Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  08. září 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 08. září 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

GW190521: Nečekaná srážka černých děr

Uznání ilustrace: Raúl Rubio (Virgo Valencia Group, The Virgo Collaboration)

Jak černé díry jako jsou tyto vznikají? Ty dvě černé díry, které po spirále splynuly za vzniku události produkující gravitační vlny GW190521, nejenom že byly doposud nejhmotnější černé díry vůbec kdy pozorované detektory LIGO a VIRGO, ale jejich hmotnosti 66 a 85 hmotností Slunce jsou bezprecedentní a nečekané. O černých děrách s nižší hmotností pod asi 65 hmotností Slunce je známo, že vznikají při explozích supernov. O černých děrách s hmotností nad 135 hmotností Slunce se předpokládá, že vznikají implozí velmi hmotných hvězd poté, co spotřebovaly nukleární palivo tvořící nové prvky, která nadzvedávalo celou hmotnost. Jak vznikají černé díry středních hmotností není zatím známo, i když jedna hypotéza praví, že jsou výsledkem postupných srážek hvězd a černých děr v hustých hvězdokupách. Ilustrace ukazuje černé díry před srážkou a anotované šipky ukazují jejich rotační osy. Spirální vlny ukazují vznik gravitačního záření a okolní hvězdy naznačují možnost, že ke srážce došlo v hvězdokupě. Událost GW190521 byla zaznamenána už v minulém roce, ale pochází z vesmírné epochy představující polovinu věku vesmíru (z ~ 0,8) a s ohledem na chyby měření se jedná o nejvzdálenější dosud detekovanou událost.

Astrofyzici: Prohlédněte si 2200+ souborů astrofyzikální knihovny zdrojových kódů

Seznam odkazů v popisu

  1. Youtu.be: GW190521 The Impossible Black Hole
  2. CalTech.edu: LIGO
  3. Virgo-Gw.eu: Virgo and LIGO unveil new and unexpected black hole populations
  4. APOD: 2017-10-16 GW170817: Srážka detekovaná ve více druzích záření
  5. APOD: 2017-06-06 Případ ztracené hvězdy
  6. APOD: 2020-08-09 Původ prvků
  7. Cplberry.com: GW190521—The big one
  8. LIGO.org: GW190521
  9. NASA: What Is a Gravitational Wave?
  10. APOD: 2019-04-14 Simulace: Splynutí dvou černých děr
  11. APOD: 2019-04-04 Messier 2
  12. Wikipedia: GW190521
  13. APOD: 2013-04-08 Tabulka rudého posuvu pro náš vesmír

Štítky: Černá díra, LIGO, Gravitační vlny


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »