Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  10. květen 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 10. květen 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Simulace: Splynutí dvou černých děr

Uznání simulace: Simulating eXtreme Spacetimes Project

Uvolněte se a sledujte splynutí dvou černých děr. Tato simulace je inspirovaná první přímou detekcí gravitačních vln v roce 2015, přehrává se zpomaleně, ale při spuštění v reálném čase by trvala asi třetinu sekundy. Černé díry jsou na vesmírné scéně představeny na pozadí hvězd, plynu a prachu. Jejich extrémní gravitace soustřeďuje světlo za nimi do Einsteinových prstenců, které se po spirále přibližují a nakonec splynou do prstence jednoho. Při rychlém přibližování hmotných objektů vznikají jinak neviditelné gravitační vlny a způsobují, že se viditelný obraz vlní a tříští uvnitř i vně Einsteinových prstenců i poté, co černé díry už splynuly. Gravitační vlny označené GW150914, které zjistil detektor LIGO, odpovídají splynutí černých děr o hmotnosti 36 a 31 Sluncí ve vzdálenosti 1,3 miliardy světelných roků. Výsledná jediná černá díra má hmotnost 63 Sluncí, přičemž se zbývající 3 hmotnosti Slunce přeměnily na energii vyzářenou gravitačními vlnami.

Dnešní horizont událostí: Týden černých děr v NASA!

Seznam odkazů v popisu

  1. CalTech.edu: Gravitational Waves Detected 100 Years After Einstein's Prediction
  2. CalTech.edu: Two Black Holes Merge into One - Animation created by SXS, the Simulating eXtreme Spacetimes
  3. APOD: 2014-10-26 Příliš blízko černé díry
  4. APOD: 2008-07-28 SDSSJ1430: Galaktický Einsteinův prstenec
  5. Wikipedia: Einstein_ring
  6. Black-Holes.org: Gravitational Lensing
  7. APS.org: Observation of Gravitational Waves from a Binary Black Hole Merger
  8. Wikipedia: List_of_gravitational_wave_observations
  9. CalTech.edu: Gravitational Waves

Štítky: Merger, Černé díry, Gravitační vlny


31. vesmírný týden 2025

31. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pluto a Cháron

Pluto a zvětšený výřez se záběrem Cháronu

Další informace »