Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  15. červen 2016

Astronomický snímek dne (APOD) - 15. červen 2016

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

GW151226: Potvrzen druhý zdroj gravitačních vln

Uznání ilustrace: LIGO, NSF

Začíná být vidět nová obloha. Když se podíváte vzhůru, tak uvidíte oblohu, jak vypadá v obyčejném světle, v elektromagnetickém záření. Ovšem v minulém roce začalo lidstvo vidět naši kdysi dobře známou oblohu jak vypadá v jiném druhu záření, v gravitačním záření. Tři měsíce po historické první detekci GW150914 dnes spolupracující observatoře LIGO oznámily detekci druhého potvrzeného záblesku gravitačních vln GW151226. Jak vyplývá z označení, záblesk GW151226 byl zaznamenán koncem prosince 2015. Byl detekován současně oběma observatořemi LIGO ve státech Washington a Louisiana v USA. Na videu je vidět animovaná křivka, která ukazuje, jak se frekvence GW151226 měnila v průběhu měření detektorem v Hanfordu, Washington. Soustava, která emituje gravitační vlny, se dá nejlépe popsat jako dvě slučující se černé díry s původní hmotou zhruba 14 a 8 hmot Slunce s rudým posuvem asi 0,09, což by znamenalo, že k této události došlo před 1,4 miliardou let, než k nám záření dospělo. Povšimněte si frekvence a jasnosti gravitačního záření, které jsou zde mapované do zvuku a vrcholí v druhé sekundě slučování černých děr. Jak LIGO nadále pokračuje v práci, jak se jeho citlivost zvyšuje a další detektory gravitačního záření v příštích letech budou přibývat, tak nový pohled lidstva na oblohu jistě změní chápání vesmíru.

Původní oznámení s upoutávkou: Dnes v 1:30 odpoledne východoamerického letního času (19:30 SELČ) bude po zahájení tiskové konference LIGO na 228. zasedání Americké astronomické společnosti v San Diegu v Kalifornii zveřejněn nový a vzrušující APOD. Všichni v APODu si (opět) cení vaší trpělivosti.

Štítky: Video, Holder, Place, Apod, Černé díry, Gravitační záření, LIGO


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »