Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  10. květen 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 10. květen 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Simulace: Splynutí dvou černých děr

Uznání simulace: Simulating eXtreme Spacetimes Project

Uvolněte se a sledujte splynutí dvou černých děr. Tato simulace je inspirovaná první přímou detekcí gravitačních vln v roce 2015, přehrává se zpomaleně, ale při spuštění v reálném čase by trvala asi třetinu sekundy. Černé díry jsou na vesmírné scéně představeny na pozadí hvězd, plynu a prachu. Jejich extrémní gravitace soustřeďuje světlo za nimi do Einsteinových prstenců, které se po spirále přibližují a nakonec splynou do prstence jednoho. Při rychlém přibližování hmotných objektů vznikají jinak neviditelné gravitační vlny a způsobují, že se viditelný obraz vlní a tříští uvnitř i vně Einsteinových prstenců i poté, co černé díry už splynuly. Gravitační vlny označené GW150914, které zjistil detektor LIGO, odpovídají splynutí černých děr o hmotnosti 36 a 31 Sluncí ve vzdálenosti 1,3 miliardy světelných roků. Výsledná jediná černá díra má hmotnost 63 Sluncí, přičemž se zbývající 3 hmotnosti Slunce přeměnily na energii vyzářenou gravitačními vlnami.

Dnešní horizont událostí: Týden černých děr v NASA!

Seznam odkazů v popisu

  1. CalTech.edu: Gravitational Waves Detected 100 Years After Einstein's Prediction
  2. CalTech.edu: Two Black Holes Merge into One - Animation created by SXS, the Simulating eXtreme Spacetimes
  3. APOD: 2014-10-26 Příliš blízko černé díry
  4. APOD: 2008-07-28 SDSSJ1430: Galaktický Einsteinův prstenec
  5. Wikipedia: Einstein_ring
  6. Black-Holes.org: Gravitational Lensing
  7. APS.org: Observation of Gravitational Waves from a Binary Black Hole Merger
  8. Wikipedia: List_of_gravitational_wave_observations
  9. CalTech.edu: Gravitational Waves

Štítky: Merger, Černé díry, Gravitační vlny


27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M57

Na snímku se nachází mlhovina M57 a kousek v pravo od ní i přilehlá galaxie IC 1296 která ovšem není moc patrná.

Další informace »