Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  14. červen 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 14. červen 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Mlhovina Žralok

Uznání a copyright: Stephen Kennedy

Na Zemi není moře dost velké, aby se do něj vešla mlhovina Žralok. Toto zjevení predátora pro nás nepředstavuje žádné nebezpečí, protože se skládá pouze z mezihvězdného plynu a prachu. Tmavý prach, jako je zde se trochu podobá cigaretovému kouři a vzniká v chladných atmosférách obřích hvězd. Hmotné hvězdy po odvržení plynu a gravitační rekondenzaci mohou do svého zárodečného mračna vypracovávat složité struktury pomocí svého vysokoenergetického světla a rychlého hvězdného větru jako sochařských nástrojů. Jejich teplem se odpařuje zakalený molekulární mrak, přitom se rozptyluje okolní vodík a rudě září. Během rozpadu těchto velkých mraků si je my lidé můžeme představovat jako smysluplné obrazy, jako to děláme u vodních mraků na Zemi. Žraločí mlhovina měří asi 15 světelných roků, nachází se asi 650 světelných roků daleko v souhvězdí Krále Etiopie (Cepheus) a obsahuje ještě menší prachové mlhoviny, jako jsou Lyndsova temná mlhovina 1235 a Van den Berghovy mlhoviny 149 a 150.

Seznam odkazů v popisu

  1. NOAA.gov: Endangered Ocean: Sharks
  2. NASA: Fractal Interstellar Dust Up-Close
  3. Instagram.com: occupyspacecreations: The Shark Nebula, known to astronomers as LDN 1235
  4. Wikipedia: Vznik prachových zrn
  5. NASA: Stars
  6. Youtube.com: Star formation by collapse of molecular clouds
  7. APOD: Sloupy stvoření
  8. APOD: 2000-03-18 Vítr ze Slunce
  9. APOD: 2023-01-29 Barnard 68: Temné molekulární mračno
  10. APOD: 2014-10-08 NGC 6823: Mračno opracované hvězdokupou
  11. APOD: 2012-01-24 Lednová polární záře nad Norskem
  12. Wikipedia: Pareidolia
  13. CloudAppreciationSociety.org: The society for people who love the sky
  14. Galactic-Hunter.com: LDN 1235 - The Shark Nebula - The most difficult object imaged so far
  15. NASA: What Is a Light-Year?
  16. Wikipedia: Cepheus_(souhvězdí)
  17. NASA: shark_toet_1000_anno.jpg

Štítky: LDN 1235, Mlhovina Žralok, Molekulární mračno


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »