Jasná eliptická galaxie Messier 87 (M87) je domovem superhmotné černé díry, kterou v roce 2017 zachytil pozemský celoplanetární dalekohled EHT (Event Horizon Telescope) na vůbec prvním snímku černé díry. M87 je obří galaxií v Kupě galaxií v Panně, nachází se asi 55 milionů světelných roků daleko a...
Jasná eliptická galaxie Messier 87 (M87) je domovem superhmotné černé díry, kterou v roce 2017 zachytil celoplanetární pozemský dalekohled EHT (Event Horizon Telescope) na vůbec prvním snímku černé díry. M87 je obří galaxií v Kupě galaxií v Panně ve vzdálenosti asi 55 milionů světelných roků a na...
Ve středu Mléčné dráhy je černá díra. Pozorované hvězdy obíhají kolem velmi hmotného a kompaktního objektu známého jako Sgr A*. Ale tento právě zveřejněný rádiový obraz (na vloženém snímku) z celoplanetárního dalekohledu horizontu událostí EHT (Event Horizon Telescope) je prvním přímým...
Jak opravdu vypadá černá díra? Radioteleskopy kolem celé zeměkoule koordinovaly svá pozorování černých děr s největšími známými horizonty událostí na obloze, aby tak pomohly s odpovědí. Černé díry samotné jsou černé, ale tyto obří atraktory jsou známy tím, že je obklopuje zářící plyn. Včera byl...
Nepochybně se díváte na dvourozměrný obdélník barev, ale vidíte hloubku? Když spočítáte barevné skvrny na obrázku, tak můžete odhadnout, že nejvíce informací, které tento 2D digitální obraz může obsahovat, je přibližně 60 (horizontálně) x 50 (vertikálně) x 256 (možné barvy) = 768 000 bitů. Zatím...
Na této úžasné počítačové vizualizaci je vidět, jak světelné paprsky z akrečních disků kolem páru vzájemně obíhajících superhmotných černých děr pronikají zborceným prostoročasem vytvářeným extrémní gravitací. Simulované akreční disky mají odlišná barevná schémata, červená je pro disk kolem černé...
Jasná eliptická galaxie Messier 87 (M87) je domovem supermasivní černé díry zachycené na vůbec prvním kdy pořízeném snímku černé díry pozemským dalekohledem horizontu událostí EHT (Event Horizon Telescope). Obří velká galaxie M87 z Kupy galaxií v Panně vzdálená asi 55 milionů světelných roků je na...
Pokud byste byli malým jednookým strašidlem, chtěli byste navštívit černou díru? Jedno takové na tomto videu tak činí, ale mělo by? Jistěže ne, ovšem jelikož náš malý přítel na tom trvá, a tak ho toto video informuje, co jsou černé díry opravdu zač a jak být při návštěvě co nejbezpečnější. ...
Jasná eliptická galaxie Messier 87 (M87) je domovem superhmotné černé díry, jejíž obraz vůbec poprvé pořídil dalekohled horizontu událostí. M87 je obrem v Kupě galaxií v Panně a na tomto infračerveném snímku ze Spitzerova kosmického dalekohledu je tato velká galaxie zobrazena modře. I když se M87...
Jasná eliptická galaxie Messier 87 (M87) je domovem superhmotné černé díry, kterou v roce 2017 zachytil pozemský celoplanetární dalekohled EHT (Event Horizon Telescope) na vůbec prvním snímku černé díry. M87 je obří galaxií v Kupě galaxií v Panně, nachází se asi 55 milionů světelných roků daleko a...
Jasná eliptická galaxie Messier 87 (M87) je domovem superhmotné černé díry, kterou v roce 2017 zachytil celoplanetární pozemský dalekohled EHT (Event Horizon Telescope) na vůbec prvním snímku černé díry. M87 je obří galaxií v Kupě galaxií v Panně ve vzdálenosti asi 55 milionů světelných roků a na...
Ve středu Mléčné dráhy je černá díra. Pozorované hvězdy obíhají kolem velmi hmotného a kompaktního objektu známého jako Sgr A*. Ale tento právě zveřejněný rádiový obraz (na vloženém snímku) z celoplanetárního dalekohledu horizontu událostí EHT (Event Horizon Telescope) je prvním přímým...
Jak opravdu vypadá černá díra? Radioteleskopy kolem celé zeměkoule koordinovaly svá pozorování černých děr s největšími známými horizonty událostí na obloze, aby tak pomohly s odpovědí. Černé díry samotné jsou černé, ale tyto obří atraktory jsou známy tím, že je obklopuje zářící plyn. Včera byl...
Nepochybně se díváte na dvourozměrný obdélník barev, ale vidíte hloubku? Když spočítáte barevné skvrny na obrázku, tak můžete odhadnout, že nejvíce informací, které tento 2D digitální obraz může obsahovat, je přibližně 60 (horizontálně) x 50 (vertikálně) x 256 (možné barvy) = 768 000 bitů. Zatím...
Na této úžasné počítačové vizualizaci je vidět, jak světelné paprsky z akrečních disků kolem páru vzájemně obíhajících superhmotných černých děr pronikají zborceným prostoročasem vytvářeným extrémní gravitací. Simulované akreční disky mají odlišná barevná schémata, červená je pro disk kolem černé...
Jasná eliptická galaxie Messier 87 (M87) je domovem supermasivní černé díry zachycené na vůbec prvním kdy pořízeném snímku černé díry pozemským dalekohledem horizontu událostí EHT (Event Horizon Telescope). Obří velká galaxie M87 z Kupy galaxií v Panně vzdálená asi 55 milionů světelných roků je na...
Pokud byste byli malým jednookým strašidlem, chtěli byste navštívit černou díru? Jedno takové na tomto videu tak činí, ale mělo by? Jistěže ne, ovšem jelikož náš malý přítel na tom trvá, a tak ho toto video informuje, co jsou černé díry opravdu zač a jak být při návštěvě co nejbezpečnější. ...
Jasná eliptická galaxie Messier 87 (M87) je domovem superhmotné černé díry, jejíž obraz vůbec poprvé pořídil dalekohled horizontu událostí. M87 je obrem v Kupě galaxií v Panně a na tomto infračerveném snímku ze Spitzerova kosmického dalekohledu je tato velká galaxie zobrazena modře. I když se M87...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
