Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  08. září 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 08. září 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

GW190521: Nečekaná srážka černých děr

Uznání ilustrace: Raúl Rubio (Virgo Valencia Group, The Virgo Collaboration)

Jak černé díry jako jsou tyto vznikají? Ty dvě černé díry, které po spirále splynuly za vzniku události produkující gravitační vlny GW190521, nejenom že byly doposud nejhmotnější černé díry vůbec kdy pozorované detektory LIGO a VIRGO, ale jejich hmotnosti 66 a 85 hmotností Slunce jsou bezprecedentní a nečekané. O černých děrách s nižší hmotností pod asi 65 hmotností Slunce je známo, že vznikají při explozích supernov. O černých děrách s hmotností nad 135 hmotností Slunce se předpokládá, že vznikají implozí velmi hmotných hvězd poté, co spotřebovaly nukleární palivo tvořící nové prvky, která nadzvedávalo celou hmotnost. Jak vznikají černé díry středních hmotností není zatím známo, i když jedna hypotéza praví, že jsou výsledkem postupných srážek hvězd a černých děr v hustých hvězdokupách. Ilustrace ukazuje černé díry před srážkou a anotované šipky ukazují jejich rotační osy. Spirální vlny ukazují vznik gravitačního záření a okolní hvězdy naznačují možnost, že ke srážce došlo v hvězdokupě. Událost GW190521 byla zaznamenána už v minulém roce, ale pochází z vesmírné epochy představující polovinu věku vesmíru (z ~ 0,8) a s ohledem na chyby měření se jedná o nejvzdálenější dosud detekovanou událost.

Astrofyzici: Prohlédněte si 2200+ souborů astrofyzikální knihovny zdrojových kódů

Seznam odkazů v popisu

  1. Youtu.be: GW190521 The Impossible Black Hole
  2. CalTech.edu: LIGO
  3. Virgo-Gw.eu: Virgo and LIGO unveil new and unexpected black hole populations
  4. APOD: 2017-10-16 GW170817: Srážka detekovaná ve více druzích záření
  5. APOD: 2017-06-06 Případ ztracené hvězdy
  6. APOD: 2020-08-09 Původ prvků
  7. Cplberry.com: GW190521—The big one
  8. LIGO.org: GW190521
  9. NASA: What Is a Gravitational Wave?
  10. APOD: 2019-04-14 Simulace: Splynutí dvou černých děr
  11. APOD: 2019-04-04 Messier 2
  12. Wikipedia: GW190521
  13. APOD: 2013-04-08 Tabulka rudého posuvu pro náš vesmír

Štítky: Černá díra, LIGO, Gravitační vlny


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »