Co se děje v centru aktivní galaxie 3C 75? Obří radiový zdroj 3C 75 pohánějí dva jasné zdroje v centru tohoto kompozitního rentgenového (modrá) a radiového (růžová) snímku, což jsou kolem sebe obíhající černé díry. Superhmotné černé díry jsou od sebe vzdáleny 25 000 světelných roků, jsou obklopené...
Co se děje ve středu aktivní galaxie 3C 75? Dva jasné zdroje ve středu rentgenového (modrá) a rádiového (růžová) kompozitního obrazu jsou kolem sebe obíhající superhmotné černé díry, které dodávají energii rádiovému zdroji 3C 75. Kolem těchto superhmotných černých děr, od sebe vzdálených 25 000...
Co se to děje ve středu aktivní galaxie 3C 75? Ty dva jasné zdroje v centru tohoto kompozitního rentgenového (modrá) a rádiového (růžová) obrazu jsou kolem sebe obíhající superhmotné černé díry, které pohání obří rádiový zdroj 3C 75. Kolem nich je plyn o teplotě mnoha miliónů stupňů, který...
Co se děje ve středu této hmotné galaxie? Ve středu tohoto kompozitního rentgenového (modrá) / radiového (růžová) snímku jsou dva zdroje, o kterých se předpokládá, že jsou černé díry obíhající kolem sebe a pohání tento obří rádiový zdroj 3C 75. Obě superhmotné černé díry od sebe dělí 25 000...
Co se to děje v centru aktivní galaxie 3C 75? Ty dva jasné zdroje ve středu tohoto kompozitního rentgenově (modrá)/radiového (růžová) snímku jsou vzájemně obíhající superhmotné černé díry, které pohánějí rádiové záření 3C 75. Superhmotné černé díry od sebe dělí 25 000 světelných let, proudí...
Co se děje v centru aktivní galaxie 3C 75? Obří radiový zdroj 3C 75 pohánějí dva jasné zdroje v centru tohoto kompozitního rentgenového (modrá) a radiového (růžová) snímku, což jsou kolem sebe obíhající černé díry. Superhmotné černé díry jsou od sebe vzdáleny 25 000 světelných roků, jsou obklopené...
Co se děje ve středu aktivní galaxie 3C 75? Dva jasné zdroje ve středu rentgenového (modrá) a rádiového (růžová) kompozitního obrazu jsou kolem sebe obíhající superhmotné černé díry, které dodávají energii rádiovému zdroji 3C 75. Kolem těchto superhmotných černých děr, od sebe vzdálených 25 000...
Co se to děje ve středu aktivní galaxie 3C 75? Ty dva jasné zdroje v centru tohoto kompozitního rentgenového (modrá) a rádiového (růžová) obrazu jsou kolem sebe obíhající superhmotné černé díry, které pohání obří rádiový zdroj 3C 75. Kolem nich je plyn o teplotě mnoha miliónů stupňů, který...
Co se děje ve středu této hmotné galaxie? Ve středu tohoto kompozitního rentgenového (modrá) / radiového (růžová) snímku jsou dva zdroje, o kterých se předpokládá, že jsou černé díry obíhající kolem sebe a pohání tento obří rádiový zdroj 3C 75. Obě superhmotné černé díry od sebe dělí 25 000...
Co se to děje v centru aktivní galaxie 3C 75? Ty dva jasné zdroje ve středu tohoto kompozitního rentgenově (modrá)/radiového (růžová) snímku jsou vzájemně obíhající superhmotné černé díry, které pohánějí rádiové záření 3C 75. Superhmotné černé díry od sebe dělí 25 000 světelných let, proudí...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
Činka (také Messier 27, M27 nebo NGC 6853) je známá jasná planetární mlhovina v souhvězdí Lištičky. Objevil ji Charles Messier 12. června 1764 jako vůbec první z tohoto druhu vesmírných objektů. Jméno jí dal John Herschel ve svém popisu. Mlhovina Činka se dá velmi snadno nalézt přibližně 3° severně od hvězdy Gama Sagittae (γ Sge) s magnitudou 3,5 v sousedním souhvězdí Šípu. Je snadno viditelná i triedrem 10x50 a pod průzračně tmavou oblohou i menším triedrem 8x30. Dalekohled o průměru 114 mm pomůže ukázat její základní tvar, který vzdáleně připomíná přesýpací hodiny, protože mlhovina obsahuje dvě velké jasné oblasti. Ještě větší dalekohledy, případně vybavené vhodným astronomickým filtrem, umožňují pozorovat mnoho podrobností a odstínů. Ústřední hvězda má magnitudu 13,6 a její viditelnost se často používá jako zkouška průzračnosti hvězdné oblohy, pokud se použije dalekohled o průměru 200 mm.
