Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  03. říjen 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 03. říjen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Holografický princip a čajník

Uznání: Caltech

Nepochybně se díváte na dvourozměrný obdélník barev, ale vidíte hloubku? Když spočítáte barevné skvrny na obrázku, tak můžete odhadnout, že nejvíce informací, které tento 2D digitální obraz může obsahovat, je přibližně 60 (horizontálně) x 50 (vertikálně) x 256 (možné barvy) = 768 000 bitů. Zatím neprokázaný holografický princip praví, že navzdory intuici informace obsažená na 2D panelu může obsahovat všechny informace ve 3D prostoru, který lze panelem uzavřít. Princip vychází z myšlenky, že Planckova délka, tedy měřítko délky, kde kvantová mechanika začíná převládat nad klasickou gravitací, je jednou stranou plochy, která může pojmout jen asi jeden bit informace. Planckova délka, tedy měřítko délky, kde začíná převládat kvantová mechanika nad klasickou gravitací, je jednou stranou plochy, která může pojmout asi jeden bit informace. Tento limit poprvé postuloval v roce 1993 fyzik Gerard 't Hooft. Může vyplývat ze zobecnění zdánlivě vzdálených spekulací, že informace uchovávaná černou dírou není určena jejím uzavřeným objemem, ale plochou jejího horizontu událostí. Termín "holografický" vznikl z analogie s hologramem, kdy se trojrozměrné obrazy vytvářejí promítáním světla přes plochou obrazovku. Ovšem pozor, někteří lidé si při zírání na tento obrázek možná nebudou myslet, že je tam zakódovaných jen 768 000 bitů, ani 2563000 bitových permutací, ale budou tvrdit, že je tam zakódovaný trojrozměrný čajník.
Poznámka překladatele: Když se na obrázek podíváte a pokusíte se zaostřit pohled pár decimetrů ZA obrázek, uvidíte čajník.

Seznam odkazů v popisu

  1. CalTech.edu: shrunkpot2.gif
  2. Wikipedia: Holographic_principle
  3. Harvard.edu: M theory as a matrix model: A conjecture
  4. Youtu.be: The Holographic Universe Explained
  5. PhysLink.com: What is Planck length? What is Planck time?
  6. Wikipedia: Quantum_mechanics
  7. St-Andrews.ac.uk: General relativity
  8. APOD: 2017-04-01 Roztrhněte vesmír
  9. arXiv.org: Dimensional Reduction in Quantum Gravity
  10. Science.uu.nl: Gerard ’t Hooft - Professor Theoretical Physics
  11. arXiv.org: The holographic principle
  12. NASA: Black holes
  13. NASA: 10 Questions You Might Have About Black Holes
  14. Blogspot.com: Do we live in a hologram? Really??
  15. Wikipedia: Holography
  16. Cats.org.uk: Foto: Kočička :-)
  17. CalTech.edu: shrunkpot2.gif
  18. Ccsu.edu: How Many Patterns from N Bits?
  19. Wikipedia: Autostereogram
  20. Wikipedia: File:Black_tea_pot_cropped.jpg

Štítky: Teapot, Horizont událostí, Holographic Principle


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »