Noc světla a prachu

Uznání a copyright: Rodrigo Guerra

Na časné jarní večerní obloze na jižní polokouli stojí nad západním obzorem Venuše jako brilantní Večernice. Kompozitní pohled vznikl z expozice sledující oblohu a z pevné expozice popředí 25. září v Cascavelu v jižní Brazílii. Venuše je po západu Slunce vidět ponořená do kuželu zodiakálního světla, což je sluneční světlo rozptylované prachem v rovině ekliptiky Sluneční soustavy. Zvířetníkové světlo je nejlépe viditelné po západu kolem jarní rovnodennosti (nebo před východem při podzimní rovnodennosti), kdy jeho světelný oblouk svírá k obzoru příkrý úhel. Zvířetníkové světlo té noci sahá nad západem Slunce až k bohatým polím hvězd a k obřím oblakům mezihvězdného prachu ve výduti centrální Mléčné dráhy. Když budete sledovat Mléčnou dráhu od centrální výduti zpátky k obzoru, tak uvidíte ke Slunci nejbližší hvězdu, zhruba 4,37 světelných roků vzdálenou Alfa Centauri.

Seznam odkazů v popisu

1. APOD: 2021-07-16 Láska a válka za měsíčního světla
2. NASA: Basics of Space Flight
3. EarthSky.org: Zodiacal light: All you need to know
4. APOD: 2016-08-25 Nejbližší hvězda má potenciálně obyvatelnou planetu