Na Zemi neexistuje moře, které by bylo dostatečně velké na to, aby se do něj vešla Žraločí mlhovina. Toto predátorské zjevení pro nás ale nepředstavuje žádné nebezpečí, protože se skládá pouze z mezihvězdného plynu a prachu. Tmavý prach jako je tento se trochu podobá cigaretovému kouři a...
Na Zemi není moře dost velké, aby se do něj vešla mlhovina Žralok. Toto zjevení predátora pro nás nepředstavuje žádné nebezpečí, protože se skládá pouze z mezihvězdného plynu a prachu. Tmavý prach, jako je zde se trochu podobá cigaretovému kouři a vzniká v chladných atmosférách obřích hvězd. Hmotné...
Na Zemi není žádné moře dost velké, aby pojalo mlhovinu Žralok. Zjevení tohoto dravce pro nás ovšem není žádným nebezpečím, jelikož se skládá jen z mezihvězdného plynu a prachu. Temný prach, jako je vidět zde, se trochu podobá cigaretovému kouři a vzniká v chladných atmosférách...
Na Zemi neexistuje moře, které by bylo dostatečně velké na to, aby se do něj vešla Žraločí mlhovina. Toto predátorské zjevení pro nás ale nepředstavuje žádné nebezpečí, protože se skládá pouze z mezihvězdného plynu a prachu. Tmavý prach jako je tento se trochu podobá cigaretovému kouři a...
Na Zemi není moře dost velké, aby se do něj vešla mlhovina Žralok. Toto zjevení predátora pro nás nepředstavuje žádné nebezpečí, protože se skládá pouze z mezihvězdného plynu a prachu. Tmavý prach, jako je zde se trochu podobá cigaretovému kouři a vzniká v chladných atmosférách obřích hvězd. Hmotné...
Na Zemi není žádné moře dost velké, aby pojalo mlhovinu Žralok. Zjevení tohoto dravce pro nás ovšem není žádným nebezpečím, jelikož se skládá jen z mezihvězdného plynu a prachu. Temný prach, jako je vidět zde, se trochu podobá cigaretovému kouři a vzniká v chladných atmosférách...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
