Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  15. červen 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 15. červen 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

M15: Hustá kulová hvězdokupa

Uznání: NASA, ESA, Hubble Legacy Archive; Processing: Ehsan Ebrahimian

Messier 15 je obrovský roj více než 100 000 hvězd. Jedná se o 13 miliard let starý pozůstatek z počátků formování naší Galaxie a je jednou z asi 170 kulových hvězdokup, které stále sídlí v halo Mléčné dráhy. Na tomto ostrém znovu zpracovaném Hubblově snímku se M15 nachází ve vzdálenosti asi 35 000 světelných roků v souhvězdí Pegase (Pegasus). Její průměr je asi 200 světelných let, ale více než polovina jejích hvězd je soustředěna do centrálních asi 10 světelných roků, což představuje jednu z nejhustších známých koncentrací hvězd. Měření vzrůstajících rychlostí centrálních hvězd M15 z Hubbla jsou důkazem, že v centru této husté hvězdokupy sídlí hmotná černá díra. O M15 je rovněž známo, že ukrývá planetární mlhovinu. Tato mlhovina se nazývá Pease 1 (též PN Ps 1) a na snímku ji můžeme vidět jako malou modrou skvrnku od středu níže vpravo.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Messier 15
  2. Instagram.com: anugrafy: اینم ازخوشه ام 15 از دید هابل که با پردازش دادههای سایت HLA تهیه کردم.
  3. arXiv.org: Hubble Space Telescope Evidence for an Intermediate-Mass Black Hole in the Globular Cluster M15: I. STIS Spectroscopy and WFPC2 Photometry
  4. Harvard.edu: Proper-motion Membership Tests for Four Planetary Nebulae in Galactic Globular Clusters

Štítky: Kulová hvězdokupa, M15, Černá díra, Planetární mlhovina


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »