Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  09. květen 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 09. květen 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Galaxie, výtrysk a slavná černá díra

Uznání: NASA, JPL-Caltech, Event Horizon Telescope Collaboration

Jasná eliptická galaxie Messier 87 (M87) je domovem superhmotné černé díry, kterou v roce 2017 zachytil pozemský celoplanetární dalekohled EHT (Event Horizon Telescope) na vůbec prvním snímku černé díry. M87 je obří galaxií v Kupě galaxií v Panně, nachází se asi 55 milionů světelných roků daleko a na tomto infračerveném snímku ze Spitzerova kosmického dalekohledu je vykreslená v modrých odstínech. Ačkoli se M87 jeví převážně bez podrobností jako mrak, Spitzerův snímek zaznamenává detaily relativistických výtrysků vyrážejících z centrální oblasti galaxie. Na vloženém snímku vpravo nahoře je vidět, že samotné výtrysky se táhnou do vzdálenosti tisíců světelných roků. Jasnější výtrysk vpravo se k nám blíží ve směru našeho pohledu. Naproti tomu rázová vlna vytvořená jinak neviditelným vzdalujícím se výtryskem osvětluje slabší oblouk materiálu. Vložený snímek historického obrazu černé díry vpravo dole je zobrazen v kontextu, v centru obří galaxie a relativistických výtrysků. Spitzerův snímek vůbec nerozlišil superhmotnou černou díru obklopenou do ní padající hmotou, která je zdrojem obrovské energie a pohání relativistické výtrysky z centra aktivní galaxie M87. Snímek M87 pořízený dalekohledem EHT byl zpracován tak, aby ukázal ostřejší pohled na slavnou superhmotnou černou díru.

Nedá se uniknout: Týden černých děr v NASA!

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2010-05-20 M87: Eliptická galaxie s výtryskem
  2. EventHorizonTelescope.org: Blog
  3. NASA: Spitzer Captures Messier 87
  4. APOD: 2004-12-11 Energetický výtrysk v M87
  5. APOD: 2019-04-11 První horizont -obraz černé díry v měřítku
  6. NASA: NASA Animation Sizes Up the Universe’s Biggest Black Holes
  7. NASA: Telescopes Unite in Unprecedented Observations of Famous Black Hole
  8. NOIRLab.edu: A Sharper Look at the First Image of a Black Hole

Štítky: M87, Černá díra, Horizont událostí


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »