Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  14. červen 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 14. červen 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Mlhovina Žralok

Uznání a copyright: Stephen Kennedy

Na Zemi není moře dost velké, aby se do něj vešla mlhovina Žralok. Toto zjevení predátora pro nás nepředstavuje žádné nebezpečí, protože se skládá pouze z mezihvězdného plynu a prachu. Tmavý prach, jako je zde se trochu podobá cigaretovému kouři a vzniká v chladných atmosférách obřích hvězd. Hmotné hvězdy po odvržení plynu a gravitační rekondenzaci mohou do svého zárodečného mračna vypracovávat složité struktury pomocí svého vysokoenergetického světla a rychlého hvězdného větru jako sochařských nástrojů. Jejich teplem se odpařuje zakalený molekulární mrak, přitom se rozptyluje okolní vodík a rudě září. Během rozpadu těchto velkých mraků si je my lidé můžeme představovat jako smysluplné obrazy, jako to děláme u vodních mraků na Zemi. Žraločí mlhovina měří asi 15 světelných roků, nachází se asi 650 světelných roků daleko v souhvězdí Krále Etiopie (Cepheus) a obsahuje ještě menší prachové mlhoviny, jako jsou Lyndsova temná mlhovina 1235 a Van den Berghovy mlhoviny 149 a 150.

Seznam odkazů v popisu

  1. NOAA.gov: Endangered Ocean: Sharks
  2. NASA: Fractal Interstellar Dust Up-Close
  3. Instagram.com: occupyspacecreations: The Shark Nebula, known to astronomers as LDN 1235
  4. Wikipedia: Vznik prachových zrn
  5. NASA: Stars
  6. Youtube.com: Star formation by collapse of molecular clouds
  7. APOD: Sloupy stvoření
  8. APOD: 2000-03-18 Vítr ze Slunce
  9. APOD: 2023-01-29 Barnard 68: Temné molekulární mračno
  10. APOD: 2014-10-08 NGC 6823: Mračno opracované hvězdokupou
  11. APOD: 2012-01-24 Lednová polární záře nad Norskem
  12. Wikipedia: Pareidolia
  13. CloudAppreciationSociety.org: The society for people who love the sky
  14. Galactic-Hunter.com: LDN 1235 - The Shark Nebula - The most difficult object imaged so far
  15. NASA: What Is a Light-Year?
  16. Wikipedia: Cepheus_(souhvězdí)
  17. NASA: shark_toet_1000_anno.jpg

Štítky: LDN 1235, Mlhovina Žralok, Molekulární mračno


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »