Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  14. duben 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 14. duben 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Simulace: Splynutí dvou černých děr

Uznání simulace: Simulating eXtreme Spacetimes Project

Pohodlně se posaďte a podívejte, jak splynou dvě černé díry. Toto video je inspirované první přímou detekcí gravitačních vln v roce 2015 a zpomaleně přehrává simulaci, která by jinak v reálném čase trvala asi třetinu sekundy. Černé díry jsou na kosmickém jevišti před hvězdami, plynem a prachem. Jak se k sobě po spirále přibližují, až nakonec splynou do jedné, tak jejich extrémně silné gravitační čočky směřují světlo zezadu do Einsteinových prstenců. Jinak neviditelné gravitační vlny, které vznikají při rychlém splývání velmi hmotných objektů, způsobují, že se viditelný obraz uvnitř i vně Einsteinových prstenců vlní a rozráží a to dokonce i poté, co černé díry už splynuly. Gravitační vlny, které zjistil detektor LIGO z události označené GW150914, odpovídají splynutí dvou černých děr o hmotnosti 36 a 31 Sluncí ve vzdálenosti 1,3 miliard světelných let. Výsledná jediná černá díra má hmotnost 63 hmotností Slunce a zbývající 3 sluneční hmotnosti se přeměnily na energii gravitačních vln. Observatoře gravitačních vln LIGO a VIRGO od té doby nahlásily několik dalších detekcí splynutí hmotných systémů a minulý týden dalekohled horizontů událostí EHT (Event Horizon Telescope) ohlásil první snímek černé díry v měřítku horizontu událostí.

Seznam odkazů v popisu

  1. CalTech.edu: Gravitational Waves Detected 100 Years After Einstein's Prediction
  2. CalTech.edu: Two Black Holes Merge into One - Animation created by SXS, the Simulating eXtreme Spacetimes
  3. APOD: 2014-10-26 Příliš blízko černé díry
  4. APOD: 2008-07-28 SDSSJ1430: Galaktický Einsteinův prstenec
  5. CalTech.edu: What are Gravitational Waves?
  6. Wikipedia: Einstein_ring
  7. Black-Holes.org: Gravitational Lensing
  8. APOD: 2016-02-11 APOD Place Holder
  9. Aps.org: Observation of Gravitational Waves from a Binary Black Hole Merger
  10. NASA: Sun - Our star
  11. CalTech.edu: Gravitational Waves
  12. Ligo.org: LIGO
  13. Virgo-Gw.eu: VIRGO
  14. Wikipedia: List_of_gravitational_wave_observations
  15. EventHorizonTelescope.org: Event Horizon Telescope
  16. APOD: 2019-04-11 první snímek černé díry v měřítku horizontu událostí

Štítky: Černé díry, Merger, Gravitační vlny


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »