Kolem středu jasné kulové hvězdokupy M15 se hvězdy rojí jako včely. Centrální koule více než 100 000 hvězd je pozůstatkem z raných let naší Galaxie a nadále obíhá kolem středu Mléčné dráhy. M15, je jedna z přibližně 150 zbývajících kulových hvězdokup je pozoruhodná tím, že je dobře...
Messier 15 je obrovský roj více než 100 000 hvězd. Jedná se o 13 miliard let starý pozůstatek z počátků formování naší Galaxie a je jednou z asi 170 kulových hvězdokup, které stále sídlí v halo Mléčné dráhy. Na tomto ostrém znovu zpracovaném Hubblově snímku se M15 nachází ve vzdálenosti asi 35 000...
Hvězdokupa Messier 15 je 13 miliard let starým pozůstatkem z raného formativního období naší Galaxie a je jednou z asi 170 kulových hvězdokup, které stále ještě sídlí v halu naší Mléčné dráhy. Má průměr asi 200 světelných let a nachází se asi 35 000 světelných let daleko v souhvězdí Pegasa....
Messier 15 je nesmírný roj více než 100 000 hvězd. Tento 13 miliard let starý pozůstatek raných formativních dob naší galaxie je jednou z asi 170 kulových hvězdokup, které stále sídlí v halo naší Mléčné dráhy. Ostrý teleskopický pohled je vycentrován na M15, asi 35 000 světelných let daleko v...
Tento teleskopický kompozitní snímek zachytil 2. srpna kometu Garradd (C/2009 P1) ve stejném zorném poli, jako je i kulová hvězdokupa M15. Tato nebeská scéna by byla velkým zadostiučiněním pro významného lovce komet v 18. století Charlese Messiera. Když Messier na francouzské obloze pátral po...
Kolem středu jasné kulové hvězdokupy M15 se hvězdy shlukují do roje podobně jako včely. Tato koule více než 100 000 hvězd je pozůstatkem z raného období naší Galaxie a pokračuje na své dráze kolem středu Mléčné dráhy. Kulová hvězdokupa M15 je jednou z asi 150 pozůstávajících kulových...
Hvězdy, stejně jako včely se rojí kolem středu jasné kulové hvězdokupy M15. Tato koule s více jak 100 000 hvězdami je pozůstatkem z ranných let naší Galaxie a pokračuje v obíhání středu Mléčné dráhy. M15, jedna z asi 150 pozůstávajících kulových hvězdokup, je pozoruhodná tím, že je snadno...
Na tomto rentgenovém snímku ve falešných barvách z observatoře Chandra astronomy uvítaly dvě rentgenové hvězdy hned vedle sebe,v prostoru jádra kulové hvězdokupy M15. Takové uvítání bylo příjemným překvapením, jelikož předchozí rentgenové snímky této hvězdokupy ukazovaly pouze jeden zdroj tam,...
Život by sice mohl v jádru M15 vymizet, ale obloha by vždy byla jasná hvězdami! Ve vzdálenosti pouhých 40 000 světelných let v souhvězdí Pegasa se nachází M15, jedna z nejhustších kulových hvězdokup v naší Mléčné dráze. Tento skvělý snímek hvězdokupy M15 z kosmického dalekohledu Hubble Space...
Kolem středu jasné kulové hvězdokupy M15 se hvězdy rojí jako včely. Centrální koule více než 100 000 hvězd je pozůstatkem z raných let naší Galaxie a nadále obíhá kolem středu Mléčné dráhy. M15, je jedna z přibližně 150 zbývajících kulových hvězdokup je pozoruhodná tím, že je dobře...
Messier 15 je obrovský roj více než 100 000 hvězd. Jedná se o 13 miliard let starý pozůstatek z počátků formování naší Galaxie a je jednou z asi 170 kulových hvězdokup, které stále sídlí v halo Mléčné dráhy. Na tomto ostrém znovu zpracovaném Hubblově snímku se M15 nachází ve vzdálenosti asi 35 000...
Hvězdokupa Messier 15 je 13 miliard let starým pozůstatkem z raného formativního období naší Galaxie a je jednou z asi 170 kulových hvězdokup, které stále ještě sídlí v halu naší Mléčné dráhy. Má průměr asi 200 světelných let a nachází se asi 35 000 světelných let daleko v souhvězdí Pegasa....
Messier 15 je nesmírný roj více než 100 000 hvězd. Tento 13 miliard let starý pozůstatek raných formativních dob naší galaxie je jednou z asi 170 kulových hvězdokup, které stále sídlí v halo naší Mléčné dráhy. Ostrý teleskopický pohled je vycentrován na M15, asi 35 000 světelných let daleko v...
Tento teleskopický kompozitní snímek zachytil 2. srpna kometu Garradd (C/2009 P1) ve stejném zorném poli, jako je i kulová hvězdokupa M15. Tato nebeská scéna by byla velkým zadostiučiněním pro významného lovce komet v 18. století Charlese Messiera. Když Messier na francouzské obloze pátral po...
Kolem středu jasné kulové hvězdokupy M15 se hvězdy shlukují do roje podobně jako včely. Tato koule více než 100 000 hvězd je pozůstatkem z raného období naší Galaxie a pokračuje na své dráze kolem středu Mléčné dráhy. Kulová hvězdokupa M15 je jednou z asi 150 pozůstávajících kulových...
Hvězdy, stejně jako včely se rojí kolem středu jasné kulové hvězdokupy M15. Tato koule s více jak 100 000 hvězdami je pozůstatkem z ranných let naší Galaxie a pokračuje v obíhání středu Mléčné dráhy. M15, jedna z asi 150 pozůstávajících kulových hvězdokup, je pozoruhodná tím, že je snadno...
Na tomto rentgenovém snímku ve falešných barvách z observatoře Chandra astronomy uvítaly dvě rentgenové hvězdy hned vedle sebe,v prostoru jádra kulové hvězdokupy M15. Takové uvítání bylo příjemným překvapením, jelikož předchozí rentgenové snímky této hvězdokupy ukazovaly pouze jeden zdroj tam,...
Život by sice mohl v jádru M15 vymizet, ale obloha by vždy byla jasná hvězdami! Ve vzdálenosti pouhých 40 000 světelných let v souhvězdí Pegasa se nachází M15, jedna z nejhustších kulových hvězdokup v naší Mléčné dráze. Tento skvělý snímek hvězdokupy M15 z kosmického dalekohledu Hubble Space...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
