Co se stalo od počátku vesmíru? Zde zobrazená časová spirála obsahuje některé pozoruhodnosti. Ve středu spirály se nachází Velký třesk, místo, kde čas, jak ho známe, začal přibližně před 13,8 miliardami let. Během několika miliard let vznikly atomy, poté z atomů hvězdy, z hvězd a plynu vznikly...
Kometa ZTF se může stát viditelná i pouhým okem. Tato mohutná koule sněhu objevená počátkem minulého roku se při svém přibližování ke Slunci a k Zemi zjasňuje. C/2022 E3 (ZTF) bude nejblíže Slunci koncem tohoto týdne a v té době se může stát viditelnou pro severní pozorovatele s jasnou a tmavou...
Vodík ve vašem těle obsažený v každé molekule vody pochází z velkého třesku. Ve vesmíru neexistují žádné jiné podstatnější zdroje vodíku. Uhlík ve vašem těle vznikl jadernou fúzí v nitru hvězd, stejně jako kyslík. Většina železa ve vašem těle vznikla při dávných a vzdálených explozích hvězd...
Vodík ve vašem těle přítomný v každé molekule vody pochází z velkého třesku. Ve vesmíru nejsou žádné jiné patrné zdroje vodíku. Uhlík ve vašem těle vznikl při jaderném slučování uvnitř hvězd, stejně jako kyslík. Většina železa ve vašem těle vznikla při supernovách, při kterých hvězdy vybuchly dávno...
Viděno z naší perspektivy na okraji se Mléčná dráha prostírá přes střed tohoto pohledu na celou oblohu ve falešných barvách. Tato rozsáhlá mikrovlnná mapa je založena na údajích sbíraných po dobu 1 roku přístroji na palubě celooblohové přehlídkové družice Planck. Pozoruhodné je, že zatímco...
Vesmír se nyní zvolna rozpíná. Ale jeho původní expanze byla téměř až neskutečně rychlá, jelikož pravděpodobně narostl z fluktuace v kvantovém měřítku v bilióntině sekundy. Tento kosmologický scénář známý jako inflace, je nyní po analýze tří let dat z observatoře WMAP dále...
Ve zmrzlé tundře v blízkosti konce našeho světa naslouchají stále více sofistikované přístroje přesnějším ozvěnám vzniku našeho vesmíru. V pondělí byly oznámeny důkazy, získané nezávislou spoluprací tří takových přístrojů, jež jsou v souladu s modelem, podle kterého má náš vesmír pouze 5 procent...
Na kosmickém snímku nejvzdálenější supernovy je na panelu vpravo dole vidět světlo z hvězdy, která vybuchla více jak 10 miliard světelných let daleko. Starodávná hvězdná detonace byla detekována digitálně odečtením snímků před a po u slabé, žlutavé eliptické galaxie na hloubkovém snímku z...
Drifting through the stratosphere above Antarctica in late 1998, the balloon-borne BOOMERANG telescope peered into the cosmos at millimeter wavelengths. The Blotchy structures it detected are seen above in the sharpest yet picture of the universe at an early age, perhaps a mere 300,000 years...
Co se stalo od počátku vesmíru? Zde zobrazená časová spirála obsahuje některé pozoruhodnosti. Ve středu spirály se nachází Velký třesk, místo, kde čas, jak ho známe, začal přibližně před 13,8 miliardami let. Během několika miliard let vznikly atomy, poté z atomů hvězdy, z hvězd a plynu vznikly...
Kometa ZTF se může stát viditelná i pouhým okem. Tato mohutná koule sněhu objevená počátkem minulého roku se při svém přibližování ke Slunci a k Zemi zjasňuje. C/2022 E3 (ZTF) bude nejblíže Slunci koncem tohoto týdne a v té době se může stát viditelnou pro severní pozorovatele s jasnou a tmavou...
Vodík ve vašem těle obsažený v každé molekule vody pochází z velkého třesku. Ve vesmíru neexistují žádné jiné podstatnější zdroje vodíku. Uhlík ve vašem těle vznikl jadernou fúzí v nitru hvězd, stejně jako kyslík. Většina železa ve vašem těle vznikla při dávných a vzdálených explozích hvězd...
Vodík ve vašem těle přítomný v každé molekule vody pochází z velkého třesku. Ve vesmíru nejsou žádné jiné patrné zdroje vodíku. Uhlík ve vašem těle vznikl při jaderném slučování uvnitř hvězd, stejně jako kyslík. Většina železa ve vašem těle vznikla při supernovách, při kterých hvězdy vybuchly dávno...
Viděno z naší perspektivy na okraji se Mléčná dráha prostírá přes střed tohoto pohledu na celou oblohu ve falešných barvách. Tato rozsáhlá mikrovlnná mapa je založena na údajích sbíraných po dobu 1 roku přístroji na palubě celooblohové přehlídkové družice Planck. Pozoruhodné je, že zatímco...
Vesmír se nyní zvolna rozpíná. Ale jeho původní expanze byla téměř až neskutečně rychlá, jelikož pravděpodobně narostl z fluktuace v kvantovém měřítku v bilióntině sekundy. Tento kosmologický scénář známý jako inflace, je nyní po analýze tří let dat z observatoře WMAP dále...
Ve zmrzlé tundře v blízkosti konce našeho světa naslouchají stále více sofistikované přístroje přesnějším ozvěnám vzniku našeho vesmíru. V pondělí byly oznámeny důkazy, získané nezávislou spoluprací tří takových přístrojů, jež jsou v souladu s modelem, podle kterého má náš vesmír pouze 5 procent...
Na kosmickém snímku nejvzdálenější supernovy je na panelu vpravo dole vidět světlo z hvězdy, která vybuchla více jak 10 miliard světelných let daleko. Starodávná hvězdná detonace byla detekována digitálně odečtením snímků před a po u slabé, žlutavé eliptické galaxie na hloubkovém snímku z...
Drifting through the stratosphere above Antarctica in late 1998, the balloon-borne BOOMERANG telescope peered into the cosmos at millimeter wavelengths. The Blotchy structures it detected are seen above in the sharpest yet picture of the universe at an early age, perhaps a mere 300,000 years...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
