Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  03. březen 2009

Astronomický snímek dne (APOD) - 03. březen 2009

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Mlhovina Helix z observatoře La Silla

Uznání: WFI, MPG/ESO 2.2-m Telescope, La Silla Obs., ESO

Bude takto jednou vypadat naše Slunce? Mlhovina Helix je jedním z nejjasnějších příkladů planetární mlhoviny, mračna plynu vytvořeného ke konci života Slunci podobné hvězdy. Plyn z vnějšku hvězdy vyvržený do vesmíru se od nás jeví, jako při pohledu do šroubovice. Zbytek centrálního jádra hvězdy je odsouzen stát se bílým trpaslíkem a září světlem natolik energetickým, že u dříve vyvrženého plynu způsobuje fluorescenci. Mlhovina Helix má označení NGC 7293, nachází se asi 700 světelných let daleko v souhvězdí Vodnáře (Aquarius) a měří asi 2,5 světelného roku. Snímek nahoře pořídila kamera Wide Field Imager na 2,2 m dalekohledu Evropské jižní observatoře v La Silla. Na tomto podrobném snímku vnitřního okraje mlhoviny Helix jsou též vidět komplexní uzlíky neznámého původu.

Štítky: Planetární mlhovina, Mlhovina Helix, La Silla


45. vesmírný týden 2026

45. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 11. do 8. 11. 2026. Měsíc mění fázi od nedělní poslední čtvrti do novu, který nastane v pondělí 9. listopadu. Večer je vidět Saturn a slabší Uran a Neptun. Ráno 2. a 3. 11. nastanou pěkné konjunkce Měsíce s Marsem, Jupiterem a Regulem.  7. 11. ráno bude tenký srpek nízko u Venuše a hvězdy Spica. Slunce je zatím klidné. Před 120 lety se narodil Fred Whipple, autor výroku, že komety jsou něco jako špinavé sněhové koule.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ Měsíce

Průchod měsíčních paprsků inverzní vrstvou atmosféry a její vliv na deformaci okraje kotouče. Lom světla v atmosféře zase odděluje zelenou složku pozorovatelnou v horní části kotouče a červenou složku viditelnou ve spodní části při přechodu do rudého záblesku.

Další informace »