Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  10. květen 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 10. květen 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Simulace: Splynutí dvou černých děr

Uznání simulace: Simulating eXtreme Spacetimes Project

Uvolněte se a sledujte splynutí dvou černých děr. Tato simulace je inspirovaná první přímou detekcí gravitačních vln v roce 2015, přehrává se zpomaleně, ale při spuštění v reálném čase by trvala asi třetinu sekundy. Černé díry jsou na vesmírné scéně představeny na pozadí hvězd, plynu a prachu. Jejich extrémní gravitace soustřeďuje světlo za nimi do Einsteinových prstenců, které se po spirále přibližují a nakonec splynou do prstence jednoho. Při rychlém přibližování hmotných objektů vznikají jinak neviditelné gravitační vlny a způsobují, že se viditelný obraz vlní a tříští uvnitř i vně Einsteinových prstenců i poté, co černé díry už splynuly. Gravitační vlny označené GW150914, které zjistil detektor LIGO, odpovídají splynutí černých děr o hmotnosti 36 a 31 Sluncí ve vzdálenosti 1,3 miliardy světelných roků. Výsledná jediná černá díra má hmotnost 63 Sluncí, přičemž se zbývající 3 hmotnosti Slunce přeměnily na energii vyzářenou gravitačními vlnami.

Dnešní horizont událostí: Týden černých děr v NASA!

Seznam odkazů v popisu

  1. CalTech.edu: Gravitational Waves Detected 100 Years After Einstein's Prediction
  2. CalTech.edu: Two Black Holes Merge into One - Animation created by SXS, the Simulating eXtreme Spacetimes
  3. APOD: 2014-10-26 Příliš blízko černé díry
  4. APOD: 2008-07-28 SDSSJ1430: Galaktický Einsteinův prstenec
  5. Wikipedia: Einstein_ring
  6. Black-Holes.org: Gravitational Lensing
  7. APS.org: Observation of Gravitational Waves from a Binary Black Hole Merger
  8. Wikipedia: List_of_gravitational_wave_observations
  9. CalTech.edu: Gravitational Waves

Štítky: Merger, Černé díry, Gravitační vlny


34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2025 K1

Kometa C-2025 dalekohledem Seestar30

Další informace »