Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  19. červen 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 19. červen 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Magnetický střed naší Galaxie

Uznání: NASA, SOFIA, Hubble

Jak vypadá magnetické pole v centru naší Galaxie Mléčné dráhy? Observatoř NASA SOFIA v modifikovaném letounu Boeing 747 zobrazila centrální oblast Mléčné dráhy přístrojem HAWC+, a tak pomohla s odpovědí na tuto otázku. Přístroj HAWC+ mapuje magnetismus pozorováním polarizovaného infračerveného světla, které emitují podlouhlá prachová zrna orientovaná v souladu s lokálním magnetickým polem. V centru naší Mléčné dráhy je superhmotná černá díra a jejím koníčkem je absorbování plynu z nedávno zničených hvězd. Černá díra v naší Galaxii je ovšem ve srovnání s absorpční rychlostí centrálních černých děr v aktivních galaxiích poměrně klidná. Tento obraz nám dává náznaky proč, okolní magnetické pole může plyn do černé díry přivádět, což pak její okolí rozsvěcuje, nebo plyn tlačí do akrečního disku a přinejmenším dočasně způsobuje menší aktivitu. Při pohledu na tento obraz vás napadne, že se jedná surealistickou směsici impasto umění a gravitační astrofyziky v podobě magnetického pole uvnitř a v okolí prachového prstence kolem černé díry v centru naší Mléčné dráhy Sagittarius A*, což přináší náznaky, jak to tam vypadá.

Seznam odkazů v popisu

  1. USRA.edu: About SOFIA
  2. NASA: SOFIA over Sierra
  3. NASA: One-of-a-Kind Camera Added to SOFIA
  4. Wikipedia: Polarization_(waves)
  5. NASA: Infrared Waves
  6. NASA: Magnetism
  7. APOD: 2018-07-29 Cesta do středu Galaxie
  8. APOD: 2019-04-11 První horizont -obraz černé díry v měřítku
  9. APOD: 2015-10-28 Hmotná černá díra cupuje procházející hvězdu
  10. NASA: Active Galaxies
  11. NASA: Magnetic Field May Be Keeping Milky Way’s Black Hole Quiet
  12. APOD: 2013-11-20 Těžké výtrysky z černé díry v 4U1630-47
  13. Cloudfront.net: Foto: kočička se unavila jídlem :-)
  14. Wikipedia: Impasto
  15. Youtube.com: Einstein's General Theory of Relativity | Lecture 1
  16. APOD: 2018-01-22 Vizualizace galaktického centra zevnitř
  17. APOD: 2013-09-06 Tichý Sagittarius A*

Štítky: Mléčná dráha, Černá díra, Magnetické pole


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »