Mlhovina Žralok

Uznání a copyright: Maurice Toet

Na Zemi není žádné moře dost velké, aby pojalo mlhovinu Žralok. Zjevení tohoto dravce pro nás ovšem není žádným nebezpečím, jelikož se skládá jen z mezihvězdného plynu a prachu. Temný prach, jako je vidět zde, se trochu podobá cigaretovému kouři a vzniká v chladných atmosférách obřích hvězd. Hmotné hvězdy po svém vyvržení plynem a gravitační rekondenzací mohou svým vysokoenergetickým světlem a rychlými hvězdnými větry ze svých zárodečných mračen vykrajovat složité struktury. Teplo, které přitom vzniká, kalný molekulární mrak odpařuje a také způsobuje, že se rozptyluje přítomný vodík a ten červeně září. My lidé si můžeme při jejich rozpadu užívat představu, že tato velká mračna jsou nějaké nám běžně známé obrazy, stejně jako někdy vnímáme třeba vodní mraky na Zemi. Mlhovina Žralok obsahuje menší prachové mlhoviny jako jsou Lyndova tmavá mlhovina 1235 a Van den Berghovy 149 a 150, měří asi 15 světelných let a leží asi 650 světelných let daleko v souhvězdí ethiopského krále (Cepheus).