Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  11. únor 2016

Astronomický snímek dne (APOD) - 11. únor 2016

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

LIGO detekoval gravitační vlny ze slučujících se černých děr

Uznání ilustrace: LIGO, NSF, Aurore Simonnet (Sonoma State U.)

Poprvé bylo přímo detekováno gravitační záření. Detekci uskutečnily obě zařízení LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory) ve Washingtonu a v Louisianě současně minulé září. Po četných testech na konsistentnost byl výsledný 5-sigma objev dnes publikován. Změřené gravitační vlny odpovídají těm ze slučování dvou velkých černých děr po spirále smrti ve vzdálené galaxii, s výslednou novou černou dírou, která krátkodobě "zvučí". Tento jen předpověděl A. Einstein a historický objev potvrdil úhelný kámen v chápání lidstva gravitace a základní fyziky. Jedná se také o zatím vůbec nejpřímější detekci černých děr. Na ilustraci jsou vidět obě slučující se černé díry se sílou signálu z obou detektorů během více než 0,3 sekundy dole. Možná, že budoucí detekce pomocí Advanced LIGO a dalších detektorů gravitačních vln nepotvrdí tak spektakulární podstatu tohoto měření, jsou ale ohromným příslibem lidstvu jako nový způsob vidění a zkoumání našeho vesmíru.

Poznámka překladatele: O půlnoci východoamerického času byl zveřejněn obrázek - upoutávka s textem, který sděloval, že se v 11 hodin východoamerického času objeví nový a vzrušující APOD poté, co začne tisková konference LIGO ve Washingtonu, DC. Česká verze byla zveřejněna o 20 minut později v 17:20 SEČ.

Štítky: Gravitační záření, LIGO, Černé díry


28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 2

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »