Jak můžeme vidět to, co je neviditelné? Černé díry není snadné spatřit v temnotě vesmírné noci, ale astronomové je mohou najít díky analýze jejich gravitačního působení na hmotu, světlo a časoprostor. Ilustrace na obrázku kombinuje simulaci binárního systému černé díry v jeho konečném...
Jak zní splynutí dvou černých děr v hlubokém vesmíru? Zvukové vlny se ve vakuu nešíří, ale gravitační vlny ano. V roce 2015 se nám podařilo je poprvé "zaslechnout" a potvrdit jednu z teoretických předpovědí Alberta Einsteina. Každý čtvereček v mřížce na obrázku představuje jednu z oznámených...
Uvolněte se a sledujte splynutí dvou černých děr. Tato simulace je inspirovaná první přímou detekcí gravitačních vln v roce 2015, přehrává se zpomaleně, ale při spuštění v reálném čase by trvala asi třetinu sekundy. Černé díry jsou na vesmírné scéně představeny na pozadí hvězd, plynu a...
Monitorováním 68 pulzarů velmi velkými radioteleskopy Severoamerickou nanoherzovou observatoří gravitatčních vln NANOGrav (North American Nanohertz Observatory for Gravitational Waves) se podařilo odhalit důkaz gravitačních vln pozadí pomocí pečlivého měření nepatrných posunů v časech příchodu...
Co se děje v centru aktivní galaxie 3C 75? Obří radiový zdroj 3C 75 pohánějí dva jasné zdroje v centru tohoto kompozitního rentgenového (modrá) a radiového (růžová) snímku, což jsou kolem sebe obíhající černé díry. Superhmotné černé díry jsou od sebe vzdáleny 25 000 světelných roků, jsou obklopené...
Pokaždé, když splynou dvě hmotné černé díry, tak se vesmírem ozve hlasité zacvrdlikání gravitačních vln. Lidstvo má technologii uslyšet tato neobvyklá zacvrdlikání teprve sedm let, ale už jsme je během prvních tří pozorovacích kol uslyšeli devadesát. Nahoře jsou jejich spektrogramy, diagramy...
Co se stane, když černá díra zničí neutronovou hvězdu? Analýza ukazuje, že právě taková událost vytvořila gravitační vlnu GW200115, kterou v lednu 2020 detekovaly observatoře LIGO a Virgo. Tato vizualizace byla vytvořena na základě počítačové simulace, aby bylo celé neobvyklé události lépe...
Doposud bylo detekováno více než 50 událostí gravitačních vln. Tyto události představují daleké bouřlivé srážky dvou černých děr, černé díry a neutronové hvězdy, nebo dvou neutronových hvězd. Většina z těchto 50 událostí byla detekována v roce 2019 detektory gravitačních vln LIGO ve Spojených...
Jak černé díry jako jsou tyto vznikají? Ty dvě černé díry, které po spirále splynuly za vzniku události produkující gravitační vlny GW190521, nejenom že byly doposud nejhmotnější černé díry vůbec kdy pozorované detektory LIGO a VIRGO, ale jejich hmotnosti 66 a 85 hmotností Slunce jsou...
Pohodlně se posaďte a podívejte, jak splynou dvě černé díry. Toto video je inspirované první přímou detekcí gravitačních vln v roce 2015 a zpomaleně přehrává simulaci, která by jinak v reálném čase trvala asi třetinu sekundy. Černé díry jsou na kosmickém jevišti před hvězdami, plynem a...
Září černé díry při srážce? Při slučování černých děr, které obíhají kolem sebe, se jistě uvolňuje vlna neobvyklého gravitačního záření, ale budou také předtím vyzařovat světlo, pokud by byly obklopené plynem? Astrofyzikové vytvořili důmyslnou počítačovou simulaci, aby tak pomohli s...
Do diagramu černých děr o známých hmotnostech právě přibyla GW170104. Laserový interferometr gravitačních vln LIGO (Laser Interferometer Gravitational-wave Observatory) zaznamenal extrémně energetické splynutí dvou menších černých děr jako ...
Učená společnost České republiky si uspořádala v úterý 12. dubna 2016 přednášku „Objev gravitačních vln“. Přednášeli Jiří Bičák, Jiří Langer, Tomáš Ledvinka a David Heyrovský z Ústavu teoretické fyziky MFF UK. Ti z vás, kteří se chtěli o tomto revolučním objevu dozvědět více, ale neměli...
Nenechte si ujít přednášku o gravitačních vlnách s významnými hosty!
Stiskněte šipku a podívejte se, jak splynou dvě černé díry. Tato simulace, inspirovaná první přímou detekcí gravitačních vln zařízením LIGO, na videu zpomaleně ukazuje to, co se jinak děje během třetiny sekundy. Kosmické divadlo s černými děrami se hraje před hvězdami, plynem a prachem. Jak...
Urychlete náboj a dostanete elektromagnetické záření: světlo. Urychlete jakoukoliv hmotu a dostanete gravitační záření. Světlo vidíte vždycky, ale potvrzená přímá detekce gravitačního záření doposud uniká. Když se gravitační vlny pohltí, tak vytvářejí nepatrné symetrické chvění,...
Jak můžeme vidět to, co je neviditelné? Černé díry není snadné spatřit v temnotě vesmírné noci, ale astronomové je mohou najít díky analýze jejich gravitačního působení na hmotu, světlo a časoprostor. Ilustrace na obrázku kombinuje simulaci binárního systému černé díry v jeho konečném...
Jak zní splynutí dvou černých děr v hlubokém vesmíru? Zvukové vlny se ve vakuu nešíří, ale gravitační vlny ano. V roce 2015 se nám podařilo je poprvé "zaslechnout" a potvrdit jednu z teoretických předpovědí Alberta Einsteina. Každý čtvereček v mřížce na obrázku představuje jednu z oznámených...
Uvolněte se a sledujte splynutí dvou černých děr. Tato simulace je inspirovaná první přímou detekcí gravitačních vln v roce 2015, přehrává se zpomaleně, ale při spuštění v reálném čase by trvala asi třetinu sekundy. Černé díry jsou na vesmírné scéně představeny na pozadí hvězd, plynu a...
Monitorováním 68 pulzarů velmi velkými radioteleskopy Severoamerickou nanoherzovou observatoří gravitatčních vln NANOGrav (North American Nanohertz Observatory for Gravitational Waves) se podařilo odhalit důkaz gravitačních vln pozadí pomocí pečlivého měření nepatrných posunů v časech příchodu...
Co se děje v centru aktivní galaxie 3C 75? Obří radiový zdroj 3C 75 pohánějí dva jasné zdroje v centru tohoto kompozitního rentgenového (modrá) a radiového (růžová) snímku, což jsou kolem sebe obíhající černé díry. Superhmotné černé díry jsou od sebe vzdáleny 25 000 světelných roků, jsou obklopené...
Pokaždé, když splynou dvě hmotné černé díry, tak se vesmírem ozve hlasité zacvrdlikání gravitačních vln. Lidstvo má technologii uslyšet tato neobvyklá zacvrdlikání teprve sedm let, ale už jsme je během prvních tří pozorovacích kol uslyšeli devadesát. Nahoře jsou jejich spektrogramy, diagramy...
Co se stane, když černá díra zničí neutronovou hvězdu? Analýza ukazuje, že právě taková událost vytvořila gravitační vlnu GW200115, kterou v lednu 2020 detekovaly observatoře LIGO a Virgo. Tato vizualizace byla vytvořena na základě počítačové simulace, aby bylo celé neobvyklé události lépe...
Doposud bylo detekováno více než 50 událostí gravitačních vln. Tyto události představují daleké bouřlivé srážky dvou černých děr, černé díry a neutronové hvězdy, nebo dvou neutronových hvězd. Většina z těchto 50 událostí byla detekována v roce 2019 detektory gravitačních vln LIGO ve Spojených...
Jak černé díry jako jsou tyto vznikají? Ty dvě černé díry, které po spirále splynuly za vzniku události produkující gravitační vlny GW190521, nejenom že byly doposud nejhmotnější černé díry vůbec kdy pozorované detektory LIGO a VIRGO, ale jejich hmotnosti 66 a 85 hmotností Slunce jsou...
Pohodlně se posaďte a podívejte, jak splynou dvě černé díry. Toto video je inspirované první přímou detekcí gravitačních vln v roce 2015 a zpomaleně přehrává simulaci, která by jinak v reálném čase trvala asi třetinu sekundy. Černé díry jsou na kosmickém jevišti před hvězdami, plynem a...
Září černé díry při srážce? Při slučování černých děr, které obíhají kolem sebe, se jistě uvolňuje vlna neobvyklého gravitačního záření, ale budou také předtím vyzařovat světlo, pokud by byly obklopené plynem? Astrofyzikové vytvořili důmyslnou počítačovou simulaci, aby tak pomohli s...
Do diagramu černých děr o známých hmotnostech právě přibyla GW170104. Laserový interferometr gravitačních vln LIGO (Laser Interferometer Gravitational-wave Observatory) zaznamenal extrémně energetické splynutí dvou menších černých děr jako ...
Učená společnost České republiky si uspořádala v úterý 12. dubna 2016 přednášku „Objev gravitačních vln“. Přednášeli Jiří Bičák, Jiří Langer, Tomáš Ledvinka a David Heyrovský z Ústavu teoretické fyziky MFF UK. Ti z vás, kteří se chtěli o tomto revolučním objevu dozvědět více, ale neměli...
Nenechte si ujít přednášku o gravitačních vlnách s významnými hosty!
Stiskněte šipku a podívejte se, jak splynou dvě černé díry. Tato simulace, inspirovaná první přímou detekcí gravitačních vln zařízením LIGO, na videu zpomaleně ukazuje to, co se jinak děje během třetiny sekundy. Kosmické divadlo s černými děrami se hraje před hvězdami, plynem a prachem. Jak...
Urychlete náboj a dostanete elektromagnetické záření: světlo. Urychlete jakoukoliv hmotu a dostanete gravitační záření. Světlo vidíte vždycky, ale potvrzená přímá detekce gravitačního záření doposud uniká. Když se gravitační vlny pohltí, tak vytvářejí nepatrné symetrické chvění,...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu
