Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  04. listopad 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 04. listopad 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Ilustrace 50 událostí gravitačních vln

Uznání: LIGO Virgo Collaborations, Frank Elavsky, Aaron Geller, Northwestern U.

Doposud bylo detekováno více než 50 událostí gravitačních vln. Tyto události představují daleké bouřlivé srážky dvou černých děr, černé díry a neutronové hvězdy, nebo dvou neutronových hvězd. Většina z těchto 50 událostí byla detekována v roce 2019 detektory gravitačních vln LIGO ve Spojených Státech a detektorem VIRGO v Evropě. Tato ilustrace sumarizuje hmotnosti prvních 50 událostí, modré tečky ukazují černé díry s vyšší hmotností, zatímco oranžové tečky označují neutronové hvězdy s nižší hmotností. Astrofyzici si v současnosti nejsou jisti podstatou událostí označených bíle, které zahrnují hmotnosti někde uprostřed, mezi dvěmi až pěti hmotnostmi Slunce. Noční obloze v optickém světle dominují blízké a jasné hvězdy, které byly známy již od úsvitu lidstva. Naproti tomu obloze gravitačních vln dominují vzdálené a temné černé díry, které jsou známy méně než 5 let. Tento kontrast je poučný, porozumění obloze gravitačních vln už proměňuje lidské poznání nejen o zrodu a zániku hvězd ve vesmíru, ale i o vlastnostech vesmíru samotného.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Gravitational_wave
  2. APOD: 2015-10-20 Když se srazí černé díry, video
  3. APOD: 2017-10-16 GW170817: Srážka detekovaná ve více druzích záření
  4. LIGO.org: GWTC-2: AN EXPANDED CATALOG OF GRAVITATIONAL-WAVE DETECTIONS
  5. APOD: 2016-02-07 Advanced LIGO: Vylepšené detektory gravitačních vln
  6. Wikipedia: United_States
  7. Virgo-Gw.eu: Virgo and LIGO unveil new and unexpected black hole populations
  8. Wikipedia: Europe
  9. LIGO.org: Masses in the Stellar Graveyard
  10. Mpg.de: Dozens of new gravitational-wave events in six months
  11. NASA: What Is a Black Hole?
  12. NASA: Neutron Stars
  13. Wsimg.com: Foto: Bílý pejsek :-)
  14. APOD: 2020-09-08 GW190521: Nečekaná srážka černých děr
  15. APOD: 2020-10-21 Noční obloha na Sardinii
  16. APOD: 2017-09-28 Mapa oblohy s LIGO-Virgo GW170814
  17. Wikipedia: Black_hole
  18. Youtu.be: The Absurdity of Detecting Gravitational Waves
  19. NASA: Stars
  20. arXiv.org: A gravitational-wave measurement of the Hubble constant following the second observing run of Advanced LIGO and Virgo

Štítky: Gravitační vlny, LIGO, Černé díry


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »