Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  14. duben 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 14. duben 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Simulace: Splynutí dvou černých děr

Uznání simulace: Simulating eXtreme Spacetimes Project

Pohodlně se posaďte a podívejte, jak splynou dvě černé díry. Toto video je inspirované první přímou detekcí gravitačních vln v roce 2015 a zpomaleně přehrává simulaci, která by jinak v reálném čase trvala asi třetinu sekundy. Černé díry jsou na kosmickém jevišti před hvězdami, plynem a prachem. Jak se k sobě po spirále přibližují, až nakonec splynou do jedné, tak jejich extrémně silné gravitační čočky směřují světlo zezadu do Einsteinových prstenců. Jinak neviditelné gravitační vlny, které vznikají při rychlém splývání velmi hmotných objektů, způsobují, že se viditelný obraz uvnitř i vně Einsteinových prstenců vlní a rozráží a to dokonce i poté, co černé díry už splynuly. Gravitační vlny, které zjistil detektor LIGO z události označené GW150914, odpovídají splynutí dvou černých děr o hmotnosti 36 a 31 Sluncí ve vzdálenosti 1,3 miliard světelných let. Výsledná jediná černá díra má hmotnost 63 hmotností Slunce a zbývající 3 sluneční hmotnosti se přeměnily na energii gravitačních vln. Observatoře gravitačních vln LIGO a VIRGO od té doby nahlásily několik dalších detekcí splynutí hmotných systémů a minulý týden dalekohled horizontů událostí EHT (Event Horizon Telescope) ohlásil první snímek černé díry v měřítku horizontu událostí.

Seznam odkazů v popisu

  1. CalTech.edu: Gravitational Waves Detected 100 Years After Einstein's Prediction
  2. CalTech.edu: Two Black Holes Merge into One - Animation created by SXS, the Simulating eXtreme Spacetimes
  3. APOD: 2014-10-26 Příliš blízko černé díry
  4. APOD: 2008-07-28 SDSSJ1430: Galaktický Einsteinův prstenec
  5. CalTech.edu: What are Gravitational Waves?
  6. Wikipedia: Einstein_ring
  7. Black-Holes.org: Gravitational Lensing
  8. APOD: 2016-02-11 APOD Place Holder
  9. Aps.org: Observation of Gravitational Waves from a Binary Black Hole Merger
  10. NASA: Sun - Our star
  11. CalTech.edu: Gravitational Waves
  12. Ligo.org: LIGO
  13. Virgo-Gw.eu: VIRGO
  14. Wikipedia: List_of_gravitational_wave_observations
  15. EventHorizonTelescope.org: Event Horizon Telescope
  16. APOD: 2019-04-11 první snímek černé díry v měřítku horizontu událostí

Štítky: Černé díry, Merger, Gravitační vlny


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »