Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  10. květen 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 10. květen 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Simulace: Splynutí dvou černých děr

Uznání simulace: Simulating eXtreme Spacetimes Project

Uvolněte se a sledujte splynutí dvou černých děr. Tato simulace je inspirovaná první přímou detekcí gravitačních vln v roce 2015, přehrává se zpomaleně, ale při spuštění v reálném čase by trvala asi třetinu sekundy. Černé díry jsou na vesmírné scéně představeny na pozadí hvězd, plynu a prachu. Jejich extrémní gravitace soustřeďuje světlo za nimi do Einsteinových prstenců, které se po spirále přibližují a nakonec splynou do prstence jednoho. Při rychlém přibližování hmotných objektů vznikají jinak neviditelné gravitační vlny a způsobují, že se viditelný obraz vlní a tříští uvnitř i vně Einsteinových prstenců i poté, co černé díry už splynuly. Gravitační vlny označené GW150914, které zjistil detektor LIGO, odpovídají splynutí černých děr o hmotnosti 36 a 31 Sluncí ve vzdálenosti 1,3 miliardy světelných roků. Výsledná jediná černá díra má hmotnost 63 Sluncí, přičemž se zbývající 3 hmotnosti Slunce přeměnily na energii vyzářenou gravitačními vlnami.

Dnešní horizont událostí: Týden černých děr v NASA!

Seznam odkazů v popisu

  1. CalTech.edu: Gravitational Waves Detected 100 Years After Einstein's Prediction
  2. CalTech.edu: Two Black Holes Merge into One - Animation created by SXS, the Simulating eXtreme Spacetimes
  3. APOD: 2014-10-26 Příliš blízko černé díry
  4. APOD: 2008-07-28 SDSSJ1430: Galaktický Einsteinův prstenec
  5. Wikipedia: Einstein_ring
  6. Black-Holes.org: Gravitational Lensing
  7. APS.org: Observation of Gravitational Waves from a Binary Black Hole Merger
  8. Wikipedia: List_of_gravitational_wave_observations
  9. CalTech.edu: Gravitational Waves

Štítky: Merger, Černé díry, Gravitační vlny


37. vesmírný týden 2026

37. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 9. do 13. 9. 2026. Měsíc na ranní obloze ubývá k novu, který nastane v pátek 11. 9., a mezitím se ráno posouvá mezi Marsem a Jupiterem. Venuše je vidět lépe přes den, večer je jen extrémně nízko nad západem. Saturn je vidět prakticky celou noc a v druhé polovině noci k němu postupně nad východem přibývají Mars a Jupiter. Merkur zůstává v záři soumraku prakticky nepozorovatelný. Aktivita Slunce mírně roste, k Zemi se natáčí několik aktivních oblastí. Rusko vypraví k ISS zásobovací loď Progress MS-35, USA obstarají utajenou vojenskou misi USSF-153. Před 60 lety se poprvé vysílal seriál Star Trek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesiac v Jasličkách a Jupiter

Fotené o 4:44 SELČ, fotoaparát Canon EOS R6 Mk II, objektív Canon RF 70-200mm f/2,8 L IS USM. Expozícia 0,8 sekundy, ohnisko 135 mm, clona 4,5, ISO 3200.

Další informace »