Úvodní  >  Štítky  >  Štítek gravitační vlny

Štítek: gravitační vlny

APOD Zachyceno v síti: Vizualizace splynutí černých děr v mlhovině Tarantule

Jak můžeme vidět to, co je neviditelné? Černé díry není snadné spatřit v temnotě vesmírné noci, ale astronomové je mohou najít díky analýze jejich gravitačního působení na hmotu, světlo a časoprostor. Ilustrace na obrázku kombinuje simulaci binárního systému černé díry v jeho konečném...

APOD Černé díry a neutronové hvězdy: 218 fúzí, zatím

Jak zní splynutí dvou černých děr v hlubokém vesmíru? Zvukové vlny se ve vakuu nešíří, ale gravitační vlny ano. V roce 2015 se nám podařilo je poprvé "zaslechnout" a potvrdit jednu z teoretických předpovědí Alberta Einsteina. Každý čtvereček v mřížce na obrázku představuje jednu z oznámených...

APOD Simulace: Splynutí dvou černých děr

Uvolněte se a sledujte splynutí dvou černých děr. Tato simulace je inspirovaná první přímou detekcí gravitačních vln v roce 2015, přehrává se zpomaleně, ale při spuštění v reálném čase by trvala asi třetinu sekundy. Černé díry jsou na vesmírné scéně představeny na pozadí hvězd, plynu a...

APOD Zpráva z gravitačního vesmíru

Monitorováním 68 pulzarů velmi velkými radioteleskopy Severoamerickou nanoherzovou observatoří gravitatčních vln NANOGrav (North American Nanohertz Observatory for Gravitational Waves) se podařilo odhalit důkaz gravitačních vln pozadí pomocí pečlivého měření nepatrných posunů v časech příchodu...

APOD Tanec dvou černých děr v 3C 75

Co se děje v centru aktivní galaxie 3C 75? Obří radiový zdroj 3C 75 pohánějí dva jasné zdroje v centru tohoto kompozitního rentgenového (modrá) a radiového (růžová) snímku, což jsou kolem sebe obíhající černé díry. Superhmotné černé díry jsou od sebe vzdáleny 25 000 světelných roků, jsou obklopené...

APOD Devadesát spektrogramů gravitačních vln a stále se pokračuje

Pokaždé, když splynou dvě hmotné černé díry, tak se vesmírem ozve hlasité zacvrdlikání gravitačních vln. Lidstvo má technologii uslyšet tato neobvyklá zacvrdlikání teprve sedm let, ale už jsme je během prvních tří pozorovacích kol uslyšeli devadesát. Nahoře jsou jejich spektrogramy, diagramy...

APOD GW200115: Simulace splynutí černé díry s neutronovou hvězdou

Co se stane, když černá díra zničí neutronovou hvězdu? Analýza ukazuje, že právě taková událost vytvořila gravitační vlnu GW200115, kterou v lednu 2020 detekovaly observatoře LIGO a Virgo. Tato vizualizace byla vytvořena na základě počítačové simulace, aby bylo celé neobvyklé události lépe...

APOD Ilustrace 50 událostí gravitačních vln

Doposud bylo detekováno více než 50 událostí gravitačních vln. Tyto události představují daleké bouřlivé srážky dvou černých děr, černé díry a neutronové hvězdy, nebo dvou neutronových hvězd. Většina z těchto 50 událostí byla detekována v roce 2019 detektory gravitačních vln LIGO ve Spojených...

APOD GW190521: Nečekaná srážka černých děr

Jak černé díry jako jsou tyto vznikají? Ty dvě černé díry, které po spirále splynuly za vzniku události produkující gravitační vlny GW190521, nejenom že byly doposud nejhmotnější černé díry vůbec kdy pozorované detektory LIGO a VIRGO, ale jejich hmotnosti 66 a 85 hmotností Slunce jsou...

APOD Simulace: Splynutí dvou černých děr

Pohodlně se posaďte a podívejte, jak splynou dvě černé díry. Toto video je inspirované první přímou detekcí gravitačních vln v roce 2015 a zpomaleně přehrává simulaci, která by jinak v reálném čase trvala asi třetinu sekundy. Černé díry jsou na kosmickém jevišti před hvězdami, plynem a...

APOD Spirála superhmotných černých děr

Září černé díry při srážce? Při slučování černých děr, které obíhají kolem sebe, se jistě uvolňuje vlna neobvyklého gravitačního záření, ale budou také předtím vyzařovat světlo, pokud by byly obklopené plynem? Astrofyzikové vytvořili důmyslnou počítačovou simulaci, aby tak pomohli s...

APOD Černé díry o známých hmotnostech

Do diagramu černých děr o známých hmotnostech právě přibyla GW170104. Laserový interferometr gravitačních vln LIGO (Laser Interferometer Gravitational-wave Observatory) zaznamenal extrémně energetické splynutí dvou menších černých děr jako ...

Redakce Astro.czMultimédia

Článek Video: Záznam přednášky Objev gravitačních vln

Učená společnost České republiky si uspořádala v úterý 12. dubna 2016 přednášku „Objev gravitačních vln“. Přednášeli Jiří Bičák, Jiří Langer, Tomáš Ledvinka a David Heyrovský z Ústavu teoretické fyziky MFF UK. Ti z vás, kteří se chtěli o tomto revolučním objevu dozvědět více, ale neměli...

APOD Splynutí černých děr

Stiskněte šipku a podívejte se, jak splynou dvě černé díry. Tato simulace, inspirovaná první přímou detekcí gravitačních vln zařízením LIGO, na videu zpomaleně ukazuje to, co se jinak děje během třetiny sekundy. Kosmické divadlo s černými děrami se hraje před hvězdami, plynem a prachem. Jak...

APOD Advanced LIGO: Vylepšené detektory gravitačních vln

Urychlete náboj a dostanete elektromagnetické záření: světlo. Urychlete jakoukoliv hmotu a dostanete gravitační záření. Světlo vidíte vždycky, ale potvrzená přímá detekce gravitačního záření doposud uniká. Když se gravitační vlny pohltí, tak vytvářejí nepatrné symetrické chvění,...

APOD Zachyceno v síti: Vizualizace splynutí černých děr v mlhovině Tarantule

Jak můžeme vidět to, co je neviditelné? Černé díry není snadné spatřit v temnotě vesmírné noci, ale astronomové je mohou najít díky analýze jejich gravitačního působení na hmotu, světlo a časoprostor. Ilustrace na obrázku kombinuje simulaci binárního systému černé díry v jeho konečném...

APOD Černé díry a neutronové hvězdy: 218 fúzí, zatím

Jak zní splynutí dvou černých děr v hlubokém vesmíru? Zvukové vlny se ve vakuu nešíří, ale gravitační vlny ano. V roce 2015 se nám podařilo je poprvé "zaslechnout" a potvrdit jednu z teoretických předpovědí Alberta Einsteina. Každý čtvereček v mřížce na obrázku představuje jednu z oznámených...

APOD Simulace: Splynutí dvou černých děr

Uvolněte se a sledujte splynutí dvou černých děr. Tato simulace je inspirovaná první přímou detekcí gravitačních vln v roce 2015, přehrává se zpomaleně, ale při spuštění v reálném čase by trvala asi třetinu sekundy. Černé díry jsou na vesmírné scéně představeny na pozadí hvězd, plynu a...

APOD Zpráva z gravitačního vesmíru

Monitorováním 68 pulzarů velmi velkými radioteleskopy Severoamerickou nanoherzovou observatoří gravitatčních vln NANOGrav (North American Nanohertz Observatory for Gravitational Waves) se podařilo odhalit důkaz gravitačních vln pozadí pomocí pečlivého měření nepatrných posunů v časech příchodu...

APOD Tanec dvou černých děr v 3C 75

Co se děje v centru aktivní galaxie 3C 75? Obří radiový zdroj 3C 75 pohánějí dva jasné zdroje v centru tohoto kompozitního rentgenového (modrá) a radiového (růžová) snímku, což jsou kolem sebe obíhající černé díry. Superhmotné černé díry jsou od sebe vzdáleny 25 000 světelných roků, jsou obklopené...

APOD Devadesát spektrogramů gravitačních vln a stále se pokračuje

Pokaždé, když splynou dvě hmotné černé díry, tak se vesmírem ozve hlasité zacvrdlikání gravitačních vln. Lidstvo má technologii uslyšet tato neobvyklá zacvrdlikání teprve sedm let, ale už jsme je během prvních tří pozorovacích kol uslyšeli devadesát. Nahoře jsou jejich spektrogramy, diagramy...

APOD GW200115: Simulace splynutí černé díry s neutronovou hvězdou

Co se stane, když černá díra zničí neutronovou hvězdu? Analýza ukazuje, že právě taková událost vytvořila gravitační vlnu GW200115, kterou v lednu 2020 detekovaly observatoře LIGO a Virgo. Tato vizualizace byla vytvořena na základě počítačové simulace, aby bylo celé neobvyklé události lépe...

APOD Ilustrace 50 událostí gravitačních vln

Doposud bylo detekováno více než 50 událostí gravitačních vln. Tyto události představují daleké bouřlivé srážky dvou černých děr, černé díry a neutronové hvězdy, nebo dvou neutronových hvězd. Většina z těchto 50 událostí byla detekována v roce 2019 detektory gravitačních vln LIGO ve Spojených...

APOD GW190521: Nečekaná srážka černých děr

Jak černé díry jako jsou tyto vznikají? Ty dvě černé díry, které po spirále splynuly za vzniku události produkující gravitační vlny GW190521, nejenom že byly doposud nejhmotnější černé díry vůbec kdy pozorované detektory LIGO a VIRGO, ale jejich hmotnosti 66 a 85 hmotností Slunce jsou...

APOD Simulace: Splynutí dvou černých děr

Pohodlně se posaďte a podívejte, jak splynou dvě černé díry. Toto video je inspirované první přímou detekcí gravitačních vln v roce 2015 a zpomaleně přehrává simulaci, která by jinak v reálném čase trvala asi třetinu sekundy. Černé díry jsou na kosmickém jevišti před hvězdami, plynem a...

APOD Spirála superhmotných černých děr

Září černé díry při srážce? Při slučování černých děr, které obíhají kolem sebe, se jistě uvolňuje vlna neobvyklého gravitačního záření, ale budou také předtím vyzařovat světlo, pokud by byly obklopené plynem? Astrofyzikové vytvořili důmyslnou počítačovou simulaci, aby tak pomohli s...

APOD Černé díry o známých hmotnostech

Do diagramu černých děr o známých hmotnostech právě přibyla GW170104. Laserový interferometr gravitačních vln LIGO (Laser Interferometer Gravitational-wave Observatory) zaznamenal extrémně energetické splynutí dvou menších černých děr jako ...

Redakce Astro.czMultimédia

Článek Video: Záznam přednášky Objev gravitačních vln

Učená společnost České republiky si uspořádala v úterý 12. dubna 2016 přednášku „Objev gravitačních vln“. Přednášeli Jiří Bičák, Jiří Langer, Tomáš Ledvinka a David Heyrovský z Ústavu teoretické fyziky MFF UK. Ti z vás, kteří se chtěli o tomto revolučním objevu dozvědět více, ale neměli...

APOD Splynutí černých děr

Stiskněte šipku a podívejte se, jak splynou dvě černé díry. Tato simulace, inspirovaná první přímou detekcí gravitačních vln zařízením LIGO, na videu zpomaleně ukazuje to, co se jinak děje během třetiny sekundy. Kosmické divadlo s černými děrami se hraje před hvězdami, plynem a prachem. Jak...

APOD Advanced LIGO: Vylepšené detektory gravitačních vln

Urychlete náboj a dostanete elektromagnetické záření: světlo. Urychlete jakoukoliv hmotu a dostanete gravitační záření. Světlo vidíte vždycky, ale potvrzená přímá detekce gravitačního záření doposud uniká. Když se gravitační vlny pohltí, tak vytvářejí nepatrné symetrické chvění,...



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »