Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  05. červen 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 05. červen 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Tanec dvou černých děr v 3C 75

Uznání: X-Ray: NASA/CXC/D. Hudson, T. Reiprich et al. (AIfA); Radio: NRAO/VLA/ NRL

Co se děje v centru aktivní galaxie 3C 75? Obří radiový zdroj 3C 75 pohánějí dva jasné zdroje v centru tohoto kompozitního rentgenového (modrá) a radiového (růžová) snímku, což jsou kolem sebe obíhající černé díry. Superhmotné černé díry jsou od sebe vzdáleny 25 000 světelných roků, jsou obklopené plynem emitujícím rentgenové záření o teplotě několika milionů stupňů a vypouštějí výtrysky relativistických částic. Nachází se v jádrech dvou slučujících se galaxií v kupě galaxií Abell 400 vzdálené asi 300 milionů světelných roků. Astronomové dospěli k závěru, že tyto dvě superhmotné černé díry jsou spolu gravitačně svázány v binárním systému částečně proto, že dozadu obrácený vzhled výtrysků nejspíš odpovídá jejich společnému pohybu, jak uhání rychlostí 1200 kilometrů za sekundu horkým plynem kupy. Předpokládá se, že takováto velkolepá kosmická splynutí jsou v prostředí přeplněných kup galaxií ve vzdáleném vesmíru běžná. Dá se čekat, že taková splynutí budou v závěrečných fázích zdroji intenzivních gravitačních vln.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: 3C_75
  2. Harvard.edu: Chandra: 3C 75 in Abell 400: Black Holes Determined to be Bound
  3. Harvard.edu: Chandra: More Images of 3C 75 in Abell 400
  4. SWIN.edu.au: Supermassive Black Hole
  5. NASA: What Is a Light-Year?
  6. NASA: X-Rays
  7. Harvard.edu: Chandra: 3C 75 in Abell 400 Animations
  8. Wikipedia: Abell_400
  9. Harvard.edu: Chandra: Proto Supermassive Binary Black Hole Detected in X-rays
  10. NASA: Black Holes and Neutron Stars
  11. Harvard.edu: X-ray detection of the proto supermassive binary black hole at the centre of Abell 400
  12. APOD: 2017-05-04 Vlny v Kupě v Perseu
  13. APOD: 2007-11-01 Pekuliární Arp 87
  14. Harvard.edu: Chandra: Groups & Clusters of Galaxies
  15. APOD: 2022-03-16 Pozorovatelný vesmír
  16. APOD: 2019-04-14 Simulace: Splynutí dvou černých děr
  17. WagWalkingWeb.com: Foto: cover-his-eyes :-)
  18. APOD: 2020-11-04 Ilustrace 50 událostí gravitačních vln

Štítky: 3C 75, Černé díry, Gravitační vlny


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »