Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  15. červen 2016

Astronomický snímek dne (APOD) - 15. červen 2016

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

GW151226: Potvrzen druhý zdroj gravitačních vln

Uznání ilustrace: LIGO, NSF

Začíná být vidět nová obloha. Když se podíváte vzhůru, tak uvidíte oblohu, jak vypadá v obyčejném světle, v elektromagnetickém záření. Ovšem v minulém roce začalo lidstvo vidět naši kdysi dobře známou oblohu jak vypadá v jiném druhu záření, v gravitačním záření. Tři měsíce po historické první detekci GW150914 dnes spolupracující observatoře LIGO oznámily detekci druhého potvrzeného záblesku gravitačních vln GW151226. Jak vyplývá z označení, záblesk GW151226 byl zaznamenán koncem prosince 2015. Byl detekován současně oběma observatořemi LIGO ve státech Washington a Louisiana v USA. Na videu je vidět animovaná křivka, která ukazuje, jak se frekvence GW151226 měnila v průběhu měření detektorem v Hanfordu, Washington. Soustava, která emituje gravitační vlny, se dá nejlépe popsat jako dvě slučující se černé díry s původní hmotou zhruba 14 a 8 hmot Slunce s rudým posuvem asi 0,09, což by znamenalo, že k této události došlo před 1,4 miliardou let, než k nám záření dospělo. Povšimněte si frekvence a jasnosti gravitačního záření, které jsou zde mapované do zvuku a vrcholí v druhé sekundě slučování černých děr. Jak LIGO nadále pokračuje v práci, jak se jeho citlivost zvyšuje a další detektory gravitačního záření v příštích letech budou přibývat, tak nový pohled lidstva na oblohu jistě změní chápání vesmíru.

Původní oznámení s upoutávkou: Dnes v 1:30 odpoledne východoamerického letního času (19:30 SELČ) bude po zahájení tiskové konference LIGO na 228. zasedání Americké astronomické společnosti v San Diegu v Kalifornii zveřejněn nový a vzrušující APOD. Všichni v APODu si (opět) cení vaší trpělivosti.

Štítky: Video, Holder, Place, Apod, Černé díry, Gravitační záření, LIGO


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »