Jasné hvězdokupy a mlhoviny na noční obloze planety Země často dostávají jména květů nebo hmyzu, takže NGC 6302 s obrovským rozpětím křídel 3 světelné roky není výjimkou. Planetární mlhovina má centrální hvězdu s odhadovanou povrchovou teplotou přibližně 250 000 °C se mění na bílého trpaslíka,...
Tato pěkná mlhovina leží asi 1500 světelných let daleko, svým tvarem a barvou v tomto teleskopickém pohledu připomíná vejce červenky. Vesmírný oblak se rozprostírá na ploše asi 3 světelných let a je bezpečně usazen v hranicích jižního souhvězdí Pece (Fornax). Vejčitá mlhovina NGC 1360 se považuje...
Co vytváří podivnou strukturu IC 418? Mlhovina IC 418 zvaná Spirograf pro svou podobnost s kresbami z cyklického kreslicího nástroje, je planetární mlhovina se vzory, které zatím nejsou dobře pochopeny. Možná souvisejí s chaotickými větry z proměnné centrální hvězdy, která nepředvídatelně...
Co vytvořilo neobvyklé halo kolem mlhoviny Kočičí oko? Nikdo si není jistý. Jisté je, že mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejznámějších planetárních mlhovin na obloze. Přestože v jasné centrální oblasti jsou patrné až strašidelné symetrie, na tomto snímku bylo zachyceno její složitě...
Co se stane, když hvězdě dojde jaderné palivo? U hvězd, jako je naše Slunce, střed kondenzuje do bílého trpaslíka, zatímco vnější atmosféra je vyvržena do vesmíru a jeví se jako planetární mlhovina. Vymrštěná vnější atmosféra planetární mlhoviny NGC 1514 se při pohledu ve viditelném...
Velmi slabá planetární mlhovina Abell 7 je od nás ve vzdálenosti asi 1800 světelných roků. Na obloze planety Země leží jižně od Orionu v souhvězdí Zajíce (Lepus). Obklopena hvězdami Mléčné dráhy a v blízkosti přímého dohledu na vzdálené galaxie v pozadí se na tomto hlubokém teleskopickém snímku...
Takhle dopadne naše Slunce? Dost možná. První náznak budoucnosti našeho Slunce byl nechtěně objeven v roce 1764. V té době Charles Messier sestavoval seznam difúzních objektů, aby se nepletly s kometami. Sedmadvacátý objekt na Messierově seznamu, dnes známý jako M27 neboli mlhovina Činka, je...
Splétaná a hadovitá vlákna zářícího plynu naznačují populární název tohoto objektu, mlhovina Medúza. Tato Medúza, známá také jako Abell 21, je stará planetární mlhovina vzdálená asi 1500 světelných roků v souhvězdí Blíženců (Gemini). Stejně jako její mytologická jmenovkyně se mlhovina spojuje s...
V souhvězdí Vodnáře (Aquarius) ve vzdálenosti pouhých sedm set světelných roků od Země umírá hvězda. Posledních několik tisíc let života hvězdy kdysi podobné Slunci dalo vzniknout mlhovině Helix. Vesmírná šroubovice (anglicky helix), známá také jako NGC 7293, je dobře prozkoumaným a blízkým...
Při pátrání po kometách na obloze nad Francií v 18. století si astronom Charles Messier pečlivě vedl seznam věcí, na které narazil a které rozhodně nebyly komety. Toto je číslo 27 na jeho dnes slavném seznamu nekomet. Ve skutečnosti by ji astronomové 21. století identifikovali jako planetární...
Planetární mlhovina Jones-Emberson 1 je rubáš umírající hvězdy podobné Slunci. Nachází se asi 1600 světelných roků od Země v ostrovidném souhvězdí Rysa (Lynx). Rozpínající se zbytek atmosféry umírající hvězdy o rozměru asi 4 světelné roky byl odvržen do mezihvězdného prostoru, protože centrální...
Hvězdný systém GK Per je spojen pouze se dvěma ze tří mlhovin na snímku. Nova Persei 1901 (GK Persei) ve vzdálenosti 1500 světelných roků byla druhou nejbližší dosud zaznamenanou novou. Přímo ve středu se nachází bílý trpaslík, přeživší jádro bývalé Slunci podobné hvězdy. Kolem něho je...
Prstencová mlhovina (M57) je složitější, než se zdá v malém dalekohledu. Snadno viditelný centrální prstenec má v průměru asi jeden světelný rok, ale tato pozoruhodně hluboká expozice, která ve spolupráci kombinuje data ze tří různých velkých dalekohledů, prozkoumává vlákna smyček zářícího plynu...
Mezi hvězdami je hned několik typů, které zcela přirozeně představují nádech exotiky. Mezi ně patří zcela bez pochyb i Wolfovy-Rayetovy hvězdy, vyvinuté hmotné hvězdy, které přišly o své vodíkové obálky. Jenže není všechno zlato, co se třpytí, a Olga Maryeva ze Stelárního oddělení ASU společně se...
Pro někoho to vypadá jako kočičí oko. Jiným možná připomíná obří ulitu vesmírného hlemýždě. Ve skutečnosti je to jedna z nejjasnějších a do největších podrobností známých planetárních mlhovin, složená z plynu vyvrženého v krátké, ale slavné fázi ke konci života hvězdy podobné Slunci. Vnější...
Co je to uprostřed? Stejně jako motýl, i bílý trpaslík začíná svůj život tím, že odhodí kokon plynu, který obklopoval jeho dřívější já. V této analogii by však Slunce bylo housenkou a vyvržený obal plynu by se stal nejhezčím ze všech. Tento kokon, planetární mlhovina s označením NGC...
Díváte se na přesýpací hodiny, nebo se ony dívají na vás? Pokud si to dokážete představit, prstence MyCn 18 sledují obrys přesýpacích hodin, i když s neobvyklým okem ve svém středu. Ať tak či onak, centrální hvězdě v planetární mlhovině ve tvaru přesýpacích hodin dochází písek času. Po...
Tato pěkná mlhovina leží asi 1500 světelných roků daleko a svým tvarem a barvou v tomto teleskopickém pohledu připomíná drozdí vejce. Toto kosmické mračno měří asi 3 světelné roky a je bezpečně uhnízděno v hranicích jižního souhvězdí Pece (Fornax). NGC 1360 vejčitého tvaru se považuje za planetární...
Messier 15 je obrovský roj více než 100 000 hvězd. Jedná se o 13 miliard let starý pozůstatek z počátků formování naší Galaxie a je jednou z asi 170 kulových hvězdokup, které stále sídlí v halo Mléčné dráhy. Na tomto ostrém znovu zpracovaném Hubblově snímku se M15 nachází ve vzdálenosti asi 35 000...
Dopadne takhle naše Slunce? Dost možná. První náznak budoucnosti našeho Slunce byl nechtěně objeven v roce 1764. V té době Charles Messier sestavoval seznam difúzních objektů, aby se nepletly s kometami. Sedmadvacátý objekt na Messierově seznamu, dnes známý jako M27 neboli mlhovina Činka,...
Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejznámějších planetárních mlhovin na obloze. Její známější obrysy jsou vidět v jasnější centrální oblasti mlhoviny v tomto působivém širokoúhlém pohledu. Tento široký a hluboký snímek, který kombinuje data ze dvou dalekohledů, také ale ukazuje její...
Bude naše Slunce jednoho dne vypadat takto? Mlhovina Helix je jedním z nejjasnějších a nejbližších příkladů planetární mlhoviny, plynného mračna vzniklého na konci života Slunci podobné hvězdy. Vnější plyny hvězdy vyvržené do vesmíru se z našeho pohledu jeví, jako bychom se dívali dolů...
Cení se hvězdy pro své umění lépe po smrti? Pravdou je, že hvězdy obvykle předvádějí nejvíce uměleckou podívanou, právě když umírají. V případě hvězd s nízkou hmotností, jako je naše Slunce a M2-9 na snímku, se hvězdy přemění z normálních hvězd na bílé trpaslíky tím, že odhodí své vnější plynné...
Co je příčinou této neobvyklé zakřivené struktury poblíž středu naší Galaxie? Dlouhé rovnoběžné paprsky, které vedou horní částí rádiového snímku, se souhrnně nazývají Rádiový oblouk v centru Galaxie a vybíhá z galaktické roviny. Radiový oblouk je spojen se středem Galaxie zvláštními zakřivenými...
Toho neobvyklého tvaru si hvězdáři všimli už před stovkami let, ale nechápali ho. Vypadal totiž jako prstenec na obloze. Kromě prstenců Saturnu je Prstencová mlhovina (M57) možná nejznámějším nebeským kruhem. Nyní víme, o co jde a její ikonický tvar je dán naší šťastnou perspektivou. Nedávné...
Proplétaná a hadovitá vlákna zářícího plynu naznačují populární název této mlhoviny: Medúza. Medúza, též známá jako Abell 21, je stará planetární mlhovina asi 1500 světelných roků daleko souhvězdí Blíženců (Gemini). Stejně jako její mytologická jmenovkyně je i tato mlhovina spojována s dramatickou...
Planetární mlhovina Jones-Emberson 1 je záhrobní rubáš umírající, Slunci podobné hvězdy. Nachází se zhruba 1600 světelných roků od Země v souhvězdí ostrovidného Rysa (Lynx). Tento rozpínající se zbytek atmosféry umírající hvězdy o průměru asi 4 světelné roky byl odhozen do mezihvězdného prostoru,...
Všechno stvořila ta hvězda ve středu. Hvězda známá jako Dračí vejce je vzácná, horká, svítivá hvězda typu O, asi 40krát hmotnější než Slunce, vytvořila nejen komplexní mlhovinu NGC 6164, která ji bezprostředně obklopuje, ale také okolní modré halo. Její název z části vychází z blízkosti této oblasti...
Pouhých 700 světelných roků od Země v souhvězdí Vodnáře (Aquarius) umírá Slunci podobná hvězda. Umírání této hvězdy dalo v několika posledních tisíci let vzniknout mlhovině Helix (NGC 7293), dobře prozkoumanému a blízkému příkladu planetární mlhoviny, typické pro závěrečnou fázi hvězdného...
Velice slabá planetární mlhovina Abell 7 se na pozemské obloze nachází jižně od Orionu v souhvězdí Zajíce (Lepus) ve vzdálenosti asi 1800 světelných roků. Kolem ní jsou hvězdy Mléčné dráhy, za ní jsou vzdálené galaxie pozadí a na tomto hloubkovém teleskopickém snímku se rýsuje...
Propletená hadovitá vlákna zářícího plynu naznačují populární jméno této mlhoviny, mlhovina Medúza. Tato Medúza je též známá jako Abell 21 a jedná se o starou planetární mlhovinu ve vzdálenosti 1500 světelných roků v souhvězdí Blíženců (Gemini). Tato mlhovina, podobně jako...
Někomu to připomíná kočičí oko. Jiným zase připadá jako obří kosmická mušle. Ve skutečnosti se jedná o jednu z nejjasnějších a nejpodrobněji známých planetárních mlhovin tvořenou plynem vyvrženým v krátké, ale slavné fázi na konci života hvězdy podobné Slunci. Umírající centrální hvězda této...
Zhruba sedm set světelných roků daleko od Země v souhvězdí Vodnáře (Aquarius) umírá Slunci podobná hvězda. V posledních několika tisících letech vytvořila mlhovinu Helix (NGC 7293), dobře prostudovaný a blízký příklad planetární mlhoviny, která je typická pro závěrečnou fázi hvězdného vývoje. Na...
Co se stane s naším Sluncem? První náznak budoucnosti našeho Slunce byl náhodně objeven v roce 1764. V té době Charles Messier sestavoval seznam difúzních objektů, které nelze zaměňovat s kometami. Sedmadvacátý objekt na Messierově seznamu, dnes známý jako M27 nebo mlhovina Činka, je planetární...
Proč není tento mravenec velkou koulí? Planetární mlhovinu Mz3 vyvrhuje Slunci podobná hvězda, která je jistě kulatá. Proč potom plyn, který proudí pryč, vytváří mlhovinu ve tvaru mravence, která zřetelně není kulová? Mezi náznaky, proč tomu tak je patří vysoká rychlost vyvrhovaného plynu 1000...
Propletené a zatočené filamenty zářícího plynu naznačují populární název této mlhoviny, Medúza. Tato Medúza, též známá jako Abell 21, je stará planetární mlhovina vzdálená asi 1500 světelných roků v souhvězdí Blíženců (Gemini). Stejně jako její mytologická jmenovkyně je i tato mlhovina spojená s...
Na tomto barvitém teleskopickém pohledu vystupuje planetární mlhovina Abell 78. Barvy paprsčitých hvězd z Mléčné dráhy závisí na jejich povrchové teplotě, jak chladnějších (žlutých) a teplejších (modrých) než Slunce. Ovšem Abell 78 svítí charakteristickou emisí ionizovaných atomů řídkého okolního...
Jsou hvězdy více ceněny pro své umění až poté co zemřou? Hvězdy obvykle vytvářejí tu nejvíc uměleckou podívanou právě když umírají. V případě hvězd s nízkou hmotností jako je naše Slunce a zde zobrazená M2-9 jsou hvězdy, které se transformují z normálních hvězd na bílé trpaslíky odhazováním svých...
Jak mohla hvězda vytvořit mlhovinu Helix? Tvary planetárních mlhovina jako je Helix jsou důležité, protože nejspíš obsahují náznaky, jak tyto Slunci podobné hvězdy skončí svůj život. Pozorování Hubblovým kosmickým dalekohledem a 4metrovým dalekohledem Blanco v Chile ovšem ukázalo, že Helix ve...
Proč je ta mlhovina tak komplexní? Když umírá Slunci podobná hvězda, tak odvrhuje svoje vnější vrstvy obvykle do jediné celkové obálky. Někdy je ta obálka ve tvaru koule, někdy dvojitého laloku a někdy prstence nebo šroubovice. V případě planetární mlhoviny NGC 5189 se ovšem kromě celkového tvaru...
Mohutné plynné obálky mlhoviny NGC 2899 se táhnou až do vzdálenosti dvou světelných let od středu a jasně září mezi hvězdami Mléčné dráhy, jelikož plyn dosahuje teploty až deset tisíc stupňů. Za takto vysokou teplotu plyn vděčí intenzivnímu ultrafialovému záření přicházejícímu z centrální hvězdy,...
Jak vznikla tato neobvyklá planetární mlhovina? NGC 7027 je jedna z nejmenších, nejjasnějších, a co do tvaru nejneobvyklejších známých planetárních mlhovin. Na základě ze Země pozorovatelné rychlosti rozpínání NGC 7027 se dá říci, že to začalo asi před 600 lety. Planetární mlhovina po většinu svojí...
Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jedna z nejznámějších planetárních mlhovin na obloze. Úplně v centrální oblasti obrazu ve falešných barvách zpracovaného tak, aby ukázal enormní, přes 3 světelné roky velké, ale slabé halo plynného materiálu dobře známé planetární mlhoviny, jsou vidět...
Tato velká mlhovina někomu připomíná hlavu člověka v kapuci parka. Tuto neobvyklou mlhovinu NGC 2392 objevil v roce 1787 astronom William Herschel. Mlhovinu nedávno ve viditelném světle zobrazil Hubblův kosmický dalekohled a rentgenově také observatoř Chandra. Kombinovaný viditelný a rentgenový...
Je toto, co se stane z našeho Slunce? Dost možná. První náznak budoucnosti našeho Slunce byl náhodou objeven v roce 1764. Charles Messier tehdy zpracovával svůj seznam difuzních objektů, aby se nepletly s kometami. Objekt číslo 27 v Messierově seznamu, nyní známý jako M27 nebo mlhovina...
Vidíte opravdu tvar přesýpacích hodin, nebo ten tvar vidí vás? Pokud si to umíte představit, tak prstence v MyCn 18 sledují obrysy přesýpacích hodin, i když s jedním neobvyklým okem v jejich středu. Písek času v každém případě vyprchává pro centrální hvězdu této planetární mlhoviny tvaru...
Podrobné snímky NGC 3242 ukazují odhazované obálky umírající, Slunci podobné hvězdy, rozverně zvané mlhovina Duch Jupiteru. Ovšem tento hloubkový a širokoúhlý teleskopický pohled ukazuje také jen zřídka vídané vnější halo této krásné planetární mlhoviny vlevo nahoře u hvězd Mléčné dráhy a galaxií v...
Jasné hvězdokupy a mlhoviny na pozemské obloze se často jmenují podle květin nebo hmyzu. I při rozpětí křídel přes 3 světelné roky, není NGC 6302 vyjímkou. Umírající centrální hvězda této planetární mlhoviny se při odhadované teplotě povrchu asi 250 000 °C stala příliš horkou a...
Dívá se na vás mlhovina Helix? Nedívá, alespoň ne v žádném biologickém smyslu, ale přesto docela vypadá jako oko. Mlhovina Helix se tak jmenuje proto, protože to vypadá, jako že se my díváme dovniř šroubovice (helix). Nyní víme, že má překvapivě složitou geometrii, včetně radiálních filamentů a...
To není žádný start rakety Falcon 9 po západu Slunce, mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejvíce známých mlhovin na obloze. Úplně v centru tohoto kompozitního obrázku zpracovaného tak, že ukazuje ohromné, ale velice slabé halo z plynného materiálu o rozměru přes tři světelné...
Někomu to může připadat jako kočičí oko. Okouzlující mlhovina Kočičí oko se ovšem nachází 3 tisíce světelných let přes mezihvězdný prostor daleko od Země. Klasická planetární mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) představuje závěrečnou, krátkou, ale nádhernou fázi v životě Slunci podobné hvězdy....
Toto pěkné kosmické mračno se nachází asi 1500 světelných let daleko a jeho tvar a barva připomíná modré vejce červenky. Bezpečně hnízdí v jižním souhvězdí Pece (Fornax) a měří asi 3 světelné roky. Jelikož se jedná o planetární mlhovinu, tak nereprezentuje začátek, ale naopak krátkou a...
Jak vznikla tak neobvyklá mlhovina Červený obdélník? Ve středu této mlhoviny je stárnoucí dvojhvězda, která jistě mlhovině dodává energii, ale to nevysvětluje její barvy. Neobvyklý tvar Červeného obdélníku nejspíš pochází z tlustého prachového anuloidu, který škrtí jinak sférický odtok do...
Prstencová mlhovina (M57) je kromě prstenců Saturnu pravděpodobně nejslavnějším nebeským útvarem. Její klasický vzhled ovšem vzniká díky naší perspektivě. Nedávné mapování rozpínající se 3-D struktury mlhoviny založené zčásti na jasném Hubblově snímku ukazuje, že je to mlhovina poměrně...
Je to jedna z nejjasnějších planetárních mlhovin na obloze, jak by se měla jmenovat? Mlhovina NGC 7027 byla poprvé objevena v roce 1878 a lze ji vidět v souhvězdí Labutě (Cygnus) i obyčejným dalekohledem ze zahrádky. Jen vzácně se označuje jménem, zřejmě proto, že se jeví jako nerozlišená...
Bude tak jednoho dne vypadat naše Slunce? Mlhovina Helix je jedním z nejjasnějších a nejbližších příkladů planetární mlhoviny, plynného mračna vytvořeného ke konci života Slunci podobné hvězdy. Vnější plyny hvězdy vyvržené do prostoru vypadají z našeho pohledu, jako když se díváme...
Přízraku podobná mlhovina NGC 6369 je slabé zjevení na noční obloze, populárně známé jako mlhovina Malý duch. V 18. století ji objevil astronom sir William Herschel, když dalekohledem prozkoumával lékařské souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus). Herschel historicky klasifikoval okrouhlé a planetám...
Působivá planetární mlhovina NGC 7009, známá též pod jménem Saturn, se zjevuje z temnoty v podobě skupiny podivně tvarovaných bublin krásně svítících v odstínech růžové a modré barvy. Tento pestrobarevný snímek byl pořízen pomocí výkonného zařízení MUSE a dalekohledu ESO/VLT v rámci projektu, který...
Co vytváří tuto zvláštní texturu v IC 418? Planetární mlhovina IC 418 se pro svou podobnost s kresbami z cyklického kreslícího přístroje nazývá mlhovina Spirograf a vykazuje vzory, kterým není dost dobře rozumět. Možná, že souvisí s chaotickými větry z centrální proměnné hvězdy,...
Když astronom Charles Messier v 18. století pátral po kometách pod francouzkou oblohou, tak si pečlivě udržoval seznam věcí, které našel, ale jistě to nebyly komety. Toto je číslo 27 z jeho nyní slavného seznamu nekomet. Astronomové 21. století by tuto položku identifikovali jako planetární...
Óóó, jakou propletenou pavučinu dokáže uplést a planetární mlhovina. Planetární mlhovina Červený pavouk ukazuje komplexní strukturu, která může vzniknout, pokud normální hvězda odvrhne své vnější vrstvy plynu a stane se bílým trpaslíkem. Tato symetrická planetární mlhovina s dvěma...
Rychle se rozpínající mračna plynu značí konec centrální hvězdy v mlhovině Dýňovník. Kdysi normální hvězda už spálila svoje jaderné palivo, což způsobilo zhroucení centrálních oblastí do bílého trpaslíka. Část uvolněné energie vyvolala rozpínání vnější obálky hvězdy. Výsledkem je v tomto...
Jasné hvězdokupy a mlhoviny na pozemské noční obloze se často jmenují po květinách nebo po hmyzu. NGC 6302 se svým rozpětím křídel přes 3 světelné roky není vyjímkou. S odhadovanou povrchovou teplotou asi 250 000 stupňů Celsia se umírající hvězda v planetární mlhovině stala výjmečně horká...
Někomu to může připomínat kočičí oko. Půvabná mlhovina Kočičí oko se ovšem nachází v mezihvězdném prostoru 3000 světelných let daleko. Kočičí oko (NGC 6543) je klasická planetární mlhovina a představuje závěrečnou, krátkou, ale nádhernou fázi v životě Slunci podobné hvězdy. Umírající...
Jak může kulatá hvězda udělat čtveratou mlhovinu? Taková hádanka napadne při studiu planetárních mlhovin jako je IC 4406. Ukazuje se, že IC 4406 je nejspíše dutý válec a jeho čtvercový vzhled je důsledkem pozorování z našeho pohledu válce ze strany. Při pozorování IC 4406...
První náznak, co se stane s naším Sluncem, byl bezděčně objeven v roce 1764. Tu dobu Charles Messier zpracovával seznam difuzních objektů, které by se neměly plést s kometami. Dvacátý sedmý objekt v Messierově seznamu, nyní znám jako M27 nebo mlhovina Činka, je planetární mlhovina, což...
Je umění hvězd více oceněno až po jejich smrti? Ve skutečnosti hvězdy obvykle vytvářejí tu největší uměleckou podívanou, když umírají. V případě hvězd o nízké hmotnosti, jako je naše Slunce a M2-9 na snímku nahoře, se hvězdy transformují z normálních hvězd na bílé trpaslíky odvržením...
Umírající hvězda vzdálená 3 tisíce světelných let odhazuje obálky zářícího plynu. Tento snímek z Hubblova kosmického dalekohledu ukazuje, že mlhovina Kočičí oko je jednou z nejkomplexnějších známých planetárních mlhovin. Útvary, které v Kočičím oku vidíme, jsou ve...
Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejlépe známých planetárních mlhovin na obloze. Její dobře známé obrysy jsou na tomto působivém širokoúhlém pohledu vidět v jasnější centrální oblasti. Ovšem kompozitní obraz kombinuje mnoho krátkých a dlouhých expozic a ukazuje také extrémně slabé...
Při pátrání po kometách na obloze nad Francií 18. století si astronom Charles Messier pečlivě udržoval seznam věcí, na které narazil, a které určitě nebyly kometami. Toto je číslo 27 na jeho nyní slavném seznamu nekomet. Astronomové 21. století ji identifikují jako planetární mlhovinu, ale...
Zapletené a stočené filamenty zářivého plynu naznačují populární jméno této mlhoviny, Medúza. Medúza, též známá jako Abell 21, je stará planetární mlhovina vzdálená asi 1500 světelných let u jižní hranice souhvězdí Blíženců (Gemini). Podobně jako její mytologický jmenovec, i tato mlhovina...
Jako perla, září bílý trpaslík, poté co se uvolnil ze své skořápky. V této analogii by ovšem Slunce bylo škeblí a odvržená skořápka by zářila nejpěkněji ze všech! V obálce plynu a prachu obsahuje planetární mlhovina označená NGC 2440, jednoho z nejžhavějších známých bílých...
Centrální hvězdě v planetární mlhovině tvaru přesýpacích hodin ubývá písek času. Její krátká, nádherná, závěrečná fáze života Slunci podobné hvězdy s vyčerpaným nukleárním palivem nastala, když začala odvrhovat svoje vnější vrstvy a její jádro se stává chládnoucím a slábnoucím bílým...
Proč tento mravenec není velká koule? Planetární mlhovina Mz3 je vyvrhávána hvězdou podobnou Slunci, které je jistě kulaté. Proč potom plyn, který proudí pryč vytváří mlhovinu ve tvaru mravence, který zjevně není kulatý? Mezi příčiny může patřit rychlost vyvrženého plynu 1000 km/s,...
Galaktické neboli otevřené hvězdokupy jsou mladé. Tyto roje hvězd se zrodily zároveň poblíž roviny Mléčné dráhy, ale jejich počet se trvale zmenšuje, jelikož jsou členové kup z nich vymršťováni galaktickými slapy a gravitačními interakcemi. Tato jasná otevřená hvězdokupa, známá jako M46, má...
The Owl and the Galaxy The Owl and the Galaxy sail these skies With blue and yellow star. They go together beneath the Big Dipper, If you wonder where they are. The Galaxy's light shines through the night, Ten millions of light-years away. But never fear the Owl is near, Inside...
Dlouhý, slunečním větrem rozfoukaný a pokroucený iontový ohon komety Lovejoy se na tomto teleskopickém snímku z 20. února prostírá přes více než 3 stupně. Na hvězdnatém pozadí je také nádherná modrá hvězda Phi Persei dole a pěkná planetární mlhovina M76 kousek nad dlouhým ohonem komety...
Tato nádherná symetrická mlhovina byla rozpoznána teprve před několika lety, takže ještě není v některých astronomických katalozích, se nachází v na hvězdy bohatém poli souhvězdí Labutě (Cygnus). Mlhovinu identifikoval amatérský astronom Dave Jurasevich 6. července 2008 na svých...
Jak nějaká hvězda stvořila mlhovinu Helix? Tvar planetární mlhoviny jako je Helix je důležitý, protože nejspíš obsahuje příčiny toho, jak hvězdy jako je Slunce končí své životy. Pozorování Hubblovým kosmickým dalekohledem a 4 m dalekohledem Blanco v Chile ovšem ukázala,...
První náznak, co se stane s naším Sluncem byl objevem náhodou v roce 1764. Charles Messier tehdy vytvářel svůj seznam difuzních objektů, aby se nepletly s kometami. V pořadí 27. objekt Messierova seznamu, nyní známý jako M27 nebo Mlhovina Činka, je planetární mlhovina, typ mlhoviny,...
NGC 2818 je krásná planetární mlhovina, plynný obal kolem umírající, Slunci podobné hvězdy. Může nabídnout pohled do budoucnosti, která čeká naše vlastní Slunce za dalších asi 5 miliard let, protože tak dlouho bude ve svém jádře při nukleární fúzi spalovat trvale vodík a potom nakonec bude...
Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejlépe známých planetárních mlhovin na obloze. Na tomto skvělém snímku ve falešných barvách, který byl zpracován, aby vyniklo ohromné, ale velice slabé halo plynného materiálu o rozměru přes 3 světelné roky kolem jasnějšía dobře známé planetární...
Planetární mlhovina Abell 36 je pěkný plynný plášť umírající Slunci podobné hvězdy a nachází se zhruba 800 světelných let daleko v souhvězdí Panny (Virgo). Tento ostrý teleskopický pohled zabírá v této vzdálenosti přes 1,5 světelného roku. Centrální hvězda v mlhovině, která odhazuje svoje...
Asi 700 světelných let od Země v souhvězdí Vodnáře (Aquarius), umírá Slunci podobná hvězda. V posledních několika tisíci letech vytvořila mlhovinu Helix (NGC 7293), která je dobře prostudovaným příkladem planetární mlhoviny, což typická závěrečná fáze vývoje hvězdy. K vytvoření...
Velmi slabá planetární mlhovina Abell 7 je asi 1800 světelných let daleko, na pozemské obloze trochu jižně od Orionu v souhvězdí Zajíce (Lepus). Hloubkový teleskopický snímek ukazuje její celkově jednoduchý sférický tvar o průměru asi 8 světelných let s hvězdami Mléčné dráhy kolem a se...
Jsou hvězdy více oceňovány pro své umění až umřou? Hvězdy obvykle vytvářejí své nejumělečtější obrazy když umírají. Slunce a M2-9 na snímku nahoře jsou hvězdy, které se transformují z normálních hvězd na bílé trpaslíky odvržením svých plynných obalů. Rozpínající se plyn často utváří...
Jde o jednu z nejjasnějších planetárních mlhovina na obloze, jak by se měla jmenovat? Mlhovina NGC 7027 byla objevena v roce 1878 a lze ji spatřit v souhvězdí Labutě (Cygnus) i obyčejným dalekohledem z vaší zahrady. Ovšem jen vzácně se označuje jako planetární mlhovina, zčásti proto, že...
Astronom William Herschel objevil v roce 1787 mlhovinu Eskymák. NGC 2392 ze Země připomíná hlavu oblečenou v kapuci parka. V roce 2000 mlhovinu Eskymák zachytil ve viditelném světle Hubblův kosmický dalekohled a v roce 2007 ji zachytila v rentgenových...
Jasné hvězdokupy a mlhoviny na pozemské obloze se často jmenují po květinách nebo po hmyzu. NGC 6302 s rozpětím křídel přes 3 světelné roky není vyjímkou. Umírající centrální hvězda této planetární mlhoviny s odhadovanou povrchovou teplotou kolem 250 000 stupňů Celsia se stala výjmečně...
Prstencová mlhovina (M57) je kromě prstenců Saturnu pravděpodobně nejslavnějším nebeským prstenem. Jeho klasický vzhled je ovšem vidět jen z naší vlastní perspektivy. Nedávné mapování rozpínající se třírozměrné struktury, založené z části na tomto jasném snimku z Hubbla ukazuje, že...
Planetární mlhoviny mohou v malém dalekohledu vypadat jednoduše kulaté, podobně jako planety. Ovšem snímky z družicového Hubblova kosmického dalekohledu se staly známé tím, že ukazují tyto fluoreskující plynné obálky kolem umírajících hvězd jako je Slunce s velkou...
Proč je ta mlhovina tak komplexní? Když umírá hvězda podobná Slunci, tak svoje vnější vrstvy odvrhuje obvykle do celkem jednoduchého tvaru. Tím tvarem je někdy koule, někdy dva laloky a někdy zase prstenec nebo šroubovice. V případě planetární mlhoviny NGC 5189 taková jednoduchá...
Je to čím se stane naše Slunce? Dost možná. Ta bublina expandujícího plynu na snímku nahoře je planetární mlhovina PK 164 +31.1, zbytek atmosféry Slunci podobné hvězdy, která byla odvržena, když byly vyčerpány poslední zbytky vodíku pro nukleární fúzi v jádru. Poblíž středu mlhoviny je...
Jakou zamotanou pavučinu dokáže uplést planetární mlhovina. Planetární mlhovina Červený pavouk vykazuje komplexní strukturu, která je výsledkem odvržení vnějších plynových vrstev normální hvězdy, která se stává bílým trpaslíkem. Tato planetární mlhovina s dvěma symetrickými laloky...
Zapletené, hadovité filamenty zářícího plynu předurčují populární název této mlhoviny: Medúza. Medúza je též známá jako Abell 21 a je planetární mlhovinou ve vzdálenosti asi 1500 světelných let v souhvězdí Blíženců (Gemini). Mlhovina je, podobně jako její mytologická jmenovkyně, spojená s...
Abell 39 je pozoruhodně jednoduchá sférická mlhovina o průměru asi 5 světelných let duchovitého zjevu. Tato kosmická koule je zhruba 7000 světelných let daleko, tedy uvnitř naší vlastní Mléčné dráhy v souhvězdí Herkules. Abell 39 je planetární mlhovina, která vznikla, když kdysi Slunci...
Zhruba 700 světelných let od Země v souhvězdí Vodnáře (Aquarius) umírá Slunci podobná hvězda. Za několik minulých tisíc let vytvořila mlhovinu Helix (NGC 7293), která je dobře prostudovaným blízkým příkladem planetární mlhoviny, typickou závěrečnou fází hvězdného vývoje. Tento hloubkový...
Prstencová mlhovina M57 je planetární mlhovina s jednoduchou symetrií vzdálená asi 2000 světelných let v hudebním souhvězdí Lyra, kterou pozorovatelé dalekohledem dobře znají. Na této pozoruhodné kresbě kosmického prstence jsou náznaky proměnlivých barev a jemných podrobností. Kresba byla...
Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejlépe známých planetárních mlhovin na obloze. V centrální oblasti na tomto úžasném snímku jsou skoro strašidelné symetrie a po zpracování je vidět ohromné, ale velice slabé halo plynného materiálu o rozměru asi 6 světelných let kolem jasnější...
Three thousand light-years away, a dying star throws off shells of glowing gas. This image from the Hubble Space Telescope reveals the Cat's Eye Nebula to be one of the most complex planetary nebulae known. In fact, the features seen in the Cat's Eye are so complex that astronomers...
Levou část tohotou koutu jižního nebe přezařuje jedna z nejjasnějších hvězd pozemské noční oblohy Alfa Centauri. Alfa Centauri je zhruba ve vzdálenosti 4,3 světelných let a skládá se ze dvou hvězdných složek, které se co do velikosti podobají našemu Slunci a vzájemně se obíhají. Třetím členem...
Kromě prstenců Saturnu je Prstencová mlhovina (M57) pravděpodobně nejslavnějším prstenem na obloze. Její klasický vzhled vzniká perspektivou našeho pohledu ze Země, jelikož se díváme do středu zhruba válcovitého mračna zářícího plynu. Na tomto spletitém kompozitním snímku z pozemských snímků,...
Růžicová mlhovina není jen mrakem kosmického plynu a prachu připomínajícího obraz květiny, ale je i nejslavnější. Okvětní lístky této růže na okraji velkého molekulárního mračna v Jednorožci, asi 5000 světelných let daleko jsou ve skutečnosti hvězdné porodnice, jejichž nádherné symetrické...
Bude naše Slunce jednou také tak vypadat? Mlhovina Helix je jedním z nejjasnějších a nejbližších příkladů planetární mlhoviny, mračna plynu vytvořeného ke konci života Slunci podobné hvězdy. Vnější plyny hvězdy vyvržené do vesmíru z našeho pohledu vypadají jako když se díváme...
Tuto pěknou planetární mlhovinu katalogizovanou jako NGC 6369 objevil v 18. století astronom William Herschel, když dalekohledem zkoumal medicínské souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus). Kulatá mlhovina planetárního tvaru je poměrně slabá a tak získala populární název Dušička. Planetární...
První náznak, co se stane s naším Sluncem, byl náhodně objeven v roce 1764. Charles Messier tehdy připravoval seznam difuzních objektů, aby se nepletly s kometami. 27. objekt na Messierově seznamu, nyní znám jako M27 nebo mlhovina Činka, je planetární mlhovina, typ mlhoviny, kterou...
Jen málo motýlů má takové rozpětí křídel. Jasné kupy a mlhoviny na pozemské noční obloze se často jmenují po květinách nebo hmyzu a NGC 6302 není vyjímkou. Centrální hvězda s odhadovanou povrchovou teplotou 250 000 °C přímo v této planetární mlhovině je výjmečně horká, jasně září v...
Astronom Charles Messier si při pátrání po kometách na obloze nad Francií 18. století pečlivě vedl seznam objektů, na které narazil, a které určitě nebyly kometami. Toto je číslo 27 z jeho nyní slavného seznamu nekomet. Astronomové 21. století by tento objekt identifikovali jako planetární...
Co se stane, když hvězdě vyhoří jaderné palivo? U hvězd o velikosti našeho Slunce se střed smrští do bílého trpaslíka, zatímco vnější atmosférické vrstvy se vyvrhnou do vesmíru a objeví se jako planetární mlhovina. Planetární mlhovina na snímku nahoře pojmenovaná Shapley 1 po slavném...
Co způsobuje tyto tmavé pruhy na Marsu? Nejpravděpodobnější hypotézou je tečení vody, která se ovšem rychle vypařuje. Tmavohnědé pruhy, které jsou vidět u středu snímku se objevují v marťanském jaře a létě, ale v zimních měsících mizí, aby se příští léto zase znovu objevily. Nejedná se o...
Centrální hvězdě v této planetární mlhovině ve tvaru přesýpacích hodin dochází časový písek. Tato krátká a nádherná závěrečná fáze života Slunci podobné hvězdy nastává poté, co se vyčerpalo nukleární palivo a její vnější vrstvy jsou odhazovány a z jejího jádra se stává chladnoucí a...
Ta slabá a nikoliv ta jasná hvězda u středu NGC 3132 vytvořila tuto krásnou, ale podivnou planetární mlhovinu. Přezdívá se jí mlhovina Prasklá osmička nebo Jižní prstencová mlhovina a zářící plyn pochází z vnějších vrstev hvězdy jako je naše Slunce. Na tomto barevném snímku ve...
Do mezihvězdného prostoru zírá tato půvabná mlhovina Kočičí oko vzdálená tři tisíce světelných let od Země. Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je klasickou planetární mlhovinou a představuje závěrečnou, krátkou, byť nádhernou fázi života Slunci podobné hvězdy. Centrální umírající hvězda této...
NGC 2438 je planetární mlhovina, plynový obal odvržený umírající, Slunci podobnou hvězdou starou miliardy let, jejíž centrální rezervoár vodíkového paliva se vyčerpal. NGC 2438 se nachází asi 3 000 světelných let daleko v námořním souhvězdí Lodní záď (Puppis). Je pozoruhodné, že NGC 2438 se...
Planetární mlhoviny jsou odvrhovány umírajícími, Slunci podobnými hvězdami a jsou krátkými, ale slavnými fázemi hvězdného vývoje. Tyto plynné obálky jsou ionizovány velmi žhavými centrálními zdroji, což bývají smršťující se jádra hvězd, která vypotřebovala svoje palivo pro nukleární fúzi. Jejich...
Zhruba sedm set světelných let od Země umírá v souhvězdí Vodnáře (Aquarius) Slunci podobná hvězda. V několika posledních tisíci letech vytvořila mlhovinu Helix (NGC 7293), která se stala dobře prostudovaným a blízkým příkladem planetární mlhoviny, která je typická pro závěrečné stádium...
Malé souhvězdí Šíp (Sagitta) se honosí tímto velkým kusem kosmického šperku zvaného mlhovina Náhrdelník. Tento nově objevený příklad prstencovité planetární mlhoviny je vzdálený asi 15 000 světelných let. Její jasný prstenec s perlami zářícího plynu má polovinu světelného roku. Planetární...
Tato nádherná, symetrická planetární mlhovina katalogizovaná jako MWP1 se nachází v severním souhvězdí Labutě (Cygnus), asi 4500 světelných let daleko. Je to jedna z největších planetárních mlhovin, měří asi 15 světelných let. Podle rozpínání mlhoviny je její věk 150 tisíc let, v životě...
Jak vznikla ta podivná spirální struktura vlevo? Nikdo pořádně neví, ale nejspíš se vztahuje ke hvězdě v binární soustavě, která vstupuje do fáze planetární mlhoviny, kdy odhazuje vnější vrstvy atmosféry. Tato obrovská spirála měří asi třetinu světelného roku, má čtyři až pět závitů a...
Astronom Charles Messier při svém hledání komet na obloze nad Francií 18. století si pečlivě vedl seznam věcí, na které narazil a které jistě nebyly komety. Toto je číslo 27 na jeho nyní slavném seznamu nekomet. Astronomové 21. století by nyní tento objekt identifikovali jako planetární...
"Mlhovina u pravé nohy Andromedy ... " začíná popis 76. objektu v katalogu mlhovin a hvězdokup Charlese Messiera z 18. století. M76 je jedním z nejslabších útvarů v Messierově seznamu a je také znám pod populárním názvem "Malá činka". Podobně jako jasnější jmenovkyně M27 (Činka), i M76...
Jak vznikla tato neobvyklá mlhovina Červený obdélník? Ve středu mlhoviny je mladá binární soustava hvězd, která zcela jistě mlhovině dodává energii, ale nevysvětluje to její barvy. Za neobvyklý tvar Červeného obdélníku nejspíš může tlustý prachový torus, který vymezuje jinak sférický tok do...
Spletená, hadovitá vlákna zářícího plynu naznačují populární jméno této mlhoviny: Medůza. Tato Medůza je též známá jako Abell 21 a jde o starou planetární mlhovinu vzdálenou asi 1500 světelných let v souhvězdí Blíženců (Gemini). Podobně jako její mytologická jmenovkyně, tak je i tato...
Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejznámějších planetárních mlhovin na obloze. Přímo ve středu tohoto nádherného obrázku ve falešných barvách zpracovaného tak, aby vyniklo obří, ale velmi slabé halo plynného materiálu velké přes tři světelné roky, které je kolem jasnější a dobře...
Na tomto neobvyklém srovnání planetárních mlhovin, které zachycuje jejich barevné teleskopické portréty, září zpátky k Zemi dvě kosmické sovy. Vlevo je M97 v souhvězdí Velké medvědice (Ursa Major), na severní polokouli též známá jako Soví mlhovina. Vpravo je její vizuální protějšek, jižní...
Proč není tento mravenec jako velká koule? Planetární mlhovina Mz3 je odvržena hvězdou podobnou našemu Slunci, které je jistě kulaté. Proč potom plyn, který proudí pryč, vytváří mlhovinu ve tvaru mravence, která zjevně kulatá není. Mezi vodítka, proč tomu tak je, může patřit vysoká...
Jak vzniká ta podivná textura v IC 418? Planetární mlhovina IC 418 se pro svoji podobnost s kresbami z cyklického kreslícího nástroje též nazývá mlhovina Spirograf, ovšem ty vzory nejsou moc dobře prostudovány. Možná, že souvisí s chaotickými větry z centrální proměnné hvězdy, která...
Podobně jako motýl, i bílý trpaslík začíná svůj život odvržením kukly, která uzavírala jeho předchozí formu. Při této analogii by ovšem Slunce bylo housenkou a odvržená obálka plynu by se stala nejkrásnější ze všech! Planetární mlhovina označená NGC 2440 obsahuje v kukle...
Toto kosmické oko je červené díky prachu. Tajuplný snímek ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje infračervené záření z dobře prostudované mlhoviny Helix (NGC 7293) vzdálené asi 700 světelných let v souhvězdí Vodnáře (Aquarius). Obálka prachu a plynu o průměru dvou světelných...
Umírající hvězda, vzdálená 3000 světelných let, odvrhuje obálky zářícího plynu. Tento snímek z Hubblova kosmického dalekohledu ukazuje Kočičí mlhovinu jako jednu z nejkomplexnějších známých planetárních mlhovin. Útvary, které jsou v Kočičím oku vidět, jsou natolik složité, že...
Vypadá to jako prsten na obloze. Astronomové si před stovkami let na obloze všimli mlhoviny neobvyklého tvaru. Toto mračno plynu je nyní známo pod populárním názvem Prstencová mlhovina, též M57 nebo NGC 6720. Nyní se ví, že se jedná o planetární mlhovinu, plynové mračno vznikající na konci...
Tato Soví mlhovina si sedí na obloze asi 2600 světelných let daleko dole ve Velkém vozu. Je také katalogizována jako M97, tedy 97. objekt v dobře známém Messierově seznamu a její okrouhlý tvar spolu s dvěma tmavýma "očima" připomíná zírající sovu. Soví mlhovina je jedním ze slabších objektů...
Galaktické neboli otevřené hvězdokupy jsou poměrně mladé. Tyto shluky hvězd se rodí poblíž roviny Mléčné dráhy, ale jejich počty trvale klesají, jelikož se členové kup rozsévají gravitačními interakcemi po Galaxii. Tato jasná otevřená hvězdokupa známá jako M46 je stará jen asi 300 miliónů let a...
Zdá se, že přes toto nádherné pole hvězd zprava zírá Thorova přilba (NGC 2359). Tento kout oblohy v souhvězdí Velkého psa (Canis Major) pokrývá asi 1.5 stupně, neboli 3 úplňky. Při bližším pohledu lze vlevo dole identifikovat objekt tohoto kosmického zírání jako slabou okrouhlou...
Bude takto jednou vypadat naše Slunce? Mlhovina Helix je jedním z nejjasnějších příkladů planetární mlhoviny, mračna plynu vytvořeného ke konci života Slunci podobné hvězdy. Plyn z vnějšku hvězdy vyvržený do vesmíru se od nás jeví, jako při pohledu do šroubovice. Zbytek centrálního...
NGC 2818 je krásná planetární mlhovina, plynový rubáš umírající slunci podobné hvězdy. Mohl by to být docela dobře pohled do budoucnosti, kterou čeká naše vlastní Slunce poté, co asi dalších 5 miliard let bude ve svém jádru spalovat vodík a konečně přejde na jadernou fúzi...
Tyto dvě mlhoviny jsou katalogizované jako M27 (vlevo) a M76 a jsou známé jako Činka a Malá činka. Jejich názvy odrážejí podobnost s tvarem činky nebo přesýpacích hodin, nikoliv nedostatečnou mentální zdatnost. Obě planetární mlhoviny, vpodstatě plynné obálky odvržené umírající slunci...
M76 je též známá jako mlhovina Malá činka a je jedním z neslabších objektů v katalogu Charlese Messiera mlhovin a hvězdokup z 18. století. Podobně jako známější jmenovec M27 (mlhovina Činka) je i M76 planetární mlhovina, tedy plynový obal odvržený umírající slunci podobnou...
V tomto bohatém poli hvězd v souhvězdí Labutě se vznáší nádherná symetrická bublinová mlhovina, která byla rozpoznána teprve nedávno a v astronomických katalozích vůbec nemusí být. Astronom amatér Dave Jurasevich ji jako mlhovinu na svých snímcích komplexní oblasti v Labuti, do které patří i...
Astronomové na severní polokouli pohled na Prstencovou mlhovinu (M57) vzdálenou asi 2000 světelných let v hudebním souhvězdí Lyra dobře znají. Centrální prstenec měří asi jeden světelný rok, ale na této pozoruhodně hloubkové expozici, která je výsledkem spolupráce a sloučení dat ze dvou...
Mlhovina Helix (aka NGC 7293) vypadá na první pohled kulatá a jednoduchá. Ovšem o této dobře prostudované planetární mlhovině, která vznikla skoro na konci života slunci podobné hvězdy se nyní ví, že má překvapivě komplexní geometrii. Její rozsáhlé smyčky a kometám podobné útvary byly...
Kompaktní a okrouhlá planetární mlhovina NGC 7008 je ve vzdálenosti asi 2800 světelných let v na mlhoviny bohatém souhvězdí Labuť (Cygnus). Tento působivý teleskopický pohled ukazuje pozoruhodné barvy a podrobnosti v NGC 7008 vhodnou kombinací širokopásmových a úzkopásmových snímků ze dvou...
Vzory v planetární mlhovině NGC 6543 vnukají její populární název mlhovina Kočičí oko. Podrobné optické snímky ve falešných barvách z Hubblova kosmického dalekohledu už od roku 1995 podrobně zachycují detaily vírů této zářící mlhoviny, o které je známo, že je plynnou obálkou odvrženou od...
Jak může kulatá hvězda vytvořit čtvercovou mlhovinu? Tato záhada vyplynula na světlo při studiu planetárních mlhovin jako je IC 4406. Důkazy poukazují na to, že IC 4406 je asi dutý válec a její čtveratý vzhled je výsledkem naší polohy, kdy se na válec díváme ze strany. Pokud bychom se...
Astronom Charles Messier se narodil 26. června 1730 a v 18. století pátral ve Francii na obloze po kometách. Aby vyloučil nedorozumění a aby zlepšil své pátrání po kometách, tak tento objekt pečlivě zaznamenal pod číslem 27 na svém seznamu věcí, které jistě nejsou kometami. Astronomové 21....
Toto Kočičí oko na nás vábivě hledí přes mezihvězdný prostor ze vzdálenosti tři tisíce světelných let od Země. Kočičí oko (NGC 6543) je jedna z nejslavnějších planetárních mlhovin na obloze, měří přes půl světelného roku a představuje závěrečnou, krátkou, ale slavnou fázi svého života Slunci...
Toto symetrické mračno zvané mlhovina Bumerang vzniklo vysokorychlostním větrem plynu a prachu, který vane rychlostí skoro 600 000 kilometrů za hodinu ze stárnoucí centrální hvězdy. Rychlá expanze ochlazuje molekuly nebulárního plynu na zhruba jeden stupeň nad absolutní nulou, což je...
Tato mlhovina vděčí svému populárnímu názvu Medůza spletitým vláknů zářivého plynu. Tato Medůza, též známá jako Abell 21, je stará planetární mlhovina vzdálená kolem 1500 světelných let v souhvězdí Blíženců (Gemini). Podobně jako u její mytologické jmenovkyně, i s touto mlhovinou souvisí...
Tuto podivnou ale krásnou planetární mlhovinu NGC 3132 vytvořila ta slabá a ne ta jasná hvězda v jejím středu. Nazývá se Prasklá osmička nebo také Jižní prstencová mlhovina a její zářící plyn pochází z vnějších vrstev hvězdy jako je naše Slunce. Na tomto barevném snímku se zdá, že...
Asi sedm set světelných let od Země v souhvězdí Vodnáře (Aquarius) umírá slunci podobná hvězda. Ve svých posledních několika stech letech vytvořila mlhovinu Helix (NGC 7293), dobře prostudovaný příklad planetární mlhoviny typické pro tuto závěrečnou fázi hvězdného vývoje. Vytvoření tohoto...
Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejlépe známých planetárních mlhovin na obloze. Její dobře známé obrysy jsou vidět na tomto působivém širokoúhlém pohledu v jasnější centrální oblasti. Tento kompozitní obraz ale kombinuje mnoho krátkých a dlouhých expozic, aby se též ukázalo velice...
Při zkoumání spousty tvarů, které se nacházejí v kosmickém zoo plném planetárních mlhovin, se někteří astronomové zaměřili na úchvatný případ M2-9. M2-9 ve vzdálenosti asi 2100 světelných let má přes jeden světelný rok a je známa jako dvojitý výtrysk nebo motýlí mlhovina, vzhledem ke své...
Prach činí toto kosmické oko rudým. Přízračný snímek ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje infračervené záření z dobře prostudované mlhoviny Helix (NGC 7293) v souhvězdí Vodnáře (Aquarius) vzdálené asi 700 světelných let. Obálka prachu a plynu o poloměru dvou světelných let kolem...
Planetární mlhovina NGC 2440 má na tomto krásném pohledu z vesmíru tvar spletitého vázacího motýlka. Mlhovina se skládá z materiálu odvrženého umírající hvězdou podobnou Slunci, která vstupuje do vývojové fáze bílého trpaslíka. Uvnitř NGC 2440 jsou vidět pozoruhodné složité struktury včetně...
Třitisíce světelných let vzdálená hvězda odhazuje obálky zářícího plynu. Tento snímek z Hubblova kosmického dalekohledu ukazuje mlhovinu Kočičí oko jako jednu z nejkomplexnějších známých planetárních mlhovin. Útvary, které jsou vidět v Kočičím oku jsou opravdu natolik komplexní, že...
"Mlhovina u pravé paty Andromedy ... ", tak začíná popis 76. objektu katalogu mlhovin a hvězdokup Charlese Messiera z 18.století. M76 je jedním z nejslabších objektů v Messierově seznamu a je také znám jako "Malá mlhovina Činka". Podobně jako jasnější jmenovec M27 (Mlhovina Činka) i M76...
Tento objekt svědomitě zaznamenal při hledání komet na obloze nad Francií 18. století astronom Charles Messier na svém seznamu věcí, které určitě nejsou kometami pod číslem 27. Tak co je to? Inu, astronomové 20. století tento objekt klasifikovali jako planetární mlhovinu, ale není to ani...
Mlhovinu Eskymák objevil v roce 1787 astronom William Herschel. Ze Země NGC 2392 připomíná lidskou hlavu v kapuci parka. V roce 2000 mlhovinu Eskymák zachytil Hubblův kosmický dalekohled. Z vesmíru jsou v mlhovině vidět mračna natolik složitá, že dosud nebyla plně pochopena. Mlhovina...
Vypadalo to jako prsten na obloze. Před několika sty léty si astronomové povšimli mlhoviny velice neobvyklého tvaru. Nyní je známa jako M57 nebo NGC 6720, ale více je toto mračno plynu známo jako Prstencová mlhovina. Nyní se už ví, že jde o planetární mlhovinu, mračno plynu, které je...
Planetární mlhovina NGC 246, přiléhavě pojmenovaná "mlhovina Lebka", opravdu obklopuje umírající hvězdu, která je asi 1600 světelných let daleko v souhvězdí Velryby (Cetus). Nádherná, po tisíce let vyvrhovaná spletitá mlhovina je vnější atmosférou kdysi slunci podobné hvězdy. Rozpínající...
Poté, co hvězda jako je Slunce ukončí ve svém jádru fúzi, tak odhodí svoje vnější vrstvy při krátké a nádherné kosmické podívané zvané planetární mlhovina. Takovou planetární mlhovinou je i NGC 3242 se stelárním pozůstatkem bílého trpaslíka, který je vidět ve středu. Tato mlhovina se někdy...
Vábivá mlhovina Kočičí oko, která se na nás dívá přes mezihvězdný prostor, se nachází asi tři tisíce světelných let od Země. Klasická planetární mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) představuje závěrečnou, krátkou, ale nádhernou fázi života Slunci podobné hvězdy. Možná, že jednoduché vnější vzory...
Galaktické, neboli otevřené hvězdokupy, jsou poměrně mladými uskupeními jasných, spolu zrozených hvězd poblíž roviny naší Mléčné dráhy. Dva pěkné příklady, které na obloze od sebe dělí asi jeden stupeň, jsou M46 (vlevo nahoře) ve vzdálenosti 5400 světelných let a M47 (vpravo dole) ve...
Duchovitá, sférická mlhovina Abell 39 má asi pět světelných let a je pozorohudně jednoduchá. Kosmická koule uvnitř naší vlastní Mléčné dráhy se nachází zhruba 7000 světelných let daleko v souhvězdí Herkules. Abell 39 je planetární mlhovina, která vznikla, když kdysi Slunci podobná hvězda...
Cení se umění hvězd více až po jejich smrti? Opravdu, hvězdy obvykle předvádějí tu nejvíce uměleckou podívanou, až když umírají. V případech hvězd o nízké hmotnosti, jako je naše Slunce a M2-9 na obrázku nahoře, se hvězdy transformují z normálních hvězd na bílé trpaslíky odvrhnutím svých...
Proč tento mravenec nevypadá jako velká koule? Planetární mlhovina Mz3 byla odvržena hvězdou podobnou našemu Slunci, které je jistě kulaté. Proč pak ale plyn, který proudí pryč vytváří mlhovinu ve tvaru mravence, která zcela zřetelně kulatá není? Mezi příčinami by mohla být tisíc kilometrů...
Planetární mlhoviny mohou v malých dalekohledech vypadat jednoduché, kulaté, jako planety. Ale snímky z dalekohledu Hubble Space Telescope na oběžné dráze se staly dobře známé také proto, protože ukazují, že tyto fluorescentní plynové obálky umírajících, slunci podobných hvězd...
Tuto podivnou, ale krásnou planetární mlhovinu NGC 3132 vytvořila ta slabá a ne ta jasná hvězda v jejím středu. Nazývá se také Prasklá osmička nebo také Jižní prstencová mlhovina a její zářící plyn vzniknul ve vnějších vrstvách hvězdy jako je naše Slunce. Na tomto barevném...
Podobně jako motýl, tak i bílý trpaslík začíná svůj život odvržením zámotku, který jej předtím obepínal. V této analogii by ovšem Slunce bylo housenkou a odvržená obálka plynu by se stala vůbec ze všeho nejhezčí. Zámotek nahoře, tedy planetární mlhovina s označením NGC 2440,...
Jak mohla hvězda vytvořit mlhovinu Helix? Tvary planetárních mlhovin jako je Helix jsou důležité, protože pravděpodobně skrývají informace o tom jak hvězdy jako je Slunce skončí své životy. Nedávná pozorování dalekohledem Hubble Space Telescope a 4 metrovým Blanco...
What is creating the strange texture of IC 418? Dubbed the Spirograph Nebula for its resemblance to drawings from a cyclical drawing tool, planetary nebula IC 418 shows patterns that are not well understood. Perhaps they are related to chaotic winds from the variable central star,...
Vábivá mlhovina Kočičí oko, která se na nás dívá přes mezihvězdný prostor, se nachází asi tři tisíce světelných let od Země. Klasická planetární mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) představuje závěrečnou, krátkou, ale nádhernou fázi života slunci podobné hvězdy. Možná, že jednoduché, vnější...
Kromě prstenců Saturna je pravděpodobně nejslavnějším nebeským útvarem Prstencová mlhovina (M57). Předpokládá se, že jednoduchý, vznešený vzhled planetární mlhoviny vzniká díky perspektivě při pohledu z planety Země přímo do ve skutečnosti válcovitého mračna plynu odvrženého umírající...
Úchvatná mlhovina Červený obdélník jeví na tomto snímku z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope charakteristický tvar písmene X a jakoby příček žebříku. Prachový kosmický mrak byl původně identifikován jako silný zdroj infračerveného záření a nyní se věří, že obsahuje ledová prachová...
Jasné hvězdokupy a mlhoviny na noční obloze planety Země se často pojmenovávají po květinách nebo hmyzu, a NGC 6302 není vyjímkou. Centrální hvězda této zvláštní planetární mlhoviny je ale při odhadované povrchové teplotě asi 250 000 stupňů C výjmečně horká. Mlhovina jasně září v...
Při hledání komet na obloze nad Francií 18. století astronom Charles Messier pečlivě zaznamenal tento objekt do svého seznamu věcí, které určitě nejsou kometami, pod číslem 27. Takže co to je? Astronomové 21. století by jej klasifikovali jako planetární mlhovinu, ale není to ani planeta,...
Tuto pěknou mlhovinu, katalogizovanou jako NGC 6369, objevil v 18. století astronom William Herschel, když dalekohledem zkoumal medicínské souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus). Poměrně slabá, kulatá mlhovina planetárního tvaru si získala populární přízvisko mlhovina Dušička. Obecně...
Cení se umění hvězd více až po jejich smrti? Opravdu, hvězdy obvykle vytvářejí tu nejvíc uměleckou podívanou až když umírají. V případech hvězd o nízké hmotnosti, jako je naše Slunce a M2-9 na obrázku nahoře, se hvězdy transformují z normálních hvězd na bílé trpaslíky odvrhnutím svých...
Mlhovinu Eskymák objevil v roce 1787 astronom William Herschel. Ze země se NGC 2392 podobá lidské hlavě v kapuci parka. V roce 2000 mlhovinu Eskymák zobrazil kosmický dalekohled Hubble Space Telescope. Z vesmíru mlhovina ukazuje plynová mračna natolik komplexní, že dosud nebyla plně...
Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je na obloze jednou z nejvíce známých planetárních mlhovin. Její dobře známé symetrie jsou vidět v úplně centrální oblasti tohoto skvělého obrázku ve falešných barvách, který byl zpracován tak, aby ukázal ohromné, ale velice slabé halo plynného materiálu s...
Tuto podivnou ale krásnou planetární mlhovinu NGC 3132 vytvořila ta slabá a nikoliv jasná hvězda v blízkosti jejího středu. Nazývá se také Prasklá osmička nebo Jižní prstencová mlhovina. Zářící plyn pochází z vnějších vrstev hvězdy podobné jako je naše Slunce. Na tomto reprezentativním barevném...
Toto nádherné kosmické mračno uviděl v roce 1764 francouzský astronom Charles Messier a popsal je jako oválnou mlhovinu bez hvězd. Nyní je tato mlhovina katalogizovaná jako M27 známá pod populárním názvem Činka, a to ne pro svoji nadstandardní akademickou výkonnost, ale pro označení...
Co mají společného Sova, Kočičí oko, Duch Jupitera a Saturn? Samozřejmě, všechno to jsou planetární mlhoviny, zářící plynné obálky odvržené umírajícími slunci-podobnými hvězdami v době, kdy vyčerpaly nukleární palivo. Krásné na pohled, symetrické, planetám podobné tvary těchto kosmických...
Tento barevný teleskopický pohled do severního souhvězdí Lyra odhaluje slabé vnější oblasti kolem M57, která je známá pod populárním jménem Prstencová mlhovina. Zatímco moderní astronomové ještě pořád o M57 hovoří jako o planetární mlhovině, tak M57 o rozměru jednoho světelného roku není...
S vyjímkou prstenců Saturna je Prstencová mlhovina (M57) pravděpodobně nejslavnější nebeským prstencem. Má se zato, že za prostý a vznešený vzhled této planetární mlhoviny může perpektiva našeho pohledu z planety Země, kdy ve skutečnosti pohlížíme přímo do mračna ve tvaru sudu tvořeného...
Z centrální hvězdy mlhoviny Bumerang čiší studený vítr. Mlhovina, která je zde vidět na podrobném snímku ve falešných barvách pořízeném kosmickým dalekohledem Hubble Space Telescope v roce 1998, se nachází 5000 světelných let daleko v impozantním jižním souhvězdí Kentaura. Zdá se, že symetrický mrak...
Co tvoří podivnou texturu mlhoviny IC 418? Mlhovina se též nazývá Spirograf pro svou podobnost kresbám z cyklické kreslící pomůcky. Planetární mlhovina IC 418 vykazuje vzory které nejsou dobře prostudovány. Možná, že se váží k chaotickým větrům z proměnné ústřední hvězdy,...
Tuto pěknou mlhovinu katalogizovanou jako NGC 6369 objevil v 18. století astronom William Herschel, když zkoumal dalekohledem souhvězdí Hadonoše (Ophiucus). Kulatá mlhovina planetárního tvaru je také poměrně slabá a získala si populární přízvisko mlhovina Dušička. Planetární...
Mlhovina kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejlépe známých planetárních mlhovin na obloze. Na tomto skvělém obrázku ve falešných barvách je vidět, že vnitřní centrální oblasti jsou symetrické. Snímek byl zpracován tak, aby ukázal obrovské, ale velice slabé halo plynného materiálu o rozměru...
Jak vlastně odvrhuje umírající hvězda své vnější vrstvy? Hvězdy, které vytvářejí elegantní planetární mlhoviny jako je nahoře vyobrazená Henize 3-401 nejsou vůbec neobvyklé. Zadávají podnět ke spekulacím, že tak může jednoho dne vypadat i naše vlastní Slunce. Henize 3-401 je jedna z...
Jak může kulatá hvězda vytvořit čtveratou mlhovinu? Tato hádanka vyplynula na světlo při studiu planetárních mlhovin jako je IC 4406. Důkazy ukazují, že IC 4406 je asi dutý válec a její čtveratý vzhled je výsledkem naší polohy, kdy se na válec díváme ze strany. Pokud bychom se na IC...
Písek času ubývá pro centrální hvězdu této planetární mlhoviny ve tvaru přesýpacích hodin. Tato krátká, okázalá, závěrečná fáze života slunci podobných hvězd nastává po vyčerpání nukleárního paliva a projevuje se odvržením vnějších vrstev. Jejch jádro se stává chladnoucím, slábnoucím bílým...
Astronomové byly schopni při výzkumu vnitřního okraje mlhoviny Helix (řecky spirála) kamerou Wide Field Planetary Camera 2 kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope vytvořit tento pozoruhodný obraz bohatý na podrobnosti exotického prostředí. Tato planetární mlhovina vznikla při skoro...
Astronom William Herschel objevil v roce 1787 mlhovinu Eskymák. Ze země se NGC 2392 podobá lidské hlavě obklopené kapucí parka. V roce 2000 mlhovinu Eskymák zobrazil kosmický dalekohled Hubble Space Telescope. Z vesmíru mlhovina ukazuje plynová mračna natolik komplexní, že dosud...
Ve vzdálenosti třitisíce světelných let odhazuje umírající hvězda obálky zářícího plynu. Tento snímek z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope představuje mlhovinu Kočičí oko jako jednu z nejkomplexnějších známých planetárních mlhovin. Ve skutečnosti, jsou útvary v Kočičím...
Astronom Charles Messier při prohlížení oblohy nad Francií osmnáctého století za účelem hledání komet pečlivě zaznamenal tento objekt jako číslo 27 na svém seznamu věcí, které zcela jistě nejsou komety. Tak co je to? Astronomové 20. století to klasifikovali jako planetární mlhovinu ... ale...
Může vypadat jako motýl, ale je větší jak naše Sluneční soustava. NGC 2346 je planetární mlhovina tvořená plynem a prachem, který se vyvinul do důvěrně známého tvaru. V srdci této bipolární planetární mlhoviny je pár těsných hvězd obíhajících jedna druhou každých šestnáct dní. Příběh o tom,...
Tento snímek dalekohledem Hubble Space Telescope ukazuje nejmladší známou planetární mlhovinu Hen 1357. Elegantní, jemné a symetrické křivky vnukají její populární jméno - mlhovina Rejnok. Pozorovánání v desetiletí po 1970 nedetekovala žádný mlhovinný materiál, ale tento snímek z března 1996 u...
Co mají společného Sova, Kočičí oko, Duch Jupitera a Saturn? Všechny jsou samozřejmě planetární mlhoviny, zářící plynové rubáše umírajících hvězd jako je Slunce, jenž vyčerpaly jaderné palivo. Tato kosmická mračna, jsou typicky 1000 krát větší jak naše sluneční soustava, evokují svá populární...
Jak vznikla tato podivuhodná textura v IC 418? Mlhovina spirograf se tak nazývá pro svou podobnost s vzorci z cyklického kreslícího nástroje, ovšem tato planetární mlhovina IC 418 ukazuje vzory, kterým není dobře rozumět. Možná se vážou k chaotickým větrům z proměnné hvězdy, které nepředvídaně...
Rychle se rozpínající plynný mrak znamená konec centrální hvězdy v mlhovině Zkažené vejce. Kdysi normální hvězda vyčerpala nukleární palivo, což způsobilo kontrakci centrálních oblastí do bílého trpaslíka. Část uvolněné energie způsobuje rozpínání vnější obálky hvězdy. V tomto případě je...
Podobně jako motýl tak i bílý trpaslík začíná svůj život odvržením zámotku, který jej předtím obepínal. V této analogii by ovšem Slunce bylo housenkou a odvržená obálka plynu by se stala vůbec ze všeho nejhezčí. Zámotek nahoře, tedy planetární mlhovina s označením NGC 2440, obsahuje jednoho z...
Prstencová mlhovina (M57) je pravděpodobně vyjma prstenců Saturna nejznámějším objektem na obloze. Předpokládá se, že tento jednoduchý uhlazený vzhled planetární mlhoviny je způsoben perspektivou - náš pohled z planety Země se dívá přímo do něčeho co je ve skutečnosti válcovité mračno plynu...
Jakou krásně upletenou síť dokáže utkat planetární mlhovina. Planetární mlhovina Červený pavouk vykazuje komplexní strukturu, která vzniká, když normální hvězda odhazuje své vnější vrstvy a stává se bílým trpaslíkem. Tato symetrická planetární mlhovina s dvěma laloky s oficiálním...
Tuto podivnou ale krásnou planetární mlhovinu NGC 3132 vytvořila ta slabá a ne ta jasná hvězda v jejím středu. Nazývá se Prasklá osmička nebo také Jižní prstencová mlhovina a její zářící plyn vzniknul ve vnějších vrstvách hvězdy jako je naše Slunce. Na tomto barevném snímku se zdá, že horký...
Barevná fáze planetární mlhoviny je v životě hvězd jako je slunce krátká. Kosmicky řečeno, téměř v "mžiknutí oka" jsou odvrženy vnější vrstvy hvězdy jež tvoří rozpínající se emisní mlhovinu. Tato mlhovina trvá možná 10 tisíc let ve srovnání s 10 miliardami let života hvězdy. Spektakulární...
První důkaz, co se stane s naším Sluncem byl nechtěně objeven v roce 1764. Charles Messier tehdy připravoval seznam "matoucích" difuzních objektů, aby se nepletly se "zajímavými" kometami. V pořadí 27. objekt na Messierově seznamu je nyní znám jako M27 nebo mlhovina Činka a je to planetární...
Proč není tento mravenec velkou koulí? Planetární mlhovina Mz3 byla odvržena hvězdou podobnou našemu Slunci, které je zcela jistě kulaté. Proč pak ale plyn, který proudí pryč vytváří mlhovinu ve tvaru mravence, která zcela zřetelně kulatá není? Příčinami mohou být vysoká tisícikilometrová...
Jedna z největších sfér v naší Galaxii poskytuje svým tvarem hodnotné vodítko pro chemické složení hvězd. Planetární mlhovina Abell 39 má nyní napříč 6 světelných let, ale kdysi byla vnější atmosférou slunci podobné hvězdy, jež byla před tisíci lety od ní odvržena. Téměř dokonalý kulovitý tvar...
Vzory v planetární mlhovině NGC 6543 celkem snadno vnukají její populární název mlhovina Kočičí oko. Roku 1995 rozlišil víry této zářící mlhoviny, známé plynnými chuchvalci vyvrhovanými z umírající slunci podobné hvězdy asi 3000 světelných let od Země, úžasný optický snímek ve falešných barvách...
Co tvoří podivnou strukturu mlhoviny IC 418? Mlhovina se též nazývá Spirograf pro svou podobnost kresbám z cyklické kreslící pomůcky. Planetární mlhovina IC 418 vykazuje struktury, které nejsou dobře prostudovány. Možná, že se váží k chaotickým větrům z proměnné ústřední hvězdy,...
Někomu by se mohlo zdát, že CRL 618 vypadá, jako jásající vítěžný olympionik. Ovšem před pouhými několika sty lety se CRL 618 jevila jako poměrně umírněný červený obr. Od té doby už ale spotřeboval v jádru materiál ke slučování a tak se začal stávat planetární mlhovinou. V její současné...
Jednoho dne může takto vypadat naše Slunce. Mlhovina Helix je nejbližším příkladem planetární mlhoviny vzniklé na konci života slunci podobné hvězdy. Vnější vrstvy hvězdy vymrštěné do prostoru se od nás jeví, jako když se díváme do spirály či závitnice. Zbytek středového hvězdného jádra,...
Život by sice mohl v jádru M15 vymizet, ale obloha by vždy byla jasná hvězdami! Ve vzdálenosti pouhých 40 000 světelných let v souhvězdí Pegasa se nachází M15, jedna z nejhustších kulových hvězdokup v naší Mléčné dráze. Tento skvělý snímek hvězdokupy M15 z kosmického dalekohledu Hubble Space...
Podobně jako motýl tak i bílý trpaslík začíná svůj život odvrhnutím kokonu, který jej dříve obebínal. V této analogii by ovšem bylo Slunce housenkou a odvržená obálka plynu by se nakonec stala nejkrásnější. Kokon nahoře, planetární mlhovina označovaná NGC 2440 obsahuje jednoho z nejteplejších...
Kromě saturnových prstenců je asi Prstencová mlhovina (M57) nejslavnější nebeskou ozdobou. Předpokládá se, že jednoduchý a elegantní vzhled planetární mlhoviny je způsoben naším pohledem z planety Země přímo do válcovitého mračna plynu odvrženého umírající hvězdou. Astronomové projektu Hubble...
Co se stane, když hvězda spotřebuje jaderné palivo? Střed zkondenzuje do bílého trpaslíka, zatímco vnější vrstvy atmosféry jsou vymrštěny do prostoru a jeví se pak jako planetární mlhovina. Tato planetární mlhovina označovaná jako Shapley 1 po slavném astronomovi Harlow Shapley, má velice...
Časoměrný písek už dosýpá pro centrální hvězdu této planetární mlhoviny ve tvaru přesýpacích hodin. S vypotřebováním jaderného paliva nastává tato krátká, spektakulární závěrečná fáze života hvězdy podobné Slunci, kdy jsou odvrhovány vnější vrstvy a jádro se začíná ochlazovat na...
Jak může udělat kulatá hvězda čtveratou mlhovinu? Tato otázka se naskytla po objevu planetárních mlhovin jako je IC 4406. IC 4406 je s největší pravděpodobností válcová a její čtvercový vzhled je výsledkem našeho postavení odkud se na ten válec díváme. Je známo, že na koncích válce fouká ven...
V malých dalekohledech planetární mlhoviny opravdu vypadají jednoduše, kulatě, zkrátka podobně jako planety. Ale snímky z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope na oběžné dráze se staly dobře známými i proto, že ukazovaly tyto fluorescentní plynné pláště umírajících slunci podobných...
V roce 1787 objevil astronom William Herschel mlhovinu Eskimo. Ze země se NGC 2392 podobá hlavě člověka obklopené kožešinovou kapucí. Nyní v roce 2000 po opravě kosmický dalekohled Hubble Space Telescope zobrazil mlhovinu Eskymáka. Z vesmíru mlhovina ukazuje plynná mračna tak komplexní, že...
Ne všechny hvězdy vyvrhují mračna plynu, které vypadají jako lidé. OH231.8+4.2 byla hvězda v mnohém podobná našemu Slunci, která vyčerpala nukleární palivo pro slučování v jejím jádru. Proto tedy vstoupila do stádia planetární mlhoviny, kdy odvrhuje svou vnější atmosféru do prostoru...
Před třemi tisíci lety odvrhla umírající hvězda obálky zářícího plynu. Tento snímek z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope ukazuje, že mlhovina Kočičí oko je jeden z největších komplexů známých planetárních mlhovin. Skutečně, charakteristiky pozorované v Kočičím oku jsou tak komplexní,...
Při hledání komet na obloze ve Francii 18-tého století astronom Charles Messier přičinlivě zaznamenal tento objekt jako číslo 27 na svém seznamu věcí, které jistě nejsou komety. Tak co je to? Astronomové 20.století by to klasifikovali jako planetární mlhovinu ..., ale není to ani planeta i když...
Vypadá to jako motýl, ale je to větší jak naše Sluneční soustava. NGC 2346 je planetární mlhovina tvořená plynem a prachem, který se vyvinul do důvěrně známého tvaru. V srdci bipolární planetární mlhoviny je pár blízkých hvězd jež obíhají kolem sebe jednou za 16 dní. Příběh motýla...
Co se stalo Prstencové mlhovině? Důvěrně známá Prstencová mlhovina, která může být vidět i malými dalekohledy na sebe bere nový vzhled, když se díváme ve slabém světle. Nedávno uvolněný snímek ve falešných barvách - nahoře - pořízený obřím dalekohledem Subaru ukazuje detaily obřích hal...
Dívejte se pozorně. Jak tato aimace bliká mezi dvěma snímky NGC 6543 z Hubble Space Telescope - první je z roku 1994 a druhý je z roku 1997 - tak se zdá, že se spletitá vlákna mlhoviny posunula. Posun je způsoben skutečnou expanzí tohoto plynného rubáše zakrývajícího umírající hvězdu. NGC 6543...
Podobně jako motýl, začíná svůj život bílý trpaslík odhozením zámotku, který jej uzavíral při vzniku. V této analogii by ovšem Slunce bylo housenkou a vyvržená obálka plynu by se stala nejhezčí ze všeho! Zámotek nahoře - planetární mlhovina označená NGC 2440 obsahuje jednoho z nejžhavějších...
Jak dostávají planetární mlhoviny své unikátní geometrické tvary? Astronomové použili ke zkoumání kosmický dalekohled Hubble Space Telescope ke snímkování několika mladých planetárních mlhovin. Tyto mlhoviny jsou vnější obálkou hvězd jako je naše Slunce, které byly nedávno vyvrženy...
Jasné hvězdokupy a mlhoviny na noční obloze planety Země často dostávají jména květů nebo hmyzu, takže NGC 6302 s obrovským rozpětím křídel 3 světelné roky není výjimkou. Planetární mlhovina má centrální hvězdu s odhadovanou povrchovou teplotou přibližně 250 000 °C se mění na bílého trpaslíka,...
Tato pěkná mlhovina leží asi 1500 světelných let daleko, svým tvarem a barvou v tomto teleskopickém pohledu připomíná vejce červenky. Vesmírný oblak se rozprostírá na ploše asi 3 světelných let a je bezpečně usazen v hranicích jižního souhvězdí Pece (Fornax). Vejčitá mlhovina NGC 1360 se považuje...
Co vytváří podivnou strukturu IC 418? Mlhovina IC 418 zvaná Spirograf pro svou podobnost s kresbami z cyklického kreslicího nástroje, je planetární mlhovina se vzory, které zatím nejsou dobře pochopeny. Možná souvisejí s chaotickými větry z proměnné centrální hvězdy, která nepředvídatelně...
Co vytvořilo neobvyklé halo kolem mlhoviny Kočičí oko? Nikdo si není jistý. Jisté je, že mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejznámějších planetárních mlhovin na obloze. Přestože v jasné centrální oblasti jsou patrné až strašidelné symetrie, na tomto snímku bylo zachyceno její složitě...
Co se stane, když hvězdě dojde jaderné palivo? U hvězd, jako je naše Slunce, střed kondenzuje do bílého trpaslíka, zatímco vnější atmosféra je vyvržena do vesmíru a jeví se jako planetární mlhovina. Vymrštěná vnější atmosféra planetární mlhoviny NGC 1514 se při pohledu ve viditelném...
Velmi slabá planetární mlhovina Abell 7 je od nás ve vzdálenosti asi 1800 světelných roků. Na obloze planety Země leží jižně od Orionu v souhvězdí Zajíce (Lepus). Obklopena hvězdami Mléčné dráhy a v blízkosti přímého dohledu na vzdálené galaxie v pozadí se na tomto hlubokém teleskopickém snímku...
Takhle dopadne naše Slunce? Dost možná. První náznak budoucnosti našeho Slunce byl nechtěně objeven v roce 1764. V té době Charles Messier sestavoval seznam difúzních objektů, aby se nepletly s kometami. Sedmadvacátý objekt na Messierově seznamu, dnes známý jako M27 neboli mlhovina Činka, je...
Splétaná a hadovitá vlákna zářícího plynu naznačují populární název tohoto objektu, mlhovina Medúza. Tato Medúza, známá také jako Abell 21, je stará planetární mlhovina vzdálená asi 1500 světelných roků v souhvězdí Blíženců (Gemini). Stejně jako její mytologická jmenovkyně se mlhovina spojuje s...
V souhvězdí Vodnáře (Aquarius) ve vzdálenosti pouhých sedm set světelných roků od Země umírá hvězda. Posledních několik tisíc let života hvězdy kdysi podobné Slunci dalo vzniknout mlhovině Helix. Vesmírná šroubovice (anglicky helix), známá také jako NGC 7293, je dobře prozkoumaným a blízkým...
Při pátrání po kometách na obloze nad Francií v 18. století si astronom Charles Messier pečlivě vedl seznam věcí, na které narazil a které rozhodně nebyly komety. Toto je číslo 27 na jeho dnes slavném seznamu nekomet. Ve skutečnosti by ji astronomové 21. století identifikovali jako planetární...
Planetární mlhovina Jones-Emberson 1 je rubáš umírající hvězdy podobné Slunci. Nachází se asi 1600 světelných roků od Země v ostrovidném souhvězdí Rysa (Lynx). Rozpínající se zbytek atmosféry umírající hvězdy o rozměru asi 4 světelné roky byl odvržen do mezihvězdného prostoru, protože centrální...
Hvězdný systém GK Per je spojen pouze se dvěma ze tří mlhovin na snímku. Nova Persei 1901 (GK Persei) ve vzdálenosti 1500 světelných roků byla druhou nejbližší dosud zaznamenanou novou. Přímo ve středu se nachází bílý trpaslík, přeživší jádro bývalé Slunci podobné hvězdy. Kolem něho je...
Prstencová mlhovina (M57) je složitější, než se zdá v malém dalekohledu. Snadno viditelný centrální prstenec má v průměru asi jeden světelný rok, ale tato pozoruhodně hluboká expozice, která ve spolupráci kombinuje data ze tří různých velkých dalekohledů, prozkoumává vlákna smyček zářícího plynu...
Mezi hvězdami je hned několik typů, které zcela přirozeně představují nádech exotiky. Mezi ně patří zcela bez pochyb i Wolfovy-Rayetovy hvězdy, vyvinuté hmotné hvězdy, které přišly o své vodíkové obálky. Jenže není všechno zlato, co se třpytí, a Olga Maryeva ze Stelárního oddělení ASU společně se...
Pro někoho to vypadá jako kočičí oko. Jiným možná připomíná obří ulitu vesmírného hlemýždě. Ve skutečnosti je to jedna z nejjasnějších a do největších podrobností známých planetárních mlhovin, složená z plynu vyvrženého v krátké, ale slavné fázi ke konci života hvězdy podobné Slunci. Vnější...
Co je to uprostřed? Stejně jako motýl, i bílý trpaslík začíná svůj život tím, že odhodí kokon plynu, který obklopoval jeho dřívější já. V této analogii by však Slunce bylo housenkou a vyvržený obal plynu by se stal nejhezčím ze všech. Tento kokon, planetární mlhovina s označením NGC...
Díváte se na přesýpací hodiny, nebo se ony dívají na vás? Pokud si to dokážete představit, prstence MyCn 18 sledují obrys přesýpacích hodin, i když s neobvyklým okem ve svém středu. Ať tak či onak, centrální hvězdě v planetární mlhovině ve tvaru přesýpacích hodin dochází písek času. Po...
Tato pěkná mlhovina leží asi 1500 světelných roků daleko a svým tvarem a barvou v tomto teleskopickém pohledu připomíná drozdí vejce. Toto kosmické mračno měří asi 3 světelné roky a je bezpečně uhnízděno v hranicích jižního souhvězdí Pece (Fornax). NGC 1360 vejčitého tvaru se považuje za planetární...
Messier 15 je obrovský roj více než 100 000 hvězd. Jedná se o 13 miliard let starý pozůstatek z počátků formování naší Galaxie a je jednou z asi 170 kulových hvězdokup, které stále sídlí v halo Mléčné dráhy. Na tomto ostrém znovu zpracovaném Hubblově snímku se M15 nachází ve vzdálenosti asi 35 000...
Dopadne takhle naše Slunce? Dost možná. První náznak budoucnosti našeho Slunce byl nechtěně objeven v roce 1764. V té době Charles Messier sestavoval seznam difúzních objektů, aby se nepletly s kometami. Sedmadvacátý objekt na Messierově seznamu, dnes známý jako M27 neboli mlhovina Činka,...
Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejznámějších planetárních mlhovin na obloze. Její známější obrysy jsou vidět v jasnější centrální oblasti mlhoviny v tomto působivém širokoúhlém pohledu. Tento široký a hluboký snímek, který kombinuje data ze dvou dalekohledů, také ale ukazuje její...
Bude naše Slunce jednoho dne vypadat takto? Mlhovina Helix je jedním z nejjasnějších a nejbližších příkladů planetární mlhoviny, plynného mračna vzniklého na konci života Slunci podobné hvězdy. Vnější plyny hvězdy vyvržené do vesmíru se z našeho pohledu jeví, jako bychom se dívali dolů...
Cení se hvězdy pro své umění lépe po smrti? Pravdou je, že hvězdy obvykle předvádějí nejvíce uměleckou podívanou, právě když umírají. V případě hvězd s nízkou hmotností, jako je naše Slunce a M2-9 na snímku, se hvězdy přemění z normálních hvězd na bílé trpaslíky tím, že odhodí své vnější plynné...
Co je příčinou této neobvyklé zakřivené struktury poblíž středu naší Galaxie? Dlouhé rovnoběžné paprsky, které vedou horní částí rádiového snímku, se souhrnně nazývají Rádiový oblouk v centru Galaxie a vybíhá z galaktické roviny. Radiový oblouk je spojen se středem Galaxie zvláštními zakřivenými...
Toho neobvyklého tvaru si hvězdáři všimli už před stovkami let, ale nechápali ho. Vypadal totiž jako prstenec na obloze. Kromě prstenců Saturnu je Prstencová mlhovina (M57) možná nejznámějším nebeským kruhem. Nyní víme, o co jde a její ikonický tvar je dán naší šťastnou perspektivou. Nedávné...
Proplétaná a hadovitá vlákna zářícího plynu naznačují populární název této mlhoviny: Medúza. Medúza, též známá jako Abell 21, je stará planetární mlhovina asi 1500 světelných roků daleko souhvězdí Blíženců (Gemini). Stejně jako její mytologická jmenovkyně je i tato mlhovina spojována s dramatickou...
Planetární mlhovina Jones-Emberson 1 je záhrobní rubáš umírající, Slunci podobné hvězdy. Nachází se zhruba 1600 světelných roků od Země v souhvězdí ostrovidného Rysa (Lynx). Tento rozpínající se zbytek atmosféry umírající hvězdy o průměru asi 4 světelné roky byl odhozen do mezihvězdného prostoru,...
Všechno stvořila ta hvězda ve středu. Hvězda známá jako Dračí vejce je vzácná, horká, svítivá hvězda typu O, asi 40krát hmotnější než Slunce, vytvořila nejen komplexní mlhovinu NGC 6164, která ji bezprostředně obklopuje, ale také okolní modré halo. Její název z části vychází z blízkosti této oblasti...
Pouhých 700 světelných roků od Země v souhvězdí Vodnáře (Aquarius) umírá Slunci podobná hvězda. Umírání této hvězdy dalo v několika posledních tisíci let vzniknout mlhovině Helix (NGC 7293), dobře prozkoumanému a blízkému příkladu planetární mlhoviny, typické pro závěrečnou fázi hvězdného...
Velice slabá planetární mlhovina Abell 7 se na pozemské obloze nachází jižně od Orionu v souhvězdí Zajíce (Lepus) ve vzdálenosti asi 1800 světelných roků. Kolem ní jsou hvězdy Mléčné dráhy, za ní jsou vzdálené galaxie pozadí a na tomto hloubkovém teleskopickém snímku se rýsuje...
Propletená hadovitá vlákna zářícího plynu naznačují populární jméno této mlhoviny, mlhovina Medúza. Tato Medúza je též známá jako Abell 21 a jedná se o starou planetární mlhovinu ve vzdálenosti 1500 světelných roků v souhvězdí Blíženců (Gemini). Tato mlhovina, podobně jako...
Někomu to připomíná kočičí oko. Jiným zase připadá jako obří kosmická mušle. Ve skutečnosti se jedná o jednu z nejjasnějších a nejpodrobněji známých planetárních mlhovin tvořenou plynem vyvrženým v krátké, ale slavné fázi na konci života hvězdy podobné Slunci. Umírající centrální hvězda této...
Zhruba sedm set světelných roků daleko od Země v souhvězdí Vodnáře (Aquarius) umírá Slunci podobná hvězda. V posledních několika tisících letech vytvořila mlhovinu Helix (NGC 7293), dobře prostudovaný a blízký příklad planetární mlhoviny, která je typická pro závěrečnou fázi hvězdného vývoje. Na...
Co se stane s naším Sluncem? První náznak budoucnosti našeho Slunce byl náhodně objeven v roce 1764. V té době Charles Messier sestavoval seznam difúzních objektů, které nelze zaměňovat s kometami. Sedmadvacátý objekt na Messierově seznamu, dnes známý jako M27 nebo mlhovina Činka, je planetární...
Proč není tento mravenec velkou koulí? Planetární mlhovinu Mz3 vyvrhuje Slunci podobná hvězda, která je jistě kulatá. Proč potom plyn, který proudí pryč, vytváří mlhovinu ve tvaru mravence, která zřetelně není kulová? Mezi náznaky, proč tomu tak je patří vysoká rychlost vyvrhovaného plynu 1000...
Propletené a zatočené filamenty zářícího plynu naznačují populární název této mlhoviny, Medúza. Tato Medúza, též známá jako Abell 21, je stará planetární mlhovina vzdálená asi 1500 světelných roků v souhvězdí Blíženců (Gemini). Stejně jako její mytologická jmenovkyně je i tato mlhovina spojená s...
Na tomto barvitém teleskopickém pohledu vystupuje planetární mlhovina Abell 78. Barvy paprsčitých hvězd z Mléčné dráhy závisí na jejich povrchové teplotě, jak chladnějších (žlutých) a teplejších (modrých) než Slunce. Ovšem Abell 78 svítí charakteristickou emisí ionizovaných atomů řídkého okolního...
Jsou hvězdy více ceněny pro své umění až poté co zemřou? Hvězdy obvykle vytvářejí tu nejvíc uměleckou podívanou právě když umírají. V případě hvězd s nízkou hmotností jako je naše Slunce a zde zobrazená M2-9 jsou hvězdy, které se transformují z normálních hvězd na bílé trpaslíky odhazováním svých...
Jak mohla hvězda vytvořit mlhovinu Helix? Tvary planetárních mlhovina jako je Helix jsou důležité, protože nejspíš obsahují náznaky, jak tyto Slunci podobné hvězdy skončí svůj život. Pozorování Hubblovým kosmickým dalekohledem a 4metrovým dalekohledem Blanco v Chile ovšem ukázalo, že Helix ve...
Proč je ta mlhovina tak komplexní? Když umírá Slunci podobná hvězda, tak odvrhuje svoje vnější vrstvy obvykle do jediné celkové obálky. Někdy je ta obálka ve tvaru koule, někdy dvojitého laloku a někdy prstence nebo šroubovice. V případě planetární mlhoviny NGC 5189 se ovšem kromě celkového tvaru...
Mohutné plynné obálky mlhoviny NGC 2899 se táhnou až do vzdálenosti dvou světelných let od středu a jasně září mezi hvězdami Mléčné dráhy, jelikož plyn dosahuje teploty až deset tisíc stupňů. Za takto vysokou teplotu plyn vděčí intenzivnímu ultrafialovému záření přicházejícímu z centrální hvězdy,...
Jak vznikla tato neobvyklá planetární mlhovina? NGC 7027 je jedna z nejmenších, nejjasnějších, a co do tvaru nejneobvyklejších známých planetárních mlhovin. Na základě ze Země pozorovatelné rychlosti rozpínání NGC 7027 se dá říci, že to začalo asi před 600 lety. Planetární mlhovina po většinu svojí...
Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jedna z nejznámějších planetárních mlhovin na obloze. Úplně v centrální oblasti obrazu ve falešných barvách zpracovaného tak, aby ukázal enormní, přes 3 světelné roky velké, ale slabé halo plynného materiálu dobře známé planetární mlhoviny, jsou vidět...
Tato velká mlhovina někomu připomíná hlavu člověka v kapuci parka. Tuto neobvyklou mlhovinu NGC 2392 objevil v roce 1787 astronom William Herschel. Mlhovinu nedávno ve viditelném světle zobrazil Hubblův kosmický dalekohled a rentgenově také observatoř Chandra. Kombinovaný viditelný a rentgenový...
Je toto, co se stane z našeho Slunce? Dost možná. První náznak budoucnosti našeho Slunce byl náhodou objeven v roce 1764. Charles Messier tehdy zpracovával svůj seznam difuzních objektů, aby se nepletly s kometami. Objekt číslo 27 v Messierově seznamu, nyní známý jako M27 nebo mlhovina...
Vidíte opravdu tvar přesýpacích hodin, nebo ten tvar vidí vás? Pokud si to umíte představit, tak prstence v MyCn 18 sledují obrysy přesýpacích hodin, i když s jedním neobvyklým okem v jejich středu. Písek času v každém případě vyprchává pro centrální hvězdu této planetární mlhoviny tvaru...
Podrobné snímky NGC 3242 ukazují odhazované obálky umírající, Slunci podobné hvězdy, rozverně zvané mlhovina Duch Jupiteru. Ovšem tento hloubkový a širokoúhlý teleskopický pohled ukazuje také jen zřídka vídané vnější halo této krásné planetární mlhoviny vlevo nahoře u hvězd Mléčné dráhy a galaxií v...
Jasné hvězdokupy a mlhoviny na pozemské obloze se často jmenují podle květin nebo hmyzu. I při rozpětí křídel přes 3 světelné roky, není NGC 6302 vyjímkou. Umírající centrální hvězda této planetární mlhoviny se při odhadované teplotě povrchu asi 250 000 °C stala příliš horkou a...
Dívá se na vás mlhovina Helix? Nedívá, alespoň ne v žádném biologickém smyslu, ale přesto docela vypadá jako oko. Mlhovina Helix se tak jmenuje proto, protože to vypadá, jako že se my díváme dovniř šroubovice (helix). Nyní víme, že má překvapivě složitou geometrii, včetně radiálních filamentů a...
To není žádný start rakety Falcon 9 po západu Slunce, mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejvíce známých mlhovin na obloze. Úplně v centru tohoto kompozitního obrázku zpracovaného tak, že ukazuje ohromné, ale velice slabé halo z plynného materiálu o rozměru přes tři světelné...
Někomu to může připadat jako kočičí oko. Okouzlující mlhovina Kočičí oko se ovšem nachází 3 tisíce světelných let přes mezihvězdný prostor daleko od Země. Klasická planetární mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) představuje závěrečnou, krátkou, ale nádhernou fázi v životě Slunci podobné hvězdy....
Toto pěkné kosmické mračno se nachází asi 1500 světelných let daleko a jeho tvar a barva připomíná modré vejce červenky. Bezpečně hnízdí v jižním souhvězdí Pece (Fornax) a měří asi 3 světelné roky. Jelikož se jedná o planetární mlhovinu, tak nereprezentuje začátek, ale naopak krátkou a...
Jak vznikla tak neobvyklá mlhovina Červený obdélník? Ve středu této mlhoviny je stárnoucí dvojhvězda, která jistě mlhovině dodává energii, ale to nevysvětluje její barvy. Neobvyklý tvar Červeného obdélníku nejspíš pochází z tlustého prachového anuloidu, který škrtí jinak sférický odtok do...
Prstencová mlhovina (M57) je kromě prstenců Saturnu pravděpodobně nejslavnějším nebeským útvarem. Její klasický vzhled ovšem vzniká díky naší perspektivě. Nedávné mapování rozpínající se 3-D struktury mlhoviny založené zčásti na jasném Hubblově snímku ukazuje, že je to mlhovina poměrně...
Je to jedna z nejjasnějších planetárních mlhovin na obloze, jak by se měla jmenovat? Mlhovina NGC 7027 byla poprvé objevena v roce 1878 a lze ji vidět v souhvězdí Labutě (Cygnus) i obyčejným dalekohledem ze zahrádky. Jen vzácně se označuje jménem, zřejmě proto, že se jeví jako nerozlišená...
Bude tak jednoho dne vypadat naše Slunce? Mlhovina Helix je jedním z nejjasnějších a nejbližších příkladů planetární mlhoviny, plynného mračna vytvořeného ke konci života Slunci podobné hvězdy. Vnější plyny hvězdy vyvržené do prostoru vypadají z našeho pohledu, jako když se díváme...
Přízraku podobná mlhovina NGC 6369 je slabé zjevení na noční obloze, populárně známé jako mlhovina Malý duch. V 18. století ji objevil astronom sir William Herschel, když dalekohledem prozkoumával lékařské souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus). Herschel historicky klasifikoval okrouhlé a planetám...
Působivá planetární mlhovina NGC 7009, známá též pod jménem Saturn, se zjevuje z temnoty v podobě skupiny podivně tvarovaných bublin krásně svítících v odstínech růžové a modré barvy. Tento pestrobarevný snímek byl pořízen pomocí výkonného zařízení MUSE a dalekohledu ESO/VLT v rámci projektu, který...
Co vytváří tuto zvláštní texturu v IC 418? Planetární mlhovina IC 418 se pro svou podobnost s kresbami z cyklického kreslícího přístroje nazývá mlhovina Spirograf a vykazuje vzory, kterým není dost dobře rozumět. Možná, že souvisí s chaotickými větry z centrální proměnné hvězdy,...
Když astronom Charles Messier v 18. století pátral po kometách pod francouzkou oblohou, tak si pečlivě udržoval seznam věcí, které našel, ale jistě to nebyly komety. Toto je číslo 27 z jeho nyní slavného seznamu nekomet. Astronomové 21. století by tuto položku identifikovali jako planetární...
Óóó, jakou propletenou pavučinu dokáže uplést a planetární mlhovina. Planetární mlhovina Červený pavouk ukazuje komplexní strukturu, která může vzniknout, pokud normální hvězda odvrhne své vnější vrstvy plynu a stane se bílým trpaslíkem. Tato symetrická planetární mlhovina s dvěma...
Rychle se rozpínající mračna plynu značí konec centrální hvězdy v mlhovině Dýňovník. Kdysi normální hvězda už spálila svoje jaderné palivo, což způsobilo zhroucení centrálních oblastí do bílého trpaslíka. Část uvolněné energie vyvolala rozpínání vnější obálky hvězdy. Výsledkem je v tomto...
Jasné hvězdokupy a mlhoviny na pozemské noční obloze se často jmenují po květinách nebo po hmyzu. NGC 6302 se svým rozpětím křídel přes 3 světelné roky není vyjímkou. S odhadovanou povrchovou teplotou asi 250 000 stupňů Celsia se umírající hvězda v planetární mlhovině stala výjmečně horká...
Někomu to může připomínat kočičí oko. Půvabná mlhovina Kočičí oko se ovšem nachází v mezihvězdném prostoru 3000 světelných let daleko. Kočičí oko (NGC 6543) je klasická planetární mlhovina a představuje závěrečnou, krátkou, ale nádhernou fázi v životě Slunci podobné hvězdy. Umírající...
Jak může kulatá hvězda udělat čtveratou mlhovinu? Taková hádanka napadne při studiu planetárních mlhovin jako je IC 4406. Ukazuje se, že IC 4406 je nejspíše dutý válec a jeho čtvercový vzhled je důsledkem pozorování z našeho pohledu válce ze strany. Při pozorování IC 4406...
První náznak, co se stane s naším Sluncem, byl bezděčně objeven v roce 1764. Tu dobu Charles Messier zpracovával seznam difuzních objektů, které by se neměly plést s kometami. Dvacátý sedmý objekt v Messierově seznamu, nyní znám jako M27 nebo mlhovina Činka, je planetární mlhovina, což...
Je umění hvězd více oceněno až po jejich smrti? Ve skutečnosti hvězdy obvykle vytvářejí tu největší uměleckou podívanou, když umírají. V případě hvězd o nízké hmotnosti, jako je naše Slunce a M2-9 na snímku nahoře, se hvězdy transformují z normálních hvězd na bílé trpaslíky odvržením...
Umírající hvězda vzdálená 3 tisíce světelných let odhazuje obálky zářícího plynu. Tento snímek z Hubblova kosmického dalekohledu ukazuje, že mlhovina Kočičí oko je jednou z nejkomplexnějších známých planetárních mlhovin. Útvary, které v Kočičím oku vidíme, jsou ve...
Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejlépe známých planetárních mlhovin na obloze. Její dobře známé obrysy jsou na tomto působivém širokoúhlém pohledu vidět v jasnější centrální oblasti. Ovšem kompozitní obraz kombinuje mnoho krátkých a dlouhých expozic a ukazuje také extrémně slabé...
Při pátrání po kometách na obloze nad Francií 18. století si astronom Charles Messier pečlivě udržoval seznam věcí, na které narazil, a které určitě nebyly kometami. Toto je číslo 27 na jeho nyní slavném seznamu nekomet. Astronomové 21. století ji identifikují jako planetární mlhovinu, ale...
Zapletené a stočené filamenty zářivého plynu naznačují populární jméno této mlhoviny, Medúza. Medúza, též známá jako Abell 21, je stará planetární mlhovina vzdálená asi 1500 světelných let u jižní hranice souhvězdí Blíženců (Gemini). Podobně jako její mytologický jmenovec, i tato mlhovina...
Jako perla, září bílý trpaslík, poté co se uvolnil ze své skořápky. V této analogii by ovšem Slunce bylo škeblí a odvržená skořápka by zářila nejpěkněji ze všech! V obálce plynu a prachu obsahuje planetární mlhovina označená NGC 2440, jednoho z nejžhavějších známých bílých...
Centrální hvězdě v planetární mlhovině tvaru přesýpacích hodin ubývá písek času. Její krátká, nádherná, závěrečná fáze života Slunci podobné hvězdy s vyčerpaným nukleárním palivem nastala, když začala odvrhovat svoje vnější vrstvy a její jádro se stává chládnoucím a slábnoucím bílým...
Proč tento mravenec není velká koule? Planetární mlhovina Mz3 je vyvrhávána hvězdou podobnou Slunci, které je jistě kulaté. Proč potom plyn, který proudí pryč vytváří mlhovinu ve tvaru mravence, který zjevně není kulatý? Mezi příčiny může patřit rychlost vyvrženého plynu 1000 km/s,...
Galaktické neboli otevřené hvězdokupy jsou mladé. Tyto roje hvězd se zrodily zároveň poblíž roviny Mléčné dráhy, ale jejich počet se trvale zmenšuje, jelikož jsou členové kup z nich vymršťováni galaktickými slapy a gravitačními interakcemi. Tato jasná otevřená hvězdokupa, známá jako M46, má...
The Owl and the Galaxy The Owl and the Galaxy sail these skies With blue and yellow star. They go together beneath the Big Dipper, If you wonder where they are. The Galaxy's light shines through the night, Ten millions of light-years away. But never fear the Owl is near, Inside...
Dlouhý, slunečním větrem rozfoukaný a pokroucený iontový ohon komety Lovejoy se na tomto teleskopickém snímku z 20. února prostírá přes více než 3 stupně. Na hvězdnatém pozadí je také nádherná modrá hvězda Phi Persei dole a pěkná planetární mlhovina M76 kousek nad dlouhým ohonem komety...
Tato nádherná symetrická mlhovina byla rozpoznána teprve před několika lety, takže ještě není v některých astronomických katalozích, se nachází v na hvězdy bohatém poli souhvězdí Labutě (Cygnus). Mlhovinu identifikoval amatérský astronom Dave Jurasevich 6. července 2008 na svých...
Jak nějaká hvězda stvořila mlhovinu Helix? Tvar planetární mlhoviny jako je Helix je důležitý, protože nejspíš obsahuje příčiny toho, jak hvězdy jako je Slunce končí své životy. Pozorování Hubblovým kosmickým dalekohledem a 4 m dalekohledem Blanco v Chile ovšem ukázala,...
První náznak, co se stane s naším Sluncem byl objevem náhodou v roce 1764. Charles Messier tehdy vytvářel svůj seznam difuzních objektů, aby se nepletly s kometami. V pořadí 27. objekt Messierova seznamu, nyní známý jako M27 nebo Mlhovina Činka, je planetární mlhovina, typ mlhoviny,...
NGC 2818 je krásná planetární mlhovina, plynný obal kolem umírající, Slunci podobné hvězdy. Může nabídnout pohled do budoucnosti, která čeká naše vlastní Slunce za dalších asi 5 miliard let, protože tak dlouho bude ve svém jádře při nukleární fúzi spalovat trvale vodík a potom nakonec bude...
Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejlépe známých planetárních mlhovin na obloze. Na tomto skvělém snímku ve falešných barvách, který byl zpracován, aby vyniklo ohromné, ale velice slabé halo plynného materiálu o rozměru přes 3 světelné roky kolem jasnějšía dobře známé planetární...
Planetární mlhovina Abell 36 je pěkný plynný plášť umírající Slunci podobné hvězdy a nachází se zhruba 800 světelných let daleko v souhvězdí Panny (Virgo). Tento ostrý teleskopický pohled zabírá v této vzdálenosti přes 1,5 světelného roku. Centrální hvězda v mlhovině, která odhazuje svoje...
Asi 700 světelných let od Země v souhvězdí Vodnáře (Aquarius), umírá Slunci podobná hvězda. V posledních několika tisíci letech vytvořila mlhovinu Helix (NGC 7293), která je dobře prostudovaným příkladem planetární mlhoviny, což typická závěrečná fáze vývoje hvězdy. K vytvoření...
Velmi slabá planetární mlhovina Abell 7 je asi 1800 světelných let daleko, na pozemské obloze trochu jižně od Orionu v souhvězdí Zajíce (Lepus). Hloubkový teleskopický snímek ukazuje její celkově jednoduchý sférický tvar o průměru asi 8 světelných let s hvězdami Mléčné dráhy kolem a se...
Jsou hvězdy více oceňovány pro své umění až umřou? Hvězdy obvykle vytvářejí své nejumělečtější obrazy když umírají. Slunce a M2-9 na snímku nahoře jsou hvězdy, které se transformují z normálních hvězd na bílé trpaslíky odvržením svých plynných obalů. Rozpínající se plyn často utváří...
Jde o jednu z nejjasnějších planetárních mlhovina na obloze, jak by se měla jmenovat? Mlhovina NGC 7027 byla objevena v roce 1878 a lze ji spatřit v souhvězdí Labutě (Cygnus) i obyčejným dalekohledem z vaší zahrady. Ovšem jen vzácně se označuje jako planetární mlhovina, zčásti proto, že...
Astronom William Herschel objevil v roce 1787 mlhovinu Eskymák. NGC 2392 ze Země připomíná hlavu oblečenou v kapuci parka. V roce 2000 mlhovinu Eskymák zachytil ve viditelném světle Hubblův kosmický dalekohled a v roce 2007 ji zachytila v rentgenových...
Jasné hvězdokupy a mlhoviny na pozemské obloze se často jmenují po květinách nebo po hmyzu. NGC 6302 s rozpětím křídel přes 3 světelné roky není vyjímkou. Umírající centrální hvězda této planetární mlhoviny s odhadovanou povrchovou teplotou kolem 250 000 stupňů Celsia se stala výjmečně...
Prstencová mlhovina (M57) je kromě prstenců Saturnu pravděpodobně nejslavnějším nebeským prstenem. Jeho klasický vzhled je ovšem vidět jen z naší vlastní perspektivy. Nedávné mapování rozpínající se třírozměrné struktury, založené z části na tomto jasném snimku z Hubbla ukazuje, že...
Planetární mlhoviny mohou v malém dalekohledu vypadat jednoduše kulaté, podobně jako planety. Ovšem snímky z družicového Hubblova kosmického dalekohledu se staly známé tím, že ukazují tyto fluoreskující plynné obálky kolem umírajících hvězd jako je Slunce s velkou...
Proč je ta mlhovina tak komplexní? Když umírá hvězda podobná Slunci, tak svoje vnější vrstvy odvrhuje obvykle do celkem jednoduchého tvaru. Tím tvarem je někdy koule, někdy dva laloky a někdy zase prstenec nebo šroubovice. V případě planetární mlhoviny NGC 5189 taková jednoduchá...
Je to čím se stane naše Slunce? Dost možná. Ta bublina expandujícího plynu na snímku nahoře je planetární mlhovina PK 164 +31.1, zbytek atmosféry Slunci podobné hvězdy, která byla odvržena, když byly vyčerpány poslední zbytky vodíku pro nukleární fúzi v jádru. Poblíž středu mlhoviny je...
Jakou zamotanou pavučinu dokáže uplést planetární mlhovina. Planetární mlhovina Červený pavouk vykazuje komplexní strukturu, která je výsledkem odvržení vnějších plynových vrstev normální hvězdy, která se stává bílým trpaslíkem. Tato planetární mlhovina s dvěma symetrickými laloky...
Zapletené, hadovité filamenty zářícího plynu předurčují populární název této mlhoviny: Medúza. Medúza je též známá jako Abell 21 a je planetární mlhovinou ve vzdálenosti asi 1500 světelných let v souhvězdí Blíženců (Gemini). Mlhovina je, podobně jako její mytologická jmenovkyně, spojená s...
Abell 39 je pozoruhodně jednoduchá sférická mlhovina o průměru asi 5 světelných let duchovitého zjevu. Tato kosmická koule je zhruba 7000 světelných let daleko, tedy uvnitř naší vlastní Mléčné dráhy v souhvězdí Herkules. Abell 39 je planetární mlhovina, která vznikla, když kdysi Slunci...
Zhruba 700 světelných let od Země v souhvězdí Vodnáře (Aquarius) umírá Slunci podobná hvězda. Za několik minulých tisíc let vytvořila mlhovinu Helix (NGC 7293), která je dobře prostudovaným blízkým příkladem planetární mlhoviny, typickou závěrečnou fází hvězdného vývoje. Tento hloubkový...
Prstencová mlhovina M57 je planetární mlhovina s jednoduchou symetrií vzdálená asi 2000 světelných let v hudebním souhvězdí Lyra, kterou pozorovatelé dalekohledem dobře znají. Na této pozoruhodné kresbě kosmického prstence jsou náznaky proměnlivých barev a jemných podrobností. Kresba byla...
Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejlépe známých planetárních mlhovin na obloze. V centrální oblasti na tomto úžasném snímku jsou skoro strašidelné symetrie a po zpracování je vidět ohromné, ale velice slabé halo plynného materiálu o rozměru asi 6 světelných let kolem jasnější...
Three thousand light-years away, a dying star throws off shells of glowing gas. This image from the Hubble Space Telescope reveals the Cat's Eye Nebula to be one of the most complex planetary nebulae known. In fact, the features seen in the Cat's Eye are so complex that astronomers...
Levou část tohotou koutu jižního nebe přezařuje jedna z nejjasnějších hvězd pozemské noční oblohy Alfa Centauri. Alfa Centauri je zhruba ve vzdálenosti 4,3 světelných let a skládá se ze dvou hvězdných složek, které se co do velikosti podobají našemu Slunci a vzájemně se obíhají. Třetím členem...
Kromě prstenců Saturnu je Prstencová mlhovina (M57) pravděpodobně nejslavnějším prstenem na obloze. Její klasický vzhled vzniká perspektivou našeho pohledu ze Země, jelikož se díváme do středu zhruba válcovitého mračna zářícího plynu. Na tomto spletitém kompozitním snímku z pozemských snímků,...
Růžicová mlhovina není jen mrakem kosmického plynu a prachu připomínajícího obraz květiny, ale je i nejslavnější. Okvětní lístky této růže na okraji velkého molekulárního mračna v Jednorožci, asi 5000 světelných let daleko jsou ve skutečnosti hvězdné porodnice, jejichž nádherné symetrické...
Bude naše Slunce jednou také tak vypadat? Mlhovina Helix je jedním z nejjasnějších a nejbližších příkladů planetární mlhoviny, mračna plynu vytvořeného ke konci života Slunci podobné hvězdy. Vnější plyny hvězdy vyvržené do vesmíru z našeho pohledu vypadají jako když se díváme...
Tuto pěknou planetární mlhovinu katalogizovanou jako NGC 6369 objevil v 18. století astronom William Herschel, když dalekohledem zkoumal medicínské souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus). Kulatá mlhovina planetárního tvaru je poměrně slabá a tak získala populární název Dušička. Planetární...
První náznak, co se stane s naším Sluncem, byl náhodně objeven v roce 1764. Charles Messier tehdy připravoval seznam difuzních objektů, aby se nepletly s kometami. 27. objekt na Messierově seznamu, nyní znám jako M27 nebo mlhovina Činka, je planetární mlhovina, typ mlhoviny, kterou...
Jen málo motýlů má takové rozpětí křídel. Jasné kupy a mlhoviny na pozemské noční obloze se často jmenují po květinách nebo hmyzu a NGC 6302 není vyjímkou. Centrální hvězda s odhadovanou povrchovou teplotou 250 000 °C přímo v této planetární mlhovině je výjmečně horká, jasně září v...
Astronom Charles Messier si při pátrání po kometách na obloze nad Francií 18. století pečlivě vedl seznam objektů, na které narazil, a které určitě nebyly kometami. Toto je číslo 27 z jeho nyní slavného seznamu nekomet. Astronomové 21. století by tento objekt identifikovali jako planetární...
Co se stane, když hvězdě vyhoří jaderné palivo? U hvězd o velikosti našeho Slunce se střed smrští do bílého trpaslíka, zatímco vnější atmosférické vrstvy se vyvrhnou do vesmíru a objeví se jako planetární mlhovina. Planetární mlhovina na snímku nahoře pojmenovaná Shapley 1 po slavném...
Co způsobuje tyto tmavé pruhy na Marsu? Nejpravděpodobnější hypotézou je tečení vody, která se ovšem rychle vypařuje. Tmavohnědé pruhy, které jsou vidět u středu snímku se objevují v marťanském jaře a létě, ale v zimních měsících mizí, aby se příští léto zase znovu objevily. Nejedná se o...
Centrální hvězdě v této planetární mlhovině ve tvaru přesýpacích hodin dochází časový písek. Tato krátká a nádherná závěrečná fáze života Slunci podobné hvězdy nastává poté, co se vyčerpalo nukleární palivo a její vnější vrstvy jsou odhazovány a z jejího jádra se stává chladnoucí a...
Ta slabá a nikoliv ta jasná hvězda u středu NGC 3132 vytvořila tuto krásnou, ale podivnou planetární mlhovinu. Přezdívá se jí mlhovina Prasklá osmička nebo Jižní prstencová mlhovina a zářící plyn pochází z vnějších vrstev hvězdy jako je naše Slunce. Na tomto barevném snímku ve...
Do mezihvězdného prostoru zírá tato půvabná mlhovina Kočičí oko vzdálená tři tisíce světelných let od Země. Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je klasickou planetární mlhovinou a představuje závěrečnou, krátkou, byť nádhernou fázi života Slunci podobné hvězdy. Centrální umírající hvězda této...
NGC 2438 je planetární mlhovina, plynový obal odvržený umírající, Slunci podobnou hvězdou starou miliardy let, jejíž centrální rezervoár vodíkového paliva se vyčerpal. NGC 2438 se nachází asi 3 000 světelných let daleko v námořním souhvězdí Lodní záď (Puppis). Je pozoruhodné, že NGC 2438 se...
Planetární mlhoviny jsou odvrhovány umírajícími, Slunci podobnými hvězdami a jsou krátkými, ale slavnými fázemi hvězdného vývoje. Tyto plynné obálky jsou ionizovány velmi žhavými centrálními zdroji, což bývají smršťující se jádra hvězd, která vypotřebovala svoje palivo pro nukleární fúzi. Jejich...
Zhruba sedm set světelných let od Země umírá v souhvězdí Vodnáře (Aquarius) Slunci podobná hvězda. V několika posledních tisíci letech vytvořila mlhovinu Helix (NGC 7293), která se stala dobře prostudovaným a blízkým příkladem planetární mlhoviny, která je typická pro závěrečné stádium...
Malé souhvězdí Šíp (Sagitta) se honosí tímto velkým kusem kosmického šperku zvaného mlhovina Náhrdelník. Tento nově objevený příklad prstencovité planetární mlhoviny je vzdálený asi 15 000 světelných let. Její jasný prstenec s perlami zářícího plynu má polovinu světelného roku. Planetární...
Tato nádherná, symetrická planetární mlhovina katalogizovaná jako MWP1 se nachází v severním souhvězdí Labutě (Cygnus), asi 4500 světelných let daleko. Je to jedna z největších planetárních mlhovin, měří asi 15 světelných let. Podle rozpínání mlhoviny je její věk 150 tisíc let, v životě...
Jak vznikla ta podivná spirální struktura vlevo? Nikdo pořádně neví, ale nejspíš se vztahuje ke hvězdě v binární soustavě, která vstupuje do fáze planetární mlhoviny, kdy odhazuje vnější vrstvy atmosféry. Tato obrovská spirála měří asi třetinu světelného roku, má čtyři až pět závitů a...
Astronom Charles Messier při svém hledání komet na obloze nad Francií 18. století si pečlivě vedl seznam věcí, na které narazil a které jistě nebyly komety. Toto je číslo 27 na jeho nyní slavném seznamu nekomet. Astronomové 21. století by nyní tento objekt identifikovali jako planetární...
"Mlhovina u pravé nohy Andromedy ... " začíná popis 76. objektu v katalogu mlhovin a hvězdokup Charlese Messiera z 18. století. M76 je jedním z nejslabších útvarů v Messierově seznamu a je také znám pod populárním názvem "Malá činka". Podobně jako jasnější jmenovkyně M27 (Činka), i M76...
Jak vznikla tato neobvyklá mlhovina Červený obdélník? Ve středu mlhoviny je mladá binární soustava hvězd, která zcela jistě mlhovině dodává energii, ale nevysvětluje to její barvy. Za neobvyklý tvar Červeného obdélníku nejspíš může tlustý prachový torus, který vymezuje jinak sférický tok do...
Spletená, hadovitá vlákna zářícího plynu naznačují populární jméno této mlhoviny: Medůza. Tato Medůza je též známá jako Abell 21 a jde o starou planetární mlhovinu vzdálenou asi 1500 světelných let v souhvězdí Blíženců (Gemini). Podobně jako její mytologická jmenovkyně, tak je i tato...
Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejznámějších planetárních mlhovin na obloze. Přímo ve středu tohoto nádherného obrázku ve falešných barvách zpracovaného tak, aby vyniklo obří, ale velmi slabé halo plynného materiálu velké přes tři světelné roky, které je kolem jasnější a dobře...
Na tomto neobvyklém srovnání planetárních mlhovin, které zachycuje jejich barevné teleskopické portréty, září zpátky k Zemi dvě kosmické sovy. Vlevo je M97 v souhvězdí Velké medvědice (Ursa Major), na severní polokouli též známá jako Soví mlhovina. Vpravo je její vizuální protějšek, jižní...
Proč není tento mravenec jako velká koule? Planetární mlhovina Mz3 je odvržena hvězdou podobnou našemu Slunci, které je jistě kulaté. Proč potom plyn, který proudí pryč, vytváří mlhovinu ve tvaru mravence, která zjevně kulatá není. Mezi vodítka, proč tomu tak je, může patřit vysoká...
Jak vzniká ta podivná textura v IC 418? Planetární mlhovina IC 418 se pro svoji podobnost s kresbami z cyklického kreslícího nástroje též nazývá mlhovina Spirograf, ovšem ty vzory nejsou moc dobře prostudovány. Možná, že souvisí s chaotickými větry z centrální proměnné hvězdy, která...
Podobně jako motýl, i bílý trpaslík začíná svůj život odvržením kukly, která uzavírala jeho předchozí formu. Při této analogii by ovšem Slunce bylo housenkou a odvržená obálka plynu by se stala nejkrásnější ze všech! Planetární mlhovina označená NGC 2440 obsahuje v kukle...
Toto kosmické oko je červené díky prachu. Tajuplný snímek ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje infračervené záření z dobře prostudované mlhoviny Helix (NGC 7293) vzdálené asi 700 světelných let v souhvězdí Vodnáře (Aquarius). Obálka prachu a plynu o průměru dvou světelných...
Umírající hvězda, vzdálená 3000 světelných let, odvrhuje obálky zářícího plynu. Tento snímek z Hubblova kosmického dalekohledu ukazuje Kočičí mlhovinu jako jednu z nejkomplexnějších známých planetárních mlhovin. Útvary, které jsou v Kočičím oku vidět, jsou natolik složité, že...
Vypadá to jako prsten na obloze. Astronomové si před stovkami let na obloze všimli mlhoviny neobvyklého tvaru. Toto mračno plynu je nyní známo pod populárním názvem Prstencová mlhovina, též M57 nebo NGC 6720. Nyní se ví, že se jedná o planetární mlhovinu, plynové mračno vznikající na konci...
Tato Soví mlhovina si sedí na obloze asi 2600 světelných let daleko dole ve Velkém vozu. Je také katalogizována jako M97, tedy 97. objekt v dobře známém Messierově seznamu a její okrouhlý tvar spolu s dvěma tmavýma "očima" připomíná zírající sovu. Soví mlhovina je jedním ze slabších objektů...
Galaktické neboli otevřené hvězdokupy jsou poměrně mladé. Tyto shluky hvězd se rodí poblíž roviny Mléčné dráhy, ale jejich počty trvale klesají, jelikož se členové kup rozsévají gravitačními interakcemi po Galaxii. Tato jasná otevřená hvězdokupa známá jako M46 je stará jen asi 300 miliónů let a...
Zdá se, že přes toto nádherné pole hvězd zprava zírá Thorova přilba (NGC 2359). Tento kout oblohy v souhvězdí Velkého psa (Canis Major) pokrývá asi 1.5 stupně, neboli 3 úplňky. Při bližším pohledu lze vlevo dole identifikovat objekt tohoto kosmického zírání jako slabou okrouhlou...
Bude takto jednou vypadat naše Slunce? Mlhovina Helix je jedním z nejjasnějších příkladů planetární mlhoviny, mračna plynu vytvořeného ke konci života Slunci podobné hvězdy. Plyn z vnějšku hvězdy vyvržený do vesmíru se od nás jeví, jako při pohledu do šroubovice. Zbytek centrálního...
NGC 2818 je krásná planetární mlhovina, plynový rubáš umírající slunci podobné hvězdy. Mohl by to být docela dobře pohled do budoucnosti, kterou čeká naše vlastní Slunce poté, co asi dalších 5 miliard let bude ve svém jádru spalovat vodík a konečně přejde na jadernou fúzi...
Tyto dvě mlhoviny jsou katalogizované jako M27 (vlevo) a M76 a jsou známé jako Činka a Malá činka. Jejich názvy odrážejí podobnost s tvarem činky nebo přesýpacích hodin, nikoliv nedostatečnou mentální zdatnost. Obě planetární mlhoviny, vpodstatě plynné obálky odvržené umírající slunci...
M76 je též známá jako mlhovina Malá činka a je jedním z neslabších objektů v katalogu Charlese Messiera mlhovin a hvězdokup z 18. století. Podobně jako známější jmenovec M27 (mlhovina Činka) je i M76 planetární mlhovina, tedy plynový obal odvržený umírající slunci podobnou...
V tomto bohatém poli hvězd v souhvězdí Labutě se vznáší nádherná symetrická bublinová mlhovina, která byla rozpoznána teprve nedávno a v astronomických katalozích vůbec nemusí být. Astronom amatér Dave Jurasevich ji jako mlhovinu na svých snímcích komplexní oblasti v Labuti, do které patří i...
Astronomové na severní polokouli pohled na Prstencovou mlhovinu (M57) vzdálenou asi 2000 světelných let v hudebním souhvězdí Lyra dobře znají. Centrální prstenec měří asi jeden světelný rok, ale na této pozoruhodně hloubkové expozici, která je výsledkem spolupráce a sloučení dat ze dvou...
Mlhovina Helix (aka NGC 7293) vypadá na první pohled kulatá a jednoduchá. Ovšem o této dobře prostudované planetární mlhovině, která vznikla skoro na konci života slunci podobné hvězdy se nyní ví, že má překvapivě komplexní geometrii. Její rozsáhlé smyčky a kometám podobné útvary byly...
Kompaktní a okrouhlá planetární mlhovina NGC 7008 je ve vzdálenosti asi 2800 světelných let v na mlhoviny bohatém souhvězdí Labuť (Cygnus). Tento působivý teleskopický pohled ukazuje pozoruhodné barvy a podrobnosti v NGC 7008 vhodnou kombinací širokopásmových a úzkopásmových snímků ze dvou...
Vzory v planetární mlhovině NGC 6543 vnukají její populární název mlhovina Kočičí oko. Podrobné optické snímky ve falešných barvách z Hubblova kosmického dalekohledu už od roku 1995 podrobně zachycují detaily vírů této zářící mlhoviny, o které je známo, že je plynnou obálkou odvrženou od...
Jak může kulatá hvězda vytvořit čtvercovou mlhovinu? Tato záhada vyplynula na světlo při studiu planetárních mlhovin jako je IC 4406. Důkazy poukazují na to, že IC 4406 je asi dutý válec a její čtveratý vzhled je výsledkem naší polohy, kdy se na válec díváme ze strany. Pokud bychom se...
Astronom Charles Messier se narodil 26. června 1730 a v 18. století pátral ve Francii na obloze po kometách. Aby vyloučil nedorozumění a aby zlepšil své pátrání po kometách, tak tento objekt pečlivě zaznamenal pod číslem 27 na svém seznamu věcí, které jistě nejsou kometami. Astronomové 21....
Toto Kočičí oko na nás vábivě hledí přes mezihvězdný prostor ze vzdálenosti tři tisíce světelných let od Země. Kočičí oko (NGC 6543) je jedna z nejslavnějších planetárních mlhovin na obloze, měří přes půl světelného roku a představuje závěrečnou, krátkou, ale slavnou fázi svého života Slunci...
Toto symetrické mračno zvané mlhovina Bumerang vzniklo vysokorychlostním větrem plynu a prachu, který vane rychlostí skoro 600 000 kilometrů za hodinu ze stárnoucí centrální hvězdy. Rychlá expanze ochlazuje molekuly nebulárního plynu na zhruba jeden stupeň nad absolutní nulou, což je...
Tato mlhovina vděčí svému populárnímu názvu Medůza spletitým vláknů zářivého plynu. Tato Medůza, též známá jako Abell 21, je stará planetární mlhovina vzdálená kolem 1500 světelných let v souhvězdí Blíženců (Gemini). Podobně jako u její mytologické jmenovkyně, i s touto mlhovinou souvisí...
Tuto podivnou ale krásnou planetární mlhovinu NGC 3132 vytvořila ta slabá a ne ta jasná hvězda v jejím středu. Nazývá se Prasklá osmička nebo také Jižní prstencová mlhovina a její zářící plyn pochází z vnějších vrstev hvězdy jako je naše Slunce. Na tomto barevném snímku se zdá, že...
Asi sedm set světelných let od Země v souhvězdí Vodnáře (Aquarius) umírá slunci podobná hvězda. Ve svých posledních několika stech letech vytvořila mlhovinu Helix (NGC 7293), dobře prostudovaný příklad planetární mlhoviny typické pro tuto závěrečnou fázi hvězdného vývoje. Vytvoření tohoto...
Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejlépe známých planetárních mlhovin na obloze. Její dobře známé obrysy jsou vidět na tomto působivém širokoúhlém pohledu v jasnější centrální oblasti. Tento kompozitní obraz ale kombinuje mnoho krátkých a dlouhých expozic, aby se též ukázalo velice...
Při zkoumání spousty tvarů, které se nacházejí v kosmickém zoo plném planetárních mlhovin, se někteří astronomové zaměřili na úchvatný případ M2-9. M2-9 ve vzdálenosti asi 2100 světelných let má přes jeden světelný rok a je známa jako dvojitý výtrysk nebo motýlí mlhovina, vzhledem ke své...
Prach činí toto kosmické oko rudým. Přízračný snímek ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje infračervené záření z dobře prostudované mlhoviny Helix (NGC 7293) v souhvězdí Vodnáře (Aquarius) vzdálené asi 700 světelných let. Obálka prachu a plynu o poloměru dvou světelných let kolem...
Planetární mlhovina NGC 2440 má na tomto krásném pohledu z vesmíru tvar spletitého vázacího motýlka. Mlhovina se skládá z materiálu odvrženého umírající hvězdou podobnou Slunci, která vstupuje do vývojové fáze bílého trpaslíka. Uvnitř NGC 2440 jsou vidět pozoruhodné složité struktury včetně...
Třitisíce světelných let vzdálená hvězda odhazuje obálky zářícího plynu. Tento snímek z Hubblova kosmického dalekohledu ukazuje mlhovinu Kočičí oko jako jednu z nejkomplexnějších známých planetárních mlhovin. Útvary, které jsou vidět v Kočičím oku jsou opravdu natolik komplexní, že...
"Mlhovina u pravé paty Andromedy ... ", tak začíná popis 76. objektu katalogu mlhovin a hvězdokup Charlese Messiera z 18.století. M76 je jedním z nejslabších objektů v Messierově seznamu a je také znám jako "Malá mlhovina Činka". Podobně jako jasnější jmenovec M27 (Mlhovina Činka) i M76...
Tento objekt svědomitě zaznamenal při hledání komet na obloze nad Francií 18. století astronom Charles Messier na svém seznamu věcí, které určitě nejsou kometami pod číslem 27. Tak co je to? Inu, astronomové 20. století tento objekt klasifikovali jako planetární mlhovinu, ale není to ani...
Mlhovinu Eskymák objevil v roce 1787 astronom William Herschel. Ze Země NGC 2392 připomíná lidskou hlavu v kapuci parka. V roce 2000 mlhovinu Eskymák zachytil Hubblův kosmický dalekohled. Z vesmíru jsou v mlhovině vidět mračna natolik složitá, že dosud nebyla plně pochopena. Mlhovina...
Vypadalo to jako prsten na obloze. Před několika sty léty si astronomové povšimli mlhoviny velice neobvyklého tvaru. Nyní je známa jako M57 nebo NGC 6720, ale více je toto mračno plynu známo jako Prstencová mlhovina. Nyní se už ví, že jde o planetární mlhovinu, mračno plynu, které je...
Planetární mlhovina NGC 246, přiléhavě pojmenovaná "mlhovina Lebka", opravdu obklopuje umírající hvězdu, která je asi 1600 světelných let daleko v souhvězdí Velryby (Cetus). Nádherná, po tisíce let vyvrhovaná spletitá mlhovina je vnější atmosférou kdysi slunci podobné hvězdy. Rozpínající...
Poté, co hvězda jako je Slunce ukončí ve svém jádru fúzi, tak odhodí svoje vnější vrstvy při krátké a nádherné kosmické podívané zvané planetární mlhovina. Takovou planetární mlhovinou je i NGC 3242 se stelárním pozůstatkem bílého trpaslíka, který je vidět ve středu. Tato mlhovina se někdy...
Vábivá mlhovina Kočičí oko, která se na nás dívá přes mezihvězdný prostor, se nachází asi tři tisíce světelných let od Země. Klasická planetární mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) představuje závěrečnou, krátkou, ale nádhernou fázi života Slunci podobné hvězdy. Možná, že jednoduché vnější vzory...
Galaktické, neboli otevřené hvězdokupy, jsou poměrně mladými uskupeními jasných, spolu zrozených hvězd poblíž roviny naší Mléčné dráhy. Dva pěkné příklady, které na obloze od sebe dělí asi jeden stupeň, jsou M46 (vlevo nahoře) ve vzdálenosti 5400 světelných let a M47 (vpravo dole) ve...
Duchovitá, sférická mlhovina Abell 39 má asi pět světelných let a je pozorohudně jednoduchá. Kosmická koule uvnitř naší vlastní Mléčné dráhy se nachází zhruba 7000 světelných let daleko v souhvězdí Herkules. Abell 39 je planetární mlhovina, která vznikla, když kdysi Slunci podobná hvězda...
Cení se umění hvězd více až po jejich smrti? Opravdu, hvězdy obvykle předvádějí tu nejvíce uměleckou podívanou, až když umírají. V případech hvězd o nízké hmotnosti, jako je naše Slunce a M2-9 na obrázku nahoře, se hvězdy transformují z normálních hvězd na bílé trpaslíky odvrhnutím svých...
Proč tento mravenec nevypadá jako velká koule? Planetární mlhovina Mz3 byla odvržena hvězdou podobnou našemu Slunci, které je jistě kulaté. Proč pak ale plyn, který proudí pryč vytváří mlhovinu ve tvaru mravence, která zcela zřetelně kulatá není? Mezi příčinami by mohla být tisíc kilometrů...
Planetární mlhoviny mohou v malých dalekohledech vypadat jednoduché, kulaté, jako planety. Ale snímky z dalekohledu Hubble Space Telescope na oběžné dráze se staly dobře známé také proto, protože ukazují, že tyto fluorescentní plynové obálky umírajících, slunci podobných hvězd...
Tuto podivnou, ale krásnou planetární mlhovinu NGC 3132 vytvořila ta slabá a ne ta jasná hvězda v jejím středu. Nazývá se také Prasklá osmička nebo také Jižní prstencová mlhovina a její zářící plyn vzniknul ve vnějších vrstvách hvězdy jako je naše Slunce. Na tomto barevném...
Podobně jako motýl, tak i bílý trpaslík začíná svůj život odvržením zámotku, který jej předtím obepínal. V této analogii by ovšem Slunce bylo housenkou a odvržená obálka plynu by se stala vůbec ze všeho nejhezčí. Zámotek nahoře, tedy planetární mlhovina s označením NGC 2440,...
Jak mohla hvězda vytvořit mlhovinu Helix? Tvary planetárních mlhovin jako je Helix jsou důležité, protože pravděpodobně skrývají informace o tom jak hvězdy jako je Slunce skončí své životy. Nedávná pozorování dalekohledem Hubble Space Telescope a 4 metrovým Blanco...
What is creating the strange texture of IC 418? Dubbed the Spirograph Nebula for its resemblance to drawings from a cyclical drawing tool, planetary nebula IC 418 shows patterns that are not well understood. Perhaps they are related to chaotic winds from the variable central star,...
Vábivá mlhovina Kočičí oko, která se na nás dívá přes mezihvězdný prostor, se nachází asi tři tisíce světelných let od Země. Klasická planetární mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) představuje závěrečnou, krátkou, ale nádhernou fázi života slunci podobné hvězdy. Možná, že jednoduché, vnější...
Kromě prstenců Saturna je pravděpodobně nejslavnějším nebeským útvarem Prstencová mlhovina (M57). Předpokládá se, že jednoduchý, vznešený vzhled planetární mlhoviny vzniká díky perspektivě při pohledu z planety Země přímo do ve skutečnosti válcovitého mračna plynu odvrženého umírající...
Úchvatná mlhovina Červený obdélník jeví na tomto snímku z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope charakteristický tvar písmene X a jakoby příček žebříku. Prachový kosmický mrak byl původně identifikován jako silný zdroj infračerveného záření a nyní se věří, že obsahuje ledová prachová...
Jasné hvězdokupy a mlhoviny na noční obloze planety Země se často pojmenovávají po květinách nebo hmyzu, a NGC 6302 není vyjímkou. Centrální hvězda této zvláštní planetární mlhoviny je ale při odhadované povrchové teplotě asi 250 000 stupňů C výjmečně horká. Mlhovina jasně září v...
Při hledání komet na obloze nad Francií 18. století astronom Charles Messier pečlivě zaznamenal tento objekt do svého seznamu věcí, které určitě nejsou kometami, pod číslem 27. Takže co to je? Astronomové 21. století by jej klasifikovali jako planetární mlhovinu, ale není to ani planeta,...
Tuto pěknou mlhovinu, katalogizovanou jako NGC 6369, objevil v 18. století astronom William Herschel, když dalekohledem zkoumal medicínské souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus). Poměrně slabá, kulatá mlhovina planetárního tvaru si získala populární přízvisko mlhovina Dušička. Obecně...
Cení se umění hvězd více až po jejich smrti? Opravdu, hvězdy obvykle vytvářejí tu nejvíc uměleckou podívanou až když umírají. V případech hvězd o nízké hmotnosti, jako je naše Slunce a M2-9 na obrázku nahoře, se hvězdy transformují z normálních hvězd na bílé trpaslíky odvrhnutím svých...
Mlhovinu Eskymák objevil v roce 1787 astronom William Herschel. Ze země se NGC 2392 podobá lidské hlavě v kapuci parka. V roce 2000 mlhovinu Eskymák zobrazil kosmický dalekohled Hubble Space Telescope. Z vesmíru mlhovina ukazuje plynová mračna natolik komplexní, že dosud nebyla plně...
Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je na obloze jednou z nejvíce známých planetárních mlhovin. Její dobře známé symetrie jsou vidět v úplně centrální oblasti tohoto skvělého obrázku ve falešných barvách, který byl zpracován tak, aby ukázal ohromné, ale velice slabé halo plynného materiálu s...
Tuto podivnou ale krásnou planetární mlhovinu NGC 3132 vytvořila ta slabá a nikoliv jasná hvězda v blízkosti jejího středu. Nazývá se také Prasklá osmička nebo Jižní prstencová mlhovina. Zářící plyn pochází z vnějších vrstev hvězdy podobné jako je naše Slunce. Na tomto reprezentativním barevném...
Toto nádherné kosmické mračno uviděl v roce 1764 francouzský astronom Charles Messier a popsal je jako oválnou mlhovinu bez hvězd. Nyní je tato mlhovina katalogizovaná jako M27 známá pod populárním názvem Činka, a to ne pro svoji nadstandardní akademickou výkonnost, ale pro označení...
Co mají společného Sova, Kočičí oko, Duch Jupitera a Saturn? Samozřejmě, všechno to jsou planetární mlhoviny, zářící plynné obálky odvržené umírajícími slunci-podobnými hvězdami v době, kdy vyčerpaly nukleární palivo. Krásné na pohled, symetrické, planetám podobné tvary těchto kosmických...
Tento barevný teleskopický pohled do severního souhvězdí Lyra odhaluje slabé vnější oblasti kolem M57, která je známá pod populárním jménem Prstencová mlhovina. Zatímco moderní astronomové ještě pořád o M57 hovoří jako o planetární mlhovině, tak M57 o rozměru jednoho světelného roku není...
S vyjímkou prstenců Saturna je Prstencová mlhovina (M57) pravděpodobně nejslavnější nebeským prstencem. Má se zato, že za prostý a vznešený vzhled této planetární mlhoviny může perpektiva našeho pohledu z planety Země, kdy ve skutečnosti pohlížíme přímo do mračna ve tvaru sudu tvořeného...
Z centrální hvězdy mlhoviny Bumerang čiší studený vítr. Mlhovina, která je zde vidět na podrobném snímku ve falešných barvách pořízeném kosmickým dalekohledem Hubble Space Telescope v roce 1998, se nachází 5000 světelných let daleko v impozantním jižním souhvězdí Kentaura. Zdá se, že symetrický mrak...
Co tvoří podivnou texturu mlhoviny IC 418? Mlhovina se též nazývá Spirograf pro svou podobnost kresbám z cyklické kreslící pomůcky. Planetární mlhovina IC 418 vykazuje vzory které nejsou dobře prostudovány. Možná, že se váží k chaotickým větrům z proměnné ústřední hvězdy,...
Tuto pěknou mlhovinu katalogizovanou jako NGC 6369 objevil v 18. století astronom William Herschel, když zkoumal dalekohledem souhvězdí Hadonoše (Ophiucus). Kulatá mlhovina planetárního tvaru je také poměrně slabá a získala si populární přízvisko mlhovina Dušička. Planetární...
Mlhovina kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejlépe známých planetárních mlhovin na obloze. Na tomto skvělém obrázku ve falešných barvách je vidět, že vnitřní centrální oblasti jsou symetrické. Snímek byl zpracován tak, aby ukázal obrovské, ale velice slabé halo plynného materiálu o rozměru...
Jak vlastně odvrhuje umírající hvězda své vnější vrstvy? Hvězdy, které vytvářejí elegantní planetární mlhoviny jako je nahoře vyobrazená Henize 3-401 nejsou vůbec neobvyklé. Zadávají podnět ke spekulacím, že tak může jednoho dne vypadat i naše vlastní Slunce. Henize 3-401 je jedna z...
Jak může kulatá hvězda vytvořit čtveratou mlhovinu? Tato hádanka vyplynula na světlo při studiu planetárních mlhovin jako je IC 4406. Důkazy ukazují, že IC 4406 je asi dutý válec a její čtveratý vzhled je výsledkem naší polohy, kdy se na válec díváme ze strany. Pokud bychom se na IC...
Písek času ubývá pro centrální hvězdu této planetární mlhoviny ve tvaru přesýpacích hodin. Tato krátká, okázalá, závěrečná fáze života slunci podobných hvězd nastává po vyčerpání nukleárního paliva a projevuje se odvržením vnějších vrstev. Jejch jádro se stává chladnoucím, slábnoucím bílým...
Astronomové byly schopni při výzkumu vnitřního okraje mlhoviny Helix (řecky spirála) kamerou Wide Field Planetary Camera 2 kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope vytvořit tento pozoruhodný obraz bohatý na podrobnosti exotického prostředí. Tato planetární mlhovina vznikla při skoro...
Astronom William Herschel objevil v roce 1787 mlhovinu Eskymák. Ze země se NGC 2392 podobá lidské hlavě obklopené kapucí parka. V roce 2000 mlhovinu Eskymák zobrazil kosmický dalekohled Hubble Space Telescope. Z vesmíru mlhovina ukazuje plynová mračna natolik komplexní, že dosud...
Ve vzdálenosti třitisíce světelných let odhazuje umírající hvězda obálky zářícího plynu. Tento snímek z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope představuje mlhovinu Kočičí oko jako jednu z nejkomplexnějších známých planetárních mlhovin. Ve skutečnosti, jsou útvary v Kočičím...
Astronom Charles Messier při prohlížení oblohy nad Francií osmnáctého století za účelem hledání komet pečlivě zaznamenal tento objekt jako číslo 27 na svém seznamu věcí, které zcela jistě nejsou komety. Tak co je to? Astronomové 20. století to klasifikovali jako planetární mlhovinu ... ale...
Může vypadat jako motýl, ale je větší jak naše Sluneční soustava. NGC 2346 je planetární mlhovina tvořená plynem a prachem, který se vyvinul do důvěrně známého tvaru. V srdci této bipolární planetární mlhoviny je pár těsných hvězd obíhajících jedna druhou každých šestnáct dní. Příběh o tom,...
Tento snímek dalekohledem Hubble Space Telescope ukazuje nejmladší známou planetární mlhovinu Hen 1357. Elegantní, jemné a symetrické křivky vnukají její populární jméno - mlhovina Rejnok. Pozorovánání v desetiletí po 1970 nedetekovala žádný mlhovinný materiál, ale tento snímek z března 1996 u...
Co mají společného Sova, Kočičí oko, Duch Jupitera a Saturn? Všechny jsou samozřejmě planetární mlhoviny, zářící plynové rubáše umírajících hvězd jako je Slunce, jenž vyčerpaly jaderné palivo. Tato kosmická mračna, jsou typicky 1000 krát větší jak naše sluneční soustava, evokují svá populární...
Jak vznikla tato podivuhodná textura v IC 418? Mlhovina spirograf se tak nazývá pro svou podobnost s vzorci z cyklického kreslícího nástroje, ovšem tato planetární mlhovina IC 418 ukazuje vzory, kterým není dobře rozumět. Možná se vážou k chaotickým větrům z proměnné hvězdy, které nepředvídaně...
Rychle se rozpínající plynný mrak znamená konec centrální hvězdy v mlhovině Zkažené vejce. Kdysi normální hvězda vyčerpala nukleární palivo, což způsobilo kontrakci centrálních oblastí do bílého trpaslíka. Část uvolněné energie způsobuje rozpínání vnější obálky hvězdy. V tomto případě je...
Podobně jako motýl tak i bílý trpaslík začíná svůj život odvržením zámotku, který jej předtím obepínal. V této analogii by ovšem Slunce bylo housenkou a odvržená obálka plynu by se stala vůbec ze všeho nejhezčí. Zámotek nahoře, tedy planetární mlhovina s označením NGC 2440, obsahuje jednoho z...
Prstencová mlhovina (M57) je pravděpodobně vyjma prstenců Saturna nejznámějším objektem na obloze. Předpokládá se, že tento jednoduchý uhlazený vzhled planetární mlhoviny je způsoben perspektivou - náš pohled z planety Země se dívá přímo do něčeho co je ve skutečnosti válcovité mračno plynu...
Jakou krásně upletenou síť dokáže utkat planetární mlhovina. Planetární mlhovina Červený pavouk vykazuje komplexní strukturu, která vzniká, když normální hvězda odhazuje své vnější vrstvy a stává se bílým trpaslíkem. Tato symetrická planetární mlhovina s dvěma laloky s oficiálním...
Tuto podivnou ale krásnou planetární mlhovinu NGC 3132 vytvořila ta slabá a ne ta jasná hvězda v jejím středu. Nazývá se Prasklá osmička nebo také Jižní prstencová mlhovina a její zářící plyn vzniknul ve vnějších vrstvách hvězdy jako je naše Slunce. Na tomto barevném snímku se zdá, že horký...
Barevná fáze planetární mlhoviny je v životě hvězd jako je slunce krátká. Kosmicky řečeno, téměř v "mžiknutí oka" jsou odvrženy vnější vrstvy hvězdy jež tvoří rozpínající se emisní mlhovinu. Tato mlhovina trvá možná 10 tisíc let ve srovnání s 10 miliardami let života hvězdy. Spektakulární...
První důkaz, co se stane s naším Sluncem byl nechtěně objeven v roce 1764. Charles Messier tehdy připravoval seznam "matoucích" difuzních objektů, aby se nepletly se "zajímavými" kometami. V pořadí 27. objekt na Messierově seznamu je nyní znám jako M27 nebo mlhovina Činka a je to planetární...
Proč není tento mravenec velkou koulí? Planetární mlhovina Mz3 byla odvržena hvězdou podobnou našemu Slunci, které je zcela jistě kulaté. Proč pak ale plyn, který proudí pryč vytváří mlhovinu ve tvaru mravence, která zcela zřetelně kulatá není? Příčinami mohou být vysoká tisícikilometrová...
Jedna z největších sfér v naší Galaxii poskytuje svým tvarem hodnotné vodítko pro chemické složení hvězd. Planetární mlhovina Abell 39 má nyní napříč 6 světelných let, ale kdysi byla vnější atmosférou slunci podobné hvězdy, jež byla před tisíci lety od ní odvržena. Téměř dokonalý kulovitý tvar...
Vzory v planetární mlhovině NGC 6543 celkem snadno vnukají její populární název mlhovina Kočičí oko. Roku 1995 rozlišil víry této zářící mlhoviny, známé plynnými chuchvalci vyvrhovanými z umírající slunci podobné hvězdy asi 3000 světelných let od Země, úžasný optický snímek ve falešných barvách...
Co tvoří podivnou strukturu mlhoviny IC 418? Mlhovina se též nazývá Spirograf pro svou podobnost kresbám z cyklické kreslící pomůcky. Planetární mlhovina IC 418 vykazuje struktury, které nejsou dobře prostudovány. Možná, že se váží k chaotickým větrům z proměnné ústřední hvězdy,...
Někomu by se mohlo zdát, že CRL 618 vypadá, jako jásající vítěžný olympionik. Ovšem před pouhými několika sty lety se CRL 618 jevila jako poměrně umírněný červený obr. Od té doby už ale spotřeboval v jádru materiál ke slučování a tak se začal stávat planetární mlhovinou. V její současné...
Jednoho dne může takto vypadat naše Slunce. Mlhovina Helix je nejbližším příkladem planetární mlhoviny vzniklé na konci života slunci podobné hvězdy. Vnější vrstvy hvězdy vymrštěné do prostoru se od nás jeví, jako když se díváme do spirály či závitnice. Zbytek středového hvězdného jádra,...
Život by sice mohl v jádru M15 vymizet, ale obloha by vždy byla jasná hvězdami! Ve vzdálenosti pouhých 40 000 světelných let v souhvězdí Pegasa se nachází M15, jedna z nejhustších kulových hvězdokup v naší Mléčné dráze. Tento skvělý snímek hvězdokupy M15 z kosmického dalekohledu Hubble Space...
Podobně jako motýl tak i bílý trpaslík začíná svůj život odvrhnutím kokonu, který jej dříve obebínal. V této analogii by ovšem bylo Slunce housenkou a odvržená obálka plynu by se nakonec stala nejkrásnější. Kokon nahoře, planetární mlhovina označovaná NGC 2440 obsahuje jednoho z nejteplejších...
Kromě saturnových prstenců je asi Prstencová mlhovina (M57) nejslavnější nebeskou ozdobou. Předpokládá se, že jednoduchý a elegantní vzhled planetární mlhoviny je způsoben naším pohledem z planety Země přímo do válcovitého mračna plynu odvrženého umírající hvězdou. Astronomové projektu Hubble...
Co se stane, když hvězda spotřebuje jaderné palivo? Střed zkondenzuje do bílého trpaslíka, zatímco vnější vrstvy atmosféry jsou vymrštěny do prostoru a jeví se pak jako planetární mlhovina. Tato planetární mlhovina označovaná jako Shapley 1 po slavném astronomovi Harlow Shapley, má velice...
Časoměrný písek už dosýpá pro centrální hvězdu této planetární mlhoviny ve tvaru přesýpacích hodin. S vypotřebováním jaderného paliva nastává tato krátká, spektakulární závěrečná fáze života hvězdy podobné Slunci, kdy jsou odvrhovány vnější vrstvy a jádro se začíná ochlazovat na...
Jak může udělat kulatá hvězda čtveratou mlhovinu? Tato otázka se naskytla po objevu planetárních mlhovin jako je IC 4406. IC 4406 je s největší pravděpodobností válcová a její čtvercový vzhled je výsledkem našeho postavení odkud se na ten válec díváme. Je známo, že na koncích válce fouká ven...
V malých dalekohledech planetární mlhoviny opravdu vypadají jednoduše, kulatě, zkrátka podobně jako planety. Ale snímky z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope na oběžné dráze se staly dobře známými i proto, že ukazovaly tyto fluorescentní plynné pláště umírajících slunci podobných...
V roce 1787 objevil astronom William Herschel mlhovinu Eskimo. Ze země se NGC 2392 podobá hlavě člověka obklopené kožešinovou kapucí. Nyní v roce 2000 po opravě kosmický dalekohled Hubble Space Telescope zobrazil mlhovinu Eskymáka. Z vesmíru mlhovina ukazuje plynná mračna tak komplexní, že...
Ne všechny hvězdy vyvrhují mračna plynu, které vypadají jako lidé. OH231.8+4.2 byla hvězda v mnohém podobná našemu Slunci, která vyčerpala nukleární palivo pro slučování v jejím jádru. Proto tedy vstoupila do stádia planetární mlhoviny, kdy odvrhuje svou vnější atmosféru do prostoru...
Před třemi tisíci lety odvrhla umírající hvězda obálky zářícího plynu. Tento snímek z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope ukazuje, že mlhovina Kočičí oko je jeden z největších komplexů známých planetárních mlhovin. Skutečně, charakteristiky pozorované v Kočičím oku jsou tak komplexní,...
Při hledání komet na obloze ve Francii 18-tého století astronom Charles Messier přičinlivě zaznamenal tento objekt jako číslo 27 na svém seznamu věcí, které jistě nejsou komety. Tak co je to? Astronomové 20.století by to klasifikovali jako planetární mlhovinu ..., ale není to ani planeta i když...
Vypadá to jako motýl, ale je to větší jak naše Sluneční soustava. NGC 2346 je planetární mlhovina tvořená plynem a prachem, který se vyvinul do důvěrně známého tvaru. V srdci bipolární planetární mlhoviny je pár blízkých hvězd jež obíhají kolem sebe jednou za 16 dní. Příběh motýla...
Co se stalo Prstencové mlhovině? Důvěrně známá Prstencová mlhovina, která může být vidět i malými dalekohledy na sebe bere nový vzhled, když se díváme ve slabém světle. Nedávno uvolněný snímek ve falešných barvách - nahoře - pořízený obřím dalekohledem Subaru ukazuje detaily obřích hal...
Dívejte se pozorně. Jak tato aimace bliká mezi dvěma snímky NGC 6543 z Hubble Space Telescope - první je z roku 1994 a druhý je z roku 1997 - tak se zdá, že se spletitá vlákna mlhoviny posunula. Posun je způsoben skutečnou expanzí tohoto plynného rubáše zakrývajícího umírající hvězdu. NGC 6543...
Podobně jako motýl, začíná svůj život bílý trpaslík odhozením zámotku, který jej uzavíral při vzniku. V této analogii by ovšem Slunce bylo housenkou a vyvržená obálka plynu by se stala nejhezčí ze všeho! Zámotek nahoře - planetární mlhovina označená NGC 2440 obsahuje jednoho z nejžhavějších...
Jak dostávají planetární mlhoviny své unikátní geometrické tvary? Astronomové použili ke zkoumání kosmický dalekohled Hubble Space Telescope ke snímkování několika mladých planetárních mlhovin. Tyto mlhoviny jsou vnější obálkou hvězd jako je naše Slunce, které byly nedávno vyvrženy...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 6. do 15. 6. 2025. Měsíc bude v úplňku. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je opět spíše nízká. Sonda Hakuto-R s evropským roverem Tenacious na Měsíci měkce nepřistála. Očekáváme start Falconu 9 s kosmickou lodí Dragon na misi Axiom-4 k ISS. Blížíme se také k 500. startu rakety Falcon 9. Před 50 lety se k Venuši vydala sonda Veněra 10, která pak úspěšně přistála a fotila povrch. Před 25 lety Rusové opustili stanici Mir.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
