Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  14. duben 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 14. duben 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Simulace: Splynutí dvou černých děr

Uznání simulace: Simulating eXtreme Spacetimes Project

Pohodlně se posaďte a podívejte, jak splynou dvě černé díry. Toto video je inspirované první přímou detekcí gravitačních vln v roce 2015 a zpomaleně přehrává simulaci, která by jinak v reálném čase trvala asi třetinu sekundy. Černé díry jsou na kosmickém jevišti před hvězdami, plynem a prachem. Jak se k sobě po spirále přibližují, až nakonec splynou do jedné, tak jejich extrémně silné gravitační čočky směřují světlo zezadu do Einsteinových prstenců. Jinak neviditelné gravitační vlny, které vznikají při rychlém splývání velmi hmotných objektů, způsobují, že se viditelný obraz uvnitř i vně Einsteinových prstenců vlní a rozráží a to dokonce i poté, co černé díry už splynuly. Gravitační vlny, které zjistil detektor LIGO z události označené GW150914, odpovídají splynutí dvou černých děr o hmotnosti 36 a 31 Sluncí ve vzdálenosti 1,3 miliard světelných let. Výsledná jediná černá díra má hmotnost 63 hmotností Slunce a zbývající 3 sluneční hmotnosti se přeměnily na energii gravitačních vln. Observatoře gravitačních vln LIGO a VIRGO od té doby nahlásily několik dalších detekcí splynutí hmotných systémů a minulý týden dalekohled horizontů událostí EHT (Event Horizon Telescope) ohlásil první snímek černé díry v měřítku horizontu událostí.

Seznam odkazů v popisu

  1. CalTech.edu: Gravitational Waves Detected 100 Years After Einstein's Prediction
  2. CalTech.edu: Two Black Holes Merge into One - Animation created by SXS, the Simulating eXtreme Spacetimes
  3. APOD: 2014-10-26 Příliš blízko černé díry
  4. APOD: 2008-07-28 SDSSJ1430: Galaktický Einsteinův prstenec
  5. CalTech.edu: What are Gravitational Waves?
  6. Wikipedia: Einstein_ring
  7. Black-Holes.org: Gravitational Lensing
  8. APOD: 2016-02-11 APOD Place Holder
  9. Aps.org: Observation of Gravitational Waves from a Binary Black Hole Merger
  10. NASA: Sun - Our star
  11. CalTech.edu: Gravitational Waves
  12. Ligo.org: LIGO
  13. Virgo-Gw.eu: VIRGO
  14. Wikipedia: List_of_gravitational_wave_observations
  15. EventHorizonTelescope.org: Event Horizon Telescope
  16. APOD: 2019-04-11 první snímek černé díry v měřítku horizontu událostí

Štítky: Černé díry, Merger, Gravitační vlny


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »