Úvodní  >  Štítky  >  Štítek gravitační vlny

Štítek: gravitační vlny

APOD Simulace: Splynutí dvou černých děr

Uvolněte se a sledujte splynutí dvou černých děr. Tato simulace je inspirovaná první přímou detekcí gravitačních vln v roce 2015, přehrává se zpomaleně, ale při spuštění v reálném čase by trvala asi třetinu sekundy. Černé díry jsou na vesmírné scéně představeny na pozadí hvězd, plynu a...

APOD Zpráva z gravitačního vesmíru

Monitorováním 68 pulzarů velmi velkými radioteleskopy Severoamerickou nanoherzovou observatoří gravitatčních vln NANOGrav (North American Nanohertz Observatory for Gravitational Waves) se podařilo odhalit důkaz gravitačních vln pozadí pomocí pečlivého měření nepatrných posunů v časech příchodu...

APOD Tanec dvou černých děr v 3C 75

Co se děje v centru aktivní galaxie 3C 75? Obří radiový zdroj 3C 75 pohánějí dva jasné zdroje v centru tohoto kompozitního rentgenového (modrá) a radiového (růžová) snímku, což jsou kolem sebe obíhající černé díry. Superhmotné černé díry jsou od sebe vzdáleny 25 000 světelných roků, jsou obklopené...

APOD Devadesát spektrogramů gravitačních vln a stále se pokračuje

Pokaždé, když splynou dvě hmotné černé díry, tak se vesmírem ozve hlasité zacvrdlikání gravitačních vln. Lidstvo má technologii uslyšet tato neobvyklá zacvrdlikání teprve sedm let, ale už jsme je během prvních tří pozorovacích kol uslyšeli devadesát. Nahoře jsou jejich spektrogramy, diagramy...

APOD GW200115: Simulace splynutí černé díry s neutronovou hvězdou

Co se stane, když černá díra zničí neutronovou hvězdu? Analýza ukazuje, že právě taková událost vytvořila gravitační vlnu GW200115, kterou v lednu 2020 detekovaly observatoře LIGO a Virgo. Tato vizualizace byla vytvořena na základě počítačové simulace, aby bylo celé neobvyklé události lépe...

APOD Ilustrace 50 událostí gravitačních vln

Doposud bylo detekováno více než 50 událostí gravitačních vln. Tyto události představují daleké bouřlivé srážky dvou černých děr, černé díry a neutronové hvězdy, nebo dvou neutronových hvězd. Většina z těchto 50 událostí byla detekována v roce 2019 detektory gravitačních vln LIGO ve Spojených...

APOD GW190521: Nečekaná srážka černých děr

Jak černé díry jako jsou tyto vznikají? Ty dvě černé díry, které po spirále splynuly za vzniku události produkující gravitační vlny GW190521, nejenom že byly doposud nejhmotnější černé díry vůbec kdy pozorované detektory LIGO a VIRGO, ale jejich hmotnosti 66 a 85 hmotností Slunce jsou...

APOD Simulace: Splynutí dvou černých děr

Pohodlně se posaďte a podívejte, jak splynou dvě černé díry. Toto video je inspirované první přímou detekcí gravitačních vln v roce 2015 a zpomaleně přehrává simulaci, která by jinak v reálném čase trvala asi třetinu sekundy. Černé díry jsou na kosmickém jevišti před hvězdami, plynem a...

APOD Spirála superhmotných černých děr

Září černé díry při srážce? Při slučování černých děr, které obíhají kolem sebe, se jistě uvolňuje vlna neobvyklého gravitačního záření, ale budou také předtím vyzařovat světlo, pokud by byly obklopené plynem? Astrofyzikové vytvořili důmyslnou počítačovou simulaci, aby tak pomohli s...

APOD Černé díry o známých hmotnostech

Do diagramu černých děr o známých hmotnostech právě přibyla GW170104. Laserový interferometr gravitačních vln LIGO (Laser Interferometer Gravitational-wave Observatory) zaznamenal extrémně energetické splynutí dvou menších černých děr jako ...

Redakce Astro.czMultimédia

Článek Video: Záznam přednášky Objev gravitačních vln

Učená společnost České republiky si uspořádala v úterý 12. dubna 2016 přednášku „Objev gravitačních vln“. Přednášeli Jiří Bičák, Jiří Langer, Tomáš Ledvinka a David Heyrovský z Ústavu teoretické fyziky MFF UK. Ti z vás, kteří se chtěli o tomto revolučním objevu dozvědět více, ale neměli...

APOD Splynutí černých děr

Stiskněte šipku a podívejte se, jak splynou dvě černé díry. Tato simulace, inspirovaná první přímou detekcí gravitačních vln zařízením LIGO, na videu zpomaleně ukazuje to, co se jinak děje během třetiny sekundy. Kosmické divadlo s černými děrami se hraje před hvězdami, plynem a prachem. Jak...

APOD Advanced LIGO: Vylepšené detektory gravitačních vln

Urychlete náboj a dostanete elektromagnetické záření: světlo. Urychlete jakoukoliv hmotu a dostanete gravitační záření. Světlo vidíte vždycky, ale potvrzená přímá detekce gravitačního záření doposud uniká. Když se gravitační vlny pohltí, tak vytvářejí nepatrné symetrické chvění,...

APOD Simulace: Splynutí dvou černých děr

Uvolněte se a sledujte splynutí dvou černých děr. Tato simulace je inspirovaná první přímou detekcí gravitačních vln v roce 2015, přehrává se zpomaleně, ale při spuštění v reálném čase by trvala asi třetinu sekundy. Černé díry jsou na vesmírné scéně představeny na pozadí hvězd, plynu a...

APOD Zpráva z gravitačního vesmíru

Monitorováním 68 pulzarů velmi velkými radioteleskopy Severoamerickou nanoherzovou observatoří gravitatčních vln NANOGrav (North American Nanohertz Observatory for Gravitational Waves) se podařilo odhalit důkaz gravitačních vln pozadí pomocí pečlivého měření nepatrných posunů v časech příchodu...

APOD Tanec dvou černých děr v 3C 75

Co se děje v centru aktivní galaxie 3C 75? Obří radiový zdroj 3C 75 pohánějí dva jasné zdroje v centru tohoto kompozitního rentgenového (modrá) a radiového (růžová) snímku, což jsou kolem sebe obíhající černé díry. Superhmotné černé díry jsou od sebe vzdáleny 25 000 světelných roků, jsou obklopené...

APOD Devadesát spektrogramů gravitačních vln a stále se pokračuje

Pokaždé, když splynou dvě hmotné černé díry, tak se vesmírem ozve hlasité zacvrdlikání gravitačních vln. Lidstvo má technologii uslyšet tato neobvyklá zacvrdlikání teprve sedm let, ale už jsme je během prvních tří pozorovacích kol uslyšeli devadesát. Nahoře jsou jejich spektrogramy, diagramy...

APOD GW200115: Simulace splynutí černé díry s neutronovou hvězdou

Co se stane, když černá díra zničí neutronovou hvězdu? Analýza ukazuje, že právě taková událost vytvořila gravitační vlnu GW200115, kterou v lednu 2020 detekovaly observatoře LIGO a Virgo. Tato vizualizace byla vytvořena na základě počítačové simulace, aby bylo celé neobvyklé události lépe...

APOD Ilustrace 50 událostí gravitačních vln

Doposud bylo detekováno více než 50 událostí gravitačních vln. Tyto události představují daleké bouřlivé srážky dvou černých děr, černé díry a neutronové hvězdy, nebo dvou neutronových hvězd. Většina z těchto 50 událostí byla detekována v roce 2019 detektory gravitačních vln LIGO ve Spojených...

APOD GW190521: Nečekaná srážka černých děr

Jak černé díry jako jsou tyto vznikají? Ty dvě černé díry, které po spirále splynuly za vzniku události produkující gravitační vlny GW190521, nejenom že byly doposud nejhmotnější černé díry vůbec kdy pozorované detektory LIGO a VIRGO, ale jejich hmotnosti 66 a 85 hmotností Slunce jsou...

APOD Simulace: Splynutí dvou černých děr

Pohodlně se posaďte a podívejte, jak splynou dvě černé díry. Toto video je inspirované první přímou detekcí gravitačních vln v roce 2015 a zpomaleně přehrává simulaci, která by jinak v reálném čase trvala asi třetinu sekundy. Černé díry jsou na kosmickém jevišti před hvězdami, plynem a...

APOD Spirála superhmotných černých děr

Září černé díry při srážce? Při slučování černých děr, které obíhají kolem sebe, se jistě uvolňuje vlna neobvyklého gravitačního záření, ale budou také předtím vyzařovat světlo, pokud by byly obklopené plynem? Astrofyzikové vytvořili důmyslnou počítačovou simulaci, aby tak pomohli s...

APOD Černé díry o známých hmotnostech

Do diagramu černých děr o známých hmotnostech právě přibyla GW170104. Laserový interferometr gravitačních vln LIGO (Laser Interferometer Gravitational-wave Observatory) zaznamenal extrémně energetické splynutí dvou menších černých děr jako ...

Redakce Astro.czMultimédia

Článek Video: Záznam přednášky Objev gravitačních vln

Učená společnost České republiky si uspořádala v úterý 12. dubna 2016 přednášku „Objev gravitačních vln“. Přednášeli Jiří Bičák, Jiří Langer, Tomáš Ledvinka a David Heyrovský z Ústavu teoretické fyziky MFF UK. Ti z vás, kteří se chtěli o tomto revolučním objevu dozvědět více, ale neměli...

APOD Splynutí černých děr

Stiskněte šipku a podívejte se, jak splynou dvě černé díry. Tato simulace, inspirovaná první přímou detekcí gravitačních vln zařízením LIGO, na videu zpomaleně ukazuje to, co se jinak děje během třetiny sekundy. Kosmické divadlo s černými děrami se hraje před hvězdami, plynem a prachem. Jak...

APOD Advanced LIGO: Vylepšené detektory gravitačních vln

Urychlete náboj a dostanete elektromagnetické záření: světlo. Urychlete jakoukoliv hmotu a dostanete gravitační záření. Světlo vidíte vždycky, ale potvrzená přímá detekce gravitačního záření doposud uniká. Když se gravitační vlny pohltí, tak vytvářejí nepatrné symetrické chvění,...



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »