Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  03. říjen 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 03. říjen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Holografický princip a čajník

Uznání: Caltech

Nepochybně se díváte na dvourozměrný obdélník barev, ale vidíte hloubku? Když spočítáte barevné skvrny na obrázku, tak můžete odhadnout, že nejvíce informací, které tento 2D digitální obraz může obsahovat, je přibližně 60 (horizontálně) x 50 (vertikálně) x 256 (možné barvy) = 768 000 bitů. Zatím neprokázaný holografický princip praví, že navzdory intuici informace obsažená na 2D panelu může obsahovat všechny informace ve 3D prostoru, který lze panelem uzavřít. Princip vychází z myšlenky, že Planckova délka, tedy měřítko délky, kde kvantová mechanika začíná převládat nad klasickou gravitací, je jednou stranou plochy, která může pojmout jen asi jeden bit informace. Planckova délka, tedy měřítko délky, kde začíná převládat kvantová mechanika nad klasickou gravitací, je jednou stranou plochy, která může pojmout asi jeden bit informace. Tento limit poprvé postuloval v roce 1993 fyzik Gerard 't Hooft. Může vyplývat ze zobecnění zdánlivě vzdálených spekulací, že informace uchovávaná černou dírou není určena jejím uzavřeným objemem, ale plochou jejího horizontu událostí. Termín "holografický" vznikl z analogie s hologramem, kdy se trojrozměrné obrazy vytvářejí promítáním světla přes plochou obrazovku. Ovšem pozor, někteří lidé si při zírání na tento obrázek možná nebudou myslet, že je tam zakódovaných jen 768 000 bitů, ani 2563000 bitových permutací, ale budou tvrdit, že je tam zakódovaný trojrozměrný čajník.
Poznámka překladatele: Když se na obrázek podíváte a pokusíte se zaostřit pohled pár decimetrů ZA obrázek, uvidíte čajník.

Seznam odkazů v popisu

  1. CalTech.edu: shrunkpot2.gif
  2. Wikipedia: Holographic_principle
  3. Harvard.edu: M theory as a matrix model: A conjecture
  4. Youtu.be: The Holographic Universe Explained
  5. PhysLink.com: What is Planck length? What is Planck time?
  6. Wikipedia: Quantum_mechanics
  7. St-Andrews.ac.uk: General relativity
  8. APOD: 2017-04-01 Roztrhněte vesmír
  9. arXiv.org: Dimensional Reduction in Quantum Gravity
  10. Science.uu.nl: Gerard ’t Hooft - Professor Theoretical Physics
  11. arXiv.org: The holographic principle
  12. NASA: Black holes
  13. NASA: 10 Questions You Might Have About Black Holes
  14. Blogspot.com: Do we live in a hologram? Really??
  15. Wikipedia: Holography
  16. Cats.org.uk: Foto: Kočička :-)
  17. CalTech.edu: shrunkpot2.gif
  18. Ccsu.edu: How Many Patterns from N Bits?
  19. Wikipedia: Autostereogram
  20. Wikipedia: File:Black_tea_pot_cropped.jpg

Štítky: Teapot, Horizont událostí, Holographic Principle


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »