Úvodní  >  Štítky  >  Štítek LIGO

Štítek: LIGO

APOD Černé díry a neutronové hvězdy: 218 fúzí, zatím

Jak zní splynutí dvou černých děr v hlubokém vesmíru? Zvukové vlny se ve vakuu nešíří, ale gravitační vlny ano. V roce 2015 se nám podařilo je poprvé "zaslechnout" a potvrdit jednu z teoretických předpovědí Alberta Einsteina. Každý čtvereček v mřížce na obrázku představuje jednu z oznámených...

Martin MondekMultimédia

Článek Rozhovory o vesmíru - Po stopách gravitačních vln

V tomto díle nám naše akademická dvojice představí velmi významného hosta a nositele Nobelovy ceny, Kipa Thorna, průkopníka v teorii gravitačních vln a astrofyzice. Udělat rozhovor s Kipem Thornem byl dosud jen sen Samuela a Norbiho, které se jim po tolika letech podařilo konečně uskutečnit.  ...

APOD Ilustrace 50 událostí gravitačních vln

Doposud bylo detekováno více než 50 událostí gravitačních vln. Tyto události představují daleké bouřlivé srážky dvou černých děr, černé díry a neutronové hvězdy, nebo dvou neutronových hvězd. Většina z těchto 50 událostí byla detekována v roce 2019 detektory gravitačních vln LIGO ve Spojených...

APOD GW190521: Nečekaná srážka černých děr

Jak černé díry jako jsou tyto vznikají? Ty dvě černé díry, které po spirále splynuly za vzniku události produkující gravitační vlny GW190521, nejenom že byly doposud nejhmotnější černé díry vůbec kdy pozorované detektory LIGO a VIRGO, ale jejich hmotnosti 66 a 85 hmotností Slunce jsou...

Martin GembecAstronomie

Novinka LIGO bude mnohem přesnější

Americké observatoře LIGO objevily v roce 2015 první zdroje gravitačních vln (sloučení černých děr). Nyní pracují v režimu Advanced LIGO a ani to není konečná. Díky novému grantu bude možné vylepšit lasery (díky novým technikám z oboru kvantové mechaniky) a také vylepšit povrch zrcadel....

APOD Černé díry o známých hmotnostech

Do diagramu černých děr o známých hmotnostech právě přibyla GW170104. Laserový interferometr gravitačních vln LIGO (Laser Interferometer Gravitational-wave Observatory) zaznamenal extrémně energetické splynutí dvou menších černých děr jako ...

František MartinekVzdálený vesmír

Článek Gravitační vlny znovu detekovány

Dne 26. prosince 2015 v 03:38:53 UTC zaznamenali vědci příchod gravitačních vln – zčeření struktury prostoročasu – již podruhé v krátké době. Gravitační vlny byly detekovány dvojicí detektorů LIGO umístěných v Livingstonu (Louisiana) a v Hanfordu (Washington), USA. Observatoře...

APOD GW151226: Potvrzen druhý zdroj gravitačních vln

Začíná být vidět nová obloha. Když se podíváte vzhůru, tak uvidíte oblohu, jak vypadá v obyčejném světle, v elektromagnetickém záření. Ovšem v minulém roce začalo lidstvo vidět naši kdysi dobře známou oblohu jak vypadá v jiném druhu záření, v gravitačním záření. Tři měsíce po historické první...

Michal HronVzdálený vesmír

Článek Gravitační vlny potvrzeny

Sto let po jejich teoretickém předpovězení, oznámilo vědecké pracoviště LIGO úspěšné pozorování gravitačních vln. Tým vědců zaznamenal zvuk způsobený kolizí dvou černých děr. Toto pozorování naplinilo poslední z předpovědí vycházející z obecné teorie relativity a otevírá nové možnosti výzkumu jevů...

APOD Splynutí černých děr

Stiskněte šipku a podívejte se, jak splynou dvě černé díry. Tato simulace, inspirovaná první přímou detekcí gravitačních vln zařízením LIGO, na videu zpomaleně ukazuje to, co se jinak děje během třetiny sekundy. Kosmické divadlo s černými děrami se hraje před hvězdami, plynem a prachem. Jak...

APOD LIGO detekoval gravitační vlny ze slučujících se černých děr

Poprvé bylo přímo detekováno gravitační záření. Detekci uskutečnily obě zařízení LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory) ve Washingtonu a v Louisianě současně minulé září. Po četných testech na konsistentnost byl výsledný 5-sigma objev dnes publikován. Změřené ...

APOD Advanced LIGO: Vylepšené detektory gravitačních vln

Urychlete náboj a dostanete elektromagnetické záření: světlo. Urychlete jakoukoliv hmotu a dostanete gravitační záření. Světlo vidíte vždycky, ale potvrzená přímá detekce gravitačního záření doposud uniká. Když se gravitační vlny pohltí, tak vytvářejí nepatrné symetrické chvění,...

APOD O krok blíž k detekci gravitačních vln

Urychlete náboj a obdržíte elektromagnetické záření: světlo. Když ovšem urychlíte jakoukoliv hmotu , tak obdržíte gravitační záření. Světlo je vidět všude kolem, ale ověřená přímá detekce gravitačního záření se musí teprve uskutečnit. Když se gravitační vlny pohltí, tak vytvoří malé...

APOD Černé díry a neutronové hvězdy: 218 fúzí, zatím

Jak zní splynutí dvou černých děr v hlubokém vesmíru? Zvukové vlny se ve vakuu nešíří, ale gravitační vlny ano. V roce 2015 se nám podařilo je poprvé "zaslechnout" a potvrdit jednu z teoretických předpovědí Alberta Einsteina. Každý čtvereček v mřížce na obrázku představuje jednu z oznámených...

Martin MondekMultimédia

Článek Rozhovory o vesmíru - Po stopách gravitačních vln

V tomto díle nám naše akademická dvojice představí velmi významného hosta a nositele Nobelovy ceny, Kipa Thorna, průkopníka v teorii gravitačních vln a astrofyzice. Udělat rozhovor s Kipem Thornem byl dosud jen sen Samuela a Norbiho, které se jim po tolika letech podařilo konečně uskutečnit.  ...

APOD Ilustrace 50 událostí gravitačních vln

Doposud bylo detekováno více než 50 událostí gravitačních vln. Tyto události představují daleké bouřlivé srážky dvou černých děr, černé díry a neutronové hvězdy, nebo dvou neutronových hvězd. Většina z těchto 50 událostí byla detekována v roce 2019 detektory gravitačních vln LIGO ve Spojených...

APOD GW190521: Nečekaná srážka černých děr

Jak černé díry jako jsou tyto vznikají? Ty dvě černé díry, které po spirále splynuly za vzniku události produkující gravitační vlny GW190521, nejenom že byly doposud nejhmotnější černé díry vůbec kdy pozorované detektory LIGO a VIRGO, ale jejich hmotnosti 66 a 85 hmotností Slunce jsou...

Martin GembecAstronomie

Novinka LIGO bude mnohem přesnější

Americké observatoře LIGO objevily v roce 2015 první zdroje gravitačních vln (sloučení černých děr). Nyní pracují v režimu Advanced LIGO a ani to není konečná. Díky novému grantu bude možné vylepšit lasery (díky novým technikám z oboru kvantové mechaniky) a také vylepšit povrch zrcadel....

APOD Černé díry o známých hmotnostech

Do diagramu černých děr o známých hmotnostech právě přibyla GW170104. Laserový interferometr gravitačních vln LIGO (Laser Interferometer Gravitational-wave Observatory) zaznamenal extrémně energetické splynutí dvou menších černých děr jako ...

František MartinekVzdálený vesmír

Článek Gravitační vlny znovu detekovány

Dne 26. prosince 2015 v 03:38:53 UTC zaznamenali vědci příchod gravitačních vln – zčeření struktury prostoročasu – již podruhé v krátké době. Gravitační vlny byly detekovány dvojicí detektorů LIGO umístěných v Livingstonu (Louisiana) a v Hanfordu (Washington), USA. Observatoře...

APOD GW151226: Potvrzen druhý zdroj gravitačních vln

Začíná být vidět nová obloha. Když se podíváte vzhůru, tak uvidíte oblohu, jak vypadá v obyčejném světle, v elektromagnetickém záření. Ovšem v minulém roce začalo lidstvo vidět naši kdysi dobře známou oblohu jak vypadá v jiném druhu záření, v gravitačním záření. Tři měsíce po historické první...

Michal HronVzdálený vesmír

Článek Gravitační vlny potvrzeny

Sto let po jejich teoretickém předpovězení, oznámilo vědecké pracoviště LIGO úspěšné pozorování gravitačních vln. Tým vědců zaznamenal zvuk způsobený kolizí dvou černých děr. Toto pozorování naplinilo poslední z předpovědí vycházející z obecné teorie relativity a otevírá nové možnosti výzkumu jevů...

APOD Splynutí černých děr

Stiskněte šipku a podívejte se, jak splynou dvě černé díry. Tato simulace, inspirovaná první přímou detekcí gravitačních vln zařízením LIGO, na videu zpomaleně ukazuje to, co se jinak děje během třetiny sekundy. Kosmické divadlo s černými děrami se hraje před hvězdami, plynem a prachem. Jak...

APOD LIGO detekoval gravitační vlny ze slučujících se černých děr

Poprvé bylo přímo detekováno gravitační záření. Detekci uskutečnily obě zařízení LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory) ve Washingtonu a v Louisianě současně minulé září. Po četných testech na konsistentnost byl výsledný 5-sigma objev dnes publikován. Změřené ...

APOD Advanced LIGO: Vylepšené detektory gravitačních vln

Urychlete náboj a dostanete elektromagnetické záření: světlo. Urychlete jakoukoliv hmotu a dostanete gravitační záření. Světlo vidíte vždycky, ale potvrzená přímá detekce gravitačního záření doposud uniká. Když se gravitační vlny pohltí, tak vytvářejí nepatrné symetrické chvění,...

APOD O krok blíž k detekci gravitačních vln

Urychlete náboj a obdržíte elektromagnetické záření: světlo. Když ovšem urychlíte jakoukoliv hmotu , tak obdržíte gravitační záření. Světlo je vidět všude kolem, ale ověřená přímá detekce gravitačního záření se musí teprve uskutečnit. Když se gravitační vlny pohltí, tak vytvoří malé...



39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »