná o nejvzdálenější dosud detekovanou událost.

Astrofyzici: Prohlédněte si 2200+ souborů astrofyzikální knihovny zdrojových kódů

Seznam odkazů v popisu

  1. Youtu.be: GW190521 The Impossible Black Hole
  2. CalTech.edu: LIGO
  3. Virgo-Gw.eu: Virgo and LIGO unveil new and unexpected black hole populations
  4. APOD: 2017-10-16 GW170817: Srážka detekovaná ve více druzích záření
  5. APOD: 2017-06-06 Případ ztracené hvězdy
  6. APOD: 2020-08-09 Původ prvků
  7. Cplberry.com: GW190521—The big one
  8. LIGO.org: GW190521
  9. NASA: What Is a Gravitational Wave?
  10. APOD: 2019-04-14 Simulace: Splynutí dvou černých děr
  11. APOD: 2019-04-04 Messier 2
  12. Wikipedia: GW190521
  13. APOD: 2013-04-08 Tabulka rudého posuvu pro náš vesmír

Štítky: Černá díra, LIGO, Gravitační vlny


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »