Úvodní  >  Štítky  >  Štítek gravitační vlny

Štítek: gravitační vlny

APOD Zachyceno v síti: Vizualizace splynutí černých děr v mlhovině Tarantule

Jak můžeme vidět to, co je neviditelné? Černé díry není snadné spatřit v temnotě vesmírné noci, ale astronomové je mohou najít díky analýze jejich gravitačního působení na hmotu, světlo a časoprostor. Ilustrace na obrázku kombinuje simulaci binárního systému černé díry v jeho konečném...

APOD Černé díry a neutronové hvězdy: 218 fúzí, zatím

Jak zní splynutí dvou černých děr v hlubokém vesmíru? Zvukové vlny se ve vakuu nešíří, ale gravitační vlny ano. V roce 2015 se nám podařilo je poprvé "zaslechnout" a potvrdit jednu z teoretických předpovědí Alberta Einsteina. Každý čtvereček v mřížce na obrázku představuje jednu z oznámených...

APOD Simulace: Splynutí dvou černých děr

Uvolněte se a sledujte splynutí dvou černých děr. Tato simulace je inspirovaná první přímou detekcí gravitačních vln v roce 2015, přehrává se zpomaleně, ale při spuštění v reálném čase by trvala asi třetinu sekundy. Černé díry jsou na vesmírné scéně představeny na pozadí hvězd, plynu a...

APOD Zpráva z gravitačního vesmíru

Monitorováním 68 pulzarů velmi velkými radioteleskopy Severoamerickou nanoherzovou observatoří gravitatčních vln NANOGrav (North American Nanohertz Observatory for Gravitational Waves) se podařilo odhalit důkaz gravitačních vln pozadí pomocí pečlivého měření nepatrných posunů v časech příchodu...

APOD Tanec dvou černých děr v 3C 75

Co se děje v centru aktivní galaxie 3C 75? Obří radiový zdroj 3C 75 pohánějí dva jasné zdroje v centru tohoto kompozitního rentgenového (modrá) a radiového (růžová) snímku, což jsou kolem sebe obíhající černé díry. Superhmotné černé díry jsou od sebe vzdáleny 25 000 světelných roků, jsou obklopené...

APOD Devadesát spektrogramů gravitačních vln a stále se pokračuje

Pokaždé, když splynou dvě hmotné černé díry, tak se vesmírem ozve hlasité zacvrdlikání gravitačních vln. Lidstvo má technologii uslyšet tato neobvyklá zacvrdlikání teprve sedm let, ale už jsme je během prvních tří pozorovacích kol uslyšeli devadesát. Nahoře jsou jejich spektrogramy, diagramy...

APOD GW200115: Simulace splynutí černé díry s neutronovou hvězdou

Co se stane, když černá díra zničí neutronovou hvězdu? Analýza ukazuje, že právě taková událost vytvořila gravitační vlnu GW200115, kterou v lednu 2020 detekovaly observatoře LIGO a Virgo. Tato vizualizace byla vytvořena na základě počítačové simulace, aby bylo celé neobvyklé události lépe...

APOD Ilustrace 50 událostí gravitačních vln

Doposud bylo detekováno více než 50 událostí gravitačních vln. Tyto události představují daleké bouřlivé srážky dvou černých děr, černé díry a neutronové hvězdy, nebo dvou neutronových hvězd. Většina z těchto 50 událostí byla detekována v roce 2019 detektory gravitačních vln LIGO ve Spojených...

APOD GW190521: Nečekaná srážka černých děr

Jak černé díry jako jsou tyto vznikají? Ty dvě černé díry, které po spirále splynuly za vzniku události produkující gravitační vlny GW190521, nejenom že byly doposud nejhmotnější černé díry vůbec kdy pozorované detektory LIGO a VIRGO, ale jejich hmotnosti 66 a 85 hmotností Slunce jsou...

APOD Simulace: Splynutí dvou černých děr

Pohodlně se posaďte a podívejte, jak splynou dvě černé díry. Toto video je inspirované první přímou detekcí gravitačních vln v roce 2015 a zpomaleně přehrává simulaci, která by jinak v reálném čase trvala asi třetinu sekundy. Černé díry jsou na kosmickém jevišti před hvězdami, plynem a...

APOD Spirála superhmotných černých děr

Září černé díry při srážce? Při slučování černých děr, které obíhají kolem sebe, se jistě uvolňuje vlna neobvyklého gravitačního záření, ale budou také předtím vyzařovat světlo, pokud by byly obklopené plynem? Astrofyzikové vytvořili důmyslnou počítačovou simulaci, aby tak pomohli s...

APOD Černé díry o známých hmotnostech

Do diagramu černých děr o známých hmotnostech právě přibyla GW170104. Laserový interferometr gravitačních vln LIGO (Laser Interferometer Gravitational-wave Observatory) zaznamenal extrémně energetické splynutí dvou menších černých děr jako ...

Redakce Astro.czMultimédia

Článek Video: Záznam přednášky Objev gravitačních vln

Učená společnost České republiky si uspořádala v úterý 12. dubna 2016 přednášku „Objev gravitačních vln“. Přednášeli Jiří Bičák, Jiří Langer, Tomáš Ledvinka a David Heyrovský z Ústavu teoretické fyziky MFF UK. Ti z vás, kteří se chtěli o tomto revolučním objevu dozvědět více, ale neměli...

APOD Splynutí černých děr

Stiskněte šipku a podívejte se, jak splynou dvě černé díry. Tato simulace, inspirovaná první přímou detekcí gravitačních vln zařízením LIGO, na videu zpomaleně ukazuje to, co se jinak děje během třetiny sekundy. Kosmické divadlo s černými děrami se hraje před hvězdami, plynem a prachem. Jak...

APOD Advanced LIGO: Vylepšené detektory gravitačních vln

Urychlete náboj a dostanete elektromagnetické záření: světlo. Urychlete jakoukoliv hmotu a dostanete gravitační záření. Světlo vidíte vždycky, ale potvrzená přímá detekce gravitačního záření doposud uniká. Když se gravitační vlny pohltí, tak vytvářejí nepatrné symetrické chvění,...

APOD Zachyceno v síti: Vizualizace splynutí černých děr v mlhovině Tarantule

Jak můžeme vidět to, co je neviditelné? Černé díry není snadné spatřit v temnotě vesmírné noci, ale astronomové je mohou najít díky analýze jejich gravitačního působení na hmotu, světlo a časoprostor. Ilustrace na obrázku kombinuje simulaci binárního systému černé díry v jeho konečném...

APOD Černé díry a neutronové hvězdy: 218 fúzí, zatím

Jak zní splynutí dvou černých děr v hlubokém vesmíru? Zvukové vlny se ve vakuu nešíří, ale gravitační vlny ano. V roce 2015 se nám podařilo je poprvé "zaslechnout" a potvrdit jednu z teoretických předpovědí Alberta Einsteina. Každý čtvereček v mřížce na obrázku představuje jednu z oznámených...

APOD Simulace: Splynutí dvou černých děr

Uvolněte se a sledujte splynutí dvou černých děr. Tato simulace je inspirovaná první přímou detekcí gravitačních vln v roce 2015, přehrává se zpomaleně, ale při spuštění v reálném čase by trvala asi třetinu sekundy. Černé díry jsou na vesmírné scéně představeny na pozadí hvězd, plynu a...

APOD Zpráva z gravitačního vesmíru

Monitorováním 68 pulzarů velmi velkými radioteleskopy Severoamerickou nanoherzovou observatoří gravitatčních vln NANOGrav (North American Nanohertz Observatory for Gravitational Waves) se podařilo odhalit důkaz gravitačních vln pozadí pomocí pečlivého měření nepatrných posunů v časech příchodu...

APOD Tanec dvou černých děr v 3C 75

Co se děje v centru aktivní galaxie 3C 75? Obří radiový zdroj 3C 75 pohánějí dva jasné zdroje v centru tohoto kompozitního rentgenového (modrá) a radiového (růžová) snímku, což jsou kolem sebe obíhající černé díry. Superhmotné černé díry jsou od sebe vzdáleny 25 000 světelných roků, jsou obklopené...

APOD Devadesát spektrogramů gravitačních vln a stále se pokračuje

Pokaždé, když splynou dvě hmotné černé díry, tak se vesmírem ozve hlasité zacvrdlikání gravitačních vln. Lidstvo má technologii uslyšet tato neobvyklá zacvrdlikání teprve sedm let, ale už jsme je během prvních tří pozorovacích kol uslyšeli devadesát. Nahoře jsou jejich spektrogramy, diagramy...

APOD GW200115: Simulace splynutí černé díry s neutronovou hvězdou

Co se stane, když černá díra zničí neutronovou hvězdu? Analýza ukazuje, že právě taková událost vytvořila gravitační vlnu GW200115, kterou v lednu 2020 detekovaly observatoře LIGO a Virgo. Tato vizualizace byla vytvořena na základě počítačové simulace, aby bylo celé neobvyklé události lépe...

APOD Ilustrace 50 událostí gravitačních vln

Doposud bylo detekováno více než 50 událostí gravitačních vln. Tyto události představují daleké bouřlivé srážky dvou černých děr, černé díry a neutronové hvězdy, nebo dvou neutronových hvězd. Většina z těchto 50 událostí byla detekována v roce 2019 detektory gravitačních vln LIGO ve Spojených...

APOD GW190521: Nečekaná srážka černých děr

Jak černé díry jako jsou tyto vznikají? Ty dvě černé díry, které po spirále splynuly za vzniku události produkující gravitační vlny GW190521, nejenom že byly doposud nejhmotnější černé díry vůbec kdy pozorované detektory LIGO a VIRGO, ale jejich hmotnosti 66 a 85 hmotností Slunce jsou...

APOD Simulace: Splynutí dvou černých děr

Pohodlně se posaďte a podívejte, jak splynou dvě černé díry. Toto video je inspirované první přímou detekcí gravitačních vln v roce 2015 a zpomaleně přehrává simulaci, která by jinak v reálném čase trvala asi třetinu sekundy. Černé díry jsou na kosmickém jevišti před hvězdami, plynem a...

APOD Spirála superhmotných černých děr

Září černé díry při srážce? Při slučování černých děr, které obíhají kolem sebe, se jistě uvolňuje vlna neobvyklého gravitačního záření, ale budou také předtím vyzařovat světlo, pokud by byly obklopené plynem? Astrofyzikové vytvořili důmyslnou počítačovou simulaci, aby tak pomohli s...

APOD Černé díry o známých hmotnostech

Do diagramu černých děr o známých hmotnostech právě přibyla GW170104. Laserový interferometr gravitačních vln LIGO (Laser Interferometer Gravitational-wave Observatory) zaznamenal extrémně energetické splynutí dvou menších černých děr jako ...

Redakce Astro.czMultimédia

Článek Video: Záznam přednášky Objev gravitačních vln

Učená společnost České republiky si uspořádala v úterý 12. dubna 2016 přednášku „Objev gravitačních vln“. Přednášeli Jiří Bičák, Jiří Langer, Tomáš Ledvinka a David Heyrovský z Ústavu teoretické fyziky MFF UK. Ti z vás, kteří se chtěli o tomto revolučním objevu dozvědět více, ale neměli...

APOD Splynutí černých děr

Stiskněte šipku a podívejte se, jak splynou dvě černé díry. Tato simulace, inspirovaná první přímou detekcí gravitačních vln zařízením LIGO, na videu zpomaleně ukazuje to, co se jinak děje během třetiny sekundy. Kosmické divadlo s černými děrami se hraje před hvězdami, plynem a prachem. Jak...

APOD Advanced LIGO: Vylepšené detektory gravitačních vln

Urychlete náboj a dostanete elektromagnetické záření: světlo. Urychlete jakoukoliv hmotu a dostanete gravitační záření. Světlo vidíte vždycky, ale potvrzená přímá detekce gravitačního záření doposud uniká. Když se gravitační vlny pohltí, tak vytvářejí nepatrné symetrické chvění,...



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »