Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  09. srpen 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 09. srpen 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Původ prvků

Uznání a licence: Wikipedia: Cmglee; Data: Jennifer Johnson (OSU)

Vodík ve vašem těle přítomný v každé molekule vody pochází z velkého třesku. Ve vesmíru nejsou žádné jiné patrné zdroje vodíku. Uhlík ve vašem těle vznikl při jaderném slučování uvnitř hvězd, stejně jako kyslík. Většina železa ve vašem těle vznikla při supernovách, při kterých hvězdy vybuchly dávno a daleko. Zlato vašich šperků nejspíš pochází ze srážek neutronových hvězd, které mohly být vidět jako krátké gama záblesky nebo události vyzařující gravitační vlny. Prvky jako je fosfor a měď se v našich tělech nacházejí jen v malých množstvích, ale jsou podstatné pro fungování všeho známého života. Tato periodická tabulka je vybarvena tak, aby ukázala nejlepší známý odhad lidstva o nukleárním původu všech známých prvků. Místa nukleárních reakcí některých prvků, jako je třeba měď, nejsou ve skutečnosti dobře známa a jsou nadále předmětem observačního a počítačového výzkumu.

Téměř v hyperprostoru: Generátor náhodných APODů.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: NUCLEOSYNTHESIS IN THE EARLY UNIVERSE
  2. ScienceAlert.com: LHC Produces 'Primordial Soup' of The Universe Using Less Particles Than Thought Possible
  3. LANL.gov: Hydrogen
  4. Wikipedia: Carbon#Formation_in_stars
  5. Wikipedia: Nuclear_fusion
  6. Wikipedia: Oxygen#Isotopes_and_stellar_origin
  7. NASA: Supernova
  8. APOD: 2017-10-15 O původu zlata
  9. NASA: Gamma-ray Bursts
  10. APOD: 2017-10-16 GW170817: Srážka detekovaná ve více druzích záření
  11. GoodReads.com: Carl Sagan > Quotes > Quotable Quote
  12. ScienceLearn.org.nz: The essential elements
  13. CSMonitor.com: Foto: živá hlava ?
  14. Wikimedia: File:Nucleosynthesis_periodic_table.svg
  15. Pinimg.com: Foto: černé a bílé koťátko :-)
  16. APOD: 2020-06-14 Šťastní lidé tančí na planetě Zemi
  17. Wikipedia: Nucleosynthesis
  18. Youtube.com: Nucleosynthesis: The Formation of Elements in the Universe
  19. Abc.net.au: periodic-table-of-elements-data.jpg
  20. Harvard.edu: Non-LTE analysis of copper abundances for the two distinct halo populations in the solar neighborhood

Štítky: Prvky, Velký třesk, Nucleosynthesis


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »