Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  03. říjen 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 03. říjen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Holografický princip a čajník

Uznání: Caltech

Nepochybně se díváte na dvourozměrný obdélník barev, ale vidíte hloubku? Když spočítáte barevné skvrny na obrázku, tak můžete odhadnout, že nejvíce informací, které tento 2D digitální obraz může obsahovat, je přibližně 60 (horizontálně) x 50 (vertikálně) x 256 (možné barvy) = 768 000 bitů. Zatím neprokázaný holografický princip praví, že navzdory intuici informace obsažená na 2D panelu může obsahovat všechny informace ve 3D prostoru, který lze panelem uzavřít. Princip vychází z myšlenky, že Planckova délka, tedy měřítko délky, kde kvantová mechanika začíná převládat nad klasickou gravitací, je jednou stranou plochy, která může pojmout jen asi jeden bit informace. Planckova délka, tedy měřítko délky, kde začíná převládat kvantová mechanika nad klasickou gravitací, je jednou stranou plochy, která může pojmout asi jeden bit informace. Tento limit poprvé postuloval v roce 1993 fyzik Gerard 't Hooft. Může vyplývat ze zobecnění zdánlivě vzdálených spekulací, že informace uchovávaná černou dírou není určena jejím uzavřeným objemem, ale plochou jejího horizontu událostí. Termín "holografický" vznikl z analogie s hologramem, kdy se trojrozměrné obrazy vytvářejí promítáním světla přes plochou obrazovku. Ovšem pozor, někteří lidé si při zírání na tento obrázek možná nebudou myslet, že je tam zakódovaných jen 768 000 bitů, ani 2563000 bitových permutací, ale budou tvrdit, že je tam zakódovaný trojrozměrný čajník.
Poznámka překladatele: Když se na obrázek podíváte a pokusíte se zaostřit pohled pár decimetrů ZA obrázek, uvidíte čajník.

Seznam odkazů v popisu

  1. CalTech.edu: shrunkpot2.gif
  2. Wikipedia: Holographic_principle
  3. Harvard.edu: M theory as a matrix model: A conjecture
  4. Youtu.be: The Holographic Universe Explained
  5. PhysLink.com: What is Planck length? What is Planck time?
  6. Wikipedia: Quantum_mechanics
  7. St-Andrews.ac.uk: General relativity
  8. APOD: 2017-04-01 Roztrhněte vesmír
  9. arXiv.org: Dimensional Reduction in Quantum Gravity
  10. Science.uu.nl: Gerard ’t Hooft - Professor Theoretical Physics
  11. arXiv.org: The holographic principle
  12. NASA: Black holes
  13. NASA: 10 Questions You Might Have About Black Holes
  14. Blogspot.com: Do we live in a hologram? Really??
  15. Wikipedia: Holography
  16. Cats.org.uk: Foto: Kočička :-)
  17. CalTech.edu: shrunkpot2.gif
  18. Ccsu.edu: How Many Patterns from N Bits?
  19. Wikipedia: Autostereogram
  20. Wikipedia: File:Black_tea_pot_cropped.jpg

Štítky: Teapot, Horizont událostí, Holographic Principle


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »