Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  04. listopad 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 04. listopad 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Ilustrace 50 událostí gravitačních vln

Uznání: LIGO Virgo Collaborations, Frank Elavsky, Aaron Geller, Northwestern U.

Doposud bylo detekováno více než 50 událostí gravitačních vln. Tyto události představují daleké bouřlivé srážky dvou černých děr, černé díry a neutronové hvězdy, nebo dvou neutronových hvězd. Většina z těchto 50 událostí byla detekována v roce 2019 detektory gravitačních vln LIGO ve Spojených Státech a detektorem VIRGO v Evropě. Tato ilustrace sumarizuje hmotnosti prvních 50 událostí, modré tečky ukazují černé díry s vyšší hmotností, zatímco oranžové tečky označují neutronové hvězdy s nižší hmotností. Astrofyzici si v současnosti nejsou jisti podstatou událostí označených bíle, které zahrnují hmotnosti někde uprostřed, mezi dvěmi až pěti hmotnostmi Slunce. Noční obloze v optickém světle dominují blízké a jasné hvězdy, které byly známy již od úsvitu lidstva. Naproti tomu obloze gravitačních vln dominují vzdálené a temné černé díry, které jsou známy méně než 5 let. Tento kontrast je poučný, porozumění obloze gravitačních vln už proměňuje lidské poznání nejen o zrodu a zániku hvězd ve vesmíru, ale i o vlastnostech vesmíru samotného.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Gravitational_wave
  2. APOD: 2015-10-20 Když se srazí černé díry, video
  3. APOD: 2017-10-16 GW170817: Srážka detekovaná ve více druzích záření
  4. LIGO.org: GWTC-2: AN EXPANDED CATALOG OF GRAVITATIONAL-WAVE DETECTIONS
  5. APOD: 2016-02-07 Advanced LIGO: Vylepšené detektory gravitačních vln
  6. Wikipedia: United_States
  7. Virgo-Gw.eu: Virgo and LIGO unveil new and unexpected black hole populations
  8. Wikipedia: Europe
  9. LIGO.org: Masses in the Stellar Graveyard
  10. Mpg.de: Dozens of new gravitational-wave events in six months
  11. NASA: What Is a Black Hole?
  12. NASA: Neutron Stars
  13. Wsimg.com: Foto: Bílý pejsek :-)
  14. APOD: 2020-09-08 GW190521: Nečekaná srážka černých děr
  15. APOD: 2020-10-21 Noční obloha na Sardinii
  16. APOD: 2017-09-28 Mapa oblohy s LIGO-Virgo GW170814
  17. Wikipedia: Black_hole
  18. Youtu.be: The Absurdity of Detecting Gravitational Waves
  19. NASA: Stars
  20. arXiv.org: A gravitational-wave measurement of the Hubble constant following the second observing run of Advanced LIGO and Virgo

Štítky: Gravitační vlny, LIGO, Černé díry


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »