Na časné jarní večerní obloze na jižní polokouli stojí nad západním obzorem Venuše jako brilantní Večernice. Kompozitní pohled vznikl z expozice sledující oblohu a z pevné expozice popředí 25. září v Cascavelu v jižní Brazílii. Venuše je po západu Slunce vidět ponořená do kuželu zodiakálního...
Co můžete vidět v tomto ročním období na noční obloze? Tato grafika vám nabízí některé zajímavosti pro severní polokouli Země. Vypadá jako ciferník hodin se středem dole, dřívější události severní jarní oblohy jsou vidět vlevo, pozdější události se promítají vpravo. Objekty poměrně...
Co můžete vidět na noční obloze v několika příštích měsících? Na této grafice je vidět několik výrazných věcí. Vypadá jako ciferník hodin se středem dole, březnové události na obloze jsou vlevo, dubnové nahoře a květnové vpravo. Objekty poměrně blízké Zemi jsou obecně ilustrovány jako...
Jak na severní polokouli Země přišlo jaro, tak dobře známé zimní souhvězdí Orion zapadá už brzy večer a lovcovy hvězdy rámují pučící stromy. Malebným pohledem na nebe nahoře mezi větvemi prosvítá žlutě zářící rudý veleobr alfa Orionis, neboli Betelgeuse. K této Orionově alfa hvězdě se daleko...
Na severní polokouli Marsu je jaro a jaro na Marsu obvykle znamená prachové bouře. Takže ten dramatický hnědý pruh (nahoře), který pokreslil jinak bílou severní polární čepičku na tomto obrázku rudé planety, není žádným překvapením. Tento ostrý snímek využívá výhody současné příznivé...
Mohou vypadat jako stromy na Marsu, ale nejsou to stromy. Družice Mars Reconnaissance Orbiter vyfotografovala na tajících narůžovělých, lehce zledovatělých písečných dunách skupiny tmavých hnědých pruhů. Snímek nahoře byl pořízen v dubnu 2008 poblíž severního pólu Marsu. Když tehdy jarní...
Co je dnes vidět na obloze? Když vyjdete ven hned po západu slunce, nebo když jen půjdete ven k autu, tak vám krátký pohled nahoru ukáže noční oblohu tak, jak ji vidí mnoho lidí po celé Zemi. Abyste uviděli svoji místní verzi obrázku nahoře, tak se obraťte k jihu a potom zvedněte hlavu...
S rovnodenností přišlo tento týden 20. března na severní polokouli Země astronomické jaro, a podzim na polokouli jižní. Ale na severu Marsu začalo jaro už 22. ledna. Na severu rudé planety je stále jaro a planeta má podobný vzhled jako na tomto složeném obrázku ze snímků z předešlých let...
V desetiletí po roku 1960 přišlo na jižní polokouli Neptuna, nejvzdálenější obří plynné planety sluneční soustavy, jaro. Jelikož Neptun oběhne Slunce jednou za 165 pozemských let, tak je na jižním Neptunu, kde každá sezóna trvá přes čtyři dekády, pochopitelně stále ještě jaro. Astronomové...
Rozsáhlé kaňony, vysoké sopky, rozsáhlá ledová pole, hluboké krátery a vysoká mračna, to vše je vidět na tomto snímku čtvrté planety Sluneční soustavy: na Marsu. Mozaiku snímků nahoře pořídila družice Mars Global Surveyor, když v květnu 2002 na severní Mars přišlo jaro. Dolní částí...
Vítejte v rovnodennosti! Při svém pohybu na pozemské obloze na sever dnes Slunce ve 13:31 světového času překročí nebeský rovník a přinese tak jaro na severní a podzim na jižní polokouli. Změna ročního období je známa jako rovnodennost, protože Slunce vychází na horizontu přesně na východě a...
Na časné jarní večerní obloze na jižní polokouli stojí nad západním obzorem Venuše jako brilantní Večernice. Kompozitní pohled vznikl z expozice sledující oblohu a z pevné expozice popředí 25. září v Cascavelu v jižní Brazílii. Venuše je po západu Slunce vidět ponořená do kuželu zodiakálního...
Co můžete vidět v tomto ročním období na noční obloze? Tato grafika vám nabízí některé zajímavosti pro severní polokouli Země. Vypadá jako ciferník hodin se středem dole, dřívější události severní jarní oblohy jsou vidět vlevo, pozdější události se promítají vpravo. Objekty poměrně...
Co můžete vidět na noční obloze v několika příštích měsících? Na této grafice je vidět několik výrazných věcí. Vypadá jako ciferník hodin se středem dole, březnové události na obloze jsou vlevo, dubnové nahoře a květnové vpravo. Objekty poměrně blízké Zemi jsou obecně ilustrovány jako...
Jak na severní polokouli Země přišlo jaro, tak dobře známé zimní souhvězdí Orion zapadá už brzy večer a lovcovy hvězdy rámují pučící stromy. Malebným pohledem na nebe nahoře mezi větvemi prosvítá žlutě zářící rudý veleobr alfa Orionis, neboli Betelgeuse. K této Orionově alfa hvězdě se daleko...
Na severní polokouli Marsu je jaro a jaro na Marsu obvykle znamená prachové bouře. Takže ten dramatický hnědý pruh (nahoře), který pokreslil jinak bílou severní polární čepičku na tomto obrázku rudé planety, není žádným překvapením. Tento ostrý snímek využívá výhody současné příznivé...
Mohou vypadat jako stromy na Marsu, ale nejsou to stromy. Družice Mars Reconnaissance Orbiter vyfotografovala na tajících narůžovělých, lehce zledovatělých písečných dunách skupiny tmavých hnědých pruhů. Snímek nahoře byl pořízen v dubnu 2008 poblíž severního pólu Marsu. Když tehdy jarní...
Co je dnes vidět na obloze? Když vyjdete ven hned po západu slunce, nebo když jen půjdete ven k autu, tak vám krátký pohled nahoru ukáže noční oblohu tak, jak ji vidí mnoho lidí po celé Zemi. Abyste uviděli svoji místní verzi obrázku nahoře, tak se obraťte k jihu a potom zvedněte hlavu...
S rovnodenností přišlo tento týden 20. března na severní polokouli Země astronomické jaro, a podzim na polokouli jižní. Ale na severu Marsu začalo jaro už 22. ledna. Na severu rudé planety je stále jaro a planeta má podobný vzhled jako na tomto složeném obrázku ze snímků z předešlých let...
V desetiletí po roku 1960 přišlo na jižní polokouli Neptuna, nejvzdálenější obří plynné planety sluneční soustavy, jaro. Jelikož Neptun oběhne Slunce jednou za 165 pozemských let, tak je na jižním Neptunu, kde každá sezóna trvá přes čtyři dekády, pochopitelně stále ještě jaro. Astronomové...
Rozsáhlé kaňony, vysoké sopky, rozsáhlá ledová pole, hluboké krátery a vysoká mračna, to vše je vidět na tomto snímku čtvrté planety Sluneční soustavy: na Marsu. Mozaiku snímků nahoře pořídila družice Mars Global Surveyor, když v květnu 2002 na severní Mars přišlo jaro. Dolní částí...
Vítejte v rovnodennosti! Při svém pohybu na pozemské obloze na sever dnes Slunce ve 13:31 světového času překročí nebeský rovník a přinese tak jaro na severní a podzim na jižní polokouli. Změna ročního období je známa jako rovnodennost, protože Slunce vychází na horizontu přesně na východě a...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
