Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  04. květen 2017

Astronomický snímek dne (APOD) - 04. květen 2017

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Vlny v Kupě v Perseu

Uznání: NASA, CXC, GSFC, Stephen Walker, et al.

Tento rentgenový snímek z observatoře Chandra sleduje v ohromném rezervoáru horkého zářícího plynu kosmické víry a hřebeny obřích vln. Zorné pole zabírá přes střed blízké Kupy galaxií v Perseu vzdálené asi 240 miliónů světelných let něco přes přes milión světelných let. Podobně jako i jiné kupy galaxií je většina pozorovatelné hmoty Kupy v Perseu ve formě plynu, který ji vyplňuje. Plyn při teplotách několika desítek miliónů stupňů jasně rentgenově září. Počítačové simulace dokáží reprodukovat podrobnosti struktur, které probíhají přes horký rentgenový plyn Kupy v Perseu, včetně pozoruhodného konkávního zálivu, který je vidět vlevo dole pod středem. Záliv má velikost dvojnásobku Mléčné dráhy, asi 200 000 světelných let, a vznik zálivu samotného naznačuje, že kolem Kupy v Perseu nejspíš před miliardami let prošla menší kupa galaxií.

Štítky: Kupa galaxií, Rentgenové paprsky


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M27 Dumbel

Činka (také Messier 27, M27 nebo NGC 6853) je známá jasná planetární mlhovina v souhvězdí Lištičky. Objevil ji Charles Messier 12. června 1764 jako vůbec první z tohoto druhu vesmírných objektů. Jméno jí dal John Herschel ve svém popisu. Mlhovina Činka se dá velmi snadno nalézt přibližně 3° severně od hvězdy Gama Sagittae (γ Sge) s magnitudou 3,5 v sousedním souhvězdí Šípu. Je snadno viditelná i triedrem 10x50 a pod průzračně tmavou oblohou i menším triedrem 8x30. Dalekohled o průměru 114 mm pomůže ukázat její základní tvar, který vzdáleně připomíná přesýpací hodiny, protože mlhovina obsahuje dvě velké jasné oblasti. Ještě větší dalekohledy, případně vybavené vhodným astronomickým filtrem, umožňují pozorovat mnoho podrobností a odstínů. Ústřední hvězda má magnitudu 13,6 a její viditelnost se často používá jako zkouška průzračnosti hvězdné oblohy, pokud se použije dalekohled o průměru 200 mm.

Další informace »